Absam
| Absam | |
|---|---|
 Pohled na obec ze západu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°17′47″ s. š., 11°30′54″ v. d. |
| Nadmořská výška | 632 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Innsbruck-venkov |
  Absam | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,9 km² |
| Počet obyvatel | 7 319 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 140,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Manfred Schafferer |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Telefonní předvolba | 05223 |
| PSČ | 6067 |
| Označení vozidel | IL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Absam je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov.
Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na okraji pohoří Karwendel nedaleko středověkého města Hall in Tirol a hlavního města země Insbruck v nadmořské výšce 632 m n. m. Nejvyšším bodem obce je hora Große Bettelwurf (2725 m n. m.).
Rozloha obce Absam je 51,92 km², z toho 5,3 % připadá na zemědělskou půdu a 2,1 % na zahrady, 39,4 % tvoří lesy, 2,1 % alpské louky 50,1 % jsou vysokohorské (skalnaté) oblasti. Z celkové rozlohy je 10,1 % území osídleno.[2]
Složení obce
[editovat | editovat zdroj]V katastrálním území Absam leží vesnice Absam a částí Absam Dorf a Eichat.[3]
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Obec sousedí[3]
| Scharnitz | Vomp | |
| Thaur | .svg)
|
Gnadenwald, |
| Hall in Tirol | Mils, |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy (meč s kotoučovou hlavicí, bronzová fibule) dokládají, že území obce bylo osídleno již v období 1500 let př. n. l. V letech od roku 995 do roku 1005 je území poprvé zmiňováno v kopiáři kláštera Brixen jako Abazânes nebo Abazanes.[4] V roce 1282 se Absam stal samostatnou farností, do té doby byl přiřazen k farnosti Thaur pod patronátem augsburské diecéze. Krátce na to byla v regionu objevená sůl a v roce 1232 v byl v Thauru otevřen první solný důl. V 15. století (kolem roku 1440) byla farnost per iure přenesena do Hallu a stala se filiální farností Hallu.[5]
Industrializace území začala nejdříve v oblasti Absamer, zejména v důsledku těžby soli v údolí Hall. V roce 1413 byl Absam vypálen Bavory, kteří v té době obléhali Hal.[5]
V roce 1736 byla farnost Absamu povýšená na vikariát a v roce1786 se stal opět samostatnou farností.[5]
V roce 1845 vznikla v obci první továrna.[5]
Mariánské zjevení v roce 1797
[editovat | editovat zdroj]Dne 17. ledna 1797 objevila dcera sedláka Rosina Puecherová na okenní tabulce obraz Panny Marie, který připomínal černou mědirytinu. Potvrdilo se, že obyvatel domu s tím nemá nic společného. Okenní křídlo bylo vyjmuto a odvezeno do Innsbrucku k prozkoumání. Skutečnost, že právě v této době velkého utrpení (mor a francouzské obléhání) se ve skle zjevil obraz Madony, byla vykládána jako boží znamení.[6]
Obraz byl původně umístěn na hlavním oltáři v bazilice svatého Michaela, později byl přemístěn pod nástěnnou malbou gotické Madony (boční oltář na epištolní straně). Od té doby sem přicházelo a stále přichází nespočet poutníků, aby u Panny Marie Absamské hledali útěchu a pomoc.[6]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Městský znak byl udělený v roce 1965 a zobrazuje housle a obraz baziliky. Nástroj připomíná jednoho z nejslavnějších synů obce, houslaře Jakoba Stainera, a obraz milosti odkazuje na zjevení Panny Marie v roce 1797, díky němuž se Absam stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Tyrolsku.[7][3]
Osobnosti spojené s obcí
[editovat | editovat zdroj]- Jakob Stainer (* kolem 1617 – † 1683), výrobce houslí
- Josef Feistmantl (* 1939), sáňkař, olympijský vítěz z roku 1964
- Ernst Vettori (* 1964), skokan na lyžích, olympijský vítěz z roku 1992
- Andreas Linger (* 1981), sáňkař, olympijský vítěz z roku 2006 a 2010
- Wolfgang Linger (* 1982), sáňkař, olympijský vítěz z roku 2006 a 2010
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Absam na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Absam <70301>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Absam. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online.
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 138–139.
- ↑ a b c d Absam. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Das Gnadenbild von Absam. www.hall-wattens.at [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 17.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Absam v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Absam na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce
