Přeskočit na obsah

Šema Jisra'el

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čtení Šema
Pro ranní čtení Šema je zvykem
zahalit se do talitu a položit tfilin,
protože s textem úzce souvisí.
Halachické zdroje
Texty vztahující se k tomuto článku
TanachDt 6, 4–9 (Kral, ČEP),
Dt 11, 13–24 (Kral, ČEP),
Nu 15, 37–41 (Kral, ČEP))
MišnaBerachot 1–3
Sefer ha-micvotAse 10
Sefer ha-chinuch420
Tur / Šulchan aruch58–88
A. DanzigChajej adam 21
Kicur šulchan aruch17

Šema Jisra'el (hebrejsky שמע ישראל‎, doslova Slyš, Izraeli; zkráceně Šema, hebrejsky שמע‎, „Slyš!“) je jedna z nejdůležitějších židovských modliteb a vyznání víry (krédo) judaismu. Jedná se o jeden z ústředních a nejstarších[1][2] prvků židovské liturgie. V souvislosti s liturgií se takto někdy označuje i celá pasáž, přesně nazývaná קריאת שמעkri'at Šema, dosl. „čtení Šema“. Text prvních dvou částí Šema je obsažen také ve svitcích mezuzy a tfilin.

Čtení Šema

[editovat | editovat zdroj]

Čtení Šema Jisra'el tvoří důležitou část ranní a večerní bohoslužby. Skládá se ze tří částí: Dt 6, 4–9 (Kral, ČEP), Dt 11, 13–24 (Kral, ČEP) a Nu 15, 37–41 (Kral, ČEP). První dvě pasáže jsou zařazeny proto, že výslovně obsahují příkaz číst tato slova „při uléhání a při vstávání“. Poslední pasáž byla do kri'at Šema přidána jako připomenutí vyjití z Egypta, které je rovněž potřeba připomínat ve dne i v noci.[3]

Ústředním tématem je víra v jediného a všemohoucího Boha, kterého mají Židé milovat „celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou“. Druhý odstavec rozvíjí motiv odměny za oddanost Bohu a trestu v případě odpadnutí. Třetí odstavec přidává příkaz zhotovení cicit na připomínku božích přikázání.

Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Text Šema

[editovat | editovat zdroj]
1. část: Šema Jisra'el (hebrejsky)

Slyš Jisraeli! Hospodin, Bůh náš, Hospodin jeden jest. Milovati budeš Hospodina, Boha svého, celým srdcem svým a celou duší svou a celou silou svou, a budou slova tato, která já přikazuji tobě dnes, na srdci tvém. A vštípíš je dětem svým a budeš mluviti o nich, sedě v domě svém a kráčeje po cestě a léhaje a vstávaje. A uvážeš je jako znamení na ruku svou a budou čelním páskem mezi očima tvýma; a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své.

—  Tóra, Deuteronomium 6:4-9 (překlad G. Sicher)
2. část: Ve-haja (hebrejsky)

I stane se, když poslušně poslouchati budete příkazů mých, které já přikazuji vám dnes, abyste milovali Hospodina, Boha svého, a sloužili mu celým srdcem svým a celou duší svou, tak dám déšť země vaší v (pravý) čas jeho, ranní a pozdní, a budeš sklízet obilí své a mošt svůj a olej svůj. A dám trávu na poli pro dobytek tvůj a (ty) budeš jíst a nasytíš se. Střežte se, aby nebylo omámeno srdce vaše a vy jste sešli a sloužili bohům jiným a klaněli se jim. Pak by vzplanul hněv Hospodinův proti vám a on bránil by nebi, aby nebylo deště, a půda by nedala úrodu svou; a (vy) byste zmizeli rychle se země krásné, kterou Hospodin vám dává. Vložte tedy tato slova moje na srdce své a duši svou a přivažte je jako znamení na ruku svou a nechť jsou čelním páskem mezi očima tvýma; a učte jim děti své, mluvíce o nich, když sedíš v domě svém a kráčíš po cestě, uléháš a vstáváš, a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své, aby byly rozmnoženy dni vaše a dni dětí vašich na půdě, kterou přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že jim ji dá, pokud (trvají) nebesa nad zemí.

—  Tóra, Deuteronomium 11:13-21 (překlad G. Sicher)
3. část: Va-jomer (hebrejsky)

I pravil Hospodin Mojžíšovi řka: Mluv k synům Jisraele a řekni jim, aby si dělali cicit [třásně] na cípech svých oděvů, pro pokolení svá, a aby dali na třásně cípu niť z modré [látky]. A bude vám [památnou] třásní, abyste se dívali na ni a abyste si vzpomínali všech příkazů Hospodinových a abyste je vykonávali a abyste se nepouštěli podle srdce svého a za očima svýma, za kterýmiž následujete záletnicky. Abyste pamatovali [si] a vykonávali všechny příkazy mé a abyste byli svatými Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, jenž vyvedl jsem vás ze země Egyptské, abych byl vám Bohem; já jsem Hospodin, Bůh váš.

—  Tóra, Numeri 15:37-41 (překlad I. Hirsch)

Při pronášení modlitby se mezi verš „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“ a „Budeš milovat Hospodina, svého Boha,“ vkládá šeptem verš: „Požehnáno je vznešené jméno Jeho království na věky věků“ (ברוך שם כבוד מלכותו לעולם ועדBaruch šem kevod malchuto le-olam va-ed). Pouze na Jom kipur se tento verš recituje nahlas.

Pokud není přítomen minjan, recitující vkládá před Šema supliku אל מלך נאמןEl melech ne'eman, „Bože, věrný králi“. Důvod je ten, že za normálních okolností má Šema 248 slov, což je počet pozitivních přikázání v Tóře. Pokud ale není minjan přítomen, chazan neopakuje větu ה׳ אלהיכם אמתHašem Elohejchem emet, „Hospodin, váš Bůh, je pravda“ a tři slova tak chybí. Recitací slov El melech ne'eman se tak počet slov Šema doplní opět na 248.[1]

Požehnání pro čtení Šema

[editovat | editovat zdroj]

Při ranní i večerní modlitbě se k samotnému čtení Šema připojují předepsaná požehnání, označovaná jako birchot kri'at Šema. Ačkoli samotná modlitba Šema je identická, připojená požehnání se v ranní a večerní verzi liší: ranní verze má požehnání tři, večerní čtyři. Celkový počet požehnání, sedm, souvisí s veršem ze žalmu: „Sedmkrát denně Tě chválím.“[4]

Požehnání v ranní modlitbě

[editovat | editovat zdroj]

Při šacharitu (ranní modlitbě) se říkají následující požehnání:

  • יוצר‎ – Jocer – první požehnání, pojmenované podle slov Jocer or – „Stvořiteli světla“, respektive podle slov Jocer me'orot – „Stvořiteli světel“, kterými požehnání končí. V něm je Bohu vzdávána chvála za stvoření celého světa a všeho, co do něj náleží. Bůh je zde veleben jako stvořitel míru, osvětlující zemi. V tomto odstavci také obec většinou nahlas recituje verš „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plna Jeho slávy.“[5] Z teologického hlediska pak toto požehnání dává najevo, že v judaismu je to Bůh, který vládne i nad nebeskými tělesy, sluncem, měsícem, planetami i hvězdami, tj. nad objekty, které byly v pohanských kultech uctívány jako božstva.
  • אהבה רבה‎ – Ahava raba – druhé požehnání, hebrejsky „(Boží) nezměrná láska“, kterou Bůh projevuje Izraeli skrze darování Tóry a vyvolení jako svého zvláštního národa.
  • následuje samotné čtení Šema (3 odstavce)
  • גאולה‎ – Ge'ula – Vykoupení, požehnání začíná zmínkou o vykoupení z Egypta a končí nadějí ve vykoupení budoucí. Chazan zpívá závěrečná slova požehnání Ga'al Jisra'el potichu,[zdroj?] neboť za nimi hned následuje recitace Amidy.

Požehnání ve večerní modlitbě

[editovat | editovat zdroj]

Při ma'arivu (večerní modlitbě) se říkají následující požehnání:

  • המעריב ערבים‎ – Ha-ma'ariv aravim – „Jenž halí v soumrak večery“. Podobně jako u ranní recitace byla Bohu vzdána chvála za světlo, zde se vzdává chvála Bohu za moc nad nocí a tmou. Ranní požehnání má za úkol ukázat, že Bůh je pánem nad vším, co pohanská náboženství považovala za božstva, zde je kladen důraz na ujištění, že stejně tak i tma a noc, které jsou pro člověka synonymem zla a nebezpečí, jsou rovněž Božím dílem a záměrem – cílem tohoto požehnání bylo zabránit dualistickým a gnostickým tendencím uvnitř judaismu,[zdroj?] které by byly neslučitelné s monoteismem.
  • אהבת עולם‎ – Ahavat olam – „Věčná láska“, kterou Bůh projevuje Izraeli každý den a každou noc, v čase dobrém i zlém.
  • následuje שמע‎ – Šema (3 odstavce)
  • גאולה‎ – Ge'ula – vykoupení. Toto požehnání se od ranní verze liší; zatímco ranní verze začíná slovy Emet ve-jaciv, „pravdivé a jisté“, večerní začíná slovy Emet ve-emuna, „pravdivé a věrné“.
  • השכיבנו‎ – Haškivenu – hebrejsky „Nech nás ulehnout“, krátká benedikce žádající Boha o ochranu před pokušením a zlými silami (v tradičním podání obsahuje i prosbu za odvrácení Satana).

V gaonském období byla k večerní recitaci přidána ještě pasáž ברוך ה׳ לעולםBaruch ha-Šem le-olam, složená z veršů z proroků a spisů, a požehnání Jir'u ejnejnu. Dnes je zvykem recitovat tyto části pouze v některých aškenázských komunitách v diaspoře.

  1. a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Šema. 
  2. SLÁDEK, Pavel. Malá encyklopedie rabínského judaismu. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-379-4. Heslo Šma, s. 156–157. 
  3. Mišna Berachot 1:5
  4. Ž 119, 164 (Kral, ČEP)
  5. Iz 6, 3 (Kral, ČEP)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0. 
  • DAMOHORSKÁ, Pavla. Šma Jisra'el. Praha: Karolinum, 2006. 150 s. ISBN 80-246-1094-9. 
  • DI SANTE, Carmine. Židovská modlitba: K počátkům křesťanské liturgie. Překlad Daniel Korte. Praha: Oikúmené, 1995. ISBN 80-86005-00-3. S. 53-79. 
  • LUZZATO, Moše Chajim. Derech ha-Šem. Jerušalajim: [s.n.], 5674 (1914). Dostupné online. Kapitola 4:4. 
  • MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. 504 s. ISBN 978-80-7407-459-2. Podkapitola: Četba Šma, s. 109-146. 
  • KAPLAN, Aryeh. Židovská meditace. Praktický průvodce. Brno: Barrister&Principal, 2022. ISBN 978-80-7364-141-2. 13. kapitola: Sjednocení, s. 127-135. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]