Bazalka indická

Bazalka indická
	Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Podčeleď	Nepetoideae;
Rod	bazalka (Ocimum);
Binomické jméno
	Ocimum tenuiflorum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum), též bazalka posvátná (Ocimum sanctum), bazalka Tulsi či Tulasi, je aromatická vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Pochází z Indického subkontinentu, je ale široce pěstována v celé jihovýchodní Asii, a to především z medicínských, kulinářských a náboženských důvodů. Obsahuje aromatické silice a je využívána na bylinný čaj, v ajurvédské léčbě a významné místo má ve višnuistických tradicích hinduismu, v nichž je uctívána jako posvátná rostlina.

Popis

Bazalka indická je vzpřímená, hustě větvená vytrvalá bylina nebo polokeř, dorůstající výšky 30-60, někdy až 100 cm. Stonky jsou na bázi dřevnatějící a hustě chlupaté jemnými trichomy, kterými jsou porostlé i řapíky a žilnatina listů. Jednoduché, vejčité, řapíkaté listy s jemně zubatými okraji jsou na stonku postaveny křižmostojně a jsou silně aromatické, neboť obsahují množství terpenů.^[1] Jejich barva je zelená (morfotyp zvaný Lakšmí tulasi) nebo fialové (morfotyp Krišna tulasi). Květy jsou uspořádané v lichopřeslenech na dlouhém koncovém hroznu; jsou oboupohlavné, rozlišené na dvoucípý nálevkovitý kalich a pyskatou korunu, která je nejčastěji nafialovělá, růžová nebo bílá. Plodem je hnědá vejčitá tvrdka. Chromozómové číslo 4n = 36.^[2]

Původ a rozšíření

Fylogeografické studie chloroplastového genomu prokázaly původ této rostliny na severu centrální Indie. Je možné, že její další šíření po Indickém subkontinentu souvisí s kulturními migračními trasami.^[3] Vyskytuje se také v celé jihovýchodní Asii a v Číně.

Obsahované látky

Bazalka indická obsahuje množství fytochemických látek, jako jsou různé fenoly, alkaloidy, saponiny, steroidní látky (stigmasterol, kampesterol, β-sitosterol), ursolovou kyselinu, flavonoidy, taniny a především aromatické esenciální oleje. Jejich hlavními složkami jsou eugenol, methyleugenol, karvakrol, karyofylen a nerol.^[1]^[4]

Využití

Hinduismus

Listy bazalky Tulsi jsou důležitou součástí bohoslužeb vzývajících boha Višnua a jeho avatáry, jako jsou Kršna či Ráma, stejně jako dalších božstev (Hanumán, Balaráma, Garuda aj.). Pro hinduisty je posvátnou rostlinou a je uctívána jako jeden z avatárů (vtělení) bohyně Lakšmí. V hinduistických domech bývá tradičně pěstována na čestném místě či oltáříku uprostřed dvora. Domácí pobožnosti, odbývané především ženami, zahrnují sezení na zemi před rostlinou bazalky, zažíhání vonných lampiček, odříkávání modliteb a zvonění na ceremoniální zvoneček. O listech bazalky Tulsi se věří, že mají očistnou duchovní sílu, stejně jako růžence vyrobené z dřevnatých stonků a kořenů, které mají svěřit nositele pod Hanumánovu ochranu.^[5]

Léčitelství

Bazalka indická je hojně užívanou léčivkou v ajurvédě. Užívá se při potížích zažívacího traktu, pro posílení imunity, proti stresu, pro zahřátí organismu nebo pro snížení hladiny cholesterolu, a to čerstvá nebo sušená, jako bylinný čaj nebo drcený prášek smísený s přepuštěným máslem ghí.^[6] Mnohé léčivé účinky, především na nervovou soustavu, ale i další, byly prokázány i moderní medicínou.^[4]

Ostatní

Bazalka indická se využívá v thajské kuchyni pro přípravu pokrmů z masa, rýže a mořských plodů. Sušené aromatické listy se po staletí používaly jako přírodní repelent.^[7]

Galerie

Listy a květenství
Mladá rostlina
Nakvétající lodyha
Porost bazalky posvátné v Indii
Pěstování Tulsi na oltáři v hinduistickém chrámu

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ocimum tenuiflorum na anglické Wikipedii a Indisches Basilikum na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b PADALIA, Rajendra C.; VERMA, Ram S. Comparative volatile oil composition of four Ocimum species from northern India. Natural Product Research. 2011, s. 569–575. DOI 10.1080/14786419.2010.482936. PMID 21409717.
↑ WARRIER, P K. Indian Medicinal Plants. [s.l.]: Orient Longman, 1995. ISBN 0-86311-551-9. S. 168.
↑ BAST, Felix; POOJA RANI; DEVENDRA MEENA. Chloroplast DNA Phylogeography of Holy Basil (Ocimum tenuiflorum) in Indian Subcontinent. The Scientific World Journal. 2014, s. 277–85. DOI 10.1155/2014/847482. PMID 847482.
↑ ^a ^b DRSC, Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka,. Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína. www.toxicology.cz [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online.
↑ SIMOONS, Frederick J. Plants of life, plants of death. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-299-15904-7. S. 7–40.
↑ NIIR BOARD, NATIONAL INSTITUTE OF INDUSTRIAL RESEARCH (INDIA). Compendium of Medicinal Plants. [s.l.]: National Institute of Industrial Research, 2004. (2004). ISBN 978-81-86623-80-0. S. 320.
↑ BISWAS, N. P.; BISWAS, A. K. Evaluation of some leaf dusts as grain protectant against rice weevil Sitophilus oryzae (Linn.). Environment and Ecology. 2005, s. 485–488.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bazalka indická na Wikimedia Commons

[:0-1] PADALIA, Rajendra C.; VERMA, Ram S. Comparative volatile oil composition of four Ocimum species from northern India. Natural Product Research. 2011, s. 569–575. DOI 10.1080/14786419.2010.482936. PMID 21409717.

[warrier-2] WARRIER, P K. Indian Medicinal Plants. [s.l.]: Orient Longman, 1995. ISBN 0-86311-551-9. S. 168.

[3] BAST, Felix; POOJA RANI; DEVENDRA MEENA. Chloroplast DNA Phylogeography of Holy Basil (Ocimum tenuiflorum) in Indian Subcontinent. The Scientific World Journal. 2014, s. 277–85. DOI 10.1155/2014/847482. PMID 847482.

[:1-4] DRSC, Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka,. Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Bazalka posvátná – tradiční indická léčivka a současná medicína. www.toxicology.cz [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné online.

[Simoons-5] SIMOONS, Frederick J. Plants of life, plants of death. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-299-15904-7. S. 7–40.

[6] NIIR BOARD, NATIONAL INSTITUTE OF INDUSTRIAL RESEARCH (INDIA). Compendium of Medicinal Plants. [s.l.]: National Institute of Industrial Research, 2004. (2004). ISBN 978-81-86623-80-0. S. 320.

[7] BISWAS, N. P.; BISWAS, A. K. Evaluation of some leaf dusts as grain protectant against rice weevil Sitophilus oryzae (Linn.). Environment and Ecology. 2005, s. 485–488.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]