Antje Vollmerová

Antje Vollmerová
Antje Vollmerová (12. března 2013)
Stranická příslušnost
Členství	Svaz 90/Zelení (od 1985)
Narození	31. května 1943 Lübbecke
Úmrtí	15. března 2023 (ve věku 79 let)
Profese	politička, autorka a teoložka
Ocenění	Carl-von-Ossietzky-Medaille (1989) Cena Cicero Rednerpreis (1996) Cena Hannah Arendtové (1998) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2005) Gratias Agit (2008) … více na Wikidatech
Webová stránka	antje-vollmer.de
Commons	Antje Vollmer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antje Vollmerová (31. května 1943, Lübbecke, Severní Porýní-Vestfálsko – 15. března 2023) byla německá protestantská teoložka, pedagožka a politička Svazu 90/Zelení. V roce 1983, kdy se Zelení poprvé dostali do německého parlamentu, se stala poslankyní Bundestagu. Od roku 1994 do roku 2005 byla viceprezidentkou Bundestagu, jako první politik Svazu 90/Zelení v této pozici. Byla pacifistkou.

Spolu s německým prezidentem Richardem von Weizsäckerem a několika dalšími zejména opozičními politiky se na německé straně velmi zasloužila o německo-české usmíření a v letech 1995 až 1997 o přípravu a dojednávání Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Za zásluhy o sbližování Čechů a Němců převzala 17. ledna 2003 v Berlíně od prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.

Vzdělání a raná kariéra

Narodila se v městečku Lübbecke ve Vestfálsku. Její rodiče provozovali obchod s oblečením, ale protože se nepřizpůsobili dostatečně rychle modernějším podmínkám obchodních domů, museli obchod uzavřít. Po absolvování gymnázia v Lübbecku v roce 1962 studovala protestantskou teologii na univerzitách v Berlíně, Heidelbergu, Tübingenu a Paříži. Svou první teologickou zkoušku dokončila roku 1968, druhou v roce 1971 a o dva roky později získala doktorát. Mezi lety 1969 a 1971 byla výzkumnou asistentkou na teologické univerzitě Kirchliche Hochschule Berlin. V roce 1971 zahájila postgraduální kurz vzdělávání dospělých, který dokončila roku 1975. Od roku 1971 do 1974 pracovala jako pastorka v berlínské čtvrti Wedding, která byla v té době problematickou čtvrtí. Od roku 1976 do roku 1982 působila jako lektorka na venkovském vzdělávacím centru pro dospělé tzv. Heimvolkshochschule^(de) při nadaci Bethel v Bielefeldu, kde spolupracovala s místními protestantskými a katolickými organizacemi pro venkovskou mládež (Landjugend ) a zažívala zde počátek ekologického hnutí. Spolu s Larsem-Broderem Keilem napsala knihu Stauffenbergs Gefährten: Das Schicksal der unbekannten Verschwörer („Stauffenbergovi společníci: Osud neznámých spiklenců“), která se týkala atentátu na Hitlera z 20. července 1944 a vyšla v roce 2013.

Politická kariéra

V 70. letech 20. století byla politicky aktivní v Antiimperialistické lize (Liga gegen den Imperialismus^(de)), kde byli aktivisté proti válce ve Vietnamu a jenž měla blízko k maoistické německé politické straně KPD/AO. Do této strany ale však nikdy nevstoupila. Roku 1983 byla zvolená do Bundestagu za Svaz 90/Zelení, ačkoli nebyla jeho členkou. V roce 1984 byla jako jedna ze tří žen vybraná do předsednictva této strany v parlamentu, do které vstoupila následující rok. V témže roce zahájila dialog mezi státem a skupinou Frakce Rudé armády. Během rozporu mezi „Realos“ a „Fundis“ v její straně, spoluzaložila iniciativa „Aufbruch 88“, čímž úspěšně zabránila rozpadu Svazu 90/Zelení. Kvůli stranickému principu rotace, kdy se uprostřed volebního období vystřídají všichni poslanci Zelených, se musela vzdát parlamentního křesla roku 1985, ale byla znovu zvolena v roce 1987 a znovu v letech 1994, 1998 a 2002.

V listopadu 1994 se stala prvním politikem Strany zelených, který byl zvolen do prezidia Bundestagu jako viceprezident Bundestagu. Tuto funkci vykonávala až do voleb v roce 2005, kdy už nekandidovala.

Pozdější život

V roce 2009 přijala nabídku na externí profesuru politického managementu pro politický management na NRW School of Governance, fakulty Duisbursko-Essenské univerzity, kde vedla jak semináře, tak přednášky.

Byla jedním z prvních signatářů otevřeného dopisu o německém postoji k rusko-ukrajinské válce, publikovaného v časopise EMMA v dubnu 2022, který vyzýval kancléře Olafa Scholze, aby během ruské invaze na Ukrajinu nedodával Ukrajině útočné zbraně a udělat vše pro to, aby válku ukončil a aby zabránil eskalaci konfliktu v „třetí světovou válku“.

Osobní život

Roku 1979 porodila syna Johanna, kterého vychovávala jako svobodná matka.

Zemřela po dlouhé těžké nemoci 15. března 2023, měsíc a půl před svými osmdesátinami. Viceprezidentka Bundestagu Katrin Göring-Eckardt o ni řekla: „Byla tam od začátku a probojovala si mnohé z toho, z čeho dnes těžíme. A ponechala si vlastní hlavu, nepovolila!“ („Sie war von Beginn an dabei und hat Vieles von dem durchgekämpft, wovon wir heute profitieren. Und sie hat ihren eigenen Kopf behalten, unbeugsam!).

Ocenění

Zdroj:

• 1989 Medaile Carla von Ossietzkého
• 1996 Cena Cicero Rednerpreis
• 1997 Medaile Univerzity Karlovy v Praze
• 1998 Cena Hannah Arendtové
• 1998 Umělecká cena česko-německého porozumění
• 2003 Řád Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy
• 2005 Velitelský kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
• 2008 Gratias Agit

Publikace

• AB Die Andere Bibliothek GmbH & Co. KG. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-8477-0416-4. OCLC 1119103549 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-96488-138-0. OCLC 1313608482 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-941155-44-2. OCLC 919438422 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-451-31504-6. OCLC 949778514 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-451-39524-6. OCLC 1346145450 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-579-00570-7. OCLC 12422216 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-423-30563-1. OCLC 75816566 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-922144-58-6. OCLC 17413214 (německy) 
• [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-373-00468-3. OCLC 27409029 (německy) 

Disertační práce

• [s.l.]: [s.n.] OCLC 868252249 (německy) 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antje Vollmer na anglické Wikipedii.

Další čtení

• [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-445-08551-X. OCLC 24702191 (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antje Vollmerová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (in German)
• Antje Vollmer (in German) Bundestag
• Antje Vollmer (in German) fembio.org
• Pascal Beucker^(de): Mythen in Tüten. (in German) in: konkret, January 1996.
• Marianne Bäumler: Erlebte Geschichten mit Antje Vollmer, in the series Erlebte Geschichten of WDR 5, 1 January 2013 (podcast).

Autoritní data	NKC: mzk2012720802 BIBSYS: 1592544500009 BNF: cb122688783 (data) CiNii: DA10636657 GND: 118770217 ISNI: 0000 0000 8354 0862 LCCN: n83800015 NLI: 987007426234205171 NLP: a0000003744243 NSK: 000043682 NTA: 067522106 PLWABN: 9810575800705606 SUDOC: 031481531 VIAF: 7449166 WorldCat Entities: E39PBJxCF7tqHmCc99gpv4qxXd

Portály: Lidé | Německo | Politika | Křesťanství