Úprava obrazu
Úprava obrazu, editace obrazu (fotografie) zahrnuje procesy změny obrazu, ať už jde o digitální fotografii, tradiční klasickou fotografii, nebo ilustraci. Tradiční klasické úpravy obrazu jsou známé jako retušování fotografií pomocí nástrojů. jako je například fixírka, nebo úprava ilustrací, s tradičními uměleckými (výtvarnými) prostředky. Grafický software lze obecně rozdělit na editory vektorové grafiky, rastrové grafiky a 3D modeling. Jsou to základní nástroje, s jejichž pomocí uživatel může upravovat, měnit a zlepšovat obrázky. Mnoho programů pro úpravu obrázků se používá také na výtvarný rendering nebo vytváření počítačového umění.
Funkce editoru obrázků
[editovat | editovat zdroj]Dále jsou uvedeny některé z nejčastěji používaných možností lepších počítačových grafických editorů. Tento seznam v žádném případě neobsahuje všechny možnosti. Existuje další nesčetné množství možností, spojených s většinou těchto funkcí.
Ořezání obrazu
[editovat | editovat zdroj]Digitální editory umožňují obrázky ořezávat. Oříznutím se vytvoří obrázek nový, odstraňují se okrajové části obrazu, zkvalitňuje rámování a kompozice, zvýrazňují předměty, nebo mění poměr stran. Nežádoucí části obrazu se odstraní. Ořez obrázku nemá vliv na rozlišení v oříznuté oblasti. Čím je vyšší rozlišení fotografie, tím lepší jsou výsledky.
Histogram
[editovat | editovat zdroj]Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu.[1] Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu.[2]
Redukce šumu
[editovat | editovat zdroj]V digitálním obraze rozeznáváme nejčastěji dva typy šumu:
- náhodný šum, také nezávislý šum, je způsoben například vadnými CCD elementy (příkladem tohoto typu šumu je šum typu „sůl a pepř“)
- Gaussův šum, také závislý šum, kde je každý pixel obrazu mírně pozměněn
Odstranění nežádoucích prvků
[editovat | editovat zdroj]Většina grafických editorů dokáže odstranit nežádoucí a rušivé prvky (nechtěné větve a podobně) pomocí nástroje "klonování". Odstranění těchto rušivých prvků zvýší možnost upoutání pozornosti diváka na hlavní prvek a zkvalitňuje kompozici.
Selektivní změna barvy
[editovat | editovat zdroj]Některé editory umožňují selektivně změnit barvu konkrétní položky v obraze, pokud jsou vybrané položky v určité barevné škále.
Orientace obrazu
[editovat | editovat zdroj]Obrazové editory jsou schopné obraz otáčet v libovolném směru a o jakýkoli stupeň. Je možné tvořit zrcadlový obraz, obrázky mohou být převráceny horizontálně nebo svisle. I malá rotace v několika stupních často ovlivňuje úroveň horizontu, nebo správný vertikální směr (například budovy), nebo obojí. Otočení obrazu obvykle vyžaduje oříznutí, kvůli odstranění prázdných okrajů obrazu.
Restituce a distorze
[editovat | editovat zdroj]Restituce fotografie je úprava perspektivního zkreslení, kdy se sbíhají zpravidla svislé linie, což působí rušivě, zejména na snímcích architektury.
Profesionální fotografické přístroje umožňují korigovat perspektivní zkreslení, pomocí speciálních naklápěcích a posuvných objektivů (objektivy tilt-shift, nebo perspective control), u,ž při expozici snímku posunem optické osy objektivu vzhledem k ose filmu nebo snímače.[3][4][5][6]
U snímků, pořízených běžnými fotografickými přístroji, které neumožňují korigovat perspektivní zkreslení, lze perspektivu do jisté míry upravit při zpracování. Restituce klasických fotografií, zhotovených v temné komoře, se provádí buď pravou, nebo nepravou restitucí.
Restituci digitálních fotografií je možné provádět softwarově grafickým editorem, pomocí funkcí transformace, nebo úpravy perspektivy.[6][7]
Doostření a změkčení obrazu
[editovat | editovat zdroj]Grafické programy mohou být použity jak pro zostření, nebo rozmazání snímků mnoha způsoby, například funkcí unsharp mask nebo dekonvolucí.[8] Portréty často vypadají lépe, pokud jsou selektivně změkčené (zejména kůže a pozadí) - lépe vynikne hlavní objekt. Toho lze dosáhnout pomocí fotoaparátu s velkou clonou (malá hloubka ostrosti), nebo v obrazovém editoru tak, že se provede výběr a pak rozmazání (nepravá malá hloubka ostrosti). Softwarové zostření je extrémně jednoduchá funkce používaná při úpravě obrazů, ačkoli puristům se výsledek jeví jako nepřirozený.
Příklad rozmazané fotografie, restaurované pomocí Wienerovy dekonvoluce:
Další metoda na úpravu ostrosti je založená na Newtonově metodě tečen.
Speciální efekty
[editovat | editovat zdroj]Obrázkové editory obsahují obvykle seznam speciálních efektů, které mohou vytvořit neobvyklé výsledky. Mohou vznikat různě zdeformované a zkreslené. Na obraz lze aplikovat desítky speciálních efektů, která zahrnuje různé formy zkreslení, umělecké efekty, geometrické transformace a textury[9] nebo jejich kombinace.
Barevná hloubka
[editovat | editovat zdroj]Je možné měnit barevnou hloubku snímku. Například převést barevný snímek na černobílý.
Gamma korekce
[editovat | editovat zdroj]Korekce barev
[editovat | editovat zdroj]Tisk
[editovat | editovat zdroj]Ovládání velikosti a kvality tisku digitálních snímků vyžaduje pochopení počtu pixelů na palec (PPI), která je uložena v souboru obrázku a někdy slouží k ovládání velikosti vytištěného obrázku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KUPKA, Karel. Statistické řízení jakosti: interaktivní analýza a interpretace dat pro řízení jakosti a ekonomiku. Pardubice: TriloByte, 1997. ISBN 80-238-1818-X.
- ↑ NENADÁL, Jaroslav. Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-186-7.
- ↑ SÝKORA, Milan. Architektura [online]. PALADIX foto-on-line, 2000-04-09 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Papuánec. Velkoformátové přístroje II – snímací technika [online]. PALADIX foto-on-line, 2001-11-05 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
- ↑ PIHAN, Roman. Objektivy, jak vybrat a používat – 3. Praxe s objektivy [online]. Fotografovani.cz, 2006-01-26 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b PIHAN, Roman. Perspektiva a kompozice – 4. Potlačená perspektiva [online]. Fotografovani.cz, 2008-05-19 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
- ↑ LINDNER, Petr; MYŠKA, Miroslav; TŮMA, Tomáš. Velká kniha digitální fotografie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0013-8. S. 149–152.
- ↑ Implementations include FocusMagic, and Photoshop Archivováno 3. 6. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ JPFIX. Skin Improvement Technology [online]. [cit. 2008-08-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Fantasy, fairy tale and myth collide in images – By digitally altering photos of landscapes, artist Anthony Goicolea creates an intriguing world, The Vancouver Sun 19. 6. 2006
- (anglicky) It's hard to tell where pixels end and reality begins, The San Francisco Chronicle 26. 9. 2006
- (anglicky) Oliver Grau: Virtual Art – From Illusion to Immersion, MIT Press, Cambridge 2002, ISBN 0-262-07241-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu úprava obrazu na Wikimedia Commons