Přeskočit na obsah

Arnold Böcklin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnold Böcklin
Narození16. října 1827
Basilej
Úmrtí16. ledna 1901 (ve věku 73 let)
Fiesole
Místo pohřbeníCimitero degli Allori
Grave of Arnold Böcklin
Alma materUmělecká akademie v Düsseldorfu
Povolánímalíř, sochař, vysokoškolský učitel, kreslíř a designér
Manžel(ka)Angela Böcklin (od 1853)
DětiArnold Böcklin the Younger
Maria Böcklin
Chiara Böcklin
Carlo Böcklin
Hans Böcklin
PříbuzníBöcklins Bruder[1] (sourozenec)
Významná dílaFaun, einer Amsel zupfeifend
Autoportrét se smrtí, hrající na housle
Ostrov mrtvých
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1880)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnold Böcklin (16. říjen 182716. leden 1901) byl švýcarský malíř, kreslíř, grafik a sochař. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců 19. století v Evropě. Po Böcklinovi bylo nazváno i stejnojmenné secesní písmo, které ve Stuttgartu roku 1904 navrhl Otto Weisert[2].

V letech 18451847 studoval Arnold Böcklin na Umělecké akademii v Düsseldorfu. Poté podnikl studijní cestu po Švýcarsku, Nizozemsku a Francii. Byl činný v ateliéru Johanna Gottfrieda Steffana a v letech 18501857 pracoval v Římě. Roku 1858 obdržel na doporučení Anselma Feuerbacha zakázku od hannoverského konzula v Palermu Karla Wedekinda na vymalování jídelního sálu v jeho palermské vile. Od roku 1860 do 1862 vyučoval jako profesor na výmarské umělecké akademii. Po své smrti byl pohřben na protestantském hřbitově Camposanto degli Allori u Florencie.

Ostrov mrtvých – třetí verze (1883)

Společně s Ferdinandem Hodlerem, Maxem Klingerem a Lovisem Corinthem je Böcklin jedním z hlavních představitelů švýcarského / německého symbolismu, který se rozešel s dominantním akademickým malířstvím a převládajícím naturalismem druhé poloviny 19. století.

Surrealisté jako Giorgio de Chirico, Salvador Dalí a Max Ernst viděli v Böcklinovi jednoho ze svých předchůdců a oslavovali ho jako „geniálního a ironického umělce“.

K jeho nejvýznamnějším dílům patří mimo jiné jeho Autoportrét se smrtí hrající na housle (1872) a pět verzí jeho Ostrova mrtvých (18801886).

Typ písma „Arnold Böcklin“

„Portrétní umění je nejbědnější druh malířství, neboť je jím umělec nejvíc vázán.“ (Waetzold 1908)

  • Carl Brun: Schweizerisches Künstler-Lexikon, 1. svazek A–G, Huber & Co, Frauenfeld 1905. Reprint: Kraus Reprint Ltd., Nendeln, Liechtenstein 1967. Strana 162–167.
  • Fritz von Ostini: Böcklin (Svazek LXX Künstler-Monographien, vydal H. Knackfuß), Verlag von Velhagen & Klasing, Bielefeld und Leipzig 1907
  • Adrian Scherrer (Hg.): Grüner Heinrich: Lebensläufe zwischen Scheitern und Erfolg: Johann Gottfried Steffan und die Schweizer Maler in München 1840 bis 1890. – Stäfa : Gut, 2005. – ISBN 3-85717-163-4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnold Böcklin na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]