Ögedej
Ögedej | |
---|---|
Rodné jméno | ᠣᠭᠡᠳᠡᠢ a Өгөдэй |
Narození | 7. listopadu 1186 Khamag Mongol |
Úmrtí | 11. prosince 1241 (ve věku 55 let) Mongolská říše |
Příčina úmrtí | nemoc a alkoholismus |
Povolání | chán |
Nábož. vyznání | tengrismus |
Choť | Borakchin Hutieni Möge Khatun Töregene |
Děti | Güjük[1] Godan Khan[1] Khochu[1] Khorachar[1] Khashi[1] Kadan[1] … více na Wikidatech |
Rodiče | Čingischán[1] a Börte |
Rod | Bordžiginové a Čingizové |
Příbuzní | Chechiyegen, Alahaibieji, Tümelün, Al-Altan, Qojin, Yeli'andun, Džuči, Čagataj, Wuluchi, Kölgen, Chawuer, Shuerche a Tolujchán (sourozenci) Khoja[1], Naqu[1], Khokhoo[1], Babahaer[1] a Yelimishi[1] (vnoučata) |
Funkce | Khagan of the Mongol Empire (Mongolská říše; 1229–1241) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ögedej (1186 – 11. prosince 1241), též zvaný Ogodej, Ogotaj nebo Oktaj (mongolsky Өгэдэй, Ögedei) byl třetí syn Čingischána a po jeho smrti druhý Velký chán Mongolské říše. Pokračoval v expanzi, kterou jeho otec začal, a stal se světově známým, když dovedl Mongoly nejdál na jih a západ při invazích do Asie a Evropy. Stejně jako zbylí Čingischánovi synové se také podílel na dobývání Číny, Persie a Střední Asie. Vyslal armádu i do Ruska a střední Evropy, vedl ji vojevůdce Bátú.
Ögedej měl sedm synů, a to Güjüka, Kodena, Kochua, Korachara, Kashiho, Khadana a Meliqa. Jeho ženou byla Borakchin a později Töregene. Mimo nich měl velké množství konkubín.
V roce 1235 zřídil na území své říše poštovní službu.[2] Nechal postavit nové hlavní město Karakorum.[3]
Ögedej jmenoval jako nástupce svého vnuka Širemuna, ale nakonec se po 5 letech regentství ovdovělé Töregene stal Velkým chánem jeho syn Güjük.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ögedei Khan na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ögedej na Wikimedia Commons
- Oktaj ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích