Přeskočit na obsah

Pieterlen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Pieterlen
Pieterlen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška436 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBiel/Bienne
Pieterlen
Pieterlen
Pieterlen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,35 km²
Počet obyvatel4 359 (2018)[1]
Hustota zalidnění522 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.pieterlen.ch
PSČ2542
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pieterlen (francouzsky Perles) je obec (malé město) v okrese Biel/Bienne v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel.

Sousední obce ve směru hodinových ručiček od severu jsou Lengnau, Meinisberg, Safnern, Biel/Bienne, Sauge a Romont. Pieterlen leží na jižním úpatí Jury v oblasti Berner Seeland.

Letecký pohled (1925)

Vykopávky ve místních částech Schlangern a Leimern dokazují, že v oblasti žili kočovní lovci-rybáři již ve střední době kamenné, tedy před více než 5000 lety. Vykopávky v části obce Badhaus svědčí také o římském osídlení.[2]

Trvalé osídlení Pieterlenu pravděpodobně zahájili Burgunďané a Alamani. Poloha mezi francouzsky mluvícími Burgunďany a německy mluvícími Alamany se odráží i v nejstarších formách jmen: Perla, Pelle a Perles se vyskytují vedle Peterlo, Bieterlon a Pieterlen.

Nejstarší dochovaný doklad o pieterlenském kostele pochází z roku 1228 od lausannského biskupa. První zmínka o šlechticích z Pieterlenu je v pergamenové listině z roku 1255. Nejstarší dochované pečeti těchto rytířů - se vzpřímeně kráčejícím lvem, podle kterého byl vytvořen dnešní erb - pocházejí z roku 1273.

Kdy a za jakých okolností se Pieterlen, který církevně patřil k lausannskému biskupství, dostal pod světskou vládu basilejských knížat-biskupů, není známo. Nepřirozený průběh jižní hranice knížecího biskupství mezi Neuenstadtem a Pieterlenem naznačuje vleklé spory s hraběcím rodem Neuenburg-Nidau.[2]

První přesnější informace o právních a hraničních vztazích jsou uvedeny v dokumentu Rodel von Pieterlen z roku 1370. V roce 1416 koupil Pieterlen klášter Bellelay (v Jurovi) a od té doby platili místní sedláci daně svému novému majiteli, opatovi z Bellelay.[2]

Nové politické a hospodářské poměry trvaly 400 let, dokud se Pieterlen po krátkých zmatcích v období francouzské nadvlády nestal v roce 1815 součástí státu Bern.

Tehdy také vypukl velký požár obce, který vypukl 30. srpna 1726 a během několika hodin zničil 28 domů a několik sýpek a stodol.

Zpočátku byl Pieterlen smíšenou obcí, jak je tomu v Jurovi dosud jako kombinace měšťanských a rezidentských komunit. Počátek industrializace a všeobecný nárůst počtu obyvatel spolu s volností osídlení však přinesly potíže s využíváním měšťanských statků, na nichž se neměšťanští obyvatelé dožadovali podílu.

To vedlo k dohodě o rozdělení, která vstoupila v platnost 1. ledna 1861: měšťanské obci byly přiděleny především lesy a půda, zatímco právní forma ostatních obyvatel (Einwohnergemeinde) byla zdaněna kapitálem 80 000 franků.

Reformovaný kostel

Zemědělská vesnice se tak stala průmyslovým městečkem a zemědělci, vinaři a drobní řemeslníci se stali průmyslovými a domácími dělníky. Určitá trvalá prosperita však nastala až po roce 1950.

Po více než 30 letech plánování a výstavby a 16letém zpoždění původně plánovaného zahájení výstavby byla dálnice N5 (nyní A5) otevřena pro dopravu právě v době konání EXPO 02. Dálnice také vyvolala řadu změn, které trvale ovlivnily ráz obce. Scelování zemědělských usedlostí a renaturalizace krajiny by se bez této celostátní stavby pravděpodobně neuskutečnily.

Otevření dálnice 18. dubna 2002 tak položilo základ pro další významný krok ve vývoji Pieterlenu od vesnice k rozmanité aglomerační obci. Od roku 2003 do konce roku 2017 se počet obyvatel zvýšil o dalších 920 (+21 %) na celkových více než 4000 osob. V tomto období byla zmodernizována cihelna a jméno Pieterlenu nesou po celém světě mezinárodně působící společnosti.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1726 1870 1950 1960 1970 1980 1990 2005 2010 2017
Počet obyvatel 296 775 2375 2978 3485 3045 3420 3352 3543 4290
Železniční zastávka Pieterlen

Pieterlen má dobrou dopravní síť a přímé dálniční napojení na dálnici A5. Výstavba dálnice výrazně snížila dopravní zátěž v obci.

Do Pieterlenu jezdí vlakové linky Švýcarských spolkových drah (SBB) Pieterlen–Biel a Pieterlen – Grenchen Süd – Solothurn – Olten. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravce Aare Seeland mobil (ASm).

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1992 do roku 2018 udržovala obec přátelské vztahy s českou partnerskou obcí Třešť. Dohoda o rozvázání partnerství byla zaslána švýcarskou stranou koncem roku 2017.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieterlen na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d e DUBLER, Anne-Marie. Pieterlen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-02-02 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. Usnesení 83. rady města Třešť ze dne 6. 12. 2017 [online]. Město Třešť [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]