Africká unie

Africká unie
	Vlajka Africké unie
	; Členské státy v Africe; Členské státy ; Státy s pozastaveným členstvím
Zkratka	AU
Motto	A United and Strong Africa; Spojená a silná Afrika
Předchůdce	Organizace africké jednoty (OAJ)
Vznik	9. července 2002
Sídlo	Addis Abeba, 378, Etiopie
Souřadnice	9°0′3″ s. š., 38°44′31″ v. d.
Působnost	Afrika
Úřední jazyk	angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky)
Členové	55 afrických států
Předseda	Muhammad uld Ghazuání
Oficiální web	au.int
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.^[zdroj⁠?!]

Dějiny

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.^[1]

Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.

Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.^[2]^[3]

Instituce

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:

Shromáždění hlav států
Výkonný výbor
Panafrický parlament
Komise Africké unie (Africká komise)
Soudní dvůr
Komise stálých zástupců
zvláštní technické komise
Hospodářská, sociální a kulturní rada
finanční instituce

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.^{[p. 1]}

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru.

Rozpočet

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

Členství

Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), již si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.^[4]^[5]

Alžírsko Alžírsko
Angola Angola
Benin Benin
Botswana Botswana
Burkina Faso Burkina Faso^{[p. 2]}
Burundi Burundi
Čad Čad
Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika
Džibutsko Džibutsko
Egypt Egypt
Eritrea Eritrea
Etiopie Etiopie
Gabon Gabon^{[p. 2]}
Gambie Gambie
Ghana Ghana
Guinea Guinea^{[p. 2]}
Guinea-Bissau Guinea-Bissau
Jižní Afrika Jižní Afrika
Jižní Súdán Jižní Súdán
Kamerun Kamerun
Keňa Keňa
Komory Komory
Kapverdy Kapverdy
Kongo
Lesotho Lesotho
Libérie Libérie
Libye Libye
Madagaskar Madagaskar
Malawi Malawi
Mali Mali^{[p. 2]}
Mauritánie Mauritánie
Mauricius Mauricius
Maroko Maroko^[6]
Mosambik Mosambik
Namibie Namibie
Niger Niger^{[p. 2]}
Nigérie Nigérie
Pobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
Rovníková Guinea Rovníková Guinea
Rwanda Rwanda
Saharská arabská demokratická republika
Senegal Senegal
Seychely Seychely
Sierra Leone Sierra Leone
Somálsko Somálsko
Středoafrická republika Středoafrická republika
Súdán Súdán^{[p. 2]}
Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svazijsko Svazijsko
Tanzanie Tanzanie
Togo Togo
Tunisko Tunisko
Uganda Uganda
Zambie Zambie
Zimbabwe Zimbabwe

Odkazy

Poznámky

↑ Při přirovnání k politickým systémům státu by tak EU byla parlamentní republikou a AU prezidentskou.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Pozastavené členství.

Reference

↑ MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, roč. 33, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0974-9284.
↑ MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, roč. 51, čís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0020-5893.
↑ PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, roč. 96, čís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/2693932.
↑ African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
↑ Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
↑ Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Africká unie na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Panafrický parlament
Popis AU na stránkách BBC
Organizace Africké Jednoty

[4] Při přirovnání k politickým systémům státu by tak EU byla parlamentní republikou a AU prezidentskou.

[P-7] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Pozastavené členství.

[1] MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, roč. 33, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0974-9284.

[2] MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, roč. 51, čís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0020-5893.

[3] PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, roč. 96, čís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/2693932.

[5] African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.

[6] Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.

[8] Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[p. 1]

[4]

[5]

[p. 2]

[6]