Špička obecná
 Špička obecná | |
|---|---|
 Špička obecná | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | špičkovité (Marasmiceae) |
| Rod | špička (Marasmius) |
| Binomické jméno | |
| Marasmius oreades Bolt. ex Fr. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špička obecná (Marasmius oreades), též špička polní je drobná jedlá houba z čeledi špičkovitých.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk dosahuje 15-50 mm v průměru a je v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, Později plochý s hrbolkem uprostřed a drážkami na okrajích, jinak hladký, lysý, světle okrový. Lupeny jsou řídké a téměř bílé. Třeň dlouhý (40-70 mm), tenký (3-4 mm), válcovitý, pružný, tuhý, pevný a rovněž lysý. Dužnina bělavá, pružná. Výtrusy jsou bílé. Jako u všech druhů špiček, ani u špičky obecné plodnice zpravidla nehynou během sucha, pouze zcela vyschnou a po deštích znovu "obživnou" a pokračují v růstu.
Gastronomie
[editovat | editovat zdroj]Špička obecná je chutná jedlá houba, kterou lze v kuchyni zpracovat mnoha způsoby. Hodí se k sušení, mražení i nakládání. Ke kuchyňskému využití se hodí zejména kloboučky. Třeň je tuhý, a tak se před zpracováním odstraňuje. Nejčastěji se špička obecná přidává do polévek. Velmi dobře ale chutná též v rizotu, omáčkách nebo klasické smaženici. Usušené a rozemleté špičky je možné používat jako koření, například při nakládání zeleniny. [1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Špička roste po vydatných deštích na lukách, polních cestách a jiných travnatých površích od května do listopadu, nejhojněji v červenci. Žije v symbióze s některými travami. Často vyrůstá v tzv. čarodějných kruzích.[2] Spojené kruhy plodnic špičky obecné na kopcích u Stonehenge mají více než 100 metrů v průměru a jsou přibližně 300 let staré.[3]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Na třeni špičky obecné lze udělat uzel, což u jiných hub nelze.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SMOTLACHA, Miroslav; MALÝ, Jiří. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. Kapitola Špička obecná, s. 110.
- SVRČEK, Mirko. Houby. Praha: Aventinum, 1997. ISBN 80-7151-026-2. S. 177.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Špička obecná: vše co je nutné vědět. AZ-recepty.cz [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Špička, s. 140.
- ↑ KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998 - S. - 21.
- ↑ Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl [online]. receptyonline.cz [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu špička obecná na Wikimedia Commons - Popis na BioLib.cz [1]
- JIRÁSEK, Standa; NOVÁK, Jiří. Špička obecná Marasmius oreades (Bolt.) Fr. [online]. Biolib.cz [cit. 2010-11-08]. Dostupné online.
