Přeskočit na obsah

Adršpašsko-teplické skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Adršpašsko-teplické skály
Skalní útvar "Starosta a starostová"
Skalní útvar "Starosta a starostová"
Základní informace
Vyhlášení31. prosince 1933
VyhlásilMinisterstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška480–786 m n. m.
Rozloha17,12 km²[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresNáchod, Trutnov
UmístěníAdršpach, Teplice nad Metují, Jívka
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Adršpašskoteplické skály
Adršpašskoteplické skály
Další informace
Kód2401
Webwww.skalyadrspach.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály (německy Adersbach-Weckelsdorfer Felsenstadt) byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Chráněné území je od 1. června 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Národní přírodní rezervace se nachází na území okresů Náchod a Trutnov.[3] Jde o největší skalní město střední Evropy[4].

Geografie, geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]
Adršpašskoteplické skály
Pohlednice z Adršpašsko-teplických skal (1899)

Přírodní rezervace se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (základní sídelní jednotka Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály v turistickém regionu Kladské pomezí ve východních Čechách v Královéhradeckém kraji.

Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně zvětrávání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.

Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev.[5] NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.

Adršpašské skály

[editovat | editovat zdroj]

Od Teplických skal, s kterými vytváří souvislou plošinu, jsou Adršpašské skály odděleny 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Najdete zde až 90 metrů vysoké skalní věže, hluboké soutěsky, vodopád a také 2 jezírka. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.

Teplické skály

[editovat | editovat zdroj]

Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Od Adršpašských skal je odděleno hlubokou Vlčí roklí.

Skalní město se dělí na Skalský hřeben s nejvyšším vrcholem Skály (694 m), hřebeny Čápu (786 m), Supích skal (771 m) a Kraví hory (734 m) a na rozsáhlejší členité plošiny Bludiště.

Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Oblastí okolo Skalního potoka vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty, oblast Supích skal a vrcholu Čáp zpoplatněna není.

Na území národní přírodní rezervace se nacházejí pozůstatky tří hradů, zapsaných na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Jedná se o skalní hrady Střmen, Adršpach a Skály.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se zde natáčely některé záběry filmové verze románu C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň.

Horolezectví (pískovcové lezení)

[editovat | editovat zdroj]

Adršpašsko-teplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).[6] V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).[7] Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.[6] S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.[7]

Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů.

Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašsko-teplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.

Skalní útvary

[editovat | editovat zdroj]

Adršpašské skály

[editovat | editovat zdroj]

Teplické skály

[editovat | editovat zdroj]
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Seznam.cz. Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály [online]. mapy.cz [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  4. ŠUST, Pavel. Pískovcové labyribty Broumovska. Země světa. 7.1.2021, roč. 20, čís. 1, s. 2–13. Dostupné online. 
  5. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda: Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  6. a b LUKAVSKÝ, Stanislav. Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl. Náchod: Nakladatelství JUKO ISBN 80-86213-09-9. 
  7. a b SÝKORA, Bohumil. Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách. Náchod: Nakladatelství JUKO, 2004. ISBN 80-86213-30-7. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]