Wikipedista:Honzasoukup/Pískoviště: Porovnání verzí

Pět cest do Eda
Základní informace
Lokalizace
Start	Nihonbaši
Cíl	most Sandžó Óhaši

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 6. 2024, 20:04

Pět cest do Eda (五街道, Gokaidō), někdy označované také jako "pět dálnic", bylo pět centrálně spravovaných cest neboli kaidó, které vznikly nebo byly významně rozšířeny v období Edo (1603-1867) a které spojovaly faktické hlavní město Edo (dnešní Tokio) s vnějšími provinciemi. Nejdůležitější z těchto cest byla Tókaidó, která spojovala Edo a Kjóto. Iejasu Tokugawa zahájil výstavbu těchto pěti tras, aby zvýšil svou kontrolu nad zemí již v roce 1601, ale za hlavní trasy je prohlásil až Iecuna Tokugawa, čtvrtý šógun Tokugawského šógunátu. Podél trasy byly zřizovány poštovní stanice, kde si cestovatelé mohli odpočinout a nakoupit zásoby.^[1] Trasy vzkvétaly i díky politice sankin-kótai, která vyžadovala, aby daimjó (regionální vládci) pobývali střídavě v domovských provinciích a v Edu.[1].

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edo Five Routes na anglické Wikipedii.

↑ Encyclopedia of Japan. Gokaidō. Tokyo: Shogakukan, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2007. OCLC 56431036

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Honzasoukup/Pískoviště na Wikimedia Commons

[e-1] Encyclopedia of Japan. Gokaidō. Tokyo: Shogakukan, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2007. OCLC 56431036

[1]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 | cíl = most Sandžó Óhaši
 }}
-'''Pět cest do Eda''' ({{Cizojazyčně|ja|五街道}}, ''Gokaidō'') Někdy se překládá jako "pět dálnic", bylo pět centrálně spravovaných cest neboli kaidō, které spojovaly faktické hlavní město Japonska Edo (dnešní Tokio) s vnějšími provinciemi v období Edo (1603-1868).Nejdůležitější z těchto cest byla Tōkaidō, která spojovala Edo a Kjóto. Tokugawa Iejasu zahájil výstavbu těchto pěti tras, aby zvýšil svou kontrolu nad zemí, v roce 1601, ale za hlavní trasy je prohlásil až Tokugawa Ietsuna, čtvrtý šógun Tokugawského šógunátu a Iejasuův pravnuk. Podél trasy byly zřízeny poštovní stanice, kde si cestovatelé mohli odpočinout a nakoupit zásoby[1]. trasy vzkvétaly díky politice sankin-kōtai, která vyžadovala, aby daimjó (regionální vládci) cestovali střídavě po trasách do Eda[1].
+'''Pět cest do Eda''' ({{Cizojazyčně|ja|五街道}}, ''Gokaidō''), někdy označované také jako "pět dálnic", bylo pět centrálně spravovaných cest neboli kaidó, které vznikly nebo byly významně rozšířeny v [[období Edo]] (1603-1867) a které spojovaly faktické hlavní město [[Edo]] (dnešní [[Tokio]]) s vnějšími provinciemi. Nejdůležitější z těchto cest byla [[Tókaidó]], která spojovala Edo a [[Kjóto]]. [[Iejasu Tokugawa]] zahájil výstavbu těchto pěti tras, aby zvýšil svou kontrolu nad zemí již v roce 1601, ale za hlavní trasy je prohlásil až [[Iecuna Tokugawa]], čtvrtý šógun [[Šógunát Tokugawa|Tokugawského šógunátu]]. Podél trasy byly zřizovány poštovní stanice, kde si cestovatelé mohli odpočinout a nakoupit zásoby.<ref name="e">{{cite encyclopedia|encyclopedia=Encyclopedia of Japan |title=Gokaidō |url=http://rekishi.jkn21.com/ |access-date=10 November 2012 |year=2012 |publisher=Shogakukan |location=Tokyo |oclc=56431036 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070825113418/http://rekishi.jkn21.com/ |archive-date=25 August 2007 }}</ref> Trasy vzkvétaly i díky politice sankin-kótai, která vyžadovala, aby daimjó (regionální vládci) pobývali střídavě v domovských provinciích a v Edu.[1].
 == Poznámky ==