Přeskočit na obsah

Ragtime: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad z aj verze
 
(Není zobrazeno 50 mezilehlých verzí od 36 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=hudebním stylu, předchůdci jazzu|druhý=americkém filmu z roku [[1981]]|stránka=Ragtime (film)}}
{{Různé významy|tento=hudebním stylu, předchůdci jazzu}}
[[Soubor:Seydel ragtime band.jpg|náhled|Harmonika Ragtime Band (1920); tehdy fa Seydel vyráběla 7 milionů harmonik ročně]]
'''Ragtime''' (odvozeno od anglického ''to rag'' roztrhat, rozervat) je osobitý a specifický způsob [[klavír]]ní hry, který je považován za poslední mezistupeň mezi tradiční [[černošská lidová hudba|černošskou lidovou hudbou]] a [[jazz]]em. Začal se formovat koncem [[19. století]] ([[1885]]), kdy se také nazýval dobovým pojmem '''cake-walk''' nebo '''coon-song'''.


Základní hudební prvky převzal ragtime z tzv. [[minstrel show]]s. To byla představení bělošských kabaretů v USA, která [[Parodie|parodovala]] hudbu a život amerických [[černoch]]ů. V těchto představeních hráli běloši s načerněnými [[obličej]]i. Po zrušení otroctví začali hudbu těchto [[kabaret]]ů oficiálně hrát i černoši. Původním nástrojem tohoto stylu hry bylo [[Banjo|bendžo]], které ale mohovitější a vzdělanější černošští hudebníci začali v průběhu [[19. století]] opouštět a stále častěji je nahrazovali klasickým [[klavír|fortepianem]].
[[Soubor:Seydel ragtime band.jpg|thumb|Harmonika s označením Ragtime band]]
'''Ragtime''' (odvozeno od anglického ''to rag'' - roztrhat,rozervat) je osobitý a specifický způsob [[klavír]]ní hry, který je považován za poslední mezistupeň mezi tradiční [[černošská lidová hudba|černošskou lidovou hudbou]] a [[jazz]]em. Začal se formovat počátkem koncem [[19. století]] ([[1885]]), kdy se také nazýval dobovým pojmem '''cake-walk''' nebo '''coon-song'''.


Ragtime je vlastně pravidelný rytmus v polkovém či pochodovém tempu s oktávovým [[bas]]em na těžkých dobách s bohatě [[synkopa|synkopovanou]] melodií. [[Melodie]] je jakoby rytmicky roztrhána či rozcupována, to vše v jediném přísném základním dvoučvrťovém metru. Od toho také vznikl název hudebního stylu. V rytmu ještě není patrná žádná nepravidelnost ani náznaky mnohem pozdějšího [[Swing (hudba)|swingu]].
Základní hudební prvky převzal ragtime z tzv. [[minstrel shows]]. To byla představení bělošských kabaretů v USA, která [[Parodie|parodovala]] hudbu a život amerických [[černoch]]ů. V těchto představeních hráli běloši s načerněnými [[obličej]]i. Po zrušení otroctví začali hudbu těchto [[kabaret]]ů oficiálně hrát i černoši. Původním nástrojem tohoto stylu hry bylo [[bendžo]], které ale movitější a vzdělanější černošští hudebníci začali v průběhu [[19. století]] sami opouštět a stále více používali klasické [[klavír|fortepiano]].


Mnoho černošských pianistů považovalo ragtime za [[Vážná hudba|vážnou hudbu]] a doufali, že ho tak bude přijímat i veřejnost. V té době byla taková představa poněkud nereálná, ale v 70. letech [[20. století]] si veřejnost na ragtime vzpomněla desky s ragtimem na nějaký čas obsadily špičková místa na žebříčcích nejprodávanější vážné hudby v [[Spojené státy americké|USA]]. Za všechno mohl film ''[[Podraz]]'' (''The Sting''), ve kterém zazněl asi nejslavnější ragtime [[Scott Joplin|Scotta Joplina]] ''[[The Entertainer]]'' (1902), česky pod názvem ''Komika''.
Ragtime je vlastně pravidelný rytmus v polkovém či pochodovém tempu s oktávovým [[bas]]em na těžkých dobách s bohatě [[synkopa|synkopovanou]] melodií. [[Melodie]] je zde jakoby rytmicky roztrhána či rozcupována, to vše v jediném přísném základním dvoučvrťovém metru. Od toho také vznikl název tohoto hudebního stylu. V rytmu ještě není patrná žádná nepravidelnost ani náznaky mnohem pozdějšího [[Swing (hudba)|swingu]].
[[Soubor:Charlie Fox with banjo.jpg|náhled|Bendžista Charley Fox (1858)<ref>FOX, Charley H. ''Johnny's Equal Is Not Here.'' [Notový záznam pro klavír a 4hlasý sbor.] New York: William Hall & Son, 1858. Dostupné také z: https://repository.library.brown.edu/studio/item/bdr:19343/</ref>]]


== Klasikové stylu, abecedně ==
Mnoho černošských pianistů považovalo ragtime za [[Vážná hudba|vážnou hudbu]] a doufali, že ho tak bude [[veřejnost]] přijímat. V té době byla taková představa poněkud nereálná, ale v 70. letech [[20. století]] si veřejnost na ragtime opět vzpomněla - jeho desky na nějaký čas obsadily špičková místa na žebříčcích nejprodávanější vážné hudby v [[USA]]. Za všechno mohl film ''Podraz'' (''The Sting''), ve kterém zazněl asi nejslavnější ragtime Scotta Joplina – česky s názvem ''Komika'', ovšem známější je jeho původní název ''[[The Entertainer]]'' (1902).
* [[Felix Arndt]] (1889–1918)
[[Soubor:Charlie Fox with banjo.jpg|thumb|Černošský hudebník s bendžem v roce 1858, původní černošská hudba na dobové rytině]]
* [[Winifred Atwellová]] (1910–1983)

* [[Frank P. Banta]] (1870–1903)
== Klasikové stylu ==
* [[Louis Chauvin]] (1881–1908)
*[[Scott Joplin]] (pravděpodobně [[24. listopad]]u [[1868]] až [[1. duben|1. dubna]] [[1917]])
*[[James Scott]] ([[1886]]-[[1938]])
* [[Scott Joplin]] (1868–1917)
* [[Joe Jordan (hudebník)|Joe Jordan]] (1882–1971)
*[[Louis Chauvin]] ([[1881]]-[[1908]])
*[[Tom Turpin]] ([[1873]]-[[1922]])
* [[Verdi Karns]] (1882–1925)
*[[Joseph Lamb|Joseph F.Lamb]] ([[1887]]-[[1960]])
* [[Joseph Lamb|Joseph F. Lamb]] (1887–1960)
*[[Jelly Roll Morton]] ([[1885]]-[[1941]]) - což byl také pozdější [[jazz]]man
* [[Jelly Roll Morton]] (1885–1941) což byl také pozdější [[jazz]]man
* [[James Scott (hudebník)]] (1886–1938)
*[[Winifred Atwellová]] ([[1910]] - [[1983]])
* [[Tom Turpin]] (1873–1922)


== Domácí interpreti ==
== Domácí interpreti ==
Prvním významným klasickým skladatelem, který se vážně zajímal o ragtime, byl Antonín Dvořák.


Z našich interpretů se tomuto stylu hry velice dobře věnoval [[Vladimír Klusák]], umí jej velice dobře hrát třeba paní [[Eva Mládková]] (manželka [[Ivan Mládek|Ivana Mládka]]). Klasickou skladbou v tomto stylu je slavná [[klavír]]ní skladba [[Jaroslav Ježek|Jaroslava Ježka]] ''[[Bugatti Step]]''.
Z našich interpretů se ragtimu velice dobře věnoval [[Vladimír Klusák]], umí jej velice dobře hrát třeba paní [[Eva Mládková]] (manželka [[Ivan Mládek|Ivana Mládka]]). Klasickou skladbou v tomto stylu je známá [[klavír]]ní skladba [[Jaroslav Ježek|Jaroslava Ježka]] ''[[Bugatti Step]]''.


== Použité zdroje ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* CORNICK, Mike. ''Mike Cornick's piano ragtime duets: six easy pieces'' [hudebnina]. Vienna: Universal Edition, ©1997. 37 s. ISBN 978-3-7024-3252-2.
* [[Lubomír Dorůžka|DORŮŽKA, Lubomír]]. ''Panoráma populární hudby 1918/1978, aneb, Nevšední písničkáři všedních dní.'' 2. vyd. L. D. naps. za spolupráce [[Petr Dorůžka|Petra Dorůžky]], slovo závěrem Ať hudba dále zní naps. [[Vladimír Čechák]], ilustrace [[Vladimír Renčín]]. Praha: Mladá fronta, 1987. 284 s. Más, sv. 371.
* FOX, Charley H. ''Johnny's Equal Is Not Here. Sung at Wood’s Minstrels'' [hudebnina]. New York: William Hall & Son, 1858. v Dostupné také z: https://repository.library.brown.edu/studio/item/bdr:19343/
* JOPLIN, Scott. ''Joplin ragtime duets: four classic rags for one piano, four hands'' [hudebnina]. Milwaukee: Hal Leonard Corporation, ©2009. 30 s. not. Popular songs: Hal Leonard Student Piano Library. ISBN 978-1-4234-6846-2.
* ''Malá československá encyklopedie. Sv. 5, Pom–S.'' Praha: Academia, 1987. 998 s.
* MLÁDKOVÁ, Eva. ''Classic Ragtime Piano – Eva Mládková'' [audiokazeta]. Praha: Hudební vydavatelství Platón, [rok vydání?].
* ''Ragtime guitar'' [zvukový záznam]. [Hraje [[Stanislav Barek]] a [[Adib Ghali]], text na obalu napsal [[Petr Dorůžka]].] Praha: Levné knihy KMa, 2004. 1 CD (42:18), notový záznam (PDF), 1 leták.
* SOARS, Liz a SOARS, John. ''New Headway English Course: Intermediate Students’s Book.'' 3th ed. Oxford: Oxford University Press, 1996.


=== Související články ===
*[[Lubomír Dorůžka]], Panoráma populární hudby [[1918]]/[[1978]], [[Mladá fronta]] v roce [[1981]], katalogové číslo 23-068-81 09/21
* [[Ragtime (film)]] – filmová adaptace režiséra [[Miloš Forman|Miloše Formana]].
*[[Československá akademie věd]]: Malá československá encyklopedie, Praha: Academia, 1986
*Liz and John Soars: New Headway English Course Intermediate, Student’s Book, Oxford University Press, 1996
*CD deska ''Classic Ragtime Piano - Eva Mládková'' - vydal Platon
*CD deska ''Ragtime guitar'' (hraje [[Stanislav Barek]] a [[Adib Ghali]]) - vydaly Levné knihy v roce [[2004]], text na obalu napsal [[Petr Dorůžka]]


=== Externí odkazy ===
* [https://www.seydel1847.de/epages/Seydel1847.sf/en_IE/?ObjectPath=/Shops/Seydel/Categories/About_us/Geschichte/Zwischen_den_Kriegen1&IC_TaxModel=1&Currency=EUR Harmoniky fy Seydel]
* {{Commonscat}}

{{Jazz}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}

[[Kategorie:Ragtime| ]]
[[Kategorie:Lidová hudba]]
[[Kategorie:Lidová hudba]]
[[Kategorie:Jazzové žánry]]
[[Kategorie:Jazzové žánry]]
[[Kategorie:Afroamerická hudba]]

[[ar:راجتايم (موسيقى)]]
[[be:Рэгтайм]]
[[bg:Рагтайм]]
[[ca:Ragtime]]
[[da:Ragtime]]
[[de:Ragtime]]
[[el:Ράγκταϊμ]]
[[en:Ragtime]]
[[eo:Ragtimo]]
[[es:Ragtime]]
[[et:Ragtime]]
[[eu:Ragtime]]
[[fa:رگتایم]]
[[fi:Ragtime]]
[[fr:Ragtime]]
[[gl:Ragtime]]
[[he:רגטיים]]
[[it:Ragtime]]
[[ja:ラグタイム]]
[[la:Ragtime]]
[[nl:Ragtime]]
[[nn:Ragtime]]
[[no:Ragtime]]
[[pl:Ragtime]]
[[pt:Ragtime]]
[[ru:Рэгтайм]]
[[sc:Ragtime]]
[[sh:Ragtime]]
[[sl:Ragtime]]
[[sv:Ragtime]]
[[uk:Реґтайм]]

Aktuální verze z 30. 11. 2022, 21:14

Tento článek je o hudebním stylu, předchůdci jazzu. Další významy jsou uvedeny na stránce Ragtime (rozcestník).
Harmonika Ragtime Band (1920); tehdy fa Seydel vyráběla 7 milionů harmonik ročně

Ragtime (odvozeno od anglického to rag – roztrhat, rozervat) je osobitý a specifický způsob klavírní hry, který je považován za poslední mezistupeň mezi tradiční černošskou lidovou hudbou a jazzem. Začal se formovat koncem 19. století (1885), kdy se také nazýval dobovým pojmem cake-walk nebo coon-song.

Základní hudební prvky převzal ragtime z tzv. minstrel shows. To byla představení bělošských kabaretů v USA, která parodovala hudbu a život amerických černochů. V těchto představeních hráli běloši s načerněnými obličeji. Po zrušení otroctví začali hudbu těchto kabaretů oficiálně hrát i černoši. Původním nástrojem tohoto stylu hry bylo bendžo, které ale mohovitější a vzdělanější černošští hudebníci začali v průběhu 19. století opouštět a stále častěji je nahrazovali klasickým fortepianem.

Ragtime je vlastně pravidelný rytmus v polkovém či pochodovém tempu s oktávovým basem na těžkých dobách s bohatě synkopovanou melodií. Melodie je jakoby rytmicky roztrhána či rozcupována, to vše v jediném přísném základním dvoučvrťovém metru. Od toho také vznikl název hudebního stylu. V rytmu ještě není patrná žádná nepravidelnost ani náznaky mnohem pozdějšího swingu.

Mnoho černošských pianistů považovalo ragtime za vážnou hudbu a doufali, že ho tak bude přijímat i veřejnost. V té době byla taková představa poněkud nereálná, ale v 70. letech 20. století si veřejnost na ragtime vzpomněla – desky s ragtimem na nějaký čas obsadily špičková místa na žebříčcích nejprodávanější vážné hudby v USA. Za všechno mohl film Podraz (The Sting), ve kterém zazněl asi nejslavnější ragtime Scotta Joplina The Entertainer (1902), česky pod názvem Komika.

Bendžista Charley Fox (1858)[1]

Klasikové stylu, abecedně

[editovat | editovat zdroj]

Domácí interpreti

[editovat | editovat zdroj]

Prvním významným klasickým skladatelem, který se vážně zajímal o ragtime, byl Antonín Dvořák.

Z našich interpretů se ragtimu velice dobře věnoval Vladimír Klusák, umí jej velice dobře hrát třeba paní Eva Mládková (manželka Ivana Mládka). Klasickou skladbou v tomto stylu je známá klavírní skladba Jaroslava Ježka Bugatti Step.

  1. FOX, Charley H. Johnny's Equal Is Not Here. [Notový záznam pro klavír a 4hlasý sbor.] New York: William Hall & Son, 1858. Dostupné také z: https://repository.library.brown.edu/studio/item/bdr:19343/

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CORNICK, Mike. Mike Cornick's piano ragtime duets: six easy pieces [hudebnina]. Vienna: Universal Edition, ©1997. 37 s. ISBN 978-3-7024-3252-2.
  • DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978, aneb, Nevšední písničkáři všedních dní. 2. vyd. L. D. naps. za spolupráce Petra Dorůžky, slovo závěrem Ať hudba dále zní naps. Vladimír Čechák, ilustrace Vladimír Renčín. Praha: Mladá fronta, 1987. 284 s. Más, sv. 371.
  • FOX, Charley H. Johnny's Equal Is Not Here. Sung at Wood’s Minstrels [hudebnina]. New York: William Hall & Son, 1858. v Dostupné také z: https://repository.library.brown.edu/studio/item/bdr:19343/
  • JOPLIN, Scott. Joplin ragtime duets: four classic rags for one piano, four hands [hudebnina]. Milwaukee: Hal Leonard Corporation, ©2009. 30 s. not. Popular songs: Hal Leonard Student Piano Library. ISBN 978-1-4234-6846-2.
  • Malá československá encyklopedie. Sv. 5, Pom–S. Praha: Academia, 1987. 998 s.
  • MLÁDKOVÁ, Eva. Classic Ragtime Piano – Eva Mládková [audiokazeta]. Praha: Hudební vydavatelství Platón, [rok vydání?].
  • Ragtime guitar [zvukový záznam]. [Hraje Stanislav Barek a Adib Ghali, text na obalu napsal Petr Dorůžka.] Praha: Levné knihy KMa, 2004. 1 CD (42:18), notový záznam (PDF), 1 leták.
  • SOARS, Liz a SOARS, John. New Headway English Course: Intermediate Students’s Book. 3th ed. Oxford: Oxford University Press, 1996.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]