Přeskočit na obsah

Nanebevzetí Panny Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
P. P. Rubens: Nanebevzetí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie (latinsky Assumptio) je podle učení katolické církve a pravoslavných církví (u pravoslavných se ale slaví jen Zesnutí svaté bohorodice, nikoli nanebevzetí) událost v dějinách spásy, při níž byla Ježíšova matka Maria s tělem i duší vzata do nebeské slávy. Učení se opírá o apokryfní literaturu a katolickou tradici a rozšířilo se také díky vyprávění ve Zlaté legendě. Protestanti událost odmítají, protože nepovažují ústní podání apoštolů – tradici Církve – za rovnocenný zdroj k Písmu svatému.

Dogma

Tím, že Panna Maria byla do nebe vzata, "vynesena", se nanebevzetí podstatně liší od nanebevstoupení, které označuje samostatné vystoupení, obrazně "vznesení se", Ježíše Krista.

V umění

Ve výtvarném umění je námět, typ madony označovaný jako assumpta, oblíbený od 13. století. Od renesance bývá zobrazena andělskými sbory nesená Maria v modlitbě či (v protireformačním období) se zdviženými pažemi a exaltovaným pohledem vzhůru. Někdy se zobrazuje orámovaná mandorlou tvořenou anděly. Spodní část výjevu zachycuje apoštoly u Mariina lůžka, buď vzhlížejí nebo pláčou. Vyskytuje se také nevěřící Tomáš, chytající Mariin pás. Někdy je v horní části znázorněn Bůh Otec přijímající Marii do nebe.

Patrocinium

Mariinu nanebevzetí je zasvěcena celá řada kostelů (v ČR je největší část kostelů zasvěcených Panně Marii zasvěcena právě jejímu nanebevzetí). Samotné nanebevzetí bylo katolickou církví prohlášeno za dogma až v roce 1950. Šlo tedy o církevní stvrzení tradice s mnohem hlubšími kořeny, což odpovídá katolickým zvyklostem. Svátek se připomíná 15. srpna.

Odkazy

Související články

Externí odkazy