Buchananie

Buchananie
	Buchanania lanzan
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales);
Čeleď	ledvinovníkovité (Anacardiaceae);
Rod	buchananie (Buchanania); Spreng., 1819
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buchananie^[1] (Buchanania) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s kožovitými, jednoduchými, střídavými listy a drobnými pětičetnými květy v latovitých květenstvích. Plodem jsou drobné peckovice. Rod zahrnuje asi 26 druhů a je rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří. Mezi ekonomicky významné druhy náleží zejména Buchanania lanzan. Je těžen pro dřevo, plody jsou součástí asijské kuchyně. Některé druhy buchananií mají význam v indické medicíně.

Popis

Buchananie jsou oboupohlavné, malé až středně velké stromy s hustou korunou. Listy jsou střídavé, jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, více či méně kožovité, celokrajné. Květy jsou oboupohlavné, stopkaté (stopka je někdy článkovaná), většinou pětičetné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Kalich je opadavý nebo vytrvalý. Koruna je bílá nebo zelenavá. Tyčinek je většinou 10, nitky jsou šídlovité, u některých druhů článkované. Gyneceum je složené ze 4 až 6, jen na bázi srostlých plodolistů (téměř apokarpní). Blizna je šikmo uťatá. Každý plodolist obsahuje jediné vajíčko. Plodný bývá jen jeden z nich, ostatní jsou sterilní. Plodem je červená nebo hnědá, čočkovitá peckovice, u některých druhů s vytrvalým kalichem. Plody obsahují jediné semeno a jsou poměrně drobné. Za zralosti se plod u některých druhů rozpadá na dvě poloviny.^[2]^[3]^[4]

Buchanania axillaris v Bengalúru v Indii
Listy Buchanania axillaris
Detail květů Buchanania cochinchinensis
Plody Buchanania lanzan

Rozšíření

Rod buchananie zahrnuje asi 26 druhů. Je rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří. Jeho areál sahá od Indie a jižní Číny přes Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po Austrálii a tichomořské ostrovy Samoa.^[5] Největší druhové diverzity dosahuje v jihovýchodní Asii.^[2] Buchananie rostou zpravidla v primárních tropických deštných lesích, a to zejména v nížinách v nadmořských výškách do 600 metrů. Někdy rostou na periodicky zaplavovaných stanovištích, v rašelinných bažinách, na výchozech vápenců nebo v sekundárních porostech.^[3]

Ekologické interakce

Květy buchananií jsou opylovány hmyzem. Květy Buchanania glabra vyhledávají zejména brouci z čeledí mandelinkovití, kožojedovití a nosatcovití,^[6] zatímco u druhu Buchanania cochinchinensis převažují bzučivky.^[7]

Obsahové látky a jedovatost

Listy Buchanania cochinchinensis obsahují triterpenoidy, saponiny, flavonoidy a asi 2,6 % tříslovin. V kůře je asi 13 % tříslovin, alkaloidy a saponiny.^[8]

Taxonomie

Rod Buchanania je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Anacardieae.^[9]

Význam

Dřevo buchananií je měkké až středně tvrdé, snadno opracovatelné, s jemnou a pravidelnou strukturou. Není moc odolné vůči povětrnostním vlivům. Jádrové dřevo bývá narůžověle hnědé a neostře oddělené od světlejší běli. V Malajsii je známo jako otak udang. Používá se zejména na různé dočasné konstrukce, méně kvalitní nábytek, překližky, bedny a krabičky na zápalky. Domorodci na Nové Guineji z něj vyrábějí kánoe.^[3]^[10]

Dužnina plodů Buchanania lanzan je jedlá a má příjemnou sladkou vůni. Semena se konzumují pražená a voní podobně jako mandle. Jsou také zdrojem jedlého oleje.^[11] Rovněž plody Buchanania latifolia jsou jedlé a jsou složkou potravy domorodců zejména v horách střední Indie. Nezralé plody Buchanania lancifolia jsou v Indii a Myanmaru používány k ochucení kari omáček.^[12] Druhy Buchanania axillaris, B. lanzan a B. latifolia jsou tradičně využívány v indické medicíně (Ájurvéda, Unani, Sidha) jako afrodiziakum, kardiotonikum, adstringens aj. Jádra plodů Buchanania lanzan se podávají jako mozkové tonikum, drcené listy zevně na různá zranění. Šťáva z rostliny působí proti průjmům a je užívána proti revmatismu. Pryskyřicí z B. latifolia se mj. léčí malomocenství.^[8]^[13]

Semena Buchanania lanzan
Laddu, tradiční indická sladkost z Buchanania lanzan

Odkazy

Reference

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ ^a ^b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky)
↑ SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)
↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ KATO, M. et al. Plant-pollinator interactions in tropical monsoon forests in Southeast Asia.. American Journal of Botany. Nov. 2008, čís. 95(11).
↑ MOOPJAYAK, K.; MEEINKUIRT, W. Predominance of blow flies (Diptera: Calliphoridae) among insects visiting flowers of Buchanania lanzan (Sapindales: Anacardiaceae).. Applied Ecology and Environmental Research. Jan. 2017, čís. 15(4).
↑ ^a ^b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
↑ MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.
↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu buchananie na Wikimedia Commons
Taxon Buchanania ve Wikidruzích

[bsl-1] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[kub10-2] KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)

[mam-3] STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky)

[soepadmo-4] SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)

[pwo-5] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[kato-6] KATO, M. et al. Plant-pollinator interactions in tropical monsoon forests in Southeast Asia.. American Journal of Botany. Nov. 2008, čís. 95(11).

[moop-7] MOOPJAYAK, K.; MEEINKUIRT, W. Predominance of blow flies (Diptera: Calliphoridae) among insects visiting flowers of Buchanania lanzan (Sapindales: Anacardiaceae).. Applied Ecology and Environmental Research. Jan. 2017, čís. 15(4).

[khare-8] KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)

[pell-9] PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)

[wong-10] WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)

[martin-11] MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.

[hedrick-12] HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)

[quattrocchi-13] QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]