Astrachaň
| Astrachaň Астрахань | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′ s. š., 48°2′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | −28 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+4[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Jižní |
| Oblast | Astrachaňská |
_-_Astrakhan_Oblast.svg) Astrachaňská oblast na mapě Ruska | |
  Astrachaň Město na mapě Astrachaňské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 209 km² |
| Počet obyvatel | 475 629 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 275,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Alena Vjačeslavovna Gubanovová (2015–2020) a Oleg Anatoljevič Polumordvinov (od 2022) |
| Vznik | 1558 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)8512 |
| PSČ | 414000–414058 |
| Označení vozidel | 30 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Žije zde přibližně 476 tisíc[2] obyvatel. Je to nejsušší evropské město.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Středověk
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, nový kreml. Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 1588 až 1589 se zatím dřevěný Astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.
Moderní doba
[editovat | editovat zdroj]Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 1705 až 1706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]K nejvýznamnějším pamětihodnostem Astrachaně patří kreml (městská pevnost) ze 16. století s uspenským chrámem, vybudovaným v letech 1699–1710 a trojickým chrámem (původně klášterním), vybudovaným v letech 1602–1605.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákos a chemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.
V Astrachani a v jeho přístavišti je speciální ekonomická zóna Lotos.
V květnu 2021 byla guvernérem astrachaňského regionu Igorem Babuškinem podepsána smlouva s německou logistickou společností Martrade Holding na výrazné rozšíření přístavu ve městě. Postaveny budou moderní kontejnerové terminály. První fáze rozšíření astrachaňského přístaviště má být dokončena na konci roku 2023 a spočívá v rozšíření současného kotviště a vybudování čtyř terminálů s kapacitou 3,3 milionu tun zboží ročně. Druhá etapa rozšíření a modernizace astrachaňského přístaviště je naplánována do roku 2026. Celková investice bude činit více než 27 miliard rublů. Do roku 2031 má obrat nákladu přístaviště přesáhnout 8 milionů tun zboží. Vytvořeno bude v přístavišti nových 800 pracovních míst.[4]
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Stanislava Ivanovna Klimaševskaja (1851–1939), fotografka, majitelka fotografického obchodu
- Boris Michajlovič Kustodijev (1878–1927), ruský malíř, představitel realismu[5]
- Darja Piščalnikovová (* 1985), ruská atletka, mistryně Evropy v hodu diskem[6]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ Nejsušší město Ruska? PPF tu investovala 60 milionů eur. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-07-27 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Астраханский порт построят при поддержке немецких инвесторов. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Boris Mikhailovich Kustodiev, 1878–1927 – UK Disability History Month [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Darya Pishchalnikova. Doping Wiki [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrachaň na Wikimedia Commons - Galerie Astrachaň na Wikimedia Commons
- http://www.astrgorod.ru/ Archivováno 30. 3. 2009 na Wayback Machine. - oficiální stránky města
- http://www.love-astrakhan.narod.ru/ - foto of Astrakhan, history, maps.
- http://www.astrakhan.ru/ - regionální internetový portál
