Přeskočit na obsah

Strašidlo ve mlejně: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
plus ref
refy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Ve výstavbě|poznámky=doplnění děje}}
{{Pracuje se}}
{{Infobox - opera
{{Infobox - opera
| název = Strašidlo ve mlejně
| název = Strašidlo ve mlejně
Řádek 60: Řádek 60:
}}</ref>
}}</ref>


Podle teatrologa Vratislava Procházky mělo české libreto vzniknout úpravou hry vídeňského dramatika [[Paul Weidmann|Paula Weidmanna]] (1746–1801) ''{{Cizojazyčně|de|Der Bettelstudent oder das Donnerwetter}}'' (''Žebravý student aneb hromobití'') z roku 1775, který vycházela z [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Cervantesovy]] hry ''{{Cizojazyčně|es|La cueva de Salamanca}}'' (''Jeskyně u Salamanky'') z roku 1615.<ref name="DČD">{{Citace sborníku
Podle teatrologa Vratislava Procházky mělo české libreto vzniknout úpravou hry vídeňského dramatika [[Paul Weidmann|Paula Weidmanna]] (1746–1801) ''{{Cizojazyčně|de|Der Bettelstudent oder das Donnerwetter}}'' (''Žebravý student aneb hromobití'') z roku 1776, který vycházela z [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Cervantesovy]] hry ''{{Cizojazyčně|es|La cueva de Salamanca}}'' (''Jeskyně u Salamanky'') z roku 1615.<ref name="DČD">{{Citace sborníku
| příjmení1 = Procházka
| příjmení1 = Procházka
| jméno1 = Vladimír
| jméno1 = Vladimír
Řádek 76: Řádek 76:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| svazek = II
| svazek = II
}}</ref><ref name="Klassika">{{Citace elektronické monografie
| titul = Klassika - Peter von Winter (1754-1825) Der Bettelstudent
| url = https://www.klassika.info/Komponisten/Winter_Peter/Oper/02/index.html
| vydavatel = Dr. Markus Hillenbrand
| datum_aktualizace = 2004-04-18
| datum_přístupu = 2024-09-18
| místo = Kaiserslautern
| jazyk = de
}}</ref> Weidmannova hra se stala velmi oblíbenou a hrála se v celém německy mluvícím prostoru (např. roku 1778 v pražském [[Divadlo v Kotcích|Divadle v Kotcích]]<ref>{{Citace sborníku
}}</ref> Weidmannova hra se stala velmi oblíbenou a hrála se v celém německy mluvícím prostoru (např. roku 1778 v pražském [[Divadlo v Kotcích|Divadle v Kotcích]]<ref>{{Citace sborníku
| příjmení1 = Kneidl
| příjmení1 = Kneidl
Řádek 89: Řádek 97:
| počet_stran = 480
| počet_stran = 480
| jazyk = cs
| jazyk = cs
}}</ref>). Již před Rafaelovou českou operou se dočkala několika zpěvoherních zpracování: Roku 1785 měla v Mnichově premiéru singspielová verze skladatele [[Peter Winter|Petera von Wintera]], v habsburské monarchii se později prosadila dvouaktová zpěvohra [[Wenzel Müller|Wenzela Müllera]] na libreto [[Leopold Huber|Leopolda Hubera]], která měla premiéru 20. července 1800 ve vídeňském divadle [[Theater in der Leopoldstadt]].
}}</ref>). Již před Rafaelovou českou operou se dočkala několika zpěvoherních zpracování: Roku 1785 měla v Mnichově premiéru singspielová verze skladatele [[Peter Winter|Petera von Wintera]],<ref name="Klassika"/> v habsburské monarchii se později prosadila dvouaktová zpěvohra [[Wenzel Müller|Wenzela Müllera]] na libreto [[Leopold Huber|Leopolda Hubera]], která měla premiéru 24. července 1800 ve vídeňském divadle [[Theater in der Leopoldstadt]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Angelmüller
| jméno1 = Rudolf
| titul = Wenzel Müller und „sein“ Leopoldstädter Theater
| vydavatel = Böhlau Verlag
| místo = Wien Köln Weimar
| rok = 2009
| počet_stran = 301
| strany = 38
| isbn = 978-3-205-78448-7
| jazyk = de
}}</ref>


Samotná Weidmannova hra se hrála v Brně již roku 1777,<ref>{{Citace monografie
Samotná Weidmannova hra se hrála v Brně již roku 1777,<ref>{{Citace monografie

Verze z 18. 9. 2024, 22:03

ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou
Jste zváni, abyste s touto činností pomohli vlastními editacemi. Vyhledejte v historii vkladatele, nebo nahlédněte do diskuse, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky.
Informace doplnění děje
Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději šablonu {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.
Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.
Strašidlo ve mlejně
Žánrzpěvohra
SkladatelKarel František Rafael
Libretista[?] Vohanka
Počet dějství2
Originální jazykčeština
Literární předlohaPaul Weidmann: Der Bettelstudent oder das Donnerwetter / Leopold Huber: Der Bettelstudent / Das Gespenst in der Mühle
Premiéra7. prosince 1814, Brno, Městské divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strašidlo ve mlejně je komická opera (singspiel) o dvou dějstvích českého zpěváka, dirigenta a skladatele Karla Františka Rafaela na libreto přeložené a upravené z německého originálu hercem a zpěvákem Vohankou (Wohankou). Premiéru Strašidla ve mlejně uvedlo 7. prosince 1814 brněnské Městské divadlo.[1]

Vznik, charakteristika a historie

Skladatel opery, žamberský rodák Karel František Rafael, začínal v roce 1814 jako devatenáctiletý v brněnském divadle jako kontrabasista, záhy se však uplatnil jako basista, vystupoval též v činohře, později též dirigoval a komponoval. Často měnil působiště on sám nebo divadelní společnosti, jichž byl členem, proto jsou informace o jeho činnosti mezerovité. Skládal však hudbu k činohrám a baletům. Vedle Strašidla ve mlejně je jeho jedinou doloženou operou (zpěvohrou) Der Fiaker als Marquis (Drožkář markýzem), která měla premiéru roku 1829 ve Vratislavi.[2]

Podle teatrologa Vratislava Procházky mělo české libreto vzniknout úpravou hry vídeňského dramatika Paula Weidmanna (1746–1801) Der Bettelstudent oder das Donnerwetter (Žebravý student aneb hromobití) z roku 1776, který vycházela z Cervantesovy hry La cueva de Salamanca (Jeskyně u Salamanky) z roku 1615.[3][4] Weidmannova hra se stala velmi oblíbenou a hrála se v celém německy mluvícím prostoru (např. roku 1778 v pražském Divadle v Kotcích[5]). Již před Rafaelovou českou operou se dočkala několika zpěvoherních zpracování: Roku 1785 měla v Mnichově premiéru singspielová verze skladatele Petera von Wintera,[4] v habsburské monarchii se později prosadila dvouaktová zpěvohra Wenzela Müllera na libreto Leopolda Hubera, která měla premiéru 24. července 1800 ve vídeňském divadle Theater in der Leopoldstadt.[6]

Samotná Weidmannova hra se hrála v Brně již roku 1777,[7] 22. července 1801 zde byl proveden i pantomimický balet na její námět[8] a singspiel Wenzela Müllera zde měl premiéru 14. července 1811,[9] v době premiéry Rafaelovy opery již tedy bylo místní obecenstvo s touto látkou v době premiéry Strašidla ve mlejně dobře obeznámeno. Tato premiéra se konala 7. prosince 1814 a česká zpěvohra tvořila druhou část večera po německé frašce Die Heurath durch ein Wochenblatt (Svatba přes týdeník) Friedricha Ludwiga Schrödera.[1][3][10]

Ani text, ani hudba Rafaelovy a Vohankovy verze této opery se nezachovaly a celkově je o ní poměrně málo informací. Jedinou soudobou tiskovou zprávu otiskl německojazyčný časopis Moravia dne 4. února 1815: „Strašidlo ve mlejně, česká opera, 2 akty. – Je chvalitebné zde v Brně, jehož obyvatelé z větší části česky rozumějí a mluví, dávat taky nějaký spektákl v této řeči, Volba této opery, překladu Žebravého studenta s Müllerovou hudbou, byla k tomuto pokusu zcela vhodná, provedení dosti povedené.“[11] Údaj Moravie, že text Rafaelovy opery vycházel z této Huberovy a Müllerovy adaptace Weidmannovy veselohry, je pravděpodobnější než přímá adaptace Weidmannovy činohry Vohankou. Avšak tvrzení, že Strašidlo ve mlejně se hrálo na Müllerovu hudbu, je v rozporu s divadelní cedulí, která jako jediného autory hudby uvádí Rafaela;[1] zda vůbec, a pokud ano, nakolik Rafael použil Müllerovu hudbu, nelze bez notového materiálu rozhodnout.

Strašidlo ve mlejně mělo jednu doloženou reprízu (31. ledna 1815).[3][10] V dějinách českého divadla však má nemalý význam: jedná se teprve o druhé doložené profesionální divadelní představení v Brně v českém jazyce (po Zamilovaném ponocném roku 1767) a také první domácí operu v češtině provedenou v tomto divadle a jednu z prvních profesionálních českých oper vůbec, předcházející o dvanáct let Škroupova Dráteníka.[2][3][10]

Osoby a první obsazení

osoba premiéra (7. prosince 1814)[1]
Pan Jakub, mlynář Karel František Rafael
Johanka, jeho dcera Baudrelel
Pan Brandheim, vojanský oficír David
PanTollberg, panský správec Manetínský
Wilhelm Mausel, literák Vohanka
Markytka, přítelkyně od Jakuba Mellinger
Chasa mlynářská, vojáci

Děj opery

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d PROCHÁZKA, Vladimír. České divadlo na sklonku napoleonských válek a za utužení feudální reakce. In: ČERNÝ, František; PROCHÁZKA, Vladimír. Dějiny českého divadla. Praha: Academia, 1969. Svazek II. S. 104.
  2. ↑ a b TROJAN, Jan; LUDVOVÁ, Jitka. Rafael Karel František. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2006. Dostupné online. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 427–428.
  3. ↑ a b c d PROCHÁZKA, Vladimír. České divadlo na sklonku napoleonských válek a za utužení feudální reakce. In: ČERNÝ, František; PROCHÁZKA, Vladimír. Dějiny českého divadla. Praha: Academia, 1969. Svazek II. S. 103, 105.
  4. ↑ a b Klassika - Peter von Winter (1754-1825) Der Bettelstudent [online]. Kaiserslautern: Dr. Markus Hillenbrand, rev. 2004-04-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ KNEIDL, Pravoslav. Pražské činoherní a operní texty z doby působení Divadla v Kotcích. In: ČERNÝ, František. Divadlo v Kotcích. Praha: Panorama, 1992. S. 281.
  6. ↑ ANGELMÜLLER, Rudolf. Wenzel Müller und „sein“ Leopoldstädter Theater. Wien Köln Weimar: Böhlau Verlag, 2009. 301 s. ISBN 978-3-205-78448-7. S. 38. (německy) 
  7. ↑ WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: ŠIFRA, k. s., 1996. 226 s. S. 9. 
  8. ↑ Wurmová, c. d., s. 39.
  9. ↑ Wurmová, c. d., s. 54.
  10. ↑ a b c LAISKE, Miroslav. Z počátků českého divadla na Moravě (Příspěvek k soupisu českých profesionálních představení v Brně a v Olomouci do konce roku 1847). In: BURIAN, Jaroslav. Na křižovatce umění : sborník k poctě šedesátin prof. dr. Artura Závodského, DrSc. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1973. Dostupné online. S. 222.
  11. ↑ AXMAN, Emil. Morava v české hudbě 19. století. Praha: Matice česká, 1920. 168 s. Dostupné online. Kapitola České hry na divadle v Brně, s. 11. 

Literatura

Externí odkazy

  • Der Bettelstudent, libreto Leopolda Hubera pro singspiel Wenzela Müllera, které bylo předlohou pro Vohankovo a Rafaelovo Strašidlo ve mlejně, v Knihovně Kongresu (v němčině)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strašidlo_ve_mlejně&oldid=24250093“