Přeskočit na obsah

Alida Valliová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alida Valliová
Rodné jménoBaroneasa Alida Maria Laura Altenburger von Marckenstein-Frauenberg a Baroness Alida Maria Laura Altenburger von Marckenstein-Frauenberg
Narození31. května 1921
Pula
Úmrtí22. dubna 2006 (ve věku 84 let)
Řím
Místo pohřbeníCampo Verano
BydlištěŘím
Alma materExperimental Centre of Cinematography
Povolánízpěvačka, divadelní herečka, filmová herečka, filmová režisérka a herečka
OceněníGamajun International Award (1990)
Donatellův David (1991)
Donatellův David za celoživotní mistrovství (1991)
Golden Lion for Lifetime Achievement (1997)
ChoťOscar De Mejo (1944–1952)
Giancarlo Zagni (do 1969)
DětiCarlo De Mejo
PodpisAlida Valliová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alida Valliová, vlastním jménem Alida Maria Laura Altenburger Freiin von Markenstein und Frauenberg (31. května 1921 Pula22. dubna 2006 Řím) byla italská filmová a divadelní herečka. Její otec byl profesor muzikologie a baron tyrolského původu, matka byla klavíristka. Jejím strýcem byl fašistický politik Ettore Tolomei.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu debutovala jako třináctiletá a od patnácti let navštěvovala římské Centro Sperimentale di Cinematografia. Pro svůj půvab se stala hvězdou romantických komedií žánru nazývaného Telefoni Bianchi (bílé telefony, podle toho, že se zpravidla odehrávaly v luxusním prostředí). V roce 1944 se provdala za hudebního skladatele Oscara de Mejo a odešli spolu do USA, uzavřela smlouvu s producentem Davidem O. Selznickem a hrála titulní roli v Hitchcockově filmu Případ Paradineová, vystupovala také v Lux Radio Theatre. V roce 1954 hrála hlavní roli v dramatu Luchina Viscontiho Vášeň, natočeném podle stejnojmenného románu Camilla Boita. Spolupracovala také s Michelangelem Antonionim (Výkřik), Claudem Chabrolem (Ofélie), Pierem Paolem Pasolinim (Oidipus Král) a Bernardem Bertoluccim (Dvacáté století, Luna).

Obdržela cenu David di Donatello za hlavní roli ve filmu La caduta degli angeli ribelli (1982) a za celoživotní dílo (1991), Nastro d'Argento za hlavní roli v adaptaci Evženie Grandetové (1947) a Zlatého lva za přínos světové kinematografii (1997), byla nominována na Zlatý glóbus za hlavní ženskou roli v mexickém filmu Hadrář (1963).

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]