Antonín Přidal
| prof. PhDr. Antonín Přidal | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. října 1935 Prostějov |
| Úmrtí | 7. února 2017 (ve věku 81 let) Brno |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov Brno sk. H5e, hrob 31 49.1709591N, 16.5901539E |
| Povolání | pedagog, spisovatel, dramatik, překladatel, novinář, publicista, učitel, básník, televizní scenárista a dramaturg |
| Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
| Ocenění | Cena Josefa Jungmanna (1991) Cena Ferdinanda Peroutky (1998) Cena města Brna (2007) Státní cena za literaturu a překladatelské dílo |
| Manžel(ka) | Dagmar Přidalová |
| Děti | Tomáš Přidal Marie Přidalová |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Přidal (13. října 1935 Prostějov – 7. února 2017 Brno[1][2]) byl český překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny, spisovatel, publicista a vysokoškolský pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě studoval v letech 1953 až 1958 anglistiku a hispanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1982 získal titul PhDr.
Spolupracoval s Českým rozhlasem v Brně (1960–1970). Byl zde autorem cyklů Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky a Potulky knihami a hudbou, spoluautorem pořadu Nashledanou v sobotu. Z konce 60. let jsou významné zejména jeho rozhlasové hry Všechny moje hlasy a Sudičky.[1] Krátce působil jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov (1990–1991).
Následně působil na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (od roku 1991 jako docent a od roku 1993 jako profesor) v ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky.[3]
V roce 1998 obdržel novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[1][4] V roce 2007 mu byla udělena Státní cena za překladatelské dílo.[5]
Zemřel na začátku února roku 2017, o jeho úmrtí informovala veřejnost Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[2] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. H5e, hrob 31.[6][7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jde o významného autora české rozhlasové hry. Jeho hry Všechny moje hlasy (1967) a Sudičky (1968) překvapily svou naprostou rozhlasovostí, nemožností text převést do jiné než auditivní podoby. Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo v roce 2006 výběr z jeho čtyř rozhlasových a jedné divadelní hry (Políček č. 111 / Atentát v přízemí / Noční žokej / Elektrický nůž / Noc potom).
V devadesátých letech byl také autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí.[5]
Věnoval se také práci esejistické a filozofické. V roce 2008 vydalo nakladatelství Druhé město výbor z jeho naivistických textů různých – většinou anonymních – autorů Kouzlo nechtěného. Vyšel také výbor textů z jeho rozhlasového cyklu Potulky knihami a časem (Barrister and Principal, 2011). V roce 2015 vydal básnickou sbírku Zpovědi a odposlechy.
Svými překlady přiblížil českým čtenářům anglicky a španělsky psanou poezii a drama. Přeložil také řadu významných prozaických děl moderní anglické a americké literatury. Překládané knihy obvykle obohacoval obsáhlými komentáři. Známý je zejména jeho překlad knihy Leo Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád (v originále O Kaplan! My Kaplan!, česky Praha, Odeon 1987; Praha, Odeon 1988; Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1995).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Zemřel pedagog, překladatel a spisovatel Antonín Přidal. Bylo mu 81 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-07 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel překladatel a publicista Antonín Přidal. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-02-07 [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-08.
- ↑ Profil Antonína Přidala v databázi Obce překladatelů. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26.
- ↑ Cena Ferdinanda Peroutky. www.ferdinandperoutka.cz [online]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-06.
- ↑ a b BEZR, Ondřej; HORÁČKOVÁ, Alice. Státní ceny za literaturu dostali Přidal a Kundera [online]. iDNES.cz, 2007-10-22. Dostupné online.
- ↑ Antonín Přidal [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2023-06-23]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, Jaroslav. Náhrobek Antonína Přidala. Archiweb [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Přidal na Wikimedia Commons 
Osoba Antonín Přidal ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Přidal
- Antonín Přidal v Encyklopedii dějin města Brna
- Život a doba Antonína Přidala na iLiteratuře [1]
- Čeští překladatelé
- Čeští spisovatelé
- Čeští novináři
- Čeští dramatici
- Nositelé Ceny Ferdinanda Peroutky
- Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští překladatelé ze španělštiny
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Čeští překladatelé z francouzštiny
- Překladatelé do češtiny
- Narození v roce 1935
- Narození 13. října
- Narození v Prostějově
- Úmrtí v roce 2017
- Úmrtí 7. února
- Úmrtí v Brně
- Čeští profesoři
- Nositelé Ceny města Brna
- Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně