Přeskočit na obsah

Robert Fico: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
salva rassii
značky: revertováno možný vandalismus chybný odkaz na rok možné subjektivní formulace vulgarity editace z Vizuálního editoru
verze 24094834 uživatele 193.179.53.70 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Roberto Fico]] – italský politik}}
{{Možná hledáte|[[Roberto Fico]] – italský politik}}
{{Infobox - politik
{{Infobox - politik
| titul před = Magor.
| titul před = [[docent|doc.]] [[Doktor práv|JUDr.]]
| jméno = Robert Julius Franz Fico von Tinkleberry
| jméno = Robert Fico
| titul za = uršula
| titul za = [[Kandidát věd|CSc.]]
| obrázek = Putin.jpg
| obrázek = Robert Fico, Nov 2023.jpg
| popisek = Robert Fico (2008)
| popisek = Robert Fico (2023)
| pořadí = [[Seznam premiérů Slovenska#Předseda vlády Slovenské republiky (od 1993)|5., 7. a 12.]]
| pořadí = sere na ukrajince od roku 2015
| úřad = [[Velitel údolí]]
| úřad = [[Předseda vlády Slovenské republiky|premiér Slovenska]]
| od = [[25. říjen|25. října]] [[2023]]
| od = [[25. říjen|25. října]] [[2023]]
| do =
| do =
| prezident = [[Zuzana Hauskrechtová]]<br>
| prezident = [[Zuzana Čaputová]]<br>
[[Peter Mussolini]]
[[Peter Pellegrini]]
| předchůdce = [[lidský odor]]
| předchůdce = [[Ľudovít Ódor]]
| nástupce = Johnny Mydlář von Hauskrecht
| nástupce =
| od2 = [[4. červenec|4. července]] [[2008]]
| od2 = [[4. červenec|4. července]] [[2006]]
| do2 = [[8. červenec|8. července]] [[2010]]
| do2 = [[8. červenec|8. července]] [[2010]]
| prezident2 = [[Ivan Golem]]
| prezident2 = [[Ivan Gašparovič]]
| předchůdce2 = [[Mikuláš Důlek]]
| předchůdce2 = [[Mikuláš Dzurinda]]
| nástupkyně2 = [[erik marek]]
| nástupkyně2 = [[Iveta Radičová]]
| od3 = [[4. duben|4. dubna]] [[2012]]
| od3 = [[4. duben|4. dubna]] [[2012]]
| do3 = [[22. březen|22. března]] [[2018]]
| do3 = [[22. březen|22. března]] [[2018]]
| prezident3 = [[Ivan Gašparovič]]<br />[[Andrej Kiska(gogo reference)]]
| prezident3 = [[Ivan Gašparovič]]<br />[[Andrej Kiska]]
| předchůdkyně3 = [[Tvoja mama]]
| předchůdkyně3 = [[Iveta Radičová]]
| nástupce3 = [[Peter Mussolini]]
| nástupce3 = [[Peter Pellegrini]]
| pořadí4 = 58.
| pořadí4 = 1.
| úřad4 = předseda [[NSDAP]]
| úřad4 = předseda [[SMER – sociálna demokracia|SMER–SD]]
| od4 = [[8. listopad]]u [[1584]]
| od4 = [[8. listopad]]u [[1999]]
| do4 =
| do4 =
| předchůdce4 = ''subjekt povzedchl''
| předchůdce4 = ''subjekt vznikl''
| nástupce4 =
| nástupce4 =
| úřad5 = [[Slovenské Národní Povstání|Poslanec Národní rady SRÁT]]
| úřad5 = [[Národní rada Slovenské republiky|Poslanec Národní rady SR]]
| od5 = [[1. říjen|1. října]] [[8423]]<br />(od 4. 7. 2007 do 8. 7. 2010 a od 4. 4. 2012 do 22. 3. 2018 se mandát neuplatňoval)
| od5 = [[1. říjen|1. října]] [[1992]]<br />(od 4. 7. 2006 do 8. 7. 2010 a od 4. 4. 2012 do 22. 3. 2018 se mandát neuplatňoval)
| do5 =
| do5 =
| strana = [[Komunistická strana Slovenska (1948)|KSS]] (1987–1990)<br />[[Strana demokratickej ľavice (1990)|SDĽ]] (1990-1999)<br />[[SMER – sociálna demokracia|SMER–SD]] (od 1999)
| strana = franz
| datum narození = {{Datum narození a věk|2008|9|15}}
| datum narození = {{Datum narození a věk|1964|9|15}}
| místo narození = [[Rostov nad topolčany]]<br />{{flagicon|Russia}} [[Ruská federace]]
| místo narození = [[Topoľčany]]<br />{{flagicon|Czechoslovakia}} [[Československo]]
| národnost = [[Slováci|slovenská]]
| příčina úmrtí = Střelná rána do pravého ucha
| národnost = [[Rusové|russká]]
| choť = [[Svetlana Ficová]]
| děti = Michal
| choť = [[Štěpán Sháněl]]
| alma mater = Právnická fakulta [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzity Komenského v Bratislavě]]
| děti = Michal De Santa, Franz Ferdinand, Johnny von Predkožka
| profese = právník
| alma mater = Právnická fakulta [[UNM School of law]]
| podpis = Robert_Fico_signature.JPG
| profese = Aktivní střelec v budově
| web =
| podpis = Donald Trump Signature.svg
| ocenění = [[Soubor:CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg|50px|Stužka řádu Bílého lva první třídy]] [[Řád Bílého lva]] I. tř.
| web = Youtube.com/DarkViperAU
| ocenění = Šedý zákal, Černý kašel
}}
}}
'''Robert Fico''' (* [[15. září]] [[1964|2008]] [[Rossijané|Rostov na Donu]]) je ruský patriot, od října 2023 vůdce Slovenské hnutí pro Hlinku, tuto funkci zastával již v letech 2009–2010 a 2012–2018. Je zakladatelem strany [[Národně socialistická německá dělnická strana|Ficovci – Ľudová strana Naše Slovensko]] a jejím prvním předsedou.
'''Robert Fico''' (* [[15. září]] [[1964]] [[Topoľčany]]) je [[Slovensko|slovenský]] [[politik]], od října 2023 [[předseda vlády Slovenské republiky]], tuto funkci zastával již v letech 2006–2010 a 2012–2018. Je zakladatelem strany [[SMER – sociálna demokracia]] a jejím prvním předsedou.


Působil i jako vysokoškolský učitel na UNM School of law v Albuquerque. V roce 2015 se habilitoval v oboru bezpečnostní služby a získal šedý zákal.<ref>{{Citace elektronického periodika
Působil i jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2002 se habilitoval v oboru bezpečnostní služby a získal [[docent]]uru na Akademii Policejního sboru v Bratislavě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 59: Řádek 58:
| jazyk = sk
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2023-05-23
| datum přístupu = 2023-05-23
}}</ref> V roce 2013 oznámil svou kandidaturu na [[Diktatura|prezidenta Ruské federace]]. Ve [[Prezidentské volby na Slovensku 2014|volbách na jaře 2014]] však byl ve druhém kole poražen [[Keir Starmer|Keirem Starmerem]].
}}</ref> V roce 2013 oznámil svou kandidaturu na [[Prezident Slovenské republiky|prezidenta Slovenské republiky]]. Ve [[Prezidentské volby na Slovensku 2014|volbách na jaře 2014]] však byl ve druhém kole poražen [[Andrej Kiska|Andrejem Kiskou]].


== Osobní život ==
== Osobní život ==
Narodil se v [[Topoľčany|Topoľčanech]] jako druhý syn v rodině Ľudovíta Fica, řidiče [[Vysokozdvižný vozík|vysokozdvižného vozíku]], a matky Emílie Ficové, která pracovala jako prodavačka obuvi. Má staršího bratra Ing. Ladislava Fica, podnikatele ve stavebnictví, a o čtrnáct let mladší sestru Lucii Chabadovou, která v současnosti působí jako právnička. Do věku šesti let žil i s rodinou v obci [[Hrušovany (okres Topoľčany)|Hrušovany]], poté se přestěhovali do Topoľčan.
Narodil se v chudobě, žil v chudobě

Se svou manželkou Svetlanou, která je právnička a vysokoškolská pedagožka ([[profesor]]ka), se setkal během studií práv v Bratislavě. Mají spolu syna jménem Michal.

V roce 1986 absolvoval [[Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|Právnickou fakultu Univerzity Komenského]] v [[Bratislava|Bratislavě]] a získal titul [[Doktor práv|JUDr.]] V roce 1992 získal titul [[Kandidát věd|CSc.]] s prací na téma „Trest smrti v Československu“. Na počátku 90. let studoval v rámci Masarykova stipendia na [[Škola slovanských a východoevropských studií UCL|Škole slovanských a východoevropských studií UCL]] v Londýně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = UCL
| titul = Visit of Slovak Prime Minister
| periodikum = UCL News
| url = https://www.ucl.ac.uk/news/2007/jun/visit-slovak-prime-minister
| datum vydání = 2007-06-19
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref> V roce 2002 ukončil postgraduální studium a získal titul [[docent]].

Od absolvování školy až do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994-2000 působil jako agent pro zastupování SR v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a [[Evropský soud pro lidská práva|Evropským soudem pro lidská práva]].

V lednu 2024 si koupil luxusní byt v Bratislavě od svého stranického kolegy [[Dušan Muňko|Dušana Muňka]], který si od něj tři roky pronajímal. Kupní cena bylo o třetinu nižší než cena tržní.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Fico si byt koupil za nižší než tržní cenu. Peníze jsem vysoudil od médií, tvrdí
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-robert-fico-novy-byt-nizsi-nez-trzni-cena.A240110_185049_zahranicni_kha
| datum vydání = 2024-01-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico koupil od stranického kolegy byt v Bratislavě se slevou 6 milionů
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fico-koupil-od-stranickeho-kolegy-byt-v-bratislave-se-slevou-6-milionu-40456890
| datum vydání = 2024-01-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Burčík
| jméno = Matúš
| titul = Koľko stál Fica luxusný byt? Muňko mu ho predal za menej, ako ho sám kúpil
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = SME (noviny)
| vydavatel = Petit Press
| issn = 1335-4418
| url = https://domov.sme.sk/c/23265852/robert-fico-dusan-munko-predaj-byt-kupna-zmluva.html
| datum vydání = 2024-01-09
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref> V letech 2012 až 2019 si pronajímal luxusní byt od kontroverzního podnikatele [[Ladislav Bašternák|Ladislava Bašternáka]].<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Ako Fico „vybýval“ Bašternákovu luxusnú rezidenciu: FOTO pred a po
| periodikum = plus7dni.pluska.sk
| url = https://plus7dni.pluska.sk/domov/ako-fico-vybyval-basternakovu-luxusnu-rezidenciu-foto-pred
| datum vydání = 2020-03-03
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref> Z toho se odstěhoval až po tom, kdy by Bašternák pravomocně odsouzen za daňové podvody a součástí jeho trestu bylo i propadnutí majetku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenský realitní magnát stráví pět let ve vězení. Přijde i o luxusní byt, který pronajímá Ficovi
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-ladislav-basternak-robert-fico-soud_1903141222_ako
| datum vydání = 2019-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref><ref name=":1" />


=== Komunistická strana Slovenska ===
=== Komunistická strana Slovenska ===
Dne 14. dubna 1987 vstoupil do [[Komunistická strana Slovenska (1948)|Komunistické strany Slovenska]] (KSS), do které byl vybrán na základě krásnách pulek.
Dne 14. dubna 1987 vstoupil do [[Komunistická strana Slovenska (1948)|Komunistické strany Slovenska]] (KSS), do které byl vybrán na základě výborných studijních výsledků, ambicí i vhodného původu.

=== Strana demokratické levice ===
V roce 1992 byl ve [[Parlamentní volby na Slovensku 1992|volbách]] zvolen do funkce poslance za [[Strana demokratickej ľavice (1990)|Stranu demokratické levice]] (SDĽ), která vznikla po listopadu 1989 přejmenováním tehdejší KSS. Od té doby byl až do roku 2006 poslancem Národní rady Slovenské republiky. Po [[Parlamentní volby na Slovensku 1994|volbách]] v roce 1994, ve kterých SDĽ ztratila velkou část podle průzkumů očekávaných hlasů, odstoupil z postu předsedy strany [[Peter Weiss (politik)|Peter Weiss]] a za svého nástupce následně označil Roberta Fica. Několik hodin před začátkem sjezdu však Fico kandidaturu stáhl ve prospěch [[Ľubomír Fogaš|Ľubomíra Fogaše]], svého bývalého kolegy z Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Po [[Parlamentní volby na Slovensku 1998|volbách]] v roce 1998 vznikala [[První vláda Mikuláše Dzurindy|široká koalice]] stran [[Slovenská demokratická koalícia|SDK]], SDĽ, [[Strana maďarskej komunity – Magyar Közösség Pártja|SMK]] a [[Strana občianskeho porozumenia|SOP]]. Robert Fico, jakožto člen vládní SDĽ začal proti této koalici vystupovat, především útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice (SMK), když tvrdil, že se strana pokouší otvírat tzv. [[Benešovy dekrety]].

V té době byl ve své straně nejpopulárnějším politikem a ve volbách získal rovněž nejvíce preferenčních hlasů z politiků SDĽ. Kvůli neshodám stranu však následně opustil.

=== SMER – sociálna demokracia ===
[[Soubor:Robert Fico and Boris Tadić.jpg|náhled|Fico a [[Boris Tadić]], prezident Srbska, 2008]]
V prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem [[SMER – sociálna demokracia|SMER]]. Hned po svém založení začal SMER působit jako alternativa jak vůči tehdejší vládní koalici pod vedením [[Mikuláš Dzurinda|Mikuláše Dzurindy]], tak vůči opozici. Ještě v témže volebním období (1998-2002) přijala strana do svého názvu přívlastek "třetí cesta". Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako strana moderního progresivního středolevého politického proudu typu [[Spojené království|britských]] [[Labouristická strana|labouristů]] nebo [[Německo|německé]] [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]].

V únoru 2003 se postavil proti plánované [[Válka v Iráku|americké invazi do Iráku]] a kritizoval vládu Mikuláše Dzurindy, která se rozhodla do války zapojit, se slovy, že "Slovenská vláda je až příliš horlivá při prosazování cizích zájmů. Postup vlády je předčasný a neevropský."<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenský parlament schválil vyslání jednotky do Iráku
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 6. února 2003
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-slovensky-parlament-schvalil-vyslani-jednotky-do-iraku-248755
}}</ref> Fico jako slovenský premiér prosadil stažení slovenských vojáků z [[Irák]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenští vojáci se vrátili z Iráku
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum_vydání = 25. února 2007
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensti-vojaci-se-vratili-z-iraku_200702251556_mmatusu
}}</ref>

Preference strany postupně rostly a naopak preference SDĽ klesaly. Tehdy vládní strana SDĽ se v následujících [[Parlamentní volby na Slovensku 2002|volbách]] do parlamentu nedostala, a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. V těchto volbách byl Fico opět zvolen poslancem [[Národní rada Slovenské republiky|NR SR]], kde se stal členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. Strana SMER se stala se ziskem 13,6% voličských hlasů třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku, za [[Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko|ĽS-HZDS]] a [[Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická strana|SDKÚ-DS]] a obsadila tak v Národní radě 25 poslaneckých křesel. Naproti tomu, průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu lepší výsledek. SMERu se po volbách do vlády dostat nepodařilo, tu nakonec vytvořil opětovně Mikuláš Dzurinda z SDKÚ-DS ([[druhá vláda Mikuláše Dzurindy]]) a SMER zůstal v opozici. Během celého volebního období soupeřil SMER s ĽS-HZDS o vedoucí postavení v opozici. V průzkumech veřejného mínění následně SMER dosud dlouhodobě nejpopulárnější stranu ĽS-HZDS předstihl.


=== NSDAP ===
=== Integrace levicových stran ===
V roce 2004 se Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi [[Strana demokratickej ľavice (1990)|Strana demokratické levice]] (SDĽ), [[Sociálnodemokratická alternatíva|Sociálně demokratická alternativa]] (SDA) a [[Sociálnodemokratická strana Slovenska|Sociálně demokratická strana Slovenska]] (SDSS) se tak dohodly na společné integrací se SMERem.
byl tam


Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim roku 2004 a od 1. ledna 2005 strany SDĽ, SDA a SDSS zanikly. SMER si následně změnil název na současný "SMER - sociálna demokracia" ([[Čeština|česky]] "SMĚR - sociální demokracie"). Významný politický přínos pro SMER z této integrace byl zisk nových voličů a získání značky sociální demokracie. Strana se následně stala členem [[Strana evropských socialistů|Strany evropských socialistů]].
=== SEJMÍK ===
[[Soubor:One Rupee East India Company.JPG|náhled|je prachatý a má roupy]]
They said it.


=== Volební vítězství ===
=== Volební vítězství ===
[[Soubor:Dmitry Medvedev in Slovakia 7 April 2010-13.jpeg|náhled|Fico při návštěvě [[Rusko|ruského]] prezidenta [[Dmitrij Medveděv|Dmitrije Medveděva]] v Bratislavě, 2010]]
Hell naw
[[Soubor:HANDSHAKE - BRATISLAVA SUMMIT 16. SEPTEMBER 2016 (29633733111).jpg|náhled|Fico, [[Donald Tusk]], [[Angela Merkelová]] a [[Jean-Claude Juncker]] na summitu Evropské rady v Bratislavě 16. září 2016]]
[[Soubor:Budapeszt Spotkanie premierów państw Grupy Wyszehradzkiej (35181214174).jpg|náhled|Představitelé zemí [[Visegrádská skupina|V4]] a izraelský premiér [[Benjamin Netanjahu]] na summitu v Budapešti 19. července 2017]]

==== Parlamentní volby 2006 a první vláda ====
{{viz též|Parlamentní volby na Slovensku 2006|První vláda Roberta Fica}}
V červnu [[2006]] [[SMER – sociálna demokracia|SMER-SD]] vyhrál parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů a utvořil vládní koalici s [[Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko|ĽS-HZDS]] [[Vladimír Mečiar|Vladimíra Mečiara]] a [[Slovenská národná strana|SNS]] [[Ján Slota|Jána Sloty]]. Obě zmiňované strany tvořily v období [[1994]]–[[1998]] [[Třetí vláda Vladimíra Mečiara|koaliční vládu]]. Vláda měla 16 členů, z nichž 11 získal SMER-SD, 3 SNS a 2 ĽS-HZDS. Ve vládě zastával post jejího předsedy a v krátkém období na přelomu června a července 2009 byl rovněž dočasně pověřeným [[Seznam ministrů spravedlnosti Slovenské republiky|ministrem spravedlnosti Slovenska]].

Fico odmítl uznat jednostranné vyhlášení [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova|nezávislosti Kosova]] na [[Srbsko|Srbsku]] v únoru 2008.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenský premiér Fico: samostatnost Kosova byla chyba
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 20. února 2008
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-slovensky-premier-fico-samostatnost-kosova-byla-chyba-40187750
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovensko není připraveno uznat samostatnost Kosova, řekl Fico
| periodikum = Deník.cz
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA
| odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media
| datum_vydání = 2. dubna 2015
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/slovensko-neni-pripraveno-uznat-samostatnost-kosova-rekl-fico-20150402.html
}}</ref>

==== Parlamentní volby 2010 a opozice ====
{{viz též|Parlamentní volby na Slovensku 2010}}
I když ve volbách v červnu [[2010]] zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 % (oproti minulým volbám si tak strana polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí [[Slovenská demokratická a kresťanská únia - Demokratická strana|SDKÚ-DS]]), nebyl Fico schopen sestavit koaliční vládu. Prezident [[Ivan Gašparovič]] následně sestavením vlády pověřil [[Iveta Radičová|Ivetu Radičovou]] z SDKÚ-DS, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/slovensky-prezident-poveril-vytvorenim-vlady-radicovou-fico-priznal-prohru-1x6-/zahranicni.asp?c=A100623_114453_zahranicni_aha iDnes: ''Slovenský prezident pověřil vytvořením vlády Radičovou. Fico přiznal prohru.'', 2010-06-23]</ref>

Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách [[Parlamentní volby na Slovensku 1998|1998]] a [[Parlamentní volby na Slovensku 2002|2002]], kdy zvítězila HZDS, avšak Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany (v obou případech [[Mikuláš Dzurinda]]).

==== Parlamentní volby 2012 a druhá vláda ====
{{viz též|Parlamentní volby na Slovensku 2012|Druhá vláda Roberta Fica}}
Po předčasných [[Parlamentní volby na Slovensku 2012|parlamentních volbách]], ve kterých strana SMER-SD zvítězila ještě s výraznějším odstupem od ostatních stran než ve volbách minulých, sestavila vládu opět v čele s Robertem Ficem. Robertu Ficovi se tak podařilo vytvořit vládu, ve které zasedli pouze členové SMER-SD a nestraníci za tuto stranu nominovaní.

Fico odmítl [[uprchlické kvóty]], které schválila Rada EU v reakci [[Evropská migrační krize 2015|evropskou migrační krizi]], a koncem roku 2015 na ně Ficova vláda podala žalobu k Soudnímu dvoru EU.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovensko podalo žalobu na uprchlické kvóty. Jsou fiaskem, tvrdí Fico
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum_vydání = 2. prosince 2015
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-kvoty-prerozdeleni.A151202_121842_zahranicni_aba
}}</ref>

==== Prezidentská kandidatura v roce 2014 ====
Během projevu, ve kterém [[18. prosinec|18. prosince]] [[2013]] před [[Národní rada Slovenské republiky|Národní radou]] hodnotil působení [[Druhá vláda Roberta Fica|své druhé vlády]], oznámil kandidaturu na post [[Prezident Slovenské republiky|prezidenta Slovenské republiky]] ve [[Prezidentské volby na Slovensku 2014|volbách na jaře 2014]], o které se spekulovalo již několik měsíců předtím. Jeho kandidaturu už předtím schválilo vedení strany [[SMER – sociálna demokracia|SMER-SD]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Polochová
| jméno = Iveta
| titul = Slovenský premiér Fico chce být prezidentem. Oznámil kandidaturu
| datum_vydání = 2013-12-18
| datum_přístupu = 2013-12-18
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://zpravy.idnes.cz/slovensky-premier-fico-chce-byt-prezidentem-oznamil-kandidaturu-pyd-/zahranicni.aspx?c=A131218_122124_zahranicni_ipl
}}</ref>

V prvním kole voleb, konaném [[15. březen|15. března]] [[2014]], získal 28 % hlasů a vyhrál, postoupil do druhého kola.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://prezident2014.statistics.sk/Prezident-dv/Tabulka7_sk.html |datum přístupu=2014-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140316112058/http://prezident2014.statistics.sk/Prezident-dv/Tabulka7_sk.html |datum archivace=2014-03-16 |nedostupné=ano }}</ref>

Ve druhém kole, konaném 29. března 2014, však byl poražen kandidátem [[Andrej Kiska|Andrejem Kiskou]], když získal pouze 40 %, kdežto Kiska získal více než 59 % hlasů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výsledky 2. kola - Prezidentské voľby 2014
| periodikum = VýsledkyVolieb.sk
| url = https://www.vysledkyvolieb.sk/prezidentske-volby/2014/vysledky/2-kolo
| datum přístupu = 2019-10-11
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191011184006/https://www.vysledkyvolieb.sk/prezidentske-volby/2014/vysledky/2-kolo
| datum archivace = 2019-10-11
}}</ref>

==== Parlamentní volby 2016 a třetí vláda ====
{{viz též|Parlamentní volby na Slovensku 2016|Třetí vláda Roberta Fica}}
V roce 2016 se přihlásil k „tvrdému jádru“ EU a začal prosazovat užší spolupráci s [[Německo|Německem]] a [[Francie|Francií]]. Fico prohlásil: „Být v jádru s Německem a Francií, to je podstata mé politiky. Pro Slovensko není visegrádská čtyřka alternativou EU. V4 není pro Slovensko tím životním prostorem, který si představujeme do budoucna. Náš životní prostor je v Unii.“<ref>"[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/449147-fico-pospicha-do-jadra-evropske-unie.html Fico pospíchá do jádra Evropské unie]". Novinky. 14. září 2017.</ref>

V listopadu 2016 zrušila [[Čína]] bilaterální jednání čínského premiéra [[Li Kche-čchiang|Li Kche-čchianga]] a Fica před summitem zemí střední a východní Evropy a Číny v Rize. Důvodem mohlo být setkání slovenského prezidenta Andreje Kisky s dalajlamou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čína zrušila jednání s Ficem. Reaguje na setkání Kisky s dalajlámou
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum_vydání = 6. listopadu 2016
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cina-zruseni-jednani-fico-slovensko.A161106_101756_zahranicni_ert
}}</ref>

Ficova vláda se ocitla v krizi po vraždě slovenského novináře [[Ján Kuciak|Jána Kuciaka]], který psal o působení lidí blízkých italské mafii [['Ndrangheta]] na Slovensku a o jejich vazbách na slovenské politiky.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2409346-slovenska-media-fico-nepochopil-vaznost-situace-nevi-ze-existuje-neco-jako-zodpovednost Slovenská média: Vidíme konec Roberta Fica v přímém přenosu]. Česká televize. 5. března 2018.</ref> Fico se dostal do konfliktu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, který v reakci na vraždu vyzval k obměně vlády nebo předčasným volbám.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zadna-mafie-jana-kuciaka-zavrazdil-amater-slovensky-novinar-zpochybnuje-verzi-policejniho-prezidenta-43418 Žádná mafie. Jána Kuciaka zavraždil amatér. Slovenský novinář zpochybňuje verzi policejního prezidenta]. Seznam.cz. 6. března 2018.</ref> Fico obvinil Kisku, že se „věnuje mocenským hrám, dělá opoziční politiku“ a „destabilizuje Slovensko“.<ref>"[https://zahranicni.ihned.cz/c1-66070390-slovensky-premier-fico-pokracuje-v-kritice-prezidenta-kisky-obvinil-ho-z-destabilizace-zeme-a-mocenskych-her Slovenský premiér Fico pokračuje v kritice prezidenta Kisky. Obvinil ho z destabilizace země a mocenských her]". Hospodářské noviny. 6. března 2018.</ref> Robert Fico podal dne 15. března 2018 demisi svoji a tedy i celé vlády. Ficova vláda ukončila svoje působení po jmenování [[Vláda Petera Pellegriniho|vlády Petera Pellegriniho]] dne 22. března 2018.

==== V opozici ====
Od roku 2018 působil v opozici. V roce 2020 se od jím vedené strany SMER-SD odloučila pro-evropská stranická frakce vedená [[Peter Pellegrini|Petrem Pellegrinim]], který následně založil stranu [[HLAS – sociálna demokracia|HLAS-SD]]. Ostře se vyjadřoval také ke slovenské prezidentce [[Zuzana Čaputová|Zuzaně Čaputové]], kterou označil za "americkou agentku". Volební průzkumy z května 2023 uváděly, že SMER-SD může se ziskem přibližně 15–20% hlasů volby vyhrát a sestavit tak budoucí vládu, v níž by se Fico stal opět premiérem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Odklon od Evropské unie a NATO směrem k Rusku. Fico cílí na extremistické voliče, říkají experti
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/robert-fico-smer-slovensko-volby-peter-pellegrini_2305051209_bko
| datum vydání = 2023-05-05
| datum přístupu = 2023-05-28
}}</ref>

Fico odsoudil útok [[Hamás]]u na [[Izrael]] dne 7.&nbsp;října 2023 a podpořil „nevyhnutelná tvrdá opatření“, která zabrání dalších útokům Hamásu, ale zároveň vyjádřil nesouhlas s „plány srovnat [[Pásmo Gazy|Gazu]] se zemí“ a tolerovat tisíce mrtvých [[Palestinci|palestinských]] civilistů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico odsúdil útok Hamasu na Izrael
| periodikum = TERAZ.sk
| datum_vydání = 19. října 2023
| url = https://www.teraz.sk/slovensko/fico-odsudil-utok-hamasu-na-izrael/748880-clanok.html
}}</ref>

==== Parlamentní volby 2023 a čtvrtá Ficova vláda ====
V [[Parlamentní volby na Slovensku 2023|parlamentních volbách konaných 30. září 2023]] získala Ficem vedená kandidátka strany SMER – sociálna demokracia 22,94 % hlasů a získala 42 poslaneckých mandátů. 16. října 2023 oznámil Fico, že s předsedy dalších dvou politických stran [[HLAS – sociálna demokracia|HLAS-SD]] a [[Slovenská národná strana|SNS]] [[Peter Pellegrini|Peterem Pellegrinim]] a [[Andrej Danko|Andrejem Dankem]] podepsal [[Koaliční smlouva|koaliční dohodu]].
<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico, Pellegrini a Danko podepsali koaliční smlouvu o vzniku slovenské vlády
| datum_vydání = 2023-10-16
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-volby-fico-koalice_2310161323_cen
| datum_přístupu = 2023-10-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tři slovenské strany v čele s Ficovým Smerem podepsaly koaliční dohodu
| datum_vydání = 2023-10-16
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3621735-zive-tri-slovenske-strany-v-cele-s-ficovym-smerem-podepisuji-koalicni-dohodu
| datum_přístupu = 2023-10-16
}}</ref> [[Čtvrtá vláda Roberta Fica|Koaliční vláda]] na tomto půdorysu byla 25. října jmenována prezidentkou republiky [[Zuzana Čaputová|Zuzanou Čaputovou]]. Parlamentní důvěru vláda získala 21. listopadu, když ji po čtyři dny trvající rozpravě o jejím programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců [[Národní rada Slovenské republiky]]. Vláda přislíbila kromě jiného zvýšení daní pro banky, bohaté firmy a lidi s vyššími příjmy, zavedení plnohodnotného 13. důchodu či zastavení státní vojenské pomoci [[Ruská invaze na Ukrajinu|Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| jméno =
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Nová slovenská vláda premiéra Fica získala důvěru sněmovny
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2023-11-21
| datum přístupu = 2023-12-2O
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-robert-fico-duvera-snemovna-vlada_2311211216_cen
}}</ref>

Koncem listopadu 2023 Fico prosadil vládní opatření, které uložilo zajistit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů či [[Potravina|potravin]] z [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zavedení [[Celní režim|zvláštního režimu tranzitu]] zásilek s určeným zbožím přes Slovensko. Podle dokumentu z jednání vlády se opatření budou týkat [[pšenice]], [[kukuřice]], [[Brukev řepka|řepky]] a [[Slunečnice roční|slunečnicových semen]], [[med]]u, [[Pšenice setá|pšeniční]] [[Mouka|mouky]], [[slad]]u, [[Cukrová třtina|třtinového]] a [[Cukrová řepa|řepného cukru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Slovensko rozšíří zákaz dovozu zboží z Ukrajiny, rozhodla vláda
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum vydání = 2023-11-29
| datum přístupu = 2023-12-25
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/slovensko-rozsiri-zakaz-dovozu-zbozi-z-ukrajiny-rozhodla-vlada-343672
}}</ref>

[[File:EU2024BE 240321 Nuclear Energy Summit Brussels Expo JNZT 0071 (53601988510).jpg|náhled|Fico, belgický premiér [[Alexander De Croo]] a šéf [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|MAAE]] Rafael Grossi na summitu o [[Jaderná energie|jaderné energii]] v Bruselu v březnu 2024]]
Počátkem prosince Ficova vláda schválila návrh zrušit elitní složku prokuratury ([[Úřad speciální prokuratury]]) dohlížející na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů, včetně korupčních kauz z doby předchozího Ficova vládnutí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Slovensko chce zrušit prokuraturu, která vyšetřuje korupci. EU varuje před změnou trestního zákoníku
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2023-12-06
| datum přístupu = 2023-12-20
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-korupce-urad-specialnej-prokuratury-zruseni-fico-vlada_2312061543_hof
}}</ref>

V prosinci 2023 prosadil tzv. konsolidační balíček, který obsahuje např. zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení [[Důchodový systém|druhého důchodového pilíře]]. Fico ho odůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužeností Slovenska, ale zároveň prosadil vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům, kterým zvýšil výdaje o 438 milionů eur. Podle Fica má baliček v roce 2024 přinést do [[Státní rozpočet|státní rozpočtu]] asi 1,5 miliardy eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Dražší cigarety, alkohol a speciální daň pro banky. Slovenská vláda navrhla nový konsolidační balíček
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2023-04-12
| datum přístupu = 2023-12-25
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-konsolidacni-balicek-vyssi-zdaneni_2312041646_epo
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Slovenský parlament schválil konsolidační balíček. Podle Fica má zajistit vyšší příjmy o 1,5 miliardy eur
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2023-12-19
| datum přístupu = 2023-12-25
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fico-slovensko-konsolidacni-balicek-navrh-opatreni-dane_2312191307_jar
}}</ref>

Ficova vláda také navrhla v rámci úsporných opatření na rok 2024 omezit rozpočet [[Rozhlas a televize Slovenska|Rozhlasu a televize Slovenska]] (RTVS) o 30 procent. Šest mezinárodních novinářských organizací, včetně [[Reportéři bez hranic|Reportérů bez hranic]], [[Evropská vysílací unie|Evropské vysílací unie]] a [[Mezinárodní tiskový institut|Mezinárodního tiskového institutu]] (IPI), vyjádřilo obavy, že plán vlády může ohrozit nezávislost RTVS a svobodu tisku v zemi. V otevřeném dopise varovaly před záměrem rozdělit RTVS na samostatnou televizi a rozhlas. Připomněly také výrok Fica, který v předvolební kampani vyhrožoval, že řediteli RTVS půjde po krku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora = Ladislav Novák (novinář)
| titul = Snížení rozpočtu veřejnoprávní RTVS by mohlo ohrozit svobodu tisku, varují Reportéři bez hranic
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2023-12-14
| datum přístupu = 2023-12-25
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/robert-fico-rozpocet-rtvs_2312140732_trs
}}</ref>

V březnu 2024 vyzval k rezignaci předsedu [[Ústavní soud Slovenské republiky|Ústavního soudu]] [[Ivan Fiačan|Ivana Fiačana]] poté, co měl informovat slovenská média o verdiktu soudu dříve než strany sporu. Šlo o kauzu, kdy prezidentka [[Zuzana Čaputová]] podala v únoru 2024 k ústavnímu soudu stížnost v souvislosti s vládní novelou trestního zákoníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico by chtěl odvolávat předsedu Ústavního soudu, už vyhlíží nového prezidenta
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fico-by-chtel-odvolavat-predsedu-ustavniho-soudu-40463062
| datum vydání = 2024-03-05
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čaputová se kvůli novele trestního zákona obrátí na ústavní soud
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-caputova-se-ve-veci-novely-trestniho-zakona-obrati-k-ustavnimu-soudu-40460957
| datum vydání = 2024-02-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-05
}}</ref> Ústavní soud poté část novely pozastavil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenský ústavní soud pozastavil kontroverzní novelu trestního zákoníku
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-slovensky-ustavni-soud-pozastavil-kontroverzni-novelu-trestniho-zakoniku-40462510
| datum vydání = 2024-02-29
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-05
}}</ref>

V dubnu 2024 Fico odmítl nový migrační pakt Evropské unie, který schválil [[Evropský parlament]], a který požaduje, aby členské státy Evropské unie buď převzaly část migrantů z členských států na jihu Evropy zasažených [[Lidská migrace|migrační vlnou]] nebo za každého nepřijatého migranta zaplatily 20.000 eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico: Summity EU jsou válečné kabinety, nejsme schopni přijít s mírovým návrhem
| periodikum = České noviny
| odkaz na periodikum = České noviny
| vydavatel = Česká tisková kancelář
| odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář
| issn = 1213-5003
| datum_vydání = 2. května 2024
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2513405
}}</ref>


=== Názory na Ukrajinu ===
=== Názory na Ukrajinu ===
V roce 2023 Fico zopakoval svůj dřívější postoj,<ref>{{cite news|title=Slovakia rejects Crimea referendum|url=http://spectator.sme.sk/articles/view/53385/2/slovakia_rejects_crimea_referendum.html|date=24. března 2014}}</ref> že [[anexe Krymu Ruskou federací]] byla provedena v rozporu s mezinárodním právem. Zároveň prohlásil, že znovuzískání [[Krym]]u Ukrajinou by rusko-ukrajinský konflikt nevyřešilo.<ref name="standard.sk"/> Před předčasnými [[Parlamentní volby na Slovensku 2023|parlamentními volbami na Slovensku v roce 2023]] důrazně odmítal další vojenskou podporu [[Ukrajina|Ukrajiny]] během [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]], která podle něj vede k prodlužování války a ke "zbytečným a obrovským ztrátám na lidských životech",<ref name="ČTK-Ukrajina"/> a prohlásil, že je především potřeba jednat o příměří a zastavení bojů.<ref name="ČTK-Ukrajina">{{Citace elektronického periodika
Sral na ně
| titul = Fico kritizoval prezidenta Pavla za výrok o možném narušení vztahů
| periodikum = České noviny
| odkaz na periodikum = České noviny
| vydavatel = Česká tisková kancelář
| odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář
| issn = 1213-5003
| datum_vydání = 24. září 2023
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2417831
}}</ref><ref name="standard.sk">{{Cite web |title=Robert Fico: Idem do kampane, v ktorej ma chcú zatvoriť |url=https://standard.sk/321018/robert-fico-nechcem-revans-ale-niektori-ludia-musia-skoncit/ |access-date=2023-03-21 |website=Štandard |language=sk-SK}}</ref> Podobný názor zastávala i část obyvatel Slovenska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slováci už nechtějí pomáhat Ukrajině. Opozice boduje s mírovými hesly
| periodikum = Deník.cz
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA
| odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media
| datum_vydání = 3. června 2023
| url = https://www.denik.cz/staty-eu/slovensko-pomoc-ukrajine-robert-fico.html
}}</ref>

V říjnu 2023 vyslovil názor, že kořeny „[[Rusko-ukrajinská válka|války na Ukrajině]]“ je třeba hledat ve vraždění „civilistů ruské národnosti“ „ukrajinskými fašisty“ v roce 2014.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = „Kořeny války na Ukrajině jsou v roce 2014, kdy ukrajinští fašisté vraždili civilisty ruské národnosti,“ řekl Fico po pozastavení členství Smeru v PES
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/koreny-valky-na-ukrajine-jsou-v-roce-2014-kdy-ukrajinsti-fasiste-vrazdili-civilisty-ruske-narodnosti-1172
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref> Ruskou invazi na Ukrajinu přirovnal k [[Válka v Iráku|americké invazi do Iráku]] a prohlásil, že „Rusko na bezpečnostní situaci a tlačení Ukrajiny do NATO reagovalo porušením mezinárodního práva, vojenskou silou bez mezinárodního mandátu.“ Fico zpochybnil účinnost sankcí proti Rusku a upozornil na rekordní dodávky ruských energetických firem do [[Čína|Číny]] a [[Indie]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin sílí, Rusko potřebujeme, píše Fico. Ukrajina už není schopna ofenzivy, míní
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum_vydání = 10. ledna 2024
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/robert-fico-slovensko-valka-na-ukrajine.A240110_092509_zahranicni_misl
}}</ref>

V lednu 2024 uvedl, že by podpořil [[vstup Ukrajiny do Evropské unie]], pokud by Ukrajina splnila podmínky pro přijetí, ale nepodporuje vstup Ukrajiny do NATO, protože by to mohlo vést k [[Třetí světová válka|třetí světové válce]]. Dále vyslovil názor, že Ukrajina není suverénním státem, protože se nachází „pod absolutním vlivem Spojených států amerických“. Podle Fica se konflikt nedá vyřešit vojensky a měla by se hledat cesta „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“, protože je nereálné, že by Rusové odešli z [[Krym]]u nebo [[Donbas]]u, a další prodlužování války povede pouze k posilování Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| autor2 = iDNES cz
| titul = Fico se chystá na Ukrajinu. Není to suverénní země a do NATO nepatří, uvedl
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/fico-ukrajina-nato-slovensko-premier-smyhal-zbrane-pomoc-valka-rusko.A240120_213834_zahranicni_svm
| datum vydání = 2024-01-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref> O měsíc později doplnil, že by jako slovenský premiér blokoval přijetí Ukrajiny do [[Severoatlantická aliance|NATO]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Robert Fico by blokoval případný návrh na vstup Ukrajiny do NATO
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-robert-fico-by-blokoval-pripadny-navrh-na-vstup-ukrajiny-do-nato-40461955
| datum vydání = 2024-02-24
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-02
}}</ref> Podle Fica jediným plánem EU je „podporovat vzájemné zabíjení Slovanů“, protože evropští politici jsou naivně přesvědčeni, že „konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení.“ Ve videu zveřejněném na [[Sociální síť|sociálních sítích]] tentýž měsíc uvedl, že je [[Prezident Ruska|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] „''falešně démonizován''“. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico tvrdě zaútočil na západní podporu Ukrajiny a hájil Putina. ‚Je falešně démonizován,‘ prohlásil
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fico-tvrde-zautocil-na-zapadni-podporu-ukrajiny-a-hajil-putina-je-falesne_2402251409_jgr
| datum vydání = 2024-02-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref> Na počátku roku také tvrdil, že v hlavním městě [[Kyjev|Kyjevě]] žádná válka neprobíhá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = vhk
| titul = V Kyjevě žádná válka není, tvrdí Fico. „ Panuje tam úplně normální život“
| periodikum = Echo24.cz
| odkaz na periodikum = Echo24
| vydavatel = Echo Media
| url = https://echo24.cz/a/Hnwdd/zpravy-svet-lidri-zpochybnuji-suverenita-by-sem-nemeli-jezdit-ukrajina-poslanec-reaguje-na-fico
| datum vydání = 2024-01-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref> Po jednání s [[Předseda vlády Ukrajiny|ukrajinským premiérem]] [[Denys Šmyhal|Denysem Šmyhalem]] v dubnu 2024 své postoje náhle zcela změnil, když uvedl, že probíhající ruská agrese proti Ukrajině nebyla vyprovokovaná a dodal, že podporuje územní celistvost země včetně Krymského poloostrova a území Donbasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = N
| jméno = Tomáš Čorej, Denník
| titul = Fico otočil: Válka je nevyprovokovaná, Krym a Donbas patří Ukrajině. Na čem se shodl s ukrajinským premiérem
| periodikum = Deník N
| odkaz na periodikum = Deník N
| vydavatel = N Media
| issn = 2571-1717
| url = https://denikn.cz/1399829/fico-otocil-valka-je-nevyprovokovana-krym-a-donbas-patri-ukrajine-na-cem-se-shodl-s-ukrajinskym-premierem/
| datum vydání = 2024-04-12
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico odsoudil ruskou agresi na Ukrajině
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fico-odsoudil-ruskou-agresi-na-ukrajine-40467534
| datum vydání = 2024-04-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-13
}}</ref>

V dubnu 2024 Fico zopakoval svůj postoj, že Slovensko usiluje o nalezení mírového řešení války na Ukrajině a odmítá posílat na Ukrajinu zbraně, ale zároveň dodal, že Slovensko Ukrajině pomáhá dodávkami [[Zemní plyn|zemního plynu]] a elektřiny ze slovenského území.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico odmítá nový migrační pakt
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 16. dubna 2024
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fico-odmitl-migracni-pakt-eu-40468053
}}</ref>


=== Atentát ===
=== Atentát ===
{{Podrobně|Atentát na Roberta Fica}}
{{Podrobně|Atentát na Roberta Fica}}
Dne 15. května 2024 na něj byl při setkání s veřejností ve městě [[Handlová|Handlové]] spáchán [[Atentát na Roberta Fica|atentát]], při kterém byl zabit 1 výstřelem ze střelného Dělobuchu.<ref>{{Citace elektronického periodika
Dne 15. května 2024 na něj byl při setkání s veřejností ve městě [[Handlová|Handlové]] spáchán [[Atentát na Roberta Fica|atentát]], při kterém byl těžce zraněn 5 výstřely ze střelné zbraně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Atentát na Roberta Fica: Postřelili ho mezi příznivci
| titul = Atentát na Roberta Fica: Postřelili ho mezi příznivci
| periodikum = Novinky.cz
| periodikum = Novinky.cz
Řádek 113: Řádek 559:


== Ideové postoje ==
== Ideové postoje ==
[[Soubor:Past and future Prime Minister of the Slovak Republic Robert Fico in 2023 at the event for the 120th anniversary of Vladimír Clementis at the presentation of the book Clementis & Mináč (Perný, Gešper).jpg|náhled|Minulý a budoucí předseda vlády SR Robert Fico v roce 2023 na akcií [[Matica slovenská|Matice slovenské]] k 120. výročí [[Vladimír Clementis|Vladimíra Clementise]] pri prezentaci knihy ''Clementis & Mináč'' ([[Lukáš Perný|Perný]], [[Marián Gešper|Gešper]])<ref>{{Citace monografie
Nácek
| příjmení = Perný
| jméno = Lukáš
| příjmení2 = Gešper
| jméno2 = Marián
| příjmení3 = Mináč
| jméno3 = Vladimír
| titul = CLEMENTIS & MINÁČ: Vlastenci alebo „buržoázni nacionalisti“?
| url = https://books.google.com/books?id=5Yy_EAAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA3&hl=sk
| vydavatel = Matica slovenská
| počet stran = 300
| isbn = 978-80-8128-297-3
| poznámka = Google-Books-ID: 5Yy_EAAAQBAJ
| jazyk = sk
}}</ref>]]
Robert Fico se původně hlásil ke [[Třetí cesta (politika)|třetí cestě]] (uznání hodnoty trhu a podnikání, ale současně roli vlády a silného státu), ale jeho názory se postupně vyvíjely.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = HNonline.sk - Smer definoval tretiu cestu
| periodikum = hnonline.sk
| url = https://hnonline.sk/slovensko/50016-smer-definoval-tretiu-cestu
| datum vydání = 2001-12-16
| jazyk = sk-sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Robert Fico se hlásí k [[Levice|levici]] a [[vlastenectví]] na základě čehož přejmenoval stranu [[SMER – sociálna demokracia|Smer]] na slovenská sociální demokracie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Aktuality.sk
| titul = V Smere vymysleli nový názov strany a nakreslili iné logo. Odlíšia sa od Pellegriniho
| periodikum = Aktuality.sk
| url = https://www.aktuality.sk/clanok/892314/v-smere-vymysleli-novy-nazov-strany-a-nakreslili-ine-logo-odlisia-sa-od-pellegriniho/
| datum vydání = 2021-05-19
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Je kritický k západnímu modelu [[levice]], který nazývá bruselskou levicí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Premiér Fico pre Pravdu: Odmietam bruselskú ľavicu, Slovensko má iné problémy. Od volieb dokazujeme, že sme pripravení vládnuť
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/693597-premier-fico-pre-pravdu-odmietam-bruselsku-lavicu-slovensko-ma-ine-problemy-od-volieb-dokazujeme-ze-sme-pripraveni-vladnut/
| datum vydání = 2023-12-22
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = HNonline.sk - Už to pochopte, že Smer nie je bruselská sociálna demokracia, odkazuje Fico európskym socialistom
| periodikum = hnonline.sk
| url = https://hnonline.sk/slovensko/96109801-uz-to-pochopte-ze-smer-nie-je-bruselska-socialna-demokracia-odkazuje-fico-europskym-socialistom
| datum vydání = 2023-10-13
| jazyk = sk-sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> V reakci na to, že evropští socialisté pozastavili [[SMER – sociálna demokracia|Smeru]] plné členství a [[HLAS – sociálna demokracia|Hlasu]] asociované členství [[Strana evropských socialistů|Straně evropských socialistů]] (PES) odkázal, že je na svou stranu Směr hrdý a nehodlá své názory měnit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico Strane európskych socialistov odkazuje, že je na Smer hrdý a nemieni svoje názory meniť
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/684979-fico-strane-europskych-socialistov-odkazuje-ze-je-na-smer-hrdy-a-nemieni-svoje-nazory-menit/
| datum vydání = 2023-10-14
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Jeho vzorem je tvář "socialismu s lidskou tváří" [[Alexander Dubček]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = a.s
| jméno = Petit Press
| titul = Fico: Dubček prekročil hranice, stal sa svetovým štátnikom
| periodikum = domov.sme.sk
| url = https://domov.sme.sk/c/5129590/fico-dubcek-prekrocil-hranice-stal-sa-svetovym-statnikom.html
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Teraz.sk
| titul = Fico: Dubček veril v lepšiu spoločnosť, jeho idey prekročili hranice
| periodikum = TERAZ.sk
| url = https://www.teraz.sk/slovensko/fico-dubcek-veril-v-lepsiu-spolocnos/233410-clanok.html
| datum vydání = 2016-12-13
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Baran
| jméno = Michal
| titul = Premiér R. Fico udelil štátnu cenu Alexandra Dubčeka trom laureátom
| periodikum = Správy RTVS
| url = https://spravy.rtvs.sk/2024/05/premier-r-fico-udelil-statnu-cenu-alexandra-dubceka-trom-laureatom/
| datum vydání = 2024-05-01
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> ale váží si i [[Gustáv Husák|Gustava Husáka]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mikušovič
| jméno = Dušan
| titul = Okolo Husáka by sme nemali vytvárať kult, Ficov veniec na jeho hrobe je iba exhibcionizmus, vraví historik
| periodikum = Denník N
| url = https://dennikn.sk/3773197/okolo-husaka-by-sme-nemali-vytvarat-kult-ficov-veniec-na-jeho-hrobe-je-iba-exhibcionizmus-vravi-historik/
| datum vydání = 2024-01-14
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> kterému vzdal hold položením věnce začátkem roku 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ta3
| jméno = televízia
| titul = Fico, Blaha aj Danko sa klaňali nad hrobom Husáka. Post Bellum nešetrí kritikou a nesúhlasí s manipuláciou histórie
| periodikum = ta3
| url = https://www.ta3.com/clanok/919353/fico-blaha-aj-danko-sa-klanali-nad-hrobom-husaka-post-bellum-nesetri-kritikou-a-nesuhlasi-s-manipulaciou-historie
| datum vydání = 2024-01-11
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico, Danko a Blaha sa poklonili pri hrobe posledného komunistického prezidenta ČSSR. Husák by mal 111 rokov
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/695509-fico-danko-a-blaha-sa-poklonili-pri-hrobe-posledneho-komunistickeho-prezidenta-cssr-husak-by-mal-111-rokov/
| datum vydání = 2024-01-10
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Z národních osobností si váží [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na Bradle si uctili pamiatku smrti Štefánika. Prišli stovky ľudí vrátane Fica a Pellegriniho, priebeh poznačili incidenty
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/708858-politici-si-pripominaju-vyrocie-umrtia-generala-stefanika-mesta-a-obce-organizuju-pietne-spomienky/
| datum vydání = 2024-05-04
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> či [[Ľudovít Štúr|Ľudovíta Štúra]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = R. FICO: Ľudovít Štúr sa nepochybne riadil heslom, že najkrajšie slová sú skutky {{!}} Úrad vlády SR
| periodikum = www.vlada.gov.sk
| url = https://www.vlada.gov.sk/r-fico-ludovit-stur-sa-nepochybne-riadil-heslom-ze-najkrajsie-slova-su-skutky/
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> ale také [[Anton Bernolák|Antona Bernoláka]].<ref>Snem Matice slovenské 17. 9. 2011</ref> Uznává také levicové intelektuály jako [[Vladimír Clementis]]<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = SMER - Sociálna Demokracia
| titul = Vzdali sme hold Dr. Vladimírovi Clementisovi👍🏻
| url = https://www.youtube.com/watch?v=J--EVxdiySs
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = a.s
| jméno = Petit Press
| titul = Clementis má plastiku
| periodikum = domov.sme.sk
| url = https://domov.sme.sk/c/3494658/clementis-ma-plastiku.html
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref>, [[Laco Novomeský|Ladislav Novomeský]]<ref>„V programe povstaleckej slovenskej národnej rady, kde úzko hoci nie bez problémov spolupracoviali občiansky blok demokratov s ľavičiarmi a komunistami nájdeme všetky nádeje slovenského národa. …Mám sen aby mená mužov povstania neskončili v zabudnutí. Myslím na Lettricha, Ursínyho, Horvátha, Šoltésa, Novomeského, Husáka, Šmidkeho, Goliana, Karavaša, Zaťka…“ (Robert Fico v roku 2013)</ref> či [[Vladimír Mináč]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Odhalenie busty Vladimíra Mináča. Alej dejateľov Rimavská Sobota. Okrem matičiarov prišiel na odhalenie aj Robert Fico. V. Mináč sa narodil v Klenovci... {{!}} By vobraze.skFacebook
| url = https://www.facebook.com/vobraze.sk/videos/odhalenie-busty-vladim%C3%ADra-min%C3%A1%C4%8Da-alej-dejate%C4%BEov-rimavsk%C3%A1-sobota-okrem-mati%C4%8Diarov/637837181238156/
| jazyk = cs
}}</ref>. „''Mluvme o tom, že jsme země, která měla velikány. Takovým lidem jako byl baťko [[Vladimír Mináč|Mináč]] nebo doktor [[Vladimír Clementis]] s úctou a respektem vzdám hold,“'' řekl u příležitosti odhalení busty [[Vladimír Clementis|Clementise]].<ref name=":3" />

Oceňuje však i [[Křesťanství|křesťanské]] osobnosti slovenských dějin počnou [[Cyril a Metoděj|Cyrilem a Metodějem]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Robert Fico - NEZABÚDAJME NA DEDIČSTVO SV. CYRILA A METODA
| periodikum = www.facebook.com
| url = https://www.facebook.com/photo/?fbid=1439629526221065&set=a.738618529655505
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> až po [[Ján Chryzostom Korec|Kardinála Korce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = TASR
| titul = Fico na konferencii o kardinálovi Korcovi / Miloval nadovšetko svoju cirkev, ľudí a svoju vlasť. Otec kardinál odpúšťal
| periodikum = svetkrestanstva.postoj.sk
| url = https://svetkrestanstva.postoj.sk/145696/na-konferencii-o-kardinalovi-korcovi-v-nitre-vystupil-aj-premier-robert-fico
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Ze západních politiků oceňuje [[Willy Brandt|Willyho Brandta]].<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení =
| titul = SLAVÍN, POSLEDNÝ ZÁSADNÝ PREJAV PRED ATENTÁTOM: ROBERT FICO s mierovým a antifašistickým posolstvom
| url = https://www.youtube.com/watch?v=sX6sDEsKUrg
}}</ref> Hodnotově se hlásí k [[Levice|levici]], [[Antifašismus|antifašismu]] ([[Slovenské národní povstání|SNP]]), [[Slovanská vzájemnost|slovanství]]<ref name=":3" /> a [[Pacifismus|pacifismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Išlo o posledný najzásadnejší prejav štátnika pred atentátom. Čo povedal Robert Fico na Slavíne?
| periodikum = DAV DVA - kultúrno-politický magazín
| url = https://davdva.sk/co-povedal-robert-fico-na-slavine/
| datum vydání = 2024-05-25
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref><ref name=":4" />

Je členem [[Matica slovenská|Matice slovenské]], kterou podporuje,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = HNonline.sk - Fico: Matica slovenská náš národ vzkriesila z mŕtvych
| periodikum = hnonline.sk
| url = https://hnonline.sk/slovensko/524070-fico-matica-slovenska-nas-narod-vzkriesila-z-mrtvych
| datum vydání = 2013-02-26
| jazyk = sk-sk
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> ale také Slovenského svazu protifašistických bojovniků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Predseda vlády SR Robert Fico sa stretol s predstaviteľmi Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov {{!}} Úrad vlády SR
| periodikum = www.vlada.gov.sk
| url = https://www.vlada.gov.sk/predseda-vlady-sr-robert-fico-sa-stretol-s-predstavitelmi-slovenskeho-zvazu-protifasistickych-bojovnikov/
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref> Z geopolitického hlediska dlouhodobě hovoří o politice čtyř světových stran.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico na výjazde v Azerbajdžane: V paláci vybavil alternatívu ruského plynu, prúdiť má cez Ukrajinu
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/709148-premier-fico-vybavil-v-azerbajdzane-postupne-odstrihnutie-od-ruskeho-plynu-kalinaka-tesi-predaj-zbrani/
| datum vydání = 2024-05-07
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2024-05-27
}}</ref>


== Kontroverze ==
== Kontroverze ==
=== Kauza Osvětim a Westfalen ===
=== Kauzy Očistec a Súmrak ===
V říjnu 2021 se ve slovenských médiích objevily odposlechy slovenské policie ze schůzek v lovecké chatě, kterých se kromě Fica účastnil i tehdejší ministr vnitra [[Robert Kaliňák]], advokát Marek Para, syn tehdejšího policejního prezidenta [[Tibor Gašpar|Tibora Gašpara]] a otec kontroverzního podnikatele [[Norbert Bödör|Norberta Bödöra]]. Při schůzkách měli probírat mj. aktuální trestní kauzy a [[trestní řízení]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Byl tam
| titul = Unikly tajné nahrávky Roberta Fica. Matovič dští na jeho adresu vulgarismy
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikly-tajne-nahravky-roberta-fica-matovic-dsti-na-jeho-adresu-vulgarismy-178817
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenská policie má podle médií odposlechy ze schůzek Fica. Mají potvrzovat snahy ovlivňovat kauzy
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fico-odposlechy-policie-snaha-ovlivnovat-stihani-kauz_2110252215_ern
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref> V rámci kauzy, nazvané slovenskou policií jako akce Očistec, byl listopadu 2020 zadržen a obviněn Norbert Bödör, Marek Para, Tibor Gašpar a další bývalí vysoce postavení policisté.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Akce Očistec. Na Slovensku pozatýkali vedení policie z Ficovy éry
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/akce-ocistec-na-slovensku-pozatykali-vedeni-policie-z-ficovy-ery-128008
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>


Samotný Fico podle nahrávek domlouval s Miroslavem Bödörem organizaci veřejných demonstrací proti politice tehdejší slovenské vlády v září 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika
fr padl
| titul = Fico uvázl v tajných odposleších z chaty. Slovenská média přirovnala odhalení ke kauze Gorila
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| issn = 1213-1385
| datum_vydání = 26. října 2021
| url = https://www.lidovky.cz/svet/fico-uvazl-v-tajnych-odposlesich-z-chaty-slovenska-media-prirovnala-odhaleni-ke-kauze-gorila.A211026_201946_ln_zahranici_vag
}}</ref> Fico odmítl, že by spáchal trestný čin, a vyzval novináře ke zveřejnění všech odposlechů, protože se podle Fica dozví „jenom to, co jste už ode mě veřejně slyšeli nebo ještě uslyšíte. S obhájci nevinných lidí jsem se setkával a budu setkávat, abych měl dostatek informací pro svou politickou práci.“ Fico dále tvrdil, že „Je to pravděpodobně poprvé v rámci Evropské unie, co oficiálně stát nechal sledovat a odposlouchávat lídra opoziční strany. Není horšího zločinu v demokracii než likvidovat opozici prostřednictvím odposlechů.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenskem hýbou odposlechy z lovecké chaty. Místo pytláků zachytily Fica a právníky při poradách o korupčních kauzách
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum_vydání = 27. října 2021
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/slovenskem-hybou-odposlechy-z-lovecke-chaty-misto-pytlaku-zachytily-fica-a-pravniky-pri-poradach-o-k-28107
}}</ref>

V dubnu 2022 slovenská policie v rámci související kauzy Súmrak spolu s dalšími osobami Fica [[Obviněný|obvinila]] ze založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství. Spolu s ním byl obviněn také jeho stranický kolega Robert Kaliňák. Na rozdíl od Kaliňáka nebyl Fico zadržen, když k tomuto je třeba souhlas [[Národní rada Slovenské republiky|slovenského parlamentu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenská policie zadržela exministra vnitra Kaliňáka, obvinila i Fica
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-slovenska-policie-zadrzela-exministra-vnitra-roberta-kalinaka-198934
| datum vydání = 2022-04-20
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenská policie obvinila Fica i Kaliňáka. Založili zločineckou skupinu, tvrdí
| periodikum = Deník.cz
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA
| odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media
| url = https://www.denik.cz/staty-eu/slovensko-policie-fico-kalinak-20220420.html
| datum vydání = 2022-04-20
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref> Skupinu měl vést Norbert Bödör a Tibor Gašpar. Fico s Kaliňákem měli skupinu politicky krýt a využívat proti politickým oponentům, mj. proti tehdejšímu prezidentovi [[Andrej Kiska|Andrejovi Kiskovi]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Deliman
| jméno = Michal
| titul = Ranný brífing: „Najlepší“ minister vnútra už sedí, Fico sa zberá za ním
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = SME (noviny)
| vydavatel = Petit Press
| issn = 1335-4418
| url = https://domov.sme.sk/c/22892786/ranny-brifing-najlepsi-minister-vnutra-uz-sedi-fico-sa-zbera-za-nim.html
| datum vydání = 2022-04-24
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref> nebo [[Igor Matovič|Igoru Matovičovi]].<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kellöová
| jméno = Laura
| titul = Kauza Súmrak: Žilinkova prokuratúra zrušila obvinenie Ficovi aj Kaliňákovi
| periodikum = Aktuality.sk
| vydavatel = Ringier Axel Springer SK
| url = https://www.aktuality.sk/clanok/EWmJuBg/kauza-sumrak-zilinkova-prokuratura-zrusila-obvinenie-ficovi-aj-kalinakovi/
| datum vydání = 2022-11-29
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref>

V rámci vyšetřování jeden z klíčových svědků vypověděl, že na pokyn Norberta Bödöra rozesílal novinářům účetní doklady Kiskovy firmy. Robertovi Kaliňákovi na úniku dokumentů také záleželo, Fico si celou kauzu nechával podrobně vysvětlovat a úředníci Finanční správy mu účetní materiály také nosili.<ref name=":2" />

V listopadu 2022 slovenský [[Generální prokuratura Slovenské republiky|generální prokurátor]] [[Maroš Žilinka]] celé stíhání zrušil a vyšetřování zastavil. Využil k tomu na Slovensku nechvalně známý paragraf 363 tamního [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestního řádu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kinš
| jméno = Viktor
| titul = Čo je paragraf 363, ktorým Žilinkova prokuratúra zastavuje vyšetrovania, a prečo je Boris Kollár ochotný povaliť preň vládu?
| periodikum = Refresher
| vydavatel = REFRESHER Media CZ
| url = https://refresher.cz/102993-Co-je-paragraf-363-ktorym-Zilinkova-prokuratura-zastavuje-vysetrovania-a-preco-je-Boris-Kollar-ochotny-povalit-pren-vladu
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref> Náměstek prokurátora k tomu uvedl, že konstrukce skutků byla tak neurčitá, že obviněným neumožňovala využít práva na obhajobu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovenská prokuratura zrušila stíhání expremiéra Fica i exministra vnitra
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/slovenska-prokuratura-zrusila-stihani-expremiera-fica-i-exmi/r~3844668c6feb11edba5b0cc47ab5f122/
| datum vydání = 2022-11-29
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-13
}}</ref> Stíhání bylo ve fázi těsně před podáním [[Obžaloba|obžaloby]].<ref name=":2" />


=== Onemocnění kovy ===
=== Onemocnění covid-19 ===
Robert Fico patří k výrazným kritikům opatření proti koronaviru a odpůrcům očkování proti [[covid-19]], za kterým je podle něj jen „prachsprostý byznys“. Z policejních nahrávek pořízených na chatě v obci [[Veľký Ďur]] v [[Nitranský kraj|Nitranském kraji]] vyplývá, že Fico se v létě 2021 nemocí nakazil. Na dovolené na [[Kréta|Krétě]] měl dva dny horečky, třetí den zkolaboval. Byl hospitalizován a v nemocnici se prokázalo, že má covid. Podepsal reverz a přesunul se do hotelové karantény. ''„Po jedenácti dnech jsem zfalšoval covidový test,“'' říká na nahrávce Fico s vysvětlením, že PCR testy mu na rozdíl od antigenních stále vycházely pozitivní. ''„Tak jsem jel načerno z Řecka domů,“'' dodal. Po návratu ze zahraničí pak nedodržel povinnou 14denní karanténu.
Kovy ho skolil


''„Neumím se zbavit toho covidu... Celý pátek jsem ležel, v sobotu jsem zrušil celý program. Únava, stále mám plechovou chuť v ústech, jako kdybych něco necítil. Pořád [[srdeční arytmie]] a tyto hovadiny. To je strašná choroba, strašná,“'' stěžoval si při dalším setkání na chatě, kde se scházel s podnikateli a advokáty, napojenými na zatčené z policejní akce Očistec.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Strašná nemoc, řekl Fico kumpánům o covidu. Veřejně přitom hájí odmítače
rip
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2021-10-29 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-robert-fico-na-chate-covid-strasna-nemoc-ockovani-opatreni.A211029_113147_zahranicni_kha}}</ref>


== Ocenění ==
== Ocenění ==
Dne [[28. říjen|28. října]] [[2014]] mu český prezident [[Miloš Zeman]] udělil Černý kašel I. třídy.
Dne [[28. říjen|28. října]] [[2014]] mu český prezident [[Miloš Zeman]] udělil [[Řád Bílého lva]] civilní skupiny I. třídy.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 15. 7. 2024, 23:13

Možná hledáte: Roberto Fico – italský politik.
doc. JUDr. Robert Fico, CSc.
Robert Fico (2023)
Robert Fico (2023)
5., 7. a 12. premiér Slovenska
Úřadující
Ve funkci od:
25. října 2023
PrezidentZuzana Čaputová
Peter Pellegrini
PředchůdceĽudovít Ódor
Ve funkci:
4. července 2006 – 8. července 2010
PrezidentIvan Gašparovič
PředchůdceMikuláš Dzurinda
NástupkyněIveta Radičová
Ve funkci:
4. dubna 2012 – 22. března 2018
PrezidentIvan Gašparovič
Andrej Kiska
PředchůdkyněIveta Radičová
NástupcePeter Pellegrini
1. předseda SMER–SD
Úřadující
Ve funkci od:
8. listopadu 1999
Předchůdcesubjekt vznikl
Poslanec Národní rady SR
Úřadující
Ve funkci od:
1. října 1992
(od 4. 7. 2006 do 8. 7. 2010 a od 4. 4. 2012 do 22. 3. 2018 se mandát neuplatňoval)
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (1987–1990)
SDĽ (1990-1999)
SMER–SD (od 1999)
Narození15. září 1964 (60 let)
Topoľčany
Československo Československo
Národnostslovenská
ChoťSvetlana Ficová
DětiMichal
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profeseprávník
Náboženstvímatrikový katolík
OceněníStužka řádu Bílého lva první třídy Řád Bílého lva I. tř.
PodpisRobert Fico, podpis
CommonsRobert Fico
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Fico (* 15. září 1964 Topoľčany) je slovenský politik, od října 2023 předseda vlády Slovenské republiky, tuto funkci zastával již v letech 2006–2010 a 2012–2018. Je zakladatelem strany SMER – sociálna demokracia a jejím prvním předsedou.

Působil i jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2002 se habilitoval v oboru bezpečnostní služby a získal docenturu na Akademii Policejního sboru v Bratislavě.[1] V roce 2013 oznámil svou kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky. Ve volbách na jaře 2014 však byl ve druhém kole poražen Andrejem Kiskou.

Osobní život

Narodil se v Topoľčanech jako druhý syn v rodině Ľudovíta Fica, řidiče vysokozdvižného vozíku, a matky Emílie Ficové, která pracovala jako prodavačka obuvi. Má staršího bratra Ing. Ladislava Fica, podnikatele ve stavebnictví, a o čtrnáct let mladší sestru Lucii Chabadovou, která v současnosti působí jako právnička. Do věku šesti let žil i s rodinou v obci Hrušovany, poté se přestěhovali do Topoľčan.

Se svou manželkou Svetlanou, která je právnička a vysokoškolská pedagožka (profesorka), se setkal během studií práv v Bratislavě. Mají spolu syna jménem Michal.

V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a získal titul JUDr. V roce 1992 získal titul CSc. s prací na téma „Trest smrti v Československu“. Na počátku 90. let studoval v rámci Masarykova stipendia na Škole slovanských a východoevropských studií UCL v Londýně.[2] V roce 2002 ukončil postgraduální studium a získal titul docent.

Od absolvování školy až do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994-2000 působil jako agent pro zastupování SR v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva.

V lednu 2024 si koupil luxusní byt v Bratislavě od svého stranického kolegy Dušana Muňka, který si od něj tři roky pronajímal. Kupní cena bylo o třetinu nižší než cena tržní.[3][4][5] V letech 2012 až 2019 si pronajímal luxusní byt od kontroverzního podnikatele Ladislava Bašternáka.[3][6] Z toho se odstěhoval až po tom, kdy by Bašternák pravomocně odsouzen za daňové podvody a součástí jeho trestu bylo i propadnutí majetku.[7][6]

Komunistická strana Slovenska

Dne 14. dubna 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), do které byl vybrán na základě výborných studijních výsledků, ambicí i vhodného původu.

Strana demokratické levice

V roce 1992 byl ve volbách zvolen do funkce poslance za Stranu demokratické levice (SDĽ), která vznikla po listopadu 1989 přejmenováním tehdejší KSS. Od té doby byl až do roku 2006 poslancem Národní rady Slovenské republiky. Po volbách v roce 1994, ve kterých SDĽ ztratila velkou část podle průzkumů očekávaných hlasů, odstoupil z postu předsedy strany Peter Weiss a za svého nástupce následně označil Roberta Fica. Několik hodin před začátkem sjezdu však Fico kandidaturu stáhl ve prospěch Ľubomíra Fogaše, svého bývalého kolegy z Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Po volbách v roce 1998 vznikala široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico, jakožto člen vládní SDĽ začal proti této koalici vystupovat, především útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice (SMK), když tvrdil, že se strana pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety.

V té době byl ve své straně nejpopulárnějším politikem a ve volbách získal rovněž nejvíce preferenčních hlasů z politiků SDĽ. Kvůli neshodám stranu však následně opustil.

SMER – sociálna demokracia

Fico a Boris Tadić, prezident Srbska, 2008

V prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER. Hned po svém založení začal SMER působit jako alternativa jak vůči tehdejší vládní koalici pod vedením Mikuláše Dzurindy, tak vůči opozici. Ještě v témže volebním období (1998-2002) přijala strana do svého názvu přívlastek "třetí cesta". Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako strana moderního progresivního středolevého politického proudu typu britských labouristů nebo německé SPD.

V únoru 2003 se postavil proti plánované americké invazi do Iráku a kritizoval vládu Mikuláše Dzurindy, která se rozhodla do války zapojit, se slovy, že "Slovenská vláda je až příliš horlivá při prosazování cizích zájmů. Postup vlády je předčasný a neevropský."[8] Fico jako slovenský premiér prosadil stažení slovenských vojáků z Iráku.[9]

Preference strany postupně rostly a naopak preference SDĽ klesaly. Tehdy vládní strana SDĽ se v následujících volbách do parlamentu nedostala, a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. V těchto volbách byl Fico opět zvolen poslancem NR SR, kde se stal členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. Strana SMER se stala se ziskem 13,6% voličských hlasů třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku, za ĽS-HZDS a SDKÚ-DS a obsadila tak v Národní radě 25 poslaneckých křesel. Naproti tomu, průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu lepší výsledek. SMERu se po volbách do vlády dostat nepodařilo, tu nakonec vytvořil opětovně Mikuláš Dzurinda z SDKÚ-DS (druhá vláda Mikuláše Dzurindy) a SMER zůstal v opozici. Během celého volebního období soupeřil SMER s ĽS-HZDS o vedoucí postavení v opozici. V průzkumech veřejného mínění následně SMER dosud dlouhodobě nejpopulárnější stranu ĽS-HZDS předstihl.

Integrace levicových stran

V roce 2004 se Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi Strana demokratické levice (SDĽ), Sociálně demokratická alternativa (SDA) a Sociálně demokratická strana Slovenska (SDSS) se tak dohodly na společné integrací se SMERem.

Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim roku 2004 a od 1. ledna 2005 strany SDĽ, SDA a SDSS zanikly. SMER si následně změnil název na současný "SMER - sociálna demokracia" (česky "SMĚR - sociální demokracie"). Významný politický přínos pro SMER z této integrace byl zisk nových voličů a získání značky sociální demokracie. Strana se následně stala členem Strany evropských socialistů.

Volební vítězství

Fico při návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Bratislavě, 2010
Fico, Donald Tusk, Angela Merkelová a Jean-Claude Juncker na summitu Evropské rady v Bratislavě 16. září 2016
Představitelé zemí V4 a izraelský premiér Benjamin Netanjahu na summitu v Budapešti 19. července 2017

Parlamentní volby 2006 a první vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2006 a První vláda Roberta Fica.

V červnu 2006 SMER-SD vyhrál parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů a utvořil vládní koalici s ĽS-HZDS Vladimíra Mečiara a SNS Jána Sloty. Obě zmiňované strany tvořily v období 1994–1998 koaliční vládu. Vláda měla 16 členů, z nichž 11 získal SMER-SD, 3 SNS a 2 ĽS-HZDS. Ve vládě zastával post jejího předsedy a v krátkém období na přelomu června a července 2009 byl rovněž dočasně pověřeným ministrem spravedlnosti Slovenska.

Fico odmítl uznat jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008.[10][11]

Parlamentní volby 2010 a opozice

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby na Slovensku 2010.

I když ve volbách v červnu 2010 zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 % (oproti minulým volbám si tak strana polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí SDKÚ-DS), nebyl Fico schopen sestavit koaliční vládu. Prezident Ivan Gašparovič následně sestavením vlády pověřil Ivetu Radičovou z SDKÚ-DS, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.[12]

Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany (v obou případech Mikuláš Dzurinda).

Parlamentní volby 2012 a druhá vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2012 a Druhá vláda Roberta Fica.

Po předčasných parlamentních volbách, ve kterých strana SMER-SD zvítězila ještě s výraznějším odstupem od ostatních stran než ve volbách minulých, sestavila vládu opět v čele s Robertem Ficem. Robertu Ficovi se tak podařilo vytvořit vládu, ve které zasedli pouze členové SMER-SD a nestraníci za tuto stranu nominovaní.

Fico odmítl uprchlické kvóty, které schválila Rada EU v reakci evropskou migrační krizi, a koncem roku 2015 na ně Ficova vláda podala žalobu k Soudnímu dvoru EU.[13]

Prezidentská kandidatura v roce 2014

Během projevu, ve kterém 18. prosince 2013 před Národní radou hodnotil působení své druhé vlády, oznámil kandidaturu na post prezidenta Slovenské republiky ve volbách na jaře 2014, o které se spekulovalo již několik měsíců předtím. Jeho kandidaturu už předtím schválilo vedení strany SMER-SD.[14]

V prvním kole voleb, konaném 15. března 2014, získal 28 % hlasů a vyhrál, postoupil do druhého kola.[15]

Ve druhém kole, konaném 29. března 2014, však byl poražen kandidátem Andrejem Kiskou, když získal pouze 40 %, kdežto Kiska získal více než 59 % hlasů.[16]

Parlamentní volby 2016 a třetí vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2016 a Třetí vláda Roberta Fica.

V roce 2016 se přihlásil k „tvrdému jádru“ EU a začal prosazovat užší spolupráci s Německem a Francií. Fico prohlásil: „Být v jádru s Německem a Francií, to je podstata mé politiky. Pro Slovensko není visegrádská čtyřka alternativou EU. V4 není pro Slovensko tím životním prostorem, který si představujeme do budoucna. Náš životní prostor je v Unii.“[17]

V listopadu 2016 zrušila Čína bilaterální jednání čínského premiéra Li Kche-čchianga a Fica před summitem zemí střední a východní Evropy a Číny v Rize. Důvodem mohlo být setkání slovenského prezidenta Andreje Kisky s dalajlamou.[18]

Ficova vláda se ocitla v krizi po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, který psal o působení lidí blízkých italské mafii 'Ndrangheta na Slovensku a o jejich vazbách na slovenské politiky.[19] Fico se dostal do konfliktu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, který v reakci na vraždu vyzval k obměně vlády nebo předčasným volbám.[20] Fico obvinil Kisku, že se „věnuje mocenským hrám, dělá opoziční politiku“ a „destabilizuje Slovensko“.[21] Robert Fico podal dne 15. března 2018 demisi svoji a tedy i celé vlády. Ficova vláda ukončila svoje působení po jmenování vlády Petera Pellegriniho dne 22. března 2018.

V opozici

Od roku 2018 působil v opozici. V roce 2020 se od jím vedené strany SMER-SD odloučila pro-evropská stranická frakce vedená Petrem Pellegrinim, který následně založil stranu HLAS-SD. Ostře se vyjadřoval také ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, kterou označil za "americkou agentku". Volební průzkumy z května 2023 uváděly, že SMER-SD může se ziskem přibližně 15–20% hlasů volby vyhrát a sestavit tak budoucí vládu, v níž by se Fico stal opět premiérem.[22]

Fico odsoudil útok Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 a podpořil „nevyhnutelná tvrdá opatření“, která zabrání dalších útokům Hamásu, ale zároveň vyjádřil nesouhlas s „plány srovnat Gazu se zemí“ a tolerovat tisíce mrtvých palestinských civilistů.[23]

Parlamentní volby 2023 a čtvrtá Ficova vláda

V parlamentních volbách konaných 30. září 2023 získala Ficem vedená kandidátka strany SMER – sociálna demokracia 22,94 % hlasů a získala 42 poslaneckých mandátů. 16. října 2023 oznámil Fico, že s předsedy dalších dvou politických stran HLAS-SD a SNS Peterem Pellegrinim a Andrejem Dankem podepsal koaliční dohodu. [24][25] Koaliční vláda na tomto půdorysu byla 25. října jmenována prezidentkou republiky Zuzanou Čaputovou. Parlamentní důvěru vláda získala 21. listopadu, když ji po čtyři dny trvající rozpravě o jejím programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců Národní rada Slovenské republiky. Vláda přislíbila kromě jiného zvýšení daní pro banky, bohaté firmy a lidi s vyššími příjmy, zavedení plnohodnotného 13. důchodu či zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi.[26]

Koncem listopadu 2023 Fico prosadil vládní opatření, které uložilo zajistit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů či potravin z Ukrajiny a zavedení zvláštního režimu tranzitu zásilek s určeným zbožím přes Slovensko. Podle dokumentu z jednání vlády se opatření budou týkat pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen, medu, pšeniční mouky, sladu, třtinového a řepného cukru.[27]

Fico, belgický premiér Alexander De Croo a šéf MAAE Rafael Grossi na summitu o jaderné energii v Bruselu v březnu 2024

Počátkem prosince Ficova vláda schválila návrh zrušit elitní složku prokuratury (Úřad speciální prokuratury) dohlížející na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů, včetně korupčních kauz z doby předchozího Ficova vládnutí.[28]

V prosinci 2023 prosadil tzv. konsolidační balíček, který obsahuje např. zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení druhého důchodového pilíře. Fico ho odůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužeností Slovenska, ale zároveň prosadil vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům, kterým zvýšil výdaje o 438 milionů eur. Podle Fica má baliček v roce 2024 přinést do státní rozpočtu asi 1,5 miliardy eur.[29][30]

Ficova vláda také navrhla v rámci úsporných opatření na rok 2024 omezit rozpočet Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) o 30 procent. Šest mezinárodních novinářských organizací, včetně Reportérů bez hranic, Evropské vysílací unie a Mezinárodního tiskového institutu (IPI), vyjádřilo obavy, že plán vlády může ohrozit nezávislost RTVS a svobodu tisku v zemi. V otevřeném dopise varovaly před záměrem rozdělit RTVS na samostatnou televizi a rozhlas. Připomněly také výrok Fica, který v předvolební kampani vyhrožoval, že řediteli RTVS půjde po krku.[31]

V březnu 2024 vyzval k rezignaci předsedu Ústavního soudu Ivana Fiačana poté, co měl informovat slovenská média o verdiktu soudu dříve než strany sporu. Šlo o kauzu, kdy prezidentka Zuzana Čaputová podala v únoru 2024 k ústavnímu soudu stížnost v souvislosti s vládní novelou trestního zákoníku.[32][33] Ústavní soud poté část novely pozastavil.[34]

V dubnu 2024 Fico odmítl nový migrační pakt Evropské unie, který schválil Evropský parlament, a který požaduje, aby členské státy Evropské unie buď převzaly část migrantů z členských států na jihu Evropy zasažených migrační vlnou nebo za každého nepřijatého migranta zaplatily 20.000 eur.[35]

Názory na Ukrajinu

V roce 2023 Fico zopakoval svůj dřívější postoj,[36] že anexe Krymu Ruskou federací byla provedena v rozporu s mezinárodním právem. Zároveň prohlásil, že znovuzískání Krymu Ukrajinou by rusko-ukrajinský konflikt nevyřešilo.[37] Před předčasnými parlamentními volbami na Slovensku v roce 2023 důrazně odmítal další vojenskou podporu Ukrajiny během ruské invaze na Ukrajinu, která podle něj vede k prodlužování války a ke "zbytečným a obrovským ztrátám na lidských životech",[38] a prohlásil, že je především potřeba jednat o příměří a zastavení bojů.[38][37] Podobný názor zastávala i část obyvatel Slovenska.[39]

V říjnu 2023 vyslovil názor, že kořeny „války na Ukrajině“ je třeba hledat ve vraždění „civilistů ruské národnosti“ „ukrajinskými fašisty“ v roce 2014.[40] Ruskou invazi na Ukrajinu přirovnal k americké invazi do Iráku a prohlásil, že „Rusko na bezpečnostní situaci a tlačení Ukrajiny do NATO reagovalo porušením mezinárodního práva, vojenskou silou bez mezinárodního mandátu.“ Fico zpochybnil účinnost sankcí proti Rusku a upozornil na rekordní dodávky ruských energetických firem do Číny a Indie.[41]

V lednu 2024 uvedl, že by podpořil vstup Ukrajiny do Evropské unie, pokud by Ukrajina splnila podmínky pro přijetí, ale nepodporuje vstup Ukrajiny do NATO, protože by to mohlo vést k třetí světové válce. Dále vyslovil názor, že Ukrajina není suverénním státem, protože se nachází „pod absolutním vlivem Spojených států amerických“. Podle Fica se konflikt nedá vyřešit vojensky a měla by se hledat cesta „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“, protože je nereálné, že by Rusové odešli z Krymu nebo Donbasu, a další prodlužování války povede pouze k posilování Ruska.[42] O měsíc později doplnil, že by jako slovenský premiér blokoval přijetí Ukrajiny do NATO.[43] Podle Fica jediným plánem EU je „podporovat vzájemné zabíjení Slovanů“, protože evropští politici jsou naivně přesvědčeni, že „konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení.“ Ve videu zveřejněném na sociálních sítích tentýž měsíc uvedl, že je ruský prezident Vladimir Putin „falešně démonizován“. [44] Na počátku roku také tvrdil, že v hlavním městě Kyjevě žádná válka neprobíhá.[45] Po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v dubnu 2024 své postoje náhle zcela změnil, když uvedl, že probíhající ruská agrese proti Ukrajině nebyla vyprovokovaná a dodal, že podporuje územní celistvost země včetně Krymského poloostrova a území Donbasu.[46][47]

V dubnu 2024 Fico zopakoval svůj postoj, že Slovensko usiluje o nalezení mírového řešení války na Ukrajině a odmítá posílat na Ukrajinu zbraně, ale zároveň dodal, že Slovensko Ukrajině pomáhá dodávkami zemního plynu a elektřiny ze slovenského území.[48]

Atentát

Podrobnější informace naleznete v článku Atentát na Roberta Fica.

Dne 15. května 2024 na něj byl při setkání s veřejností ve městě Handlové spáchán atentát, při kterém byl těžce zraněn 5 výstřely ze střelné zbraně.[49][50][51]

Ideové postoje

Minulý a budoucí předseda vlády SR Robert Fico v roce 2023 na akcií Matice slovenské k 120. výročí Vladimíra Clementise pri prezentaci knihy Clementis & Mináč (Perný, Gešper)[52]

Robert Fico se původně hlásil ke třetí cestě (uznání hodnoty trhu a podnikání, ale současně roli vlády a silného státu), ale jeho názory se postupně vyvíjely.[53] Robert Fico se hlásí k levici a vlastenectví na základě čehož přejmenoval stranu Smer na slovenská sociální demokracie.[54] Je kritický k západnímu modelu levice, který nazývá bruselskou levicí.[55][56] V reakci na to, že evropští socialisté pozastavili Smeru plné členství a Hlasu asociované členství Straně evropských socialistů (PES) odkázal, že je na svou stranu Směr hrdý a nehodlá své názory měnit.[57] Jeho vzorem je tvář "socialismu s lidskou tváří" Alexander Dubček,[58][59][60] ale váží si i Gustava Husáka,[61] kterému vzdal hold položením věnce začátkem roku 2024.[62][63] Z národních osobností si váží Milana Rastislava Štefánika[64] či Ľudovíta Štúra,[65] ale také Antona Bernoláka.[66] Uznává také levicové intelektuály jako Vladimír Clementis[67][68], Ladislav Novomeský[69] či Vladimír Mináč[70]. „Mluvme o tom, že jsme země, která měla velikány. Takovým lidem jako byl baťko Mináč nebo doktor Vladimír Clementis s úctou a respektem vzdám hold,“ řekl u příležitosti odhalení busty Clementise.[67]

Oceňuje však i křesťanské osobnosti slovenských dějin počnou Cyrilem a Metodějem[71] až po Kardinála Korce.[72] Ze západních politiků oceňuje Willyho Brandta.[73] Hodnotově se hlásí k levici, antifašismu (SNP), slovanství[67] a pacifismu.[74][73]

Je členem Matice slovenské, kterou podporuje,[75] ale také Slovenského svazu protifašistických bojovniků.[76] Z geopolitického hlediska dlouhodobě hovoří o politice čtyř světových stran.[77]

Kontroverze

Kauzy Očistec a Súmrak

V říjnu 2021 se ve slovenských médiích objevily odposlechy slovenské policie ze schůzek v lovecké chatě, kterých se kromě Fica účastnil i tehdejší ministr vnitra Robert Kaliňák, advokát Marek Para, syn tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a otec kontroverzního podnikatele Norberta Bödöra. Při schůzkách měli probírat mj. aktuální trestní kauzy a trestní řízení.[78][79] V rámci kauzy, nazvané slovenskou policií jako akce Očistec, byl listopadu 2020 zadržen a obviněn Norbert Bödör, Marek Para, Tibor Gašpar a další bývalí vysoce postavení policisté.[80]

Samotný Fico podle nahrávek domlouval s Miroslavem Bödörem organizaci veřejných demonstrací proti politice tehdejší slovenské vlády v září 2021.[81] Fico odmítl, že by spáchal trestný čin, a vyzval novináře ke zveřejnění všech odposlechů, protože se podle Fica dozví „jenom to, co jste už ode mě veřejně slyšeli nebo ještě uslyšíte. S obhájci nevinných lidí jsem se setkával a budu setkávat, abych měl dostatek informací pro svou politickou práci.“ Fico dále tvrdil, že „Je to pravděpodobně poprvé v rámci Evropské unie, co oficiálně stát nechal sledovat a odposlouchávat lídra opoziční strany. Není horšího zločinu v demokracii než likvidovat opozici prostřednictvím odposlechů.“[82]

V dubnu 2022 slovenská policie v rámci související kauzy Súmrak spolu s dalšími osobami Fica obvinila ze založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství. Spolu s ním byl obviněn také jeho stranický kolega Robert Kaliňák. Na rozdíl od Kaliňáka nebyl Fico zadržen, když k tomuto je třeba souhlas slovenského parlamentu.[83][84] Skupinu měl vést Norbert Bödör a Tibor Gašpar. Fico s Kaliňákem měli skupinu politicky krýt a využívat proti politickým oponentům, mj. proti tehdejšímu prezidentovi Andrejovi Kiskovi[85] nebo Igoru Matovičovi.[86]

V rámci vyšetřování jeden z klíčových svědků vypověděl, že na pokyn Norberta Bödöra rozesílal novinářům účetní doklady Kiskovy firmy. Robertovi Kaliňákovi na úniku dokumentů také záleželo, Fico si celou kauzu nechával podrobně vysvětlovat a úředníci Finanční správy mu účetní materiály také nosili.[86]

V listopadu 2022 slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka celé stíhání zrušil a vyšetřování zastavil. Využil k tomu na Slovensku nechvalně známý paragraf 363 tamního trestního řádu.[87] Náměstek prokurátora k tomu uvedl, že konstrukce skutků byla tak neurčitá, že obviněným neumožňovala využít práva na obhajobu.[88] Stíhání bylo ve fázi těsně před podáním obžaloby.[86]

Onemocnění covid-19

Robert Fico patří k výrazným kritikům opatření proti koronaviru a odpůrcům očkování proti covid-19, za kterým je podle něj jen „prachsprostý byznys“. Z policejních nahrávek pořízených na chatě v obci Veľký Ďur v Nitranském kraji vyplývá, že Fico se v létě 2021 nemocí nakazil. Na dovolené na Krétě měl dva dny horečky, třetí den zkolaboval. Byl hospitalizován a v nemocnici se prokázalo, že má covid. Podepsal reverz a přesunul se do hotelové karantény. „Po jedenácti dnech jsem zfalšoval covidový test,“ říká na nahrávce Fico s vysvětlením, že PCR testy mu na rozdíl od antigenních stále vycházely pozitivní. „Tak jsem jel načerno z Řecka domů,“ dodal. Po návratu ze zahraničí pak nedodržel povinnou 14denní karanténu.

„Neumím se zbavit toho covidu... Celý pátek jsem ležel, v sobotu jsem zrušil celý program. Únava, stále mám plechovou chuť v ústech, jako kdybych něco necítil. Pořád srdeční arytmie a tyto hovadiny. To je strašná choroba, strašná,“ stěžoval si při dalším setkání na chatě, kde se scházel s podnikateli a advokáty, napojenými na zatčené z policejní akce Očistec.[89]

Ocenění

Dne 28. října 2014 mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva civilní skupiny I. třídy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SMER – sociálna demokracia na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Fico získal diplom docenta v odbore bezpečnostnej služby. SME [online]. Petit Press [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  2. ↑ UCL. Visit of Slovak Prime Minister. UCL News [online]. 2007-06-19 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Fico si byt koupil za nižší než tržní cenu. Peníze jsem vysoudil od médií, tvrdí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-01-10 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Fico koupil od stranického kolegy byt v Bratislavě se slevou 6 milionů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-01-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ BURČÍK, Matúš. Koľko stál Fica luxusný byt? Muňko mu ho predal za menej, ako ho sám kúpil. SME [online]. Petit Press, 2024-01-09 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  6. ↑ a b Ako Fico „vybýval“ Bašternákovu luxusnú rezidenciu: FOTO pred a po. plus7dni.pluska.sk [online]. 2020-03-03 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Slovenský realitní magnát stráví pět let ve vězení. Přijde i o luxusní byt, který pronajímá Ficovi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-03-14 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Slovenský parlament schválil vyslání jednotky do Iráku. Novinky.cz [online]. Borgis, 6. února 2003. Dostupné online. 
  9. ↑ Slovenští vojáci se vrátili z Iráku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. února 2007. Dostupné online. 
  10. ↑ Slovenský premiér Fico: samostatnost Kosova byla chyba. Novinky.cz [online]. Borgis, 20. února 2008. Dostupné online. 
  11. ↑ Slovensko není připraveno uznat samostatnost Kosova, řekl Fico. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2. dubna 2015. Dostupné online. 
  12. ↑ iDnes: Slovenský prezident pověřil vytvořením vlády Radičovou. Fico přiznal prohru., 2010-06-23
  13. ↑ Slovensko podalo žalobu na uprchlické kvóty. Jsou fiaskem, tvrdí Fico. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2. prosince 2015. Dostupné online. 
  14. ↑ POLOCHOVÁ, Iveta. Slovenský premiér Fico chce být prezidentem. Oznámil kandidaturu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-12-18 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ prezident2014.statistics.sk [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16. 
  16. ↑ Výsledky 2. kola - Prezidentské voľby 2014. VýsledkyVolieb.sk [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-11. 
  17. ↑ "Fico pospíchá do jádra Evropské unie". Novinky. 14. září 2017.
  18. ↑ Čína zrušila jednání s Ficem. Reaguje na setkání Kisky s dalajlámou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 6. listopadu 2016. Dostupné online. 
  19. ↑ Slovenská média: Vidíme konec Roberta Fica v přímém přenosu. Česká televize. 5. března 2018.
  20. ↑ Žádná mafie. Jána Kuciaka zavraždil amatér. Slovenský novinář zpochybňuje verzi policejního prezidenta. Seznam.cz. 6. března 2018.
  21. ↑ "Slovenský premiér Fico pokračuje v kritice prezidenta Kisky. Obvinil ho z destabilizace země a mocenských her". Hospodářské noviny. 6. března 2018.
  22. ↑ Odklon od Evropské unie a NATO směrem k Rusku. Fico cílí na extremistické voliče, říkají experti. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-05-05 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ Fico odsúdil útok Hamasu na Izrael. TERAZ.sk [online]. 19. října 2023. Dostupné online. 
  24. ↑ Fico, Pellegrini a Danko podepsali koaliční smlouvu o vzniku slovenské vlády. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-16 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Tři slovenské strany v čele s Ficovým Smerem podepsaly koaliční dohodu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-16 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK. Nová slovenská vláda premiéra Fica získala důvěru sněmovny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-21 [cit. 2023-12-2O]. Dostupné online. 
  27. ↑ Slovensko rozšíří zákaz dovozu zboží z Ukrajiny, rozhodla vláda. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-11-29 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK. Slovensko chce zrušit prokuraturu, která vyšetřuje korupci. EU varuje před změnou trestního zákoníku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-12-06 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČTK. Dražší cigarety, alkohol a speciální daň pro banky. Slovenská vláda navrhla nový konsolidační balíček. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-04-12 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČTK. Slovenský parlament schválil konsolidační balíček. Podle Fica má zajistit vyšší příjmy o 1,5 miliardy eur. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-12-19 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  31. ↑ NOVÁK, Ladislav. Snížení rozpočtu veřejnoprávní RTVS by mohlo ohrozit svobodu tisku, varují Reportéři bez hranic. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-12-14 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  32. ↑ Fico by chtěl odvolávat předsedu Ústavního soudu, už vyhlíží nového prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-03-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ Čaputová se kvůli novele trestního zákona obrátí na ústavní soud. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-02-16 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ Slovenský ústavní soud pozastavil kontroverzní novelu trestního zákoníku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-02-29 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  35. ↑ Fico: Summity EU jsou válečné kabinety, nejsme schopni přijít s mírovým návrhem. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2. května 2024. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  36. ↑ Slovakia rejects Crimea referendum. spectator.sme.sk. 24. března 2014. Dostupné online. 
  37. ↑ a b Robert Fico: Idem do kampane, v ktorej ma chcú zatvoriť [online]. [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  38. ↑ a b Fico kritizoval prezidenta Pavla za výrok o možném narušení vztahů. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 24. září 2023. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  39. ↑ Slováci už nechtějí pomáhat Ukrajině. Opozice boduje s mírovými hesly. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 3. června 2023. Dostupné online. 
  40. ↑ „Kořeny války na Ukrajině jsou v roce 2014, kdy ukrajinští fašisté vraždili civilisty ruské národnosti,“ řekl Fico po pozastavení členství Smeru v PES. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ Putin sílí, Rusko potřebujeme, píše Fico. Ukrajina už není schopna ofenzivy, míní. iDNES.cz [online]. MAFRA, 10. ledna 2024. Dostupné online. 
  42. ↑ ČTK; iDNES cz. Fico se chystá na Ukrajinu. Není to suverénní země a do NATO nepatří, uvedl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-01-20 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  43. ↑ Robert Fico by blokoval případný návrh na vstup Ukrajiny do NATO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-02-24 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  44. ↑ Fico tvrdě zaútočil na západní podporu Ukrajiny a hájil Putina. ‚Je falešně démonizován,‘ prohlásil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-02-25 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  45. ↑ VHK. V Kyjevě žádná válka není, tvrdí Fico. „ Panuje tam úplně normální život“. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2024-01-23 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  46. ↑ N, Tomáš Čorej, Denník. Fico otočil: Válka je nevyprovokovaná, Krym a Donbas patří Ukrajině. Na čem se shodl s ukrajinským premiérem. Deník N [online]. N Media, 2024-04-12 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  47. ↑ Fico odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-04-11 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  48. ↑ Fico odmítá nový migrační pakt. Novinky.cz [online]. Borgis, 16. dubna 2024. Dostupné online. 
  49. ↑ Atentát na Roberta Fica: Postřelili ho mezi příznivci. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-05-15 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili, vrtulník ho odváží do nemocnice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-05-15 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ MIMOŘÁDNÉ VYSÍLÁNÍ: Slovenský premiér Robert Fico byl postřelen. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-05-15 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  52. ↑ PERNÝ, Lukáš; GEŠPER, Marián; MINÁČ, Vladimír. CLEMENTIS & MINÁČ: Vlastenci alebo „buržoázni nacionalisti“?. [s.l.]: Matica slovenská 300 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-297-3. (slovensky) Google-Books-ID: 5Yy_EAAAQBAJ. 
  53. ↑ HNonline.sk - Smer definoval tretiu cestu. hnonline.sk [online]. 2001-12-16 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  54. ↑ AKTUALITY.SK. V Smere vymysleli nový názov strany a nakreslili iné logo. Odlíšia sa od Pellegriniho. Aktuality.sk [online]. 2021-05-19 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  55. ↑ Premiér Fico pre Pravdu: Odmietam bruselskú ľavicu, Slovensko má iné problémy. Od volieb dokazujeme, že sme pripravení vládnuť. Pravda.sk [online]. 2023-12-22 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  56. ↑ HNonline.sk - Už to pochopte, že Smer nie je bruselská sociálna demokracia, odkazuje Fico európskym socialistom. hnonline.sk [online]. 2023-10-13 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  57. ↑ Fico Strane európskych socialistov odkazuje, že je na Smer hrdý a nemieni svoje názory meniť. Pravda.sk [online]. 2023-10-14 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  58. ↑ A.S, Petit Press. Fico: Dubček prekročil hranice, stal sa svetovým štátnikom. domov.sme.sk [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  59. ↑ TERAZ.SK. Fico: Dubček veril v lepšiu spoločnosť, jeho idey prekročili hranice. TERAZ.sk [online]. 2016-12-13 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  60. ↑ BARAN, Michal. Premiér R. Fico udelil štátnu cenu Alexandra Dubčeka trom laureátom. Správy RTVS [online]. 2024-05-01 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  61. ↑ MIKUŠOVIČ, Dušan. Okolo Husáka by sme nemali vytvárať kult, Ficov veniec na jeho hrobe je iba exhibcionizmus, vraví historik. Denník N [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  62. ↑ TA3, televízia. Fico, Blaha aj Danko sa klaňali nad hrobom Husáka. Post Bellum nešetrí kritikou a nesúhlasí s manipuláciou histórie. ta3 [online]. 2024-01-11 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  63. ↑ Fico, Danko a Blaha sa poklonili pri hrobe posledného komunistického prezidenta ČSSR. Husák by mal 111 rokov. Pravda.sk [online]. 2024-01-10 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  64. ↑ Na Bradle si uctili pamiatku smrti Štefánika. Prišli stovky ľudí vrátane Fica a Pellegriniho, priebeh poznačili incidenty. Pravda.sk [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  65. ↑ R. FICO: Ľudovít Štúr sa nepochybne riadil heslom, že najkrajšie slová sú skutky | Úrad vlády SR. www.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  66. ↑ Snem Matice slovenské 17. 9. 2011
  67. ↑ a b c SMER - SOCIÁLNA DEMOKRACIA. Vzdali sme hold Dr. Vladimírovi Clementisovi👍🏻. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  68. ↑ A.S, Petit Press. Clementis má plastiku. domov.sme.sk [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  69. ↑ „V programe povstaleckej slovenskej národnej rady, kde úzko hoci nie bez problémov spolupracoviali občiansky blok demokratov s ľavičiarmi a komunistami nájdeme všetky nádeje slovenského národa. …Mám sen aby mená mužov povstania neskončili v zabudnutí. Myslím na Lettricha, Ursínyho, Horvátha, Šoltésa, Novomeského, Husáka, Šmidkeho, Goliana, Karavaša, Zaťka…“ (Robert Fico v roku 2013)
  70. ↑ Odhalenie busty Vladimíra Mináča. Alej dejateľov Rimavská Sobota. Okrem matičiarov prišiel na odhalenie aj Robert Fico. V. Mináč sa narodil v Klenovci... | By vobraze.skFacebook. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  71. ↑ Robert Fico - NEZABÚDAJME NA DEDIČSTVO SV. CYRILA A METODA. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  72. ↑ TASR. Fico na konferencii o kardinálovi Korcovi / Miloval nadovšetko svoju cirkev, ľudí a svoju vlasť. Otec kardinál odpúšťal. svetkrestanstva.postoj.sk [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  73. ↑ a b SLAVÍN, POSLEDNÝ ZÁSADNÝ PREJAV PRED ATENTÁTOM: ROBERT FICO s mierovým a antifašistickým posolstvom. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  74. ↑ Išlo o posledný najzásadnejší prejav štátnika pred atentátom. Čo povedal Robert Fico na Slavíne?. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  75. ↑ HNonline.sk - Fico: Matica slovenská náš národ vzkriesila z mŕtvych. hnonline.sk [online]. 2013-02-26 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  76. ↑ Predseda vlády SR Robert Fico sa stretol s predstaviteľmi Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov | Úrad vlády SR. www.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  77. ↑ Fico na výjazde v Azerbajdžane: V paláci vybavil alternatívu ruského plynu, prúdiť má cez Ukrajinu. Pravda.sk [online]. 2024-05-07 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  78. ↑ Unikly tajné nahrávky Roberta Fica. Matovič dští na jeho adresu vulgarismy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  79. ↑ Slovenská policie má podle médií odposlechy ze schůzek Fica. Mají potvrzovat snahy ovlivňovat kauzy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  80. ↑ Akce Očistec. Na Slovensku pozatýkali vedení policie z Ficovy éry. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  81. ↑ Fico uvázl v tajných odposleších z chaty. Slovenská média přirovnala odhalení ke kauze Gorila. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 26. října 2021. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  82. ↑ Slovenskem hýbou odposlechy z lovecké chaty. Místo pytláků zachytily Fica a právníky při poradách o korupčních kauzách. ČT24 [online]. Česká televize, 27. října 2021. Dostupné online. 
  83. ↑ Slovenská policie zadržela exministra vnitra Kaliňáka, obvinila i Fica. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  84. ↑ Slovenská policie obvinila Fica i Kaliňáka. Založili zločineckou skupinu, tvrdí. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  85. ↑ DELIMAN, Michal. Ranný brífing: „Najlepší“ minister vnútra už sedí, Fico sa zberá za ním. SME [online]. Petit Press, 2022-04-24 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  86. ↑ a b c KELLÖOVÁ, Laura. Kauza Súmrak: Žilinkova prokuratúra zrušila obvinenie Ficovi aj Kaliňákovi. Aktuality.sk [online]. Ringier Axel Springer SK, 2022-11-29 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  87. ↑ KINŠ, Viktor. Čo je paragraf 363, ktorým Žilinkova prokuratúra zastavuje vyšetrovania, a prečo je Boris Kollár ochotný povaliť preň vládu?. Refresher [online]. REFRESHER Media CZ [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  88. ↑ Slovenská prokuratura zrušila stíhání expremiéra Fica i exministra vnitra. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-11-29 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  89. ↑ Strašná nemoc, řekl Fico kumpánům o covidu. Veřejně přitom hájí odmítače. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-10-29. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Evropská rada
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kristen Michal (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Dick Schoof (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)

Znak Evropské rady
Znak Evropské rady
Premiéři Slovenska
ČSSR a ČSFR
Štefan Sádovský (1969) • Peter Colotka (1969–1988) • Ivan Knotek (1988–1989) • Pavol Hrivnák (1989) • Milan Čič (1989–1990) • Vladimír Mečiar (1990–1991) • Ján Čarnogurský (1991–1992) • Vladimír Mečiar (1992; vláda pokračovala dál v samostatné SR)
Slovenská republika
Vladimír Mečiar (1993–1994) • Jozef Moravčík (1994) • Vladimír Mečiar (1994–1998) • Mikuláš Dzurinda (1998–2006) • Robert Fico (2006–2010) • Iveta Radičová (2010–2012) • Robert Fico (2012–2018) • Peter Pellegrini (2018–2020) • Igor Matovič (2020–2021) • Eduard Heger (2021–2023) • Ľudovít Ódor (2023) • Robert Fico (od 2023)
První vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 4. července 2006, SMER-SD)
Členové v den jmenování vlády
4. července 2006
Dušan Čaplovič (místopředseda vlády pro znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny, SMER-SD) • Robert Kaliňák (místopředseda vlády, vnitro, SMER-SD) • Ján Mikolaj (místopředseda vlády, školství, SNS) • Štefan Harabin (místopředseda vlády, spravedlnost – konec úřadu 23. června 2009, ĽS-HZDS) • Ľubomír Jahnátek (hospodářství, SMER-SD) • Ján Počiatek (finance, SMER-SD) • Ľubomír Vážny (doprava, pošty a telekomunikace, SMER-SD) • Miroslav Jureňa (zemědělství – konec úřadu 28. listopadu 2007, ĽS-HZDS) • Marian Janušek (výstavba a regionální rozvoj – konec úřadu 15. dubna 2009, SNS) • František Kašický (obrana – konec úřadu 30. ledna 2008, SMER-SD) • Ján Kubiš (zahraniční věci – konec úřadu 26. ledna 2009, nestraník) • Viera Tomanová (práce, sociální věci a rodina, SMER-SD) • Jaroslav Izák (životní prostředí – konec úřadu 18. srpna 2008, SNS) • Marek Maďarič (kultura, SMER-SD) • Ivan Valentovič (zdravotnictví – konec úřadu 3. června 2008, SMER-SD)
Členové jmenovaní později
28. listopadu 2007
Zdenka Kramplová (zemědělství – konec úřadu 18. října 2008, ĽS-HZDS)
30. ledna 2008
3. června 2008
Richard Raši (zdravotnictví, SMER-SD)
18. srpna 2008
Ján Chrbet (životní prostředí – konec úřadu 5. května 2009, SNS)
18. října 2008
Stanislav Becík (zemědělství – konec úřadu 16. září 2009, ĽS-HZDS)
26. ledna 2009
Miroslav Lajčák (zahraniční věci, SMER-SD)
15. dubna 2009
Igor Štefanov (výstavba a regionální rozvoj – konec úřadu 11. března 2010, SNS)
20. května 2009
Viliam Turský (životní prostředí – konec úřadu 28. srpna 2009, SNS)
3. července 2009
Viera Petríková (místopředsedkyně vlády, spravedlnost, ĽS-HZDS)
16. září 2009
Vladimír Chovan (zemědělství, ĽS-HZDS)
29. října 2009
Jozef Medveď (životní prostředí, SMER-SD)
11. března 2010
Ján Mikolaj (výstavba a regionální rozvoj, SNS, ve vládě již jako ministr školství)
Druhá vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 4. dubna 2012, SMER-SD)
Členové v den jmenování vlády
4. dubna 2012
Robert Kaliňák (místopředseda vlády, vnitro, SMER-SD) • Miroslav Lajčák (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestr.) • Peter Kažimír (místopředseda vlády, finance, od 6. května do 16. června 2015 hospodářství, SMER-SD) • Ľubomír Vážny (místopředseda vlády pro hospodářství a ekonomiku, SMER-SD) • Martin Glváč (obrana, SMER-SD) • Ján Počiatek (doprava, výstavba a regionální rozvoj, SMER-SD) • Tomáš Borec (spravedlnost, nestr.) • Ján Richter (práce, sociální věci a rodina, SMER-SD) • Zuzana Zvolenská (zdravotnictví, nestr. – odvolána 6. listopadu 2014) Tomáš Malatinský (hospodářství, nestr. – odvolán 3. července 2014) • Ľubomír Jahnátek (zemědělství a rozvoj venkova, SMER-SD) • Peter Žiga (životní prostředí, SMER-SD) • Dušan Čaplovič (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD – odvolán 3. července 2014) • Marek Maďarič (kultura, SMER-SD)
Členové jmenovaní později
3. července 2014
Pavol Pavlis (hospodářství, SMER-SD – demise 6. května 2015)  • Peter Pellegrini (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD – demise 25. listopadu 2014)
6. listopadu 2014
Viliam Čislák (zdravotnictví), SMER-SD)
25. listopadu 2014
Juraj Draxler (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD)
16. června 2015
Vazil Hudák (hospodářství, SMER-SD)
Třetí vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 23. března 2016, SMER–SD)
Členové v den jmenování vlády
23. března 2016
Roman Brecely, Árpád Érsek (doprava, výstavba a regionální rozvoj, SIEŤ) • Tomáš Drucker (zdravotnictví, nestr.) • Peter Gajdoš (obrana, nestr.; posléze SNS) • Robert Kaliňák (místopředseda, vnitro, SMER–SD) • Peter Kažimír (finance, SMER–SD) • Miroslav Lajčák (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr.) • Marek Maďarič (kultura, SMER–SD) • Gabriela Matečná (zemědělství a rozvoj venkova, nestr.) • Peter Pellegrini (místopředseda pro investice a informatizaci, SMER–SD) • Peter Plavčan (školství, věda, výzkum a sport, nestr.) • Ján Richter (práce, sociální věci a rodina, SMER–SD) • László Sólymos (životní prostředí, MOST-HÍD) • Peter Žiga (hospodářství, SMER–SD) • Lucia Žitňanská (místopředsedkyně, spravedlnost, MOST-HÍD)
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 25. října 2023, SMER–SD)
Členové v den jmenování vlády
25. října 2023
Juraj Blanár (zahraniční věci a evropské záležitosti, SMER–SD) • Zuzana Dolinková (zdravotnictví, HLAS-SD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ demise 10. října 2024) • Tomáš Drucker (školství, věda, výzkum a sport, HLAS-SD) • Robert Kaliňák (místopředseda vlády, obrana, SMER–SD) • Ladislav Kamenický (finance, SMER–SD) • Peter Kmec (místopředseda vlády pro plán obnovy a eurofondy, HLAS-SD) • Richard Raši (investice, regionální rozvoj a informatizace, HLAS-SD) • Jozef Ráž ml. (doprava, nestr. za SMER–SD) • Denisa Saková (místopředsedkyně vlády, hospodářství, HLAS-SD) • Boris Susko (spravedlnost, SMER–SD) • Martina Šimkovičová (kultura, nestr. za SNS) • Matúš Šutaj Eštok (vnitro, HLAS-SD) • Richard Takáč (zemědělství a rozvoj venkova, SMER–SD) • Tomáš Taraba (místopředseda vlády, životní prostředí, nez. za SNS) • Erik Tomáš (práce, sociální věci a rodina, HLAS-SD)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2024
Dušan Keketi (bez portfeje, od 1. února 2024 cestovní ruch a sport, nestr. za SNS)
10. října 2024
Kamil Šaško (zdravotnictví, HLAS-SD)
Ministři obrany Slovenské republiky
1993–20022002–20082008–20162016–dosud
Ministerstvo obrany
Ministři spravedlnosti Slovenské republiky
1993–20062006–20122012–20232023–dosud
Ministerstvo spravedlnosti
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Fico&oldid=24094835“