Přeskočit na obsah

WTA Finals 2024 – ženská dvouhra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→První titul pro Coco Gauffovou: rekordní výdělek Gauffové v historii profi tenisu vydržel týden
Řádek 195: Řádek 195:
}}</ref><ref name="délka" />
}}</ref><ref name="délka" />


Po triumfech v [[ASB Classic 2024 – ženská dvouhra|Aucklandu]] a [[China Open 2024 – ženská dvouhra|Pekingu]] vybojovala Gauffová třetí singlovou trofej v [[WTA Tour 2024|probíhající sezóně]] a devátou na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]]. Již pekingským titulem v říjnu 2024 se stala první tenistkou [[Otevřená éra světového tenisu|otevřené éry]], která vyhrála prvních sedm finále na tvrdém povrchu. Tento poměr v Rijádu navýšila na 8–0, při kariérní finálové bilanci 9–1. Na závěrečné události roku odehrála s Čengovou finále s nejnižším součtem věků&nbsp;– 42&nbsp;let a 271&nbsp;dní, od 17leté [[Maria Šarapovová|Marie Šarapovové]] a 23leté [[Serena Williamsová|Sereny Williamsové]] v roce [[WTA Tour Championships 2004 – ženská dvouhra|2004]], když Gauffové bylo 20&nbsp;let a Čengové 22&nbsp;let. Gauffová se stala nejmladší šampionkou právě od 17leté Šarapovové z ročníku 2004 a nejmladší přemožitelkou světové jedničky i dvojky na jediném turnaji od 19leté Šarapovové na [[US Open 2006 – ženská dvouhra|US Open 2006]]. Představovala rovněž čtvrtou americkou šampionku před dovršením 21&nbsp;let, po [[Chris Evertová|Chris Evertové]] (1972, 1973 a&nbsp;1975), [[Tracy Austinová|Tracy Austinové]] (1980) a Sereně Williamsové (2001). Od začátku počítání statistik WTA v roce 1990 představovala druhou Američanku mladší 21&nbsp;let, která na jediném turnaji porazila čtyři členky z první světové desítky. Navázala tím na [[Lindsay Davenportová|Lindsay Davenportovou]] při její cestě za olympijským zlatem v [[Tenis na Letních olympijských hrách 1996 – ženská dvouhra|Atlantě&nbsp;1996]]. Od vyřazení v osmifinále zářijového [[US Open 2024 – ženská dvouhra|US Open 2024]] vyhrála dalších čtrnáct ze šestnácti utkání a sezónu podruhé v řadě zakončila na 3.&nbsp;místě žebříčku. Odměna 4&nbsp;805&nbsp;000&nbsp;dolarů znamenala nejvyšší výdělek tenisty v předchozí historii profesionálních okruhů. Čeng se po skončení posunula na kariérní maximum, 5.&nbsp;příčku. Ve finále Turnaje mistryň se objevila jako druhá Asiatka po krajance [[Li Na]] v roce [[WTA Tour Championships 2013 – ženská dvouhra|2013]].<ref name="f1">{{Citace elektronického periodika
Po triumfech v [[ASB Classic 2024 – ženská dvouhra|Aucklandu]] a [[China Open 2024 – ženská dvouhra|Pekingu]] vybojovala Gauffová třetí singlovou trofej v [[WTA Tour 2024|probíhající sezóně]] a devátou na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]]. Již pekingským titulem v říjnu 2024 se stala první tenistkou [[Otevřená éra světového tenisu|otevřené éry]], která vyhrála prvních sedm finále na tvrdém povrchu. Tento poměr v Rijádu navýšila na 8–0, při kariérní finálové bilanci 9–1. Na závěrečné události roku odehrála s Čengovou finále s nejnižším součtem věků&nbsp;– 42&nbsp;let a 271&nbsp;dní, od 17leté [[Maria Šarapovová|Marie Šarapovové]] a 23leté [[Serena Williamsová|Sereny Williamsové]] v roce [[WTA Tour Championships 2004 – ženská dvouhra|2004]], když Gauffové bylo 20&nbsp;let a Čengové 22&nbsp;let. Gauffová se stala nejmladší šampionkou právě od 17leté Šarapovové z ročníku 2004 a nejmladší přemožitelkou světové jedničky i dvojky na jediném turnaji od 19leté Šarapovové na [[US Open 2006 – ženská dvouhra|US Open 2006]]. Představovala rovněž čtvrtou americkou šampionku před dovršením 21&nbsp;let, po [[Chris Evertová|Chris Evertové]] (1972, 1973 a&nbsp;1975), [[Tracy Austinová|Tracy Austinové]] (1980) a Sereně Williamsové (2001). Od začátku počítání statistik WTA v roce 1990 představovala druhou Američanku mladší 21&nbsp;let, která na jediném turnaji porazila čtyři členky z první světové desítky. Navázala tím na [[Lindsay Davenportová|Lindsay Davenportovou]] při její cestě za olympijským zlatem v [[Tenis na Letních olympijských hrách 1996 – ženská dvouhra|Atlantě&nbsp;1996]]. Od vyřazení v osmifinále zářijového [[US Open 2024 – ženská dvouhra|US Open 2024]] vyhrála dalších čtrnáct ze šestnácti utkání a sezónu podruhé v řadě zakončila na 3.&nbsp;místě žebříčku. Odměna 4&nbsp;805&nbsp;000&nbsp;dolarů znamenala nejvyšší výdělek tenisty v předchozí historii profesionálních okruhů. O týden později její rekord překonal [[Jannik Sinner|Sinner]] na [[ATP Finals 2024 – mužská dvouhra|Turnaji mistrů]] výdělkem 4&nbsp;881&nbsp;100&nbsp;dolarů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Berkok
| jméno1 = John
| titul = Jannik Sinner surpasses 30 million dollars in career prize money after winning ATP Finals
| periodikum = Tennis.com
| datum_vydání = 2024-11-18
| url = https://www.tennis.com/baseline/articles/jannik-sinner-surpasses-30-million-dollars-in-career-prize-money-after-winning-atp-finals-taylor-fritz
| datum_přístupu = 2024-11-19
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Badenhausen
| jméno1 = Kurt
| titul = Jannik Sinner Wins ATP Finals and Record $4.9 Million
| periodikum = Sportico.com
| datum_vydání = 2024-11-17
| url = https://www.sportico.com/personalities/athletes/2024/jannik-sinner-wins-atp-finals-record-prize-money-1234813065/
| datum_přístupu = 2024-11-19
| jazyk = en
}}</ref> Čeng se po skončení posunula na kariérní maximum, 5.&nbsp;příčku. Ve finále Turnaje mistryň se objevila jako druhá Asiatka po krajance [[Li Na]] v roce [[WTA Tour Championships 2013 – ženská dvouhra|2013]].<ref name="f1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Gauff overcomes Zheng in three-hour thriller to win WTA Finals title
| titul = Gauff overcomes Zheng in three-hour thriller to win WTA Finals title
| periodikum = Women's Tennis Association
| periodikum = Women's Tennis Association

Verze z 20. 11. 2024, 11:59

WTA Finals 2024
VítězkaUSA Coco Gauffová
FinalistkaČína Čeng Čchin-wen
Výsledek3–6, 6–4, 7–6(7–2)
Soutěže
ženská dvouhra • ženská čtyřhra
< 2023 • Turnaj mistryň • 2025 >

Ženská dvouhra WTA Finals 2024 probíhala v první polovině listopadu 2024, jakožto závěrečný turnaj ženské profesionální sezóny. Do singlové soutěže Turnaje mistryň, premiérově hrané v saúdskoarabské metropoli Rijádu, nastoupilo sedm nejvýše postavených hráček na žebříčku Race to the WTA Finals a jako osmá singlistka kvalifikována podle dalších kritérií.[1][2] Obhájkyní titulu byla polská světová dvojka Iga Świąteková,[3][4] která dohrála ve skupinové fázi. Od znovuzavedení skupinového formátu v roce 2003 se stala čtvrtou účastnicí, jež nepostoupila do semifinále, přestože vyhrála dvě utkání. V tomto ohledu navázala na Davenportovou (2004), Ivanovićovou (2014) a Plíškovou (2021).[4]

První trofej na Turnaji mistryň vybojovala 20letá Američanka Coco Gauffová jako nejmladší šampionka od 17leté Šarapovové v roce 2004 a nejmladší taková Američanka od 20leté Sereny Williamsové v roce 2001. Devátý titul na okuhu WTA Tour z ní učinil první tenistku otevřené éry, která vyhrála prvních osm kariérních finále na tvrdém povrchu. Celkově představovala dvacátou sedmou šampionku závěrečné události a dvanáctou od roku 2003, jež zvítězila přes porážku v turnaji.

Boj o konečnou jedničku ve prospěch Sabalenkové

Úřadující světová jednička Aryna Sabalenková a dvojka Iga Świąteková vstoupily do turnaje jako soupeřky o post světové jedničky a završení sezóny na čele konečného žebříčku WTA.[4]

Sabalenková si poprvé v kariéře zajistila pozici konečné jedničky úvodními dvěma výhrami a souběžnou porážkou Świątekové ve druhém utkání.[5] V průběžné klasifikaci tak Sabalenková disponovala 9 416 body. Polka už ji nemohla předstihnout, když by i výhrou ve třetí dvouhře a následném zisku titulu měla jen 9 270 bodů.[4]

Turnaj

Účast z předcházejícího ročníku obhájily světová jednička Aryna Sabalenková, Iga Świąteková, Američanky Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou a Kazachstánka Jelena Rybakinová. Dvěma debutantkami se staly čínská olympijská vítězka Čeng Čchin-wen a Italka Jasmine Paoliniová, která jako jediná startující v ročníku nastoupila do obou soutěží včetně čtyřhry.[4][1] Až dvanáctá v pořadí žebříčku WTA Race Barbora Krejčíková se kvalifikovala díky zisku grandslamové trofeje ve Wimbledonu a postavení do 20. místa v této verzi žebříčku. Z osmého účastnického místa tak odsunula Emmu Navarrovou, která odmítla pozici náhradnice, když se necítila být zcela zotavena po proběhlé nemoci.[6][7] Rovněž jako v předchozím ročníku se nejstarší účastnicí stala 30letá Pegulaová a nejmladší 20letá Gauffová. Náhradnicemi byly Darja Kasatkinová s Danielle Collinsovou.[4]

Po dvou prohrách z turnaje odstoupila Jessica Pegulaová kvůli zranění kolene. Ve třetím utkání ji nahradila světová devítka Darja Kasatkinová.[8] Od znovuzavedení skupinového formátu v roce 2003 se stala desátou náhradnicí – a čtvrtou od roku 2012, která zasáhla do dvouhry. Naposledy předtím se tak stalo v roce 2019, kdy se do soutěže zapojily obě náhradnice Kiki Bertensová i Sofia Keninová.[4] Kasatkinová však na Świątekovou uhrála jediný game a 51minutová délka klání znamenala nejkratší zápas Turnaje mistryň za nejméně osm předchozích ročníků. Polka tím přerušila svou nejdelší sérii čtyř proher s členkami z první světové desítky.[9]

Barbora Krejčíková si postup ze skupiny do semifinále zajistila závěrečnou dvousetovou výhrou nad Coco Gauffovou. Aby postoupila na úkor Świątekové, musela duel vyhrát. Po jeho zvládnutí tak měly všechny tři tenistky v závěrečném hodnocení po jedné vzájemné výhře i prohře, při poměru utkání 2–1. O jejich pořadí rozhodla celková úspěšnost setů, u Krejčíkové 5–2 (71,4%), u Gauffové 4–2 (66,7%) a u nepostupující Świątekové 4–3 (57,1%).[10] Světová třináctka Krejčíková postoupila do semifinále jako nejníže postavená tenistka od čtrnácté ženy klasifikace Sandrine Testudové v roce 2001.[11] Stala se rovněž první hráčkou postavenou mimo Top 10 od Jeleny Dementěvové v roce 2000, která na turnaji vyhrála dva zápasy.[12]

Aryna Sabalenková obhájila semifinálovou účast jako první světová jednička od Sereny Williamsové v ročnících 2013 a 2014. Její osmizápasovou neporazitelnost proti členkám první světové desítky ukončila v závěru skupiny Rybakinová.[12] V semifinále podlehla 20leté Coco Gauffové, která postoupila do finále jako nejmladší od Wozniacké v roce 2010. Americká světová trojka představovala třetí singlistku závěrečné akce od roku 2010, jež v jediném ročníku porazila první dvě hráčky světového žebříčku. Sabalenková zakončila sezónu s nejvyšším počtem 40 výher na tvrdém povrchu.[13]

22letá Čeng Čchin-wen postoupila do semifinále Turnaje mistryň jako nejmladší debutantka od Muguruzaové v roce 2015 a do finále jako nejmladší debutantka od Kvitové v roce 2011. Po semifinálové výhře nad Krejčíkovou její zápasová bilance od Wimbledonu 2024 činila 31–5, znamenající v daném období nejlepší výkon z hráček okruhu. Celková sezónní bilance před finále 52–17 znamenala, že se stala první Číňankou v otevřené éře, která vyhrála více než 50 zápasů během kalendářního roku.[14]

První titul pro Coco Gauffovou

Statistiky finále[15][16]
Gauffová Čeng
5 esa 4
4 dvojchyby 1
64 % 1. podání do dvorce 61 %
70 % úspěšnost 1. podání 63 %
36 % úspěšnost 2. podání 39 %
21 vítězné míče 23
44 nevynucené chyby 64
5/14 brejkboly 5/12
117 získané body 109
délka utkání 3.04 hodiny

Vítězkou se stala Američanka Coco Gauffová, která ve finále zdolala Číňanku Čeng Čchin-wen po třísetovém dramatu 3–6, 6–4 a 7–6. Stejně jako v jediném předchozím vzájemném duelu na Italian Open 2024 soupeřku porazila. Přitom se několikrát vrátila do zápasu, když po ztrátě úvodní sady dotahovala prohrané podání ve druhém setu. Dvakrát ztratila jako první servis i ve třetím dějství. Číňanka tak podávala v rozhodující sadě za stavu gamů 5–4 na vítězství, ale hru ztratila. Gauffová měla první dva mečboly zápasu při poměru 6–5. Čeng však nepřipustila ukončení a po odvrácení mečbolů rozhodl tiebreak. V něm dominovala Gauffová, když si vypracovala vedení míčů 6–0. Proměnila v něm třetí, a celkově pátý, mečbol. Časem 3 hodiny a 4 minuty se jednalo o nejdelší finále Turnaje mistryň od začátku počítání časových statistik v roce 2008,[17][18][19] druhé nejdelší finále sezóny po Madrid Open (3:11 hod) a 69. více než tříhodinový zápas dvouhry v sezóně.[20][21]

Po triumfech v Aucklandu a Pekingu vybojovala Gauffová třetí singlovou trofej v probíhající sezóně a devátou na okruhu WTA Tour. Již pekingským titulem v říjnu 2024 se stala první tenistkou otevřené éry, která vyhrála prvních sedm finále na tvrdém povrchu. Tento poměr v Rijádu navýšila na 8–0, při kariérní finálové bilanci 9–1. Na závěrečné události roku odehrála s Čengovou finále s nejnižším součtem věků – 42 let a 271 dní, od 17leté Marie Šarapovové a 23leté Sereny Williamsové v roce 2004, když Gauffové bylo 20 let a Čengové 22 let. Gauffová se stala nejmladší šampionkou právě od 17leté Šarapovové z ročníku 2004 a nejmladší přemožitelkou světové jedničky i dvojky na jediném turnaji od 19leté Šarapovové na US Open 2006. Představovala rovněž čtvrtou americkou šampionku před dovršením 21 let, po Chris Evertové (1972, 1973 a 1975), Tracy Austinové (1980) a Sereně Williamsové (2001). Od začátku počítání statistik WTA v roce 1990 představovala druhou Američanku mladší 21 let, která na jediném turnaji porazila čtyři členky z první světové desítky. Navázala tím na Lindsay Davenportovou při její cestě za olympijským zlatem v Atlantě 1996. Od vyřazení v osmifinále zářijového US Open 2024 vyhrála dalších čtrnáct ze šestnácti utkání a sezónu podruhé v řadě zakončila na 3. místě žebříčku. Odměna 4 805 000 dolarů znamenala nejvyšší výdělek tenisty v předchozí historii profesionálních okruhů. O týden později její rekord překonal Sinner na Turnaji mistrů výdělkem 4 881 100 dolarů.[22][23] Čeng se po skončení posunula na kariérní maximum, 5. příčku. Ve finále Turnaje mistryň se objevila jako druhá Asiatka po krajance Li Na v roce 2013.[17][18][19] Sezónu zakončila jako lídryně v počtu zahraných es, když jich nastřílela 445, druhá Rybakinová 358 a třetí Sabalenková 307.[21]

Gauffová se stala dvacátou sedmou šampionkou od založení Turnaje mistryň v roce 1972 a dvanáctou vítězkou od návratu skupinové fáze v roce 2003, jež získala trofej přes prohru ve skupině.[4]

Nasazení hráček

  1.  [p 1]Aryna Sabalenková (semifinále, 400 bodů, 1 035 000 USD)
  2. Polsko Iga Świąteková (základní skupina, 400 bodů, 1 035 000 USD)
  3. USA Coco Gauffová (vítězka, 1300 bodů, 4 805 000 USD)
  4. Itálie Jasmine Paoliniová (základní skupina, 200 bodů, 685 000 USD)
  5. Kazachstán Jelena Rybakinová (základní skupina, 200 bodů, 685 000 USD)
  6. USA Jessica Pegulaová (základní skupina, odstoupila, 0 bodů, 275 000 USD)
  7. Čína Čeng Čchin-wen (finále, 800 bodů, 2 305 000 USD)
  8. Česko Barbora Krejčíková (semifinále, 400 bodů, 1 035 000 USD)

Náhradnice

  1.  [p 1] Darja Kasatkinová (nahradila Pegualovou, základní skupina, 0 bodů, 225 000 USD)
  2. USA Danielle Collinsová (nenastoupila, 0 bodů, 140 000 USD)

Poznámky

  • Emma Navarrová se kvalifikovala jako náhradnice, ale před začátkem se odhlásila.

Soutěž

Legenda

Finálová fáze

Semifinále   Finále
1    Aryna Sabalenková 64 3  
3  USA Coco Gauffová 77 6  
  3  USA Coco Gauffová 3 6 77
 
  7  Čína Čeng Čchin-wen 6 4 62
7  Čína Čeng Čchin-wen 6 7
8  Česko Barbora Krejčíková 3 5  

Purpurová skupina

Sabalenková Itálie Paoliniová Kazachstán Rybakinová Čína Čeng Zápasy Sety Hry[p 2] Pořadí[p 3]
1   Aryna Sabalenková 6–3, 7–5 4–6, 6–3, 1–6 6–3, 6–4 2–1 5–2 (71 %) 36–30 (55 %) 1.
4 Itálie Jasmine Paoliniová 3–6, 5–7 7–6(7–5), 6–4 1–6, 1–6 1–2 2–4 (33 %) 23–35 (40 %) 3.
5 Kazachstán Jelena Rybakinová 6–4, 3–6, 6–1 6–7(5–7), 4–6 6–7(4–7), 6–3, 1–6 1–2 3–5 (38 %) 38–40 (49 %) 4.
7 Čína Čeng Čchin-wen 3–6, 4–6 6–1, 6–1 7–6(7–4), 3–6, 6–1 2–1 4–3 (57 %) 35–27 (56 %) 2.

Oranžová skupina

Polsko Świąteková USA Gauffová USA Pegulaová
Kasatkinová 		Česko Krejčíková Zápasy Sety Hry[p 2] Pořadí[p 3]
2 Polsko Iga Świąteková 3–6, 4–6 6–1, 6–0
(vs. Kasatkinová) 		4–6, 7–5, 6–2 2–1 4–3 (57 %) 36–26 (58 %) 3.
3 USA Coco Gauffová 6–3, 6–4 6–3, 6–2
(vs. Pegulaová) 		5–7, 4–6 2–1 4–2 (67 %) 33–25 (57 %) 2.
6
9 		USA Jessica Pegulaová
  Darja Kasatkinová 		1–6, 0–6
(vs. Kasatkinová) 		3–6, 2–6
(vs. Pegulaová) 		3–6, 3–6
(vs. Pegulaová) 		0–2
0–1 		(0 %)
0–2 		11–24 (31 %)
1–12 (8%) 		X
4.
8 Česko Barbora Krejčíková 6–4, 5–7, 2–6 7–5, 6–4 6–3, 6–3
(vs. Pegulaová) 		2–1 5–2 (71 %) 38–32 (54 %) 1.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[24]
  2. ↑ a b Poměry uvádí vyhrané a prohrané zápasy, sety a hry, stejně jako jejich procentuální úspěšnost, tedy parametry, které mohly být určujícím kritériem pro postup do semifinále.
  3. ↑ a b Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií:
    1) nejvyšší počet vyhraných utkání; 2) nejvyšší počet odehraných utkání; nebo 3) rozhodlo vzájemné utkání u dvou hráček se stejným počtem výher; nebo 4) u tří hráček se shodným počtem výher byla automaticky vyřazena tenistka, která odehrála méně než tři utkání a dále postoupila hráčka, jež vyhrála vzájemný zápas mezi dvěma zbývajícími; 5) nejvyšší procento vyhraných setů; nebo 6) nejvyšší procento vyhraných her.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 WTA Finals – Singles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b WTA Finals 2024: Dates, schedule, groups, prize money and what’s at stake. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Krejčíková zná jména soupeřek ve skupině Turnaje mistryň. Aktuálně.cz [online]. 2024-10-29 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Swiatek tops Pegula for WTA Finals title, regains No.1 ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i PREVIEW NOTES | WTA FINALS RIYADH PRESENTED BY PIF | RIYADH, SAUDI ARABIA [PDF]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Aryna Sabalenka and Katerina Siniakova secure WTA Year-End No.1 rankings. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PARSONS, Tom. Emma Navarro refuses Saudi trip after being handed unlikely WTA Finals chance. Daily Express US [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ WTA Finals alternate situation explained as two players remain on standby in Riyadh with one withdrawal already. Tennisuptodate.com [online]. 2024-11-01 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Pegula withdraws from WTA Finals with injury; Kasatkina in as alternate. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-06 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Swiatek dominates Kasatkina in final round-robin match, semifinal fate awaits. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-07 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Krejcikova edges Gauff, locks in last semifinal spot at WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-07 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Krejcikova y un triunfo a Gauff que sacó a Swiatek de Riad. en.wikipedia.org [online]. ESPN, 2024-11-07 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. ↑ a b WTA Finals preview: As the final four face off, who will be crowned champion?. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-07 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Gauff takes down Sabalenka and is one win away from the WTA Finals crown. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-08 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ One win away: Zheng edges Krejcikova to book spot in WTA Finals championship. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-08 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Gauff vs. Zheng Final WTA Finals Riyadh 2024. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Coco Gauff - Qinwen Zheng 2:1. www.livesport.cz [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Gauff overcomes Zheng in three-hour thriller to win WTA Finals title. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b FALKINGHAM, Katie. WTA Finals: Coco Gauff beats Zheng Qinwen in remarkable final. BBC Sport [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b Coco Gauff rallies against Zheng Qinwen for first WTA Finals title in Riyadh. Tennis.com [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Photos: Coco Gauff and all of 2024's three-hour matches. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b Champions Corner: Gauff’s season comes full circle with late-night Riyadh win. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BERKOK, John. Jannik Sinner surpasses 30 million dollars in career prize money after winning ATP Finals. Tennis.com [online]. 2024-11-18 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BADENHAUSEN, Kurt. Jannik Sinner Wins ATP Finals and Record $4.9 Million. Sportico.com [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2024-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=WTA_Finals_2024_–_ženská_dvouhra&oldid=24406172“