Přeskočit na obsah

Boleslav II. Smělý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boleslav II. Smělý
polský kníže a král
Portrét
Boleslav II. Smělý (Jan Matejko)
Doba vlády10581079
Korunovace25. prosinec 1076, Hnězdno
Narozeníasi 1042
Polské království
Úmrtí2. nebo 3. dubna 1081/82
Ossiach
PředchůdceKazimír I. Obnovitel
NástupceVladislav I. Heřman
ManželkaVyšeslava Kyjevská?
PotomciMěšek Boleslavovič
DynastiePiastovci
OtecKazimír I. Obnovitel
MatkaDobroněga Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 1042, Polsko – 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082, Ossiach, Korutany) byl polský kníže (10581076) a král (10761079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.

Během svého panování vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).

Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (s oblibou unášel a týral ženy, snad trpěl sexuální úchylkou), které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).

Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím, není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.

Bezprostředně poté vypuklo v zemi povstání, které krále vyhnalo do Uher. Nakonec zřejmě nalezl útočiště v Korutanech, o dva roky později (1081/82) zemřel v klášteře za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Měšek I. Polský
 
 
Boleslav I. Polský
 
 
 
 
 
 
Doubravka Přemyslovna
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
 
 
 
 
Dobromir
 
 
Emnilda z Lužice
 
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Lotrinský
 
 
Ezzo Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Dilingenu
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ota II.
 
 
Matylda Saská
 
 
 
 
 
 
Theofano
 
Boleslav II. Smělý
 
 
 
 
 
Igor Kyjevský
 
 
Svjatoslav I. Igorevič
 
 
 
 
 
 
Olga Kyjevská
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Mal
 
 
Maluša
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Konstantin VII. Porfyrogennetos
 
 
Roman II.
 
 
 
 
 
 
Helena Lekapene
 
 
Anna Porfyrogennéta
 
 
 
 
 
 
Krateros
 
 
Theophana
 
 
 
 
 
 
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce: Polský král
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
- 10761079 -
Předchůdce: Polský kníže
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
Kazimír I. Obnovitel 10581076 Vladislav Heřman