Přeskočit na obsah

Bajazid Doda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bajazid Doda
Narození1888
Štirovica
Úmrtí25. dubna 1933 (ve věku 44–45 let)
Vídeň
Povolánífotograf a etnograf
Partner(ka)Franz Nopcsa von Felső-Szilvás
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bajazid Elmaz Doda (1888 Štirovica25. dubna 1933 Vídeň) byl albánský etnografický spisovatel a fotograf. Tajemník a milenec maďarského barona a učence Franze Nopcsy,[1] je autorem knihy Albanisches Bauerleben im oberen Rekatal bei Dibra (Makedonien) (Albánský rolnický život v údolí Horní Řeka nedaleko Dibry (Makedonie)), psané ve Vídni v roce 1914. Je také autorem mnoha vzácných fotografií albánských zemí z počátku 20. století v době, kdy patřily k Osmanské říši, zejména z oblasti Horní Reka, jeho rodiště. Vyhynulý druh želvy Kallokibotion bajazidi po něm pojmenoval jeho milenec Franz Nopcsa.

Bajazid Doda se narodil v roce 1888 ve Štirovici, albánské osadě v regionu Horní Řeka v Makedonii v tehdejší Osmanské říši.[2] Odešel do Rumunska za prací, jako mnoho jiných obyvatel Horní Řeky.[3] V rumunské Bukurešti se v roce 1906 setkal s uherským baronem a učencem Franzem Nopcsou (1877–1933), který ho najal jako svého služebníka.[3] Oba se stali milenci a začali žít společně.[3]

Nopcsa a Doda opustili Bukurešť, odešli do rodinného sídla rodiny Nopcsových v Săcelu v Transylvánii a poté několik měsíců strávili v Londýně, kde Doda onemocněl chřipkou.[3] V polovině listopadu 1907 cestovali oba do Skadaru, kde udržovali dům od roku 1907 do roku 1910 a znovu od října 1913.[3] Když projížděli kolem Mirditë, unesli je slavní bandité Mustafa Lita.[3] Po propuštění v Prizrenu cestovali do Skopje a navštívili domov Dody v regionu Horní Řeka. Odjeli zpět do Skadaru a navštívili země kmenů Hoti a Gruda. Oba cestovali společně po albánských zemích. Během první světové války v letech 1915-1916 vzal Nopcsa s sebou Dodu a sloužil v rakousko-uherské armádě v Kosovu. Po válce žili hlavně ve Vídni, kde Nopcsa vydal několik knih a stal se známým nejen jako albanolog, ale také jako paleontolog a geolog. Asi 3 roky poté podnikli turné po Evropě na motocyklu a hledali fosílie.[4][5] Dne 25. dubna 1933 Nopcsa trpící depresí zabil Dodu ve spánku a poté spáchal sebevraždu.[3]

Fotografická a literární díla

[editovat | editovat zdroj]

Doda je autorem knihy Albanisches Bauerleben im oberen Rekatal bei Dibra (Makedonien) (Albánský rolnický život v údolí Horní Řeka nedaleko Dibry (Makedonie)), která byla dokončena ve Vídni v dubnu 1914 a byla vydána posmrtně ve Vídni 2007 poté, co byl rukopis znovuobjeven v archivech.[6][7] Publikace je doprovázena originálními fotografiemi dodanými Dodou v roce 1907, které se skládají převážně z vesnice Štirovica a jejího okolí, spolu se dvěma doprovodnými fotografiemi Skopje. Kniha Dody obsahuje mnoho cenných informací o Horní Řece a její kultuře, zvycích, jazyce a dalších aspektech života.[7] Cílem knihy bylo podle autora popsat mizející životní styl muslimského prvku v obci Horní Řeka a vyvrátit tvrzení Spiridona Gopčeviče v jeho knize Makedonie a Staré Srbsko (1889), že Albánci z obce Horní Řeka jsou albánští Slované.[6]

Robert Elsie uvedl, že původní skript, považovaný za ztracený, mohl být celý (nebo značný příspěvek) přeložen do němčiny Nopcsou z albánštiny, kvůli množství albánského slovníku, který obsahoval. Elsie ocenila knihu za podrobné informace o Horní Řece a protože byla sepsána v době, kdy se albánská literatura psala velmi málo. Elsie tvrdí, že práce byla první, která v literatuře použila dialekt oblasti Horní Řeky.[7] Ostatní vědci, jako Andrea Pieroni, popisují práci jako „velmi podrobný etnografický výčet“, který obsahuje „důležité poznámky týkající se místního využití potravin a léčivých rostlin“ o výzkumu regionu Horní Řeka.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bajazid Doda na anglické Wikipedii.

  1. Franz Nopcsa: the dashing baron who discovered dwarf dinosaurs [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Koleksioni i vitit 1907 i fotografive të Bajazid Dodës në Maqedoni (Foto) [online]. 2018-05-11 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g ELSIE, Robert. Early Photography in Albania Bajazid Elmaz Doda [online]. RobertElsie [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 
  4. BRETT-SURMAN, M. K.; HOLTZ, Thomas R.; FARLOW, James O. The Complete Dinosaur. [s.l.]: Indiana University Press, 2012-06-27. Dostupné online. ISBN 9780253008497. (anglicky) 
  5. BIRKHEAD, Tim; WIMPENNY, Jo; MONTGOMERIE, Bob. Ten Thousand Birds: Ornithology since Darwin. [s.l.]: Princeton University Press, 2014-03-01. Dostupné online. ISBN 9781400848836. (anglicky) 
  6. a b c Pieroni, Andrea, et al (2013). "One century later: the folk botanical knowledge of the last remaining Albanians of the upper Řeka Valley, Mount Korab, Western Macedonia." Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine.
  7. a b c ELSIE, Robert. Vorwort[Forward] [online]. RobertElsie [cit. 2015-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4. 3. 2016. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]