Přeskočit na obsah

Anastasija Pavljučenkovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anastasija Pavljučenkovová
Анастасия Павлюченкова
Anastasija Pavljučenkovová na French Open 2016
Anastasija Pavljučenkovová na French Open 2016
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození3. července 1991 (33 let)
Místo narozeníSamara, Sovětský svaz
BydlištěMoskva, Rusko
Výška177 cm
Hmotnost72 kg
Profesionál odprosince 2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek14 212 039 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů510–352
Tituly12 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (8. listopadu 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017, 2019, 2020)
French Openfinále (2021)
Wimbledončtvrtfinále (2016)
US Openčtvrtfinále (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů241–171
Tituly6 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (16. září 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Openčtvrtfinále (2013, 2021)
Wimbledončtvrtfinále (2014)
US Openčtvrtfinále (2015, 2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240906a6. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato Tokio 2020 smíšená čtyřhra

Anastasija Sergejevna Pavljučenkovová, rusky Анастасия Сергеевна Павлюченкова (* 3. července 1991 Samara) je ruská profesionální tenistka a olympijská vítězka smíšené čtyřhry z tokijských her.

Na okruh ITF vstoupila v sezóně 2005 a profesionálkou se stala téhož roku. Převážnou část kariéry strávila do poloviny roku 2008 na okruhu ITF, kde získala v roce 2006 první titul na turnaji v Casale. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a osm titulů ve čtyřhře. V rámci WTA Tour vyhrála dvanáct singlových turnajů, včetně čtyř výher z mexického Monterrey. K nim doplnila šest deblových trofejí, z toho dvě z nich s Češkou Lucií Šafářovou.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2021 na 11. místě a ve čtyřhře pak v září 2013 na 21. místě. Na přípravě spolupracuje s bratrem Alexandrem Pavljučenkovem. Dříve ji trénoval Simon Goffin. Švýcarka Martina Hingisová se stala členkou týmu v roce 2013.[1] Do sezóny 2013 ji vedl bývalý tenista Gerald Bremond. Mezi červencem 2007 až zářím 2009 se připravovala ve francouzské Mouratoglouově tenisové akademii.

V juniorské kategorii vyhrála juniorku Australian Open 2006, US Open 2006 a Australian Open 2007. Získala také titul ve čtyřhře na Australian Open 2006, French Open 2006, ve Wimbledon 2006, Wimbledon 2007, a na Australian Open 2008. Na konci roku 2006 byla vyhlášená ITF juniorskou mistryní světa.

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2009 semifinále Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála dvouhru i čtyřhru v páru s Petrovovou. Italky vyhrály 4:1 na zápasy. V roce 2011 byla členkou družstva, které se probojovalo do moskevského finále. Jedním bodem přispěla po výhře nad Lucií Šafářovou. Rusky odešly poraženy 2:3 na zápasy. V roce 2021 byla jedničkou ruského výběru, které získalo titul. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–10 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[2]

Na konci února 2022 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a prohlásila, že „Osobní ambice ani politické motivy neospravedlňují násilí.“[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První juniorský grandslam získala na Australian Open 2006, když porazila ve finále první nasazenou Dánku Caroline Wozniackou. Při své jízdě za triumfem vyřadila ve čtvrtfinále i Dominiku Cibulkovou. Druhý grandslamový titul a první ze čtyřhry přidala rovněž na Australian Open 2006, když se Sharon Fichmanovou porazily pár Dentoniová a Cornetová. Následně si zahrála na French Open 2006 finále dvouhry, ve kterém nestačila na Agnieszku Radwańskou.

Třetí titul získala na French Open 2006, když se Sharon Fichmanovou porazily pár Radwańská a Wozniacká. Čtvrtý titul získala ve Wimbledonu 2006 s Alisou Klejbanovovou. Pátý titul přidala tentokrát ve dvouhře na US Open 2006, když ve finále zdolala Tamiru Paszekovou. Finále hrála i ve čtyřhře se Sharon Fichmanovou.

Rok 2007 zahájila šestým titulem a zároveň posledním ve dvouhře na Australian Open 2007, když porazila ve finále Madison Brengleovou. Finále na French Open z minulého roku neobhájila, když padla v semifinále. Sedmý titul získala ve čtyřhře ve Wimbledonu 2007 s Urszulou Radwańskou]. Bez titulu zůstala na závěrečném grandslamu roku.

Osmým titulem začala sezónu 2008, když s Xenií Lykinovou porazily ve finále na Australian Open 2008 pár Bodganová a Doiová. Australian Open byl její poslední juniorský grandslam.

Na US Open 2011

Sezónu zahájila na turnaji Brisbane, kde nestačila ve druhém kole na pozdější vítězku Kaiu Kanepiovou. Následně ji v prvním kole na turnaji v Sydney vyřadila Andrea Petkovicová. Na Australian Open porazila v prvním kole Kláru Zakopalovou, ale ve druhém už nestačila na Vaniu Kingovou. Společně s Medinaovou Garriguesovou vypadly v prvním kole ve čtyřhře. Následně Pavljučenkovová prohrála v prvním kole na turnaji v Dauhá, Dubaji, Indian Wells a Miami. Na turnaji v Miami si však zahrála čtvrtfinále čtyřhry, a to po boku Lucie Šafářové. Společně vyřadily v prvním kole třetí nasazený pár Mirzaová a Vesninová a nestačily až na pozdější vítězky Kirilenková a Petrovová.

Antukovou část sezóny zahájila na turnaji v Charlestonu, kde jako osmá nasazená postoupila do osmifinále, ve kterém podlehla Naděždě Petrovové. Společně s Lucií Šafářovou, ale vyhrály čtyřhru, když v semifinále porazily světové jedničky Huberovou a Raymondovou a ve finále pár Medinaová Garriguesová a Švedovová. Poté se účastnila Fed Cupu, ve kterém prohrála oba singly s Jankovićovou a Ivanovićovou a vyhrála debl s Vesninovou. Po reprezentačních povinnostech se vrátila na turnaji ve Stuttgartu, kde vypadla v prvním kole dvouhry a druhém kole čtyřhry se Šafářovou. Na turnaji v Madridu a Římě vypadla ve druhém kole. Čtyřhru hrála pouze v Madridu a se Šafářovou vypadly ve druhém kole. V generálce na French Open 2012 vypadla na turnaji Brussels Open 2012 v prvním kole, když nestačila na Scheepersovou. Na French Open ve dvouhře vypadla v kole třetím, když nestačila na Zakopalovou. Společně se Šafářovou vypadly v prvním kole čtyřhry.

Travnatou část sezóny zahájila na turnaji Eastbourne, kde nestačila ve čtvrtfinále opět na Zakopalovou. Ve Wimbledonu vypadla ve druhém kole, když nestačila na Lepčenkovou. S Lucií Šafářovou vypadly ve čtyřhře v prvním kole.

Po Wimbledonu se účastnila turnaje v Bastadu, kde došla do čtvrtfinále, ve kterém podlehla Johanssonové. V době olympijského turnaje, hrála na turnaji ve Washingtonu, kde postoupila až do finále, ve kterém podlehla jednoznačně Rybárikové. Poté vypadla na turnaji v Montrealu v prvním kole. Na turnaji v Cincinnati postoupila do čtvrtfinále, ve kterém podlehla Petře Kvitové. O mnoho méně se jí dařilo na US Open, kde vypadla už ve druhém kole s Mladenovicovou. Společně s Lucií Šafářovou vypadly v prvním kole čtyřhry. Po závěrečném grandslamu sezóny hrála na turnaji v Tokiu, kde vypadla ve druhém kole. O kolo dříve vypadla v Pekingu, a také na posledním turnaji v Moskvě, který byl pro ni poslední v sezóně.

Ve Wimbledonu 2013

Sezónu zahájila na turnaji Brisbane, kde došla až do finále, ve kterém tvrdě narazila na světovou trojku Serenu Williamsovou, když prohrála ve dvou sadách. Cestou do finále porazila dvě české tenistky – Hradeckou a Kvitovou a následně Kerberovou a Curenkovou. Společně s Lucií Šafářovou postoupily do čtvrtfinále čtyřhry.

Na Australian Open vypadla v prvním kole, když jí Lesja Curenková oplatila porážku. I přes brzké vyřazení v turnaji pokračovala na turnaji ve čtyřhře, ve které spolu s Lucií Šafářovou postoupily do čtvrtfinále, což bylo pro obě nejlepší výsledek ve čtyřhře v kariéře. Na následujícím turnaji v Paříži vypadla opět v prvním kole, když nestačila na Yaninu Wickmayerovou. Ve čtyřhře se s Lucií Šafářovou probojovaly do semifinále, ale kvůli zdravotního problému české tenistky odstoupily.[4] Na turnaji v Dubaji vypadla v prvním kole, když nestačila na Anu Ivanovičovou. Společně se Šafářovou postoupila v deblu do čtvrtfinále.

Poté hrála v Kuala Lumpur, kde došla do semifinále, ve kterém nestačila na Bethanii Mattekovou-Sandsovou. Po prohře v semifinále se přesunula na americký kontinent do Indian Wells, kde vypadla ve druhém kole. Stejně si vedla i v Miami. Společně se Šafářovou nepřešly přes první kolo v Indian Wells a v Miami vypadly v osmifinále. Následně se účastnila turnaje v Monterrey, kde v letech 2010 a 2011 triumfovala. Jako turnajová pětka došla až do finále, ve kterém porazila turnajovou jedničku Angelique Kerberovou a vyhrála tak v Mexiku již patnáctý zápas v řadě a získala celkově čtvrtý singlový titul v kariéře.[5]

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ve Stuttgartu, kde v rámci dvouhry došla do druhého kola, když porazila Jekatěrinu Makarovovou a poté padla s Angelique Kerberovou. V rámci čtyřhry vypadla s Lucií Šafářovou v prvním kole. Druhá zastávka směřovala na portugalský Portugal Open, kde po výhře ve finálovém utkání nad Suárezovou Navarrovou slavila premiérový titul z antuky.[6] Na turnaji v Madridu padla v prvním kole s třetí nasazenou Viktorii Azarenkovou. Společně s Lucií Šafářovou ovšem došla až do finále čtyřhry, když v semifinále porazily pár Kristina Mladenovicová a Galina Voskobojevová. V souboji o titul porazily pár Cara Blacková a Marina Erakovicová a získaly tak společně již druhý titul.

2021: Finalistka French Open a olympijská vítězka

[editovat | editovat zdroj]
Na French Open si zahrála první finále majoru

Třetí kariérní semifinále na turnajích spadajících do kategorií WTA 1000 nebo Premier Mandatory a Premier 5, si zahrála Madridu. Ve druhém kole přehrála světovou devítku Karolínu Plíškovou, jíž ve druhém setu uštědřila kanára. Další Češku Karolínu Muchovou porazila ve čtvrtfinále, když zvládla lépe obě zkrácené hry. V semifinále ji přehrála Aryna Sabalenková. Předtím takto daleko došla naposledy na Western & Southern Open 2010.

Jako 31. nasazená vstupovala do pařížského majoru. Ve třetím kole přehrála běloruskou světovou čtyřku Arynu Sabalenkovou,[7] které tak oplatila porážku z Madridu. Poprvé od svého čtvrtfinále z roku 2011 postoupila na French Open do druhého týdne. V něm otočila zápas proti další Bělorusce Azarenkové a posedmé v kariéře se probojovala mezi poslední osmičku některého z grandslamů. V něm zvládla třísetovou bitvu s Kazachstánkou Rybakinovou, kterou udolala až poměrem 9–7 ve třetím setu.[8] Po zvládnutém duelu se Slovinkou Tamarou Zidanšekovou postoupila poprvé do finále majoru a to při své 52.  účasti na grandslamu. V tomto ohledu překonala rekord Vinciové, která si zahrála o titul při 44. účasti.[9] V boji finálových debutantek ji porazila Češka Barbora Krejčíková po třísetovém souboji.[10] Bodový zisk ji vrátil poprvé od roku 2018 mezi prvních dvacet tenistek klasifikace.

Pod neutrální vlajkou startovala na tokijské olympiádě. V singlové soutěži prošla se ztrátou pouhých sedmi gamů do čtvrtfinále, kde ji vyřadila pozdější zlatá medailistka Belinda Bencicová. Lépe si vedla v mixu, kde se jejím partnerem stal Andrej Rubljov. V čistě ruském finále přehráli Jelenu Vesninovou a Aslana Karaceva, když za stavu 9–10 v supertiebreaku odvrátili mečbol svých krajanů. V podobné situaci se ocitli už v semifinálové utkání proti Australanům.[11]

2022–2023: Zranění kolena a návrat

[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open 2022 ukončila ve druhém kole singlovou kariéru Australanky Samanthy Stosurové.[12], než ji ve třetím kole v noční souboji nezastavila Rumunka Sorana Cîrsteaová.[13] Na túře následně absentovala až do antukového jara kvůli léčbě zraněné kolene.[14] Po dubnovém návratu prohrála v prvních kole v Madridu i Římě. Spolu s Veronikou Kuděrmetovovou ovládla ženský debl na Italian Open a získala druhou trofeje v kategorii WTA 1000. Cestou turnajem odvrátily čtyři mečboly.[15] Přesto po turnaji ukončila seźonu, když se rozhodla doléčit zraněné koleno.[16]

Na French Open 2023 hrála jako 333. hráčka žebříčku. Na její raketě dohrály Češka Linda Fruhvirtová, nasazené Rusky Ljudmila Samsonovová i Anastasija Potapovová a Belgičanka Elise Mertensová, čímž se stala nejníže postavenou čtvrtfinalistkou Roland Garros.[17] V boji o druhé grandslamové semifinále nestačila na Karolínu Muchovou.[18]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2021 French Open antuka Česko Barbora Krejčíková 1–6, 6–2, 4–6

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeřky výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý Rusko Andrej Rubljov Rusko Jelena Vesninová
Rusko Aslan Karacev
6–3, 6–7(5–7), [13–11]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–5 D; 2–1 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (10–3 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 21 (12–9)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 7. března 2010 Monterrey, Mexiko (1) tvrdý Slovensko Daniela Hantuchová 1–6, 6–1, 6–0
Vítězka 2. 1. srpna 2010 Istanbul, Turecko tvrdý Rusko Jelena Vesninová 5–7, 7–5, 6–4
Vítězka 3. 6. března 2011 Monterrey, Mexiko (2) tvrdý Srbsko Jelena Jankovićová 2–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 5. srpna 2012 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Slovensko Magdaléna Rybáriková 1–6, 1–6
Finalistka 2. 5. ledna 2013 Brisbane, Austrálie tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 1–6
Vítězka 4. 7. dubna 2013 Monterrey, Mexiko (3) tvrdý Německo Angelique Kerberová 4–6, 6–2, 6–4
Vítězka 5. 4. května 2013 Oeiras, Portugalsko antuka Španělsko Carla Suárezová Navarrová 7–5, 6–2
Finalistka 3. 22. září 2013 Soul, Korea tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 7–6(6), 3–6, 4–6
Vítězka 6. 2. února 2014 Paříž, Francie tvrdý (h) Itálie Sara Erraniová 3–6, 6–2, 6–3
Vítězka 7. 19. října 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–4, 5–7, 6–1
Finalistka 4. 9. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý USA Sloane Stephensová 1–6, 2–6
Vítězka 8. 18. října 2015 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Anna-Lena Friedsamová 6–4, 6–3
Finalistka 5. 24. října 2015 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Světlana Kuzněcovová 2–6, 1–6
Vítězka 9. 9. dubna 2017 Monterrey, Mexiko (4) tvrdý Německo Angelique Kerberová 6–4, 2–6, 6–1
Vítězka 10. 6. května 2017 Rabat, Maroko antuka Itálie Francesca Schiavoneová 7–5, 7–5
Finalistka 6. 24. září 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 0–6, 5–7
Vítězka 11. 15. října 2017 Hongkong, ČLR tvrdý Austrálie Darja Gavrilovová 5–7, 6–3, 7–6(7–3)
Vítězka 12. 26. května 2018 Štrasburk, Francie antuka Slovensko Dominika Cibulková 6–7(5–7), 7–6(7–3), 7–6(8–6)
Finalistka 7. 22. září 2019 Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 2–6, 3–6
Finalistka 8. 20. října 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h) Švýcarsko Belinda Bencicová 6–3, 1–6, 1–6
Finalistka 9. 12. června 2021 French Open, Paříž, Francie antuka Česko Barbora Krejčíková 1–6, 6–2, 4–6

Čtyřhra: 9 (6–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. května 2008 Fés, Maroko antuka Rumunsko Sorana Cîrsteaová Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
6–2, 6–2
Finalistka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka Rusko Alla Kudrjavcevová Itálie Sara Erraniová
Španělsko N. Llagostera Vivesová
6–2, (1)6–7, [4–10]
Vítězka 2. 8. ledna 2011 Brisbane, Austrálie tvrdý Rusko Alisa Klejbanovová Polsko Klaudia Jansová
Polsko Alicja Rosolská
6–3, 7–5
Vítězka 3. 7. dubna 2012 Charleston, Spojené státy antuka Česko Lucie Šafářová Kazachstán Jaroslava Švedovová
Španělsko A. Medina Garriguesová
5–7, 6–4, [10–6]
Vítězka 4. 11. května 2013 Madrid, Španělsko antuka Česko Lucie Šafářová Nový Zéland Marina Erakovicová
Zimbabwe Cara Blacková
6–2, 6–4
Finalistka 2. 13. června 2015 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Srbsko Jelena Jankovićová USA Asia Muhammadová
Německo Laura Siegemundová
3–6, 5–7
Vítězka 5. 13. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Indie Sania Mirzaová
Česko Barbora Strýcová
6–4, 6–4
Finalistka 3. 28. dubna 2019 Stuttgart, Německo antuka (h) Česko Lucie Šafářová Německo Mona Barthelová
Německo Anna-Lena Friedsamová
6–2, 3–6, [6–10]
Vítězka 6. 15. května 2022 Řím, Itálie antuka   Veronika Kuděrmetovová Kanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová
1–6, 6–4, [10–7]

Finálové účasti na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (5–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. dubna 2006 Casale, Itálie antuka Itálie Stefania Chieppaová 3–6, 6–3, 6–4
Finalistka 1. 4. listopadu 2006 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Rusko Jevgenija Rodinová 4–6, 3–6
Vítězka 2. 8. března 2008 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Česko Nikola Franková 6–0, 6–1
Vítězka 3. 29. března 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h) Bělorusko Jekatěrina Dzegalevičová 6–0, 6–2
Vítězka 4. 26. října 2008 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Julie Coinová 6–4, 6–3
Vítězka 5. 2. listopadu 2008 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Nizozemsko Michaëlla Krajiceková 6–3, 6–1

Čtyřhra: 10 (8–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. března 2006 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Julia Solonická Ukrajina Julia Bejgelzimerová
Rusko Alla Kudrjavcevová
6–1, 6–4
Finalistka 1. 13. května 2006 Casale, Itálie antuka Rusko Irina Smirnovová Itálie Giulia Gattoová-Monticoneová
Bělorusko Darja Kustovová
2–6, 2–6
Vítězka 2. 28. října 2006 Podolsk, Rusko tvrdý (h) Rusko Jevgenija Rodinová Rusko Vasilisa Davydovová
Bělorusko Jekatěrina Dzegalevičová
6–1, 6–2
Finalistka 2. 29. dubna 2007 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Slovensko Katarina Kachlíková Švýcarsko Timea Bacsinszká
Švýcarsko Aurelie Vedyová
5–7, 5–7
Vítězka 3. 28. července 2007 Les Contamines, Francie tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová Česko Petra Cetkovská
Česko Sandra Záhlavová
bez boje
Vítězka 4. 11. listopadu 2007 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Rusko Alla Kudrjavcevová Rusko Jekatěrina Ivanovová
Rusko Vesna Doloncová
6–0, 6–2
Vítězka 5. 25. listopadu 2007 Poitiers, Francie tvrdý (h) Rusko Alla Kudrjavcevová Polsko Klaudia Jansová-Ignaciková
Polsko Alicja Rosolská
2–6, 6–4, [10–1]
Vítězka 6. 22. března 2008 Vsevoložsk, Rusko tvrdý (h) Česko Nikola Franková Rusko Nina Bratčikovová
Rusko Vasilisa Davydovová
6–2, 6–2
Vítězka 7. 29. března 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h) Česko Nikola Franková Rusko Marina Šamajková
Rusko Sofja Šapatavová
6–3, 6–2
Vítězka 8. 6. dubna 2008 Torhout, Belgie tvrdý (h) Belgie Yanina Wickmayerová Francie Cohenová-Alorová
Francie Selima Sfarová
6–4, 4–6, [10–8]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 4 (3–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2006 Australian Open tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 1–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 2006 French Open antuka Polsko Agnieszka Radwańská 4–6, 1–6
Vítězka 2. 2006 US Open tvrdý Rakousko Tamira Paszeková 3–6, 6–4, 7–5
Vítězka 3. 2007 Australian Open tvrdý USA Madison Brengleová 7–6(6), 7–6(3)

Čtyřhra: 6 (5–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2006 Australian Open tvrdý Kanada Sharon Fichmanová Itálie Corinna Dentoniová
Francie Alizé Cornetová
6–2, 6–2
Vítězka 2. 2006 French Open antuka Kanada Sharon Fichmanová Dánsko Caroline Wozniacká
Polsko Agnieszka Radwańská
(4)6–7, 6–2, 6–1
Vítězka 3. 2006 Wimbledon tráva Rusko Alisa Klejbanovová Ukrajina Kristina Antonjčuková
Rumunsko Alexandra Dulgheruová
6–1, 6–2
Finalistka 1. 2006 US Open tvrdý Kanada Sharon Fichmanová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
5–7, 2–6
Vítězka 4. 2007 Wimbledon tráva Polsko Urszula Radwańská Japonsko Misaki Doiová
Japonsko Kurumi Naraová
6–4, 2–6, [10–4]
Vítězka 5. 2008 Australian Open tvrdý Rusko Xenija Lykinová Rumunsko Elena Bodganová
Japonsko Misaki Doiová
6–0, 6–4

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky Výsledek
Finalistka 1. 5.–6. listopadu 2011 Fed Cup
Moskva, Rusko
tvrdý (h) Rusko Světlana Kuzněcovová
Rusko Maria Kirilenková
Rusko Jelena Vesninová
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Květa Peschkeová
Česko Lucie Hradecká
2–3
Vítěz 1. 6. listopadu 2021 Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h) Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Ljudmila Samsonovová
Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
2–0

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 402. 281. 45. 41. 21. 16. 36. 26. 25. 28. 28. 15. 42. 30. 38.
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 209. 194. 85. 83. 76. 61. 60. 21. 33. 27. 98. 51. 55. 112. 103.
  1. Z Hingisové je trenérka. Bude koučovat Pavljučenkovovou, tenisportal.cz, 15. 4. 2013
  2. Anastasija Pavljučenkovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20211109a9. listopadu 2021
  3. Případ ruské tenistky, která v Praze nesměla hrát. Forum24 [online]. 3. srpna 2023. Dostupné online. 
  4. Šafářová se v Paříži vzdala čtvrtfinále čtyřhry. Do boje ji nepustilo bolavé koleno, sport.cz, 2. 2. 2013
  5. Pavljučenková potřetí dobyla Monterrey, tenisportal.cz, 8. 4. 2013
  6. Pavljučenkovová letos slaví už podruhé, v Oeiras získala první titul z antuky, tenisportal.cz, 4. 5. 2013
  7. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Tři nejvýše nasazené na French Open dohrály. Dnes vypadla Sabalenková. www.tenisportal.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  8. Pavlyuchenkova overcomes Rybakina for first Grand Slam semifinal at French Open. www.wtatennis.com [online]. 2021-06-08 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  9. Pavlyuchenkova bests Zidansek at French Open to make first Grand Slam final in 52nd attempt [online]. WTA Tennis, 2021-06-10 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Senzace dokonána! Krejčíková je první českou vítězkou dvouhry na French Open. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-12 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Pavljučenkovová a Rubljov v ruském finále přežili mečbol a mají zlato z mixu. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  12. Pavlyuchenkova draws curtain on Stosur's singles career. ausopen.com [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  13. Swiatek gets by Kasatkina with clutch performance to reach Australian Open second week. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-22 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  14. JIRÁSEK, Ondřej. Finalistka French Open Pavljučenkovová bude místo tenisu deset týdnů léčit koleno. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  15. Kudermetova, Pavlyuchenkova claim Rome doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ZABLOUDIL, Luboš. Pavljučenkovová finále na French Open obhajovat nebude. Kvůli kolenu ukončila sezonu. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-17 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  17. Pavlyuchenkova, Muchova to square off in Roland Garros quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. JURÁK, Vojtěch. Skvělý úvod, drama a nakonec postup. Muchová se probila do semifinále. iDNES.cz [online]. 2023-06-06 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Anastasija Pavljučenkovová Nástupce
Viktoria Azarenková
(Bělorusko)
ITF – juniorská mistryně světa
2006
Urszula Radwańská
(Polsko)