Přeskočit na obsah

Émile Clapeyron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benoît Paul Émile Clapeyron
Rodné jménoBenoît Paul Émile
Narození26. ledna 1799
Paříž
Úmrtí28. ledna 1864 (ve věku 65 let)
Paříž
Alma materJuillijská kolej (1808–1814)
Polytechnická škola (1815–1818)
Mines ParisTech (1818–1820)
Povolánífyzik, inženýr a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelPetrohradská státní univerzita
Oceněnídůstojník Řádu čestné legie
72 jmen na Eiffelově věži
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benoît Paul Émile Clapeyron [bə.nwa pɔl e.mil klapɛʁɔ̃]IPA (26. února 1799 Paříž28. ledna 1864 Paříž) byl francouzský fyzik a inženýr.

Émile Clapeyron se narodil v Paříži, studoval na École Polytechnique a na École des Mines de Paris. Ve 40 letech zahájil inženýrskou praxi. Roku 1820 odjel spolu s Gabrielem Lamé do Petrohradu, kde byl pověřen vedením důležitých staveb (mj. oprava chrámu sv. Izáka) a stal se profesorem matematiky a mechaniky na škole pro veřejné práce. Po desetiletém pobytu v Rusku se v roce 1830 vrátil do Francie, kde doznívala červencová revoluce, a začal stavět železnice, nejprve dohlížel na stavbu první železnice z Paříže do Saint-Germain, poté dohlížel na stavbu severní dráhy. Tuto stavbu vedl až do své smrti.

Oženil se s Mélanie Bazaine, dcerou matematika a mostního inženýra Pierre-Dominique Bazaine. V roce 1858 se stal členem Académie des sciences.

Émile Clapeyron byl výborný teoretik i konstruktér. V mechanice vytvořil teorii spojitého trámu, teorii kleneb, novou mechanickou teorii tepla a teorii pružných per. První tři teoretické práce zásadně ovlivnily stavbu mostů, teorie pružných per konstrukci lokomotiv a železničních vagonů.

Ottův slovník naučný ho hodnotil takto: „Vynikal nejen jako praktický inženýr, ale též jako učenec, položiv základy k mnohým theoriím v mechanice a v naukách inženýrských. Při všem, čeho se chopil, svou samostatností a původností dodělával se skvělých výsledků. Stavěl železnice, navrhoval veliké železné mosty, a když Robert Stephenson zpěčoval se dodati lokomotivu na větší stoupání než 1:200, sestrojil ji sám.“

Přispěl i k rozvoji matematiky, ceněna byla zejména jeho práce z roku 1834 o Carnotově větě z Carnotova spisu Mémoire sur la puissance motrice de la chaleur (Pojednání o hybných silách tepla), kde v grafu zobrazil cyklus popsaný Carnotem. Jeho dílem je vyjádření stavové rovnice ideálního plynu v dnešní podobě, která nese jeho jméno Clapeyronova rovnice.

Clapeyron podstatně přispěl ke Clausiovu dílu, vyjádření křivky syté páry - závislosti tlaku nasycené vodní páry na teplotě. Obecná rovnice je pojmenována po obou Clausiovou a Clapeyronovou rovnicí. Ta je jedním ze základních vztahů termodynamiky atmosféry[1]

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

  1. .SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Heslo Clausiova a Clapeyronova rovnice, s. 271. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]