Přeskočit na obsah

Burbidgea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBurbidgea
alternativní popis obrázku chybí
Burbidgea schizocheila
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádzázvorníkotvaré (Zingiberales)
Čeleďzázvorníkovité (Zingiberaceae)
Rodburbidgea (Burbidgea)
Hook.f., 1879
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Originální ilustrace Burbidgea nitida z roku 1879

Burbidgea[1] (Burbidgea) je rod rostlin z čeledi zázvorníkovité. Jsou to nevelké, vytrvalé, pozemní nebo i epifytické byliny s olistěnými nepravými stonky a nápadnými oranžovými květy ve vrcholových květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 5 druhů a je rozšířen výhradně na Borneu, kde roste v podrostu tropických deštných lesů.

Burbidgey jsou nevelké vytrvalé byliny s olistěnými nepravými stonky tvořenými bázemi listů, a s dužnatými oddenky. Rostou buď na zemi nebo jako epifyty. Květenství vyrůstá na vrcholu nepravého stonku. Květy jsou jednolitě oranžové, bez kresby. Kalich je trubkovitý, na vrcholu dvoulaločný. Koruna s dlouhou trubkou, vyčnívající z kalicha, a dobře vyvinutými laloky. Pysk je redukovaný, úzký, kratší než korunní laloky a vzpřímený proti tyčince. Plodem je úzká tobolka připomínající šešuli.[2][3][4][5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje 5 druhů, které jsou všechny endemity Bornea.[6] Druh Burbidgea nitida roste na zastíněných stanovištích v podrostu tropického deštného lesa na severozápadě ostrova. Podle původního popisu zde nejlépe prospívá na vlhkých skalách, pokrytých rostlinným opadem.[3]

Rod Burbidgea je v rámci čeledi Zingiberaceae řazen do podčeledi Alpinioideae a tribu Riedelieae. Jedná se o malý tribus, který zahrnuje ještě rody Pleuranthodium, Riedelia a Siamanthus.

Burbidgea schizocheila v botanické zahradě ve Washingtonu

Burbidgey mají potenciál jako okrasné pokojové rostliny. Lze je pěstovat v květináčích v teplém prostředí. Vyžadují rovnoměrnou závlahu a dobře odvodněnou, humózní a minerálně bohatou půdu. Je třeba jim zajistit polostinné až stinné stanoviště s rozptýleným světlem, nesnášejí přímý sluneční svit.[5] Lze se s nimi vzácně setkat i ve sklenících botanických zahrad. Několik taxonů je uváděno ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[7]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. BYNG, James W. The flowering plants handbook: A practical guide to families and genera of the world. [s.l.]: Plant Gateway Ltd., 2014. ISBN 9780992999315. (anglicky) 
  3. a b MEEEHAN, Thomas. Burbidgea nitida. The Gardener's Monthly And Horticulturist. 1880, čís. 22. 
  4. JULIUS, Avelinah et al. Zingiberaceae of Maliau Basin, Sabah, Malaysia. Journal of Tropical Biology and Conservation. 2010, čís. 6. Dostupné online. 
  5. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  6. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]