Amanieu z Albretu
| Amanieu z Albretu | |
|---|---|
| Narození | 1478 Francie |
| Úmrtí | 20. prosince 1520 (ve věku 41–42 let) Casteljaloux |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Alan I. z Albretu a Františka z Châtillonu |
| Rod | Albretové |
| Příbuzní | Jan III. Navarrský, Charlotta z Albretu, Isabella of Albret a Louis d'Albret (sourozenci) |
| Funkce | kardinál (od 1500) apoštolský administrátor (1515) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Amanieu z Albretu (1478 – 20. prosince 1520 Casteljaloux) zvaný kardinál d'Albret byl římskokatolický duchovní francouzského původu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Amanieu z Albretu se narodil pravděpodobně v roce 1478, jisté to však není, ve Francouzském království do vlivné rodiny. Byl synem Alana I. z Albretu a jeho manželky Frances, hraběnky z Périgordu. Jeho starší bratr Jan se oženil s Kateřinou Navarskou a jeden z jeho strýců byl kardinál.[1][2]
Na začátku své kariéry získal titul protonotarius apostolicus a byl také archimandritou ze San Rufa.[3] Dokonce se 19. července 1499 stal apoštolský administrátorem, ale na počátku roku 1502 byl z této pozice odvolán.[3] Papež Alexandr VI. ho při papežské konzistoři, které proběhla 20. března 1500, ustanovil kardinálem-jáhnem.[3] Od 4. května do 10. října 1500 byl Amanieu z Albretu správcem Oloronského stolce a od 14. března 1502 do roku 1506 pak správcem Pamierského stolce.[3] Poté, co kardinál Giuliano della Rovere utekl v polovině roku 1502 do Savony, byl kardinál d'Albret tajně vyslán, aby ho přivedl zpět do Říma, ale neuspěl. Amanieu z Albretu se zúčastnil obou konkláv, které proběhly v září 1503 a ustanovily papežem Pia III. a účastnil se také konkláve v říjnu téhož roku, ze které odešel jako nový papež Julius II. O osm let později se však podílel na spiknutí kardinálů proti tomuto papeži a zúčastnil se schizmatického koncilu v Pise, i když mu za to Julius II. hrozil exkomunikací. Po smrti Julia II. v roce 1513 byl přítomen při volbě nového papeže, tím se stal Lev X. Těsně před svou smrtí se stal Amanieu z Albretu kardinálem protodiákonem.[3]
Zemřel v Casteljaloux 20. prosince 1520.
Navzdory duchovní dráze měl Amanieu z Albretu děti, zanechal po sobě minimálně jednoho ilegitimního syna a dvě dcery.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amanieu d'Albret na anglické Wikipedii.
- ↑ HARRIS, ROBIN, 1952-. Valois Guyenne : a study of politics, government, and society in late medieval France. [London]: The Royal Historical Society x, 227 pages s. Dostupné online. ISBN 0-86193-226-9, ISBN 978-0-86193-226-9. OCLC 30476453
- ↑ a b LUCHAIRE, Achille. Alain Le Grand, Sire D'albret: L'administration Royale Et La Féodalité Du Midi. [s.l.]: Nabu Press, 2014. 266 s. ISBN 978-1293601051.
- ↑ a b c d e Amanieu Cardinal d’Albret [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné online.
