Fanarioti: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: sh:Fanarioti |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Fanarioti''' (''[[řečtina|řecky]]: Φαναριώτες, [[rumunština|rumunsky]]: Fanarioţi, [[bulharština|bulharsky]]:Фaнариоти'') představovali vlivnou řeckou [[diaspora|diasporu]], včetně [[helenizace|helenizovaných]] Rumunů a Albánců. Jejich centrem se stala tehdejší prominentní [[konstantinopol]]ská čtvrť [[Fanar]] (''česky: maják''), kde měl své sídlo také ekumenický [[patriarcha]]. |
'''Fanarioti''' (''[[řečtina|řecky]]: Φαναριώτες, [[rumunština|rumunsky]]: Fanarioţi, [[bulharština|bulharsky]]:Фaнариоти'') představovali vlivnou řeckou [[diaspora|diasporu]], včetně [[helenizace|helenizovaných]] Rumunů a Albánců. Jejich centrem se stala tehdejší prominentní [[konstantinopol]]ská čtvrť [[Fanar]] (''česky: maják''), kde měl své sídlo také ekumenický [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]]. |
||
Fanarioti se již od [[17. století]] postupně prosazovali ve státní správě [[Osmanská říše|Osmanské říše]], nejvíce ve [[Valašsko|Valašsku]] a [[Moldavsko|Moldavsku]], kde zastávali významné úřady. |
Fanarioti se již od [[17. století]] postupně prosazovali ve státní správě [[Osmanská říše|Osmanské říše]], nejvíce ve [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]] a [[Moldavsko|Moldavsku]], kde zastávali významné úřady. Spravovali částečně také i bulharská území.<ref name="RAD-63">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Šeba |
|||
| jméno = Jan |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Rusko a Malá dohoda v politice světové |
|||
| vydavatel = Melantrich |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = |
|||
| počet stran = 652 |
|||
| isbn = |
|||
| kapitola = II. |
|||
| strany = 63 |
|||
| jazyk = čeština |
|||
}}</ref> Většina z nich stála v opozici vůči [[řecká osvobozenecká válka|řeckému povstání]], které propuklo ve 20. letech [[19. století]]. Důvodem tohoto postoje byl strach ze zhoršení postavení řeckého živlu v rámci Osmanské říše. Přesto se zejména mladší členové Fanariotů naopak k tomuto povstání aktivně připojili a v rámci tajného spolku [[Filiki Eteria]] se účastnili i jeho přípravy (např. Alexandros a Demetrius Ypsilanti). |
|||
== Příjmení hlavních fanariotských rodů == |
== Příjmení hlavních fanariotských rodů == |
||
* Argyropoulos |
* Argyropoulos |
||
* Callimach (''Călmaşu''), původně bojarský rod z |
* Callimach (''Călmaşu''), původně bojarský rod z Moldavska |
||
* Cantacuzino |
* Cantacuzino |
||
* Caradjas (Caragea) |
* Caradjas (Caragea) |
||
* Ghikas (''Ghica'', ''Ghyka'' či ''Ghika'') |
* Ghikas (''Ghica'', ''Ghyka'' či ''Ghika'') |
||
* Kavadas (Kavvadas) |
|||
* Manos |
* Manos |
||
* Mavrocordatos (''Mavrocordat'') |
* Mavrocordatos (''Mavrocordat'') |
||
Řádek 14: | Řádek 28: | ||
* Mourousis (''Moruzi'') |
* Mourousis (''Moruzi'') |
||
* Musurus |
* Musurus |
||
* Racovitza (''Racoviţă''), valašský šlechtický rod |
* Racovitza (''Racoviţă''), valašský šlechtický rod |
||
* Rosettis (''Ruset'' či ''Russeti'') |
* Rosettis (''Ruset'' či ''Russeti'') |
||
* Soutzos (''Suţu'' či ''Sutzu'') |
* Soutzos (''Suţu'' či ''Sutzu'') |
||
* Ypsilantis (''Ipsilanti'') |
* Ypsilantis (''Ipsilanti''), například [[Alexandros Ypsilanti]] |
||
* Vacarescu |
* Vacarescu |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = Pečenka |
||
| jméno = |
| jméno = M. |
||
| příjmení2 = Luňák |
|||
| jméno2 = P. |
|||
| odkaz na autora = |
| odkaz na autora = |
||
| titul = Encyklopedie |
| titul = Encyklopedie moderní historie |
||
| vydavatel = Libri |
| vydavatel = Libri |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| rok = |
| rok = 1998 |
||
| isbn = 80-85983- |
| isbn = 80-85983-46-X |
||
| kapitola = |
| kapitola = |
||
| strany = |
| strany = 135 |
||
}} |
}} |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Dějiny Řecka]] |
* [[Dějiny Řecka]] |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3132 Profil fanariota Alexandrose Ypsilanty.] |
* [http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3132 Profil fanariota Alexandrose Ypsilanty.] {{Wayback|url=http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3132 |date=20160303235734 }} |
||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Řecko|Osmanská říše}} |
{{Portály|Řecko|Osmanská říše}} |
||
[[Kategorie:Dějiny Turecka]] |
[[Kategorie:Dějiny Turecka]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Dějiny Rumunska]] |
[[Kategorie:Dějiny Rumunska]] |
||
[[Kategorie:Dějiny Albánie]] |
[[Kategorie:Dějiny Albánie]] |
||
[[Kategorie:Osmanské Řecko]] |
[[Kategorie:Osmanské Řecko]] |
||
[[Kategorie:Dějiny Moldavska]] |
[[Kategorie:Dějiny Moldavska]] |
||
[[ar:يونان الفنار]] |
|||
[[de:Phanarioten]] |
|||
[[el:Φαναριώτες]] |
|||
[[en:Phanariotes]] |
|||
[[es:Fanariotas]] |
|||
[[fi:Fanariootit]] |
|||
[[fr:Phanariotes]] |
|||
[[gl:Fanariotas]] |
|||
[[he:פנרים]] |
|||
[[hr:Fanariot]] |
|||
[[it:Fanarioti]] |
|||
[[ja:ファナリオティス]] |
|||
[[ko:파나리오테스]] |
|||
[[nl:Fanarioten]] |
|||
[[pl:Fanarioci]] |
|||
[[ro:Epoca fanariotă]] |
|||
[[ru:Фанариоты]] |
|||
[[sh:Fanarioti]] |
|||
[[sl:Fanarioti]] |
|||
[[sr:Фанариоти]] |
|||
[[sv:Fanarioter]] |
|||
[[tr:Fenerli Rumlar]] |
|||
[[uk:Фанаріоти]] |
Aktuální verze z 13. 6. 2024, 13:17
Fanarioti (řecky: Φαναριώτες, rumunsky: Fanarioţi, bulharsky:Фaнариоти) představovali vlivnou řeckou diasporu, včetně helenizovaných Rumunů a Albánců. Jejich centrem se stala tehdejší prominentní konstantinopolská čtvrť Fanar (česky: maják), kde měl své sídlo také ekumenický patriarcha.
Fanarioti se již od 17. století postupně prosazovali ve státní správě Osmanské říše, nejvíce ve Valašsku a Moldavsku, kde zastávali významné úřady. Spravovali částečně také i bulharská území.[1] Většina z nich stála v opozici vůči řeckému povstání, které propuklo ve 20. letech 19. století. Důvodem tohoto postoje byl strach ze zhoršení postavení řeckého živlu v rámci Osmanské říše. Přesto se zejména mladší členové Fanariotů naopak k tomuto povstání aktivně připojili a v rámci tajného spolku Filiki Eteria se účastnili i jeho přípravy (např. Alexandros a Demetrius Ypsilanti).
Příjmení hlavních fanariotských rodů
[editovat | editovat zdroj]- Argyropoulos
- Callimach (Călmaşu), původně bojarský rod z Moldavska
- Cantacuzino
- Caradjas (Caragea)
- Ghikas (Ghica, Ghyka či Ghika)
- Kavadas (Kavvadas)
- Manos
- Mavrocordatos (Mavrocordat)
- Mavrogenes (Mavrogheni)
- Mourousis (Moruzi)
- Musurus
- Racovitza (Racoviţă), valašský šlechtický rod
- Rosettis (Ruset či Russeti)
- Soutzos (Suţu či Sutzu)
- Ypsilantis (Ipsilanti), například Alexandros Ypsilanti
- Vacarescu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich 652 s. Kapitola II., s. 63.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. S. 135.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanarioti na Wikimedia Commons
- Profil fanariota Alexandrose Ypsilanty. Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.