Harald Wiesmann
| Harald Wiesmann | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Bůh Kladna |
| Narození | 22. dubna 1909 Krefeld |
| Úmrtí | 24. dubna 1947 (ve věku 38 let) Praha |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Povolání | voják a válečný zločinec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harald Wiesmann (Harald Julius Robert Gustav Wiesmann; přezdívaný Bůh Kladna; 22. dubna 1909, Krefeld – 24. dubna 1947, Praha) byl německý důstojník SS v hodnosti SS-Hauptsturmführer a válečný zločinec, zodpovědný za vyhlazení obce Lidice.
Wiesmann působil od 1. října 1939 až do 30. září 1943 jako velitel služebny gestapa v Kladně (před tím krátce v Kolíně a Benešově). Zde s ním sloužila i jeho žena Gudula Wiesmannová. Odtud byl ale kvůli porušování interních předpisů odvolán a přeložen do Prahy a později do Varšavy, kde byl povýšen na kriminálního radu. Na místě kladenského velitele gestapa ho nahradil SS-Hauptsturmführer Heinrich Gottschling.
V Kladně nechal v roce 1940 vězni postavit novou budovu gestapa, později sídlo Okresního národního výboru a poté kanceláří magistrátu města, naproti gymnáziu v Kladně v ulici Cyrila Boudy.
Jeho matka, Lili Wiesmannová napsala 25. ledna roku 1947 dopis, ve kterém žádá o milost prezidenta Edvarda Beneše. Píše v něm:[1][2]
- Žádost o milost Jeho Excelenci panu prezidentu československé republiky dr. Edvardu Benešovi v Praze.
- Můj syn Harald Wiesmann je obžalován před lidovým soudem v Kladně. Není mi známo, kdy bude termín.
- Vím, že se můj syn cítí nevinen, protože u každého svého činu jednal jen na rozkaz. Jelikož jeho představený úřad jej měl za příliš lidského, nebyl po celá dlouhá léta vůbec povýšen.
Milost však byla zamítnuta a Harald Wiesmann byl popraven oběšením 24. dubna 1947 v Praze v Pankrácké věznici. Jeho tělesné ostatky se nacházejí v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
Ohlas v kultuře
[editovat | editovat zdroj]- BRANALD, Adolf. Dva muži v jedné válce (1979), román (s autentickými reáliemi) z druhé světové války, ve kterém autor proti sobě staví velitele kladenského gestapa Haralda Wiesmanna a dělníka Josefa Pryla, pracovníka komunistického ilegálního hnutí.
- V českém filmu Lidice (2011) jeho postavu ztvárnil Joachim Paul Assböck.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Státní oblastní archiv Praha, f. Mimořádný lidový soud Praha, sp. zn. Ls 7408/1, Felkl Oskar a spol., členové bývalého gestapa v Kladně – trestní oznámení pro zločiny podle retr. dekretu, 9. 12. 1946.
- IVANOV, Miroslav. A hořel snad i kámen. Panorama, 1982.
- KRŮTA, Václav: Zřízení venkovní služebny německé tajné státní policie (Gestapa) v Kladně. In: Slánský obzor, 2004, roč. 11, s. 74–91
- KRŮTA, Václav. Personální obsazení kladenské služebny německé tajné státní policie (Gestapa). Václav Krůta. In: Slánský obzor : ročenka společnosti Patria, Vlastivědného muzea ve Slaném a Státního okresního archivu v Kladně / Slaný : [Vlastivědné muzeum ve Slaném] 12, (2004 [vyd. 2005],) s. 79-96.
- ČERVENKA, Jiří: Šla s ním až k šibenici. Gelton, Nové Strašecí 2006.
- KRŮTA, Václav: Zřízení venkovní služebny německé tajné státní policie (Gestapa) v Kladně, s. 83, 86.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harald Wiesmann na Wikimedia Commons - BÁRTA Milan. Ustrcr.cz: Všichni čekají tvrdý a spravedlivý trest: Konec kladenského Gestapa (2/2016)
- Valka.cz: Wiesmann, Harald
- Vkleci.com: Před mimořádným lidovým soudem v Praze (jaro 1947) (fotografie z expozice VHÚ 2006: Doteky WII)
