Lom Bílina
| Lom Bílina | |
|---|---|
 Lom Bílina, pohled na jámu z léta 2017 | |
| Souřadnice | 50°34′8,04″ s. š., 13°43′9,84″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lom Bílina je rozsáhlým povrchovým hnědouhelným lomem, leží na hranicích okresu Most a Teplice. V blízkosti lomu se nachází města Bílina, Duchcov a Ledvice, dále pak vesnice Braňany a zaniklá vesnice Libkovice. Jde o jednu z těžebních lokalit společnosti Severočeské doly a.s. (SD). K lomu Bílina patří též několik rozsáhlých hospodářských objektů a pozemků. Ty jsou soustředěny především mimo prostory samotného lomu. V bílinské Důlní ulici nalezneme například velkou čerpací stanici především pro doplňování PHM do vozidel SD. Mimo jiné je zde také velký hlavní sklad, kde se soustředí všechny různé materiály a nová i vysloužilá mechanizace, potřebná pro chod lomů a správu majetku SD.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní lom nesl jméno Velkolom Maxim Gorkij a byl jedním ze závodů Doly Julia Fučíka, koncernový podnik (do roku 1976 národní podnik). Otvírka byla provedena severozápadně od města Bílina. Lom postupně přetěžil důl Aloise Jiráska a pokračuje směrem k Mariánským Radčicím.
Uhlí
[editovat | editovat zdroj]Uhlí se zde dobývá z třetihorní hnědouhelné sloje vzniklé z původního rašelinného močálu.[1] Těží se zde především nízkosirnaté energetické uhlí. Roční těžba je 8–9 mil. tun uhlí při odklizu nadložních zemin 50 mil. m³. Veškeré vytěžené uhlí v závislosti na jeho kvalitě je upraveno tříděním, drcením a rozdružováním v úpravně uhlí Ledvice na obchodní uhelné produkty tříděného uhlí, prachového uhlí a palivových směsí s určením pro široké spektrum odběratelů v průmyslu, energetice, teplárenství a pro komunální spotřebu.[2] Většinu vytěženého uhlí používá jako palivo elektrárna Ledvice.
Výsypkové hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Se zahájením těžby na lomu Bílina byla založena vnější výsypka Pokrok u města Duchcov a výsypka Radovesice. Většina vytěžené skrývky je zakládána na vnitřní výsypku.
Důsledky těžby
[editovat | editovat zdroj]V průběhu těžby byl přerušen tok Radčického, Lomského a Loučenského potoka, původní přítoky Bíliny. Toky jsou svedeny přeložkou do Loučenského potoka a zbytek je zachycen v nádrži na hraně lomu a přečerpáván mimo těžební prostor. V předpolí lomu bylo provedeno množství drenáží a úprav, které chrání těžbu před přívaly vody. Také byla v průběhu těžby přeložena silnice II/256, která vedla přes Jenišův Újezd a Libkovice, dnes vede přes Mariánské Radčice.
V lomu Bílina se nachází absolutně nejníže položené otevřené místo v Česku, jedná se ale o zeměpisný rekord vzniklý v důsledku lidské činnosti.[3] Jedná se o místo, kde leží čerpací stanice odvádějící vodu z lomu, toto místo mělo v roce 2014 nadmořskou výšku 20,4 m.[3] Jelikož těžba pokračuje, místo se stále prohlubuje a v budoucnosti bude ležet níže než hladina moře.[3]
Zaniklé vesnice
[editovat | editovat zdroj]Na území dnešního lomu se nacházelo několik vesnic, které byly v důsledku těžby zbořeny. Uvedeny jsou s datem zániku:
- Břežánky (1972)
- Břešťany (1972)
- Jenišův Újezd (1972–1974)
- Liptice (1976)
- Libkovice (1991–1993)
Korekce limitů a budoucnost
[editovat | editovat zdroj]
Původní limity těžby byly nastaveny v roce 1991 a zasahovaly na vzdálenost 250 metrů od obce Braňany. V roce 2008 byl schválen plán dobývání na lomu Bílina do roku 2030, který zahrnoval korekci, která umožnila na žádost obce posunutí o zhruba 400 metrů dále. Společnost zde přišla o 31,8 milionu tun uhlí a získala stejné množství poblíž bývalých Libkovic. Také se vyjednala ochrana proti prašnosti z těžby v podobě dvou nových lesoparků u Mariánských Radčic.[4]
O postupném útlumu těžby nebo prolomení stanovených limitů se jednalo v roce 2015. Vláda v říjnu rozhodla o prolomení limitů v lomu Bílina, zatímco v lomu ČSA zůstaly limity zachovány. Roli hrálo to, že pokračování těžby na Bílině nevyžaduje bourání žádných obytných částí a vlastnictví lomu polostátním ČEZem. Prolomením bude možné získat asi 100 milionů tun uhlí, které bude určeno přednostně do tepláren.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Severočeské doly a.s.. www.sdas.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Severočeské doly, Doly Bílina a.s. [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c NEŠETŘIL, Roman. Nejnižší místo Česka prohloubíme až na úroveň moře, říká šéf dolů. iDNES.cz [online]. 2014-10-28 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Vláda schválila úpravu těžebních limitů pro Severočeské doly. www.allforpower.cz [online]. [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-28.
- ↑ https://zpravy.aktualne.cz/domaci/limity-na-lomu-bilina-se-prolomi-u-csa-dal-plati-rozhodla-vl/r~ef5630aa764511e594170025900fea04/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom Bílina na Wikimedia Commons
{{Portál y|Těžba}}