Santander
| Santander | |
|---|---|
.jpg) Dopravní centrum města Santander | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°28′ s. š., 3°48′ z. d. |
| Nadmořská výška | 15 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Španělsko |
| Autonomní společenství | Kantábrie |
| Provincie | Kantábrie |
| Comarca | Santander |
  Santander | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36,1 km² |
| Počet obyvatel | 172 726 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 4 787,3 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Odkaz | 445 (anglicky) |
| Správa | |
| Starosta | Gema Igual Ortiz (od 2016) |
| Vznik | 1755 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 942 |
| PSČ | 39001–39012 |
| Označení vozidel | S |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Santander je historické město v severním Španělsku u Biskajského zálivu, hlavní město autonomního společenství a zároveň provincie Kantábrie. Jeho rozloha je zhruba 36 km² a přibližně 173 tisíc[1] obyvatel. Je sídlem římskokaolické diecéze. V současnosti plní funkci zejména přístavu a turistické destinace. Prochází tudy severní trasa Svatojakubské cesty.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V období Římské říše byl založen přístav Portus Victoriae Iuliobrigensium. Název města je zkomoleninou jména římského legionáře a křesťanského mučedníka Emeteria (San Emeter), který byl spolu se svým bratrem Celedoniem umučen kolem roku 300. Později oblast osídlili Vizigóti. Za vlády krále Alfonse VIII. Kastilského přístav v Santanderu získal privilegia námořní i obchodní. V roce 1248 dostal také vlastní znak. Ve 13. století již existovala obě sídelní centra „staré město“ (s hradem a kolegiátní kapitulou při starším opatství, na místě katedrály) a „nové město“ s konventem sv. Františka a sv. Kláry. Město bohatlo především z námořního obchodu a v raném novověku patřilo k nejdůležitějším v Kastilii.
V letech 1881–1931 město patřilo k oblíbeným letoviskům španělského krále Alfonse XIII..
Město utrpělo dvě zásadní tragédieː V listopadu roku 1893 explodovalo 51 tun dynamitu na palubě lodi Cabo Machichaco v přístavu. 590 osob přišlo o život a stovky dalších o přístřeší, protože domy v přístavu byl zdemolovány. V roce 1941 město utrpělo válečným požárem, který vlivem silného větru zachvátil také historické centrum a jeho architektura zůstala v ruinách.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, současná stavba stojí na starších základech. Z přelomu 12./13. století se dochovala trojlodní románsko-gotická krypta, v níž jsou v relikviářích vystaveny ostatky patronů města, svatých Emeteria a Celedonia. Po požáru z roku 1941 z§ůstala stát holá stavba bez oken a vnitřního zařízení, po válce byla plně rekonstruována.
- Kostel Panny Marie v místní části Cueto, z kmenných bloků středověkého původu
- Radnice – novogotická stavba
- El Sardinero – nejstarší lázně a turistická čtvrť podél moře; první turisté přijížděli od roku 1850; proslavily je pobyty královny Isabelly ll. (1861) a krále Amadea I. (1872), poté následovala výstavba hotelů, hostinců a zábavních podniků.
- Palacio de la Magdalena – palác či zámek s věží v historizujícím stylu, dominanta na návrší poloostrova La Magdalena; byl postaven roku 1909 jako dar obyvatel města královské rodině Alfonse XIII.
- Palacete del Embarcadero – přístavní palác v eklektickém stylu; postaven počátkem 20. století jako terminál pro cestující.
- Palác Banco Santander – hlavní sídlo významné španělské a světové banky, symbol ekonomické prosperity města
- Mercado de la Esperanza – kamenná patrová tržnice z roku 1904
- Placa Porticada; náměstí se třemi veřejnými budovami v historizujícím stylu (sídlo regionální vlády Kantábrie); architektura je inspirovaná budovou celnice, která stávala na tomto místě do roku 1893.
- Pomník Pedra Velarde Y Santiliána (1779–1808) na náměstí Placa Porticada; bronzový pomník španělskému vojáku, který padl při obraně Madridu před Napoleonem; pomník z roku 1880
- El Faro de Cabo Mayor – historický maják na útesu ve velkém zálivu
Okolí
[editovat | editovat zdroj]- Nedaleko leží jeskyně Altamira s pravěkými nástěnnými malbami.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Museo de Prehistoria y Arqueología de Cantabria (Muzeum pravěku a archeologie)
- Museo Marítimo del Cantábrico (Námořní muzeum)
- Museo de Arte Moderno y Contemporáneo (Muzeum moderního a současného umění), založeno roku 1908, ze španělských malířů jsou zastoupeni mj. Francisco Goya a Pablo Picasso.
Ostatní turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]- Písečné pláže, hotely, kasína a bary; náměstí Plaza de Cañadío.
Kultura a školství
[editovat | editovat zdroj]Centro Botin je multikulturním střediskem se sály konferenčním, výstavním a divadelním, jeho moderní architekturu navrhl Renzo Piano roku 1972. Téhož roku byla v Santanderu založena univerzita Universidad de Cantabria, která má v současnosti pět fakult a několik institutů, také v jiných městech.[2]
Slavné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Severiano Ballesteros (1957–2011), golfista
- María Gutiérrez Blanchard (1881–1932), malířka kubismu
- Iván Bolado (* 1989), fotbalista
- Matilde Camus (1919–2012), básnířka
- Iván Helguera (* 1975), fotbalista
- Pedro Munitis (* 1975), fotbalista
- Eduardo Noriega (* 1973), herec
- Iván de la Peña (* 1976), fotbalista
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Radnice -
Kostel Panny Marie v Cuetu -
Poloostrov La Magdalena -
Palác La Magdalena -
Palác v přístavu (terminál) -
Maják Faro de Cabo Mayor -
Gran Casino -
Náměstí Porticada -
Pomník Pedra Velardeho -
Banka Santander
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ Webové stránky univerzity
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santander na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santander na Wikimedia Commons
