Petr Svačić

Petr Svačić
	Pomník krále Petra Svačiće na plošině Miljevci nad ostrovem Visovac (národní park Krka)
Úmrtí	1097; Petrova Gora
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Svačić někdy také Snačić (chorvatsky Petar Svačić, † 1097) byl chorvatský šlechtic pravděpodobně z rodu Kačićů.^[1]^[2] Od roku 1093 až do své smrti byl chorvatským králem a zároveň posledním etnickým Chorvatem, který vládl ve středověkém Chorvatském království.

Život

O jeho původu a o životě až do jeho nástupu na trůn není mnoho známo. Zřejmě pocházel z města Kamičak. Za panování krále Dimitrije Zvonimira měl pravděpodobně hodnost bána.^[3]

Na krále byl Petr Svačić korunován v roce 1093. Jeho sídlo bylo v pevnosti Knin.

Podařilo se mu vojensky porazit uherského krále Almoše, který vládl Slavonsku v letech 1091 až 1095. Nástupcem krále Ladislava I. byl Koloman, který s vojskem vytáhl proti Petru Svačićovi. Ten byl květnu 1097 zabit v bitvě u Gvozdu. Od té doby se tato oblast nazývá Petrova Hora.

Odkaz

Chorvatský skladatel Josip Mandić v roce 1903 zkomponoval operu „Petar Svačić“.

Rakousko-chorvatská spisovatelka Paula von Preradović, tvůrkyně rakouské hymny, napsala ve své Královské legendě v roce 1950 o Petru Svačićovi následující verše: „Kačićové jsou mocný a divoký kmen. Vládli moři a bylo těžké odolat jejich hněvu. Ale Maďaři přišli, zrádní jako větrná nevěsta. […] V lesní rokli leží tisíc mrtvých, zticha v krvi, dalších tisíc a jeden, Petr, král kmene Kačićů, Petr, poslední král Chorvatů.“^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar Svačić na německé Wikipedii.

↑ Dragutin Pavličević, Povijest Hrvatske (Die Geschichte Kroatiens). Zagreb, 2007
↑ http://www.hsp1861.hr/vijesti8/27082006-1.html
↑ Croatian Academy of America (Hg.): Journal of Croatian Studies 27, 1986, S. 139.
↑ http://www.wolfgangpav.com/preradovic--bahr.html

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Almoš Uherský

Chorvatský král
1093–1097

Nástupce:
Koloman

[1] Dragutin Pavličević, Povijest Hrvatske (Die Geschichte Kroatiens). Zagreb, 2007

[2] ttps://www.hsp1861.hr/vijesti8/27082006-1.html

[3] Croatian Academy of America (Hg.): Journal of Croatian Studies 27, 1986, S. 139.

[4] ttps://www.wolfgangpav.com/preradovic--bahr.html

[1]

[2]

[3]

[4]