Josef Pejška
| P. ICDr. Josef Pejška CSsR | |
|---|---|
.jpeg) Mons. ICDr. Josef Pejška | |
| Církev | římskokatolická |
| Sídlo | Obořiště |
| Zasvěcený život | |
| Institut | redemptoristé |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 31. července 1895 |
| Osobní údaje | |
| Země |  Česko |
| Datum narození | 11. března 1870 |
| Místo narození | Příbram Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 8. května 1946 (ve věku 76 let) |
| Místo úmrtí | Svatá Hora u Příbrami Československo |
| Povolání | profesor, katolický kněz a učitel |
| Významné dílo | Církevní právo se zřetelem k partikulárnímu právu československému |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Pejška (11. března 1870 Příbram[1] – 8. května 1946 Svatá Hora u Příbrami) byl český redemptorista a profesor kanonického práva na řádovém teologickém ústavu ve středočeském Obořišti.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval příbramské gymnázium a teologii na redemptoristickém semináři ve štýrském Mautern, vysvěcen na kněze byl roku 1895. Poté studoval práva na Papežské akademii obojího práva u sv. Apolináře v Římě, získal doktorát kanonického práva a po krátkém vyučování v Mautern byl v roce 1902 poslán na nově založený redemptoristický teologický ústav v bývalém paulínském klášteře v Obořišti u Příbrami. Zde pak téměř čtyřicet let působil jako profesor kanonického práva.[2]
Profesor Pejška napsal několik kratších prací a přispíval také do Časopisu katolického duchovenstva nebo Českého slovníku bohovědného. Důležitou publikací o obecném řeholním právu, která se užívala i po válce, bylo Ius canonicum religiosum (1927). Hlavním jeho dílem ale byla třísvazková učebnice Církevní právo se zřetelem k partikulárnímu právu československému (I. „Ústavní právo církevní“ 1932, II. „Hierarchický řád církevní“ 1937, III. „Manželské právo kanonické“ 1934), jejíž úroveň značně převyšovala tehdejší českou literaturu o kanonickém právu. Vzhledem ke své srozumitelnosti je stále používána. Připravovaný čtvrtý svazek však již kvůli mozkové příhodě nestihl dokončit, odešel do kláštera redemptoristů na Svaté Hoře, kde také zemřel.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Farnost Příbram. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍMA. P. Dr J. Pejška CSsR. Časopis katolického duchovenstva. 1946, čís. 3, s. 148–150. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Záboj. Josef Pejška. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 688–689.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Pejška na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Pejška
