Přeskočit na obsah

Aldebaran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aldebaran
Aldebaran naleznete mezi pásem Oriona a Plejádami
Aldebaran naleznete mezi pásem Oriona a Plejádami
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíBýk (Taurus)
Rektascenze4h 35m 55,239 07s
Deklinace+16°30’33,488 5
Paralaxa48,94±0,77 mas
Vzdálenost66,67±1,04 ly
(20,44±0,32 pc)
Barevný index (U-B)1,92
Barevný index (B-V)1,54
Barevný index (V-R)1,23
Barevný index (R-I)0,94
Zdánlivá hvězdná velikost0,86
Absolutní hvězdná velikost-0,69
Radiální rychlost54,26±0,03 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi0,063 45±0,000 84" za rok
Vlastní pohyb v deklinaci-0,188 94±0,000 65" za rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnostizákrytová proměnná
Spektrální typK5III
Hmotnost1,7 M
Poloměr2,65×107 km (~38 R)
Zářivý výkon (V)425 L
Povrchová teplota3 910 K
Rotační perioda643 d
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 29139
Bonner DurchmusterungBD +16° 629
Bright Star katalogHR 1457
SAO katalogSAO 94027
Katalog HipparcosHIP 21421
Tychův katalogTYC 1266-1416-1
General CatalogueGC 5605
Bayerovo označeníα Tau
Flamsteedovo označení87 Tau
SynonymaAG+16 400, GCRV 2689, IRAS 04330+1624, 2MASS J04355524+1630331, PPM 120061, UBV 4426
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Porovnání velikosti Slunce a Aldebaranu

Aldebaran (α Tau / α Tauri / Alfa Tauri) je nejjasnější hvězdasouhvězdí Býka a jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze vůbec. Je to oranžový obr se zdánlivou jasností 0,75 až 0,95 mag. Ve skutečnosti září 425krát[1] více než Slunce a je vzdálen 66,7 světelných let.

Jeho jméno je odvozeno z arabského الدبران ad-dabarān, což znamená „Následující“, neboť Aldebaran následuje otevřenou hvězdokupu Plejády při denním pohybu z východu na západ. Aldebaran sám vypadá, jako by byl členem rozptýlenější hvězdokupy Hyády, která je nám nejbližší hvězdokupou. Aldebaran jen ale leží na přímce mezi Zemí a Hyádami a je zcela nezávislou hvězdou.

Aldebaran je hvězda třídy K5 III, což znamená, že je oranžový, velký a již se dostal mimo hlavní posloupnost, protože vyčerpal všechno své vodíkové palivo. Má malého průvodce, trpaslíka třídy M2, který obíhá ve vzdálenosti několika stovek AU. Nyní Aldebaran spaluje hlavně hélium a jeho průměr se zvětšil na zhruba 5,3×107 km. Satelit Hipparcos změřil jeho vzdálenost od Země na 65,1 světelných let a svítivost na 150násobek svítivosti Slunce. Díky relativní blízkosti a jasnosti je Aldebaran 14. nejjasnější hvězdou, se zdánlivou hvězdnou velikostí 0,87. Je lehce proměnný, nepravidelně mění svou jasnost o 0,2 magnitudy.

Roku 1997 byl oznámen pravděpodobný objev velké planety (nebo malého hnědého trpaslíka), která má obíhat okolo ve vzdálenosti 1,35 AU a mít hmotnost nejméně 11 hmotností Jupiteru.

Aldebaran je jedna z nejsnadněji nalezitelných hvězd na noční obloze. Částečně proto, že je tak jasný, a částečně díky jeho zvláštnímu vztahu k jednomu z nejpozoruhodnějších útvarů na obloze. Jestliže pozorovatel protáhne čáru, kterou tvoří tři hvězdy Orionova pásu směrem doprava (na severní polokouli), první jasná hvězda, kterou zhruba na této čáře nalezne, je Aldebaran (na opačné straně je Sirius).

Sonda Pioneer 10 letí přibližně směrem k Aldebaranu. Pokud nikde neztroskotá, bude jej míjet přibližně za 2 miliony let. [2]

  1. KALER, Jim. ALDEBARAN (Alpha Tauri) [online]. James B. Kaler, Stars [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Study of the anomalous acceleration of Pioneer 10 and 11, arXiv:gr-qc/0104064

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]