Anna Pavlovová: Porovnání verzí

Anna Pavlovová
Anna Pavlovová
Narození	12. února 1881 nebo 31. lednajul. / 12. února 1881greg.; Petrohrad
Úmrtí	23. ledna 1931 (ve věku 49 let); Haag
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Golders Green Crematorium
Alma mater	Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganovové
Povolání	baletka, choreografka, editorka a silent film actor
Ocenění	Řád akademických palem
Nábož. vyznání	pravoslaví
Choť	Victor Dandré
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 8. 7. 2023, 07:20

Anna Pavlovna Pavlovová (rusky Анна Павловна (Матвеевна) Павлова, 31. ledna^jul./ 12. února 1881^greg. Ligovo u Petrohradu – 23. ledna 1931 Haag)^[1] byla ruská primabalerína a tanečnice. Světový věhlas jí přinesla zejména taneční kreace Umírající labuť.

Život

Dětství a studium

Vyrůstala se svou matkou a babičkou v malém domku ve vesnici Ligovo u Petrohradu, protože otec Matvej Pavlov zemřel dva roky po jejím narození. ^[2] Později se vyskytly určité pochybnosti o tom, zda byl jejím skutečným otcem, ale nebyly nikdy potvrzeny.

V osmi letech ji matka přivedla na představení baletu Spící krasavice a tento zážitek vzbudil v Anně touhu stát se baletkou.^[3] O dva roky později byla přijata do petrohradské Akademie ruského baletu, kde jejími učiteli byli Alexander Oblakov, Jekatěrina Vazemová a ve vyšších ročnících Pavel Gerdt. Právě on poradil Anně, jak skloubit subtilní postavu a určité tělesné nedostatky s náročností fyzického výcviku. Upozornil ji na možnosti romantického pojetí baletu, při němž mohla uplatnit svůj oduševnělý zjev, ladnost pohybu a citový prožitek. Školu absolvovala v roce 1899 a ihned byla přijata do souboru Mariinského divadla. ^[2] I tam pokračovala ve zdokonalování svého baletního projevu pod vedením Jevgenije Sokolovové a především Maria Petipy, který jí pomáhal s interpretací důležitých baletních scén. ^[2]

Baletní kariéra v Rusku

Na scéně Mariinského divadla debutovala Anna Pavlovová v roce 1899 v menší roli v baletní komedii Marná opatrnost. Mezi ostatními brzy zaujala poetickým výrazem a výraznou technickou kvalitou svých vystoupení. V roce 1902 získala hlavní roli Nikie v baletu Bajadéra a po velkém úspěchu následovaly titulní role v Giselle (1903), Don Quijote (1905) a další.^[2] Kromě toho vystupovala i v samostatných charakterových tancích. V roce 1906 byla jmenována primabalerínou a zařadila se mezi nejlepší umělce petrohradské baletní scény.

Častým partnerem Pavlové na jevišti byl od roku 1899 Michail Fokin, který měl velký vliv na její taneční styl. Vycházel z tradic ruského baletu, ale byl transformován do moderního tance, v němž se vzájemně doplňovaly pohyb, hudba, kostýmy a dekorace tak, aby odpovídaly charakteru postav. V lednu 1907 na charitativním večeru v Mariinském divadle Anna Pavlovová poprvé předvedla choreografickou miniaturu Umírající labuť na hudbu Camilla Saint Säense, kterou pro ni Fokin vytvořil.^[3] Později se stala jedním ze symbolů ruského baletu 20. století a Pavlovové přinesla slávu po celém světě. Vystupovala i v dalších Fokinových choreografiích, například na motivy Chopinových skladeb.^[2]

V roce 1908 vyjela s partnerem Adolfem Bolmem a malou skupinou umělců na první zahraniční cestu do Skandinávie, navštívili i Berlín a Prahu. ^[2]

Světová sláva

Po založení Ruského baletu roku 1909 se stala přední postavou tohoto světoznámého souboru vystupujícího v Paříži. V červnu se představila na pařížské premiéře baletu La Sylphide a Kleopatra. Už v příštím roce Ruský balet opustila a založila si vlastní soubor, s nímž slavila velké úspěchy v Americe a Londýně. Tam v roce 1912 uzavřela sňatek s Victorem Dandrem, který se stal jejím manažerem a impresáriem.^[3] Na krátkou dobu se vrátila do Petrohradu, ale po roztržce s vedením Mariinského divadla v roce 1913 se rozhodla pro život v cizině.^[2] V Rusku vystoupila naposledy v létě roku 1914.

Roku 1913 se trvale usadila v Londýně.^[1] Žila v krásném domě, u kterého si nechala vytvořit umělé jezírko, v němž plavaly její milované labutě. Byla velkou milovnicí zvířat, siamských koček, psů i exotických ptáků a často se s nimi nechávala fotografovat.^[3]

S baletním mistrem Chljustinem založila novou skupinu a po skončení první světové války začala pořádat turné po celém světě. Stala se legendou, ale umělecky se již příliš nevyvíjela. Program vystoupení byl složen většinou z baletních miniatur, ukázek z repertoáru Mariinského divadla a koncertních čísel. Jako celek byl uveden pouze balet Spící krasavice, který ji tolik zaujal v dětském věku a přivedl ji na baletní dráhu.^[2]

V roce 1926 se v Hollywoodu při natáčení filmu Němá z Portici spřátelila s Charlesem Chaplinem, který oceňoval její lyrický taneční projev.^[2]

Do vlasti se už nikdy nevrátila. Během svého turné se nachladila při zkoušce v nevytápěném sále. Zemřela 23. ledna 1931 v hotelu Hôtel des Indes v Haagu na zápal plic. Urna s popelem Anny Pavlovové se nachází v uzavřeném kolumbáriu krematoria Golders Green v Londýně. Spolu s ní je tam uložen popel jejího manžela a impresária Victora Dandreho.

Zajímavosti

V roce 1983 o ní natočil režisér Emil Loteanu životopisný film.^[4]

Její jméno nese typický novozélandský dort z bílku pavlova.^[5]

Její portrét je zobrazen na ruské stříbrné pamětní minci vydané v roce 1993.

Stroj McDonnell Douglas MD-11 vyrobený 31. srpna 1995 patřící nizozemské letecké společnosti KLM s imatrikulační znaky PH-KCH nese její jméno.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Галайда, А. Г. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-11-28]. Heslo ПА́ВЛОВА. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-13. (rusky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ CODR, Milan; HUDCOVÁ, Ivana. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Anna Pavlovna Pavlovová, s. 145–149.
↑ ^a ^b ^c ^d Bělostný dort Pavlova: Své jméno dostal po slavné ruské baletce. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-06-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Anna Pavlovova / Anna Pavlova (1983). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Pavlova není jen zákusek. ŽENA-IN. Dostupné online [cit. 2018-05-24]. Archivováno 20. 1. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Pavlovová na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[БРЭ-1] Галайда, А. Г. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-11-28]. Heslo ПА́ВЛОВА. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-13. (rusky)

[:0-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ CODR, Milan; HUDCOVÁ, Ivana. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Anna Pavlovna Pavlovová, s. 145–149.

[:1-3] Bělostný dort Pavlova: Své jméno dostal po slavné ruské baletce. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-06-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Anna Pavlovova / Anna Pavlova (1983). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[5] Pavlova není jen zákusek. ŽENA-IN. Dostupné online [cit. 2018-05-24]. Archivováno 20. 1. 2019 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{infobox - osoba}}
+{{infobox - osoba
+| příčina úmrtí = zápal plic
-'''Anna Pavlovna Pavlovová''' (rusky Анна Павловна (Матвеевна) Павлова, {{JULGREGDATUM|1881|2|12|Link="true"}} [[Ligovo]] u [[Petrohrad]]u – [[23. leden|23. ledna]] [[1931]] [[Haag]]) byla [[Rusko|ruská]] [[Tanec|tanečnice]].
+}}
+'''Anna Pavlovna Pavlovová''' (rusky Анна Павловна (Матвеевна) Павлова, {{JULGREGDATUM|1881|2|12|Link="true"}} [[Ligovo]] u [[Petrohrad]]u – [[23. leden|23. ledna]] [[1931]] [[Haag]])<ref name="БРЭ">{{Citace elektronické monografie
+  | autor1 = Галайда, А. Г.
+  | titul = [[Velká ruská encyklopedie]]
+  | url = https://bigenc.ru/theatre_and_cinema/text/2311970
+  | vydavatel = Ruská akademie věd
+  | odkaz na vydavatele = Ruská akademie věd
+  | datum_přístupu = 2019-11-28
+  | jazyk = ru
+  | kapitola = ПА́ВЛОВА
+  | typ kapitoly = heslo
+  | url archivu = https://web.archive.org/web/20190513094520/https://bigenc.ru/theatre_and_cinema/text/2311970
+  | datum archivace = 2019-05-13
+  | nedostupné = ano
+  }}</ref> byla [[Rusko|ruská]] [[primabalerína]] a [[Tanec|tanečnice]]. Světový věhlas jí přinesla zejména taneční kreace ''Umírající labuť''.
+== Život ==
-Studovala v [[Petrohrad]]ě, vystupovala v divadle od roku 1899. Po založení [[Ruský balet|Ruského baletu]] roku 1909 se stala přední postavou tohoto světoznámého souboru. Roku 1910 se trvale usadila v [[Londýn]]ě. Zemřela v hotelu Hôtel des Indes v [[Haag]]u na [[zápal plic]].
+=== Dětství a studium ===
-V roce 1983 o ní natočil režisér [[Emil Loteanu]] životopisný film.<ref>{{Citace monografie
+Vyrůstala se svou matkou a babičkou v malém domku ve vesnici Ligovo u Petrohradu, protože otec Matvej Pavlov zemřel dva roky po jejím narození. <ref name=":0">{{Citace monografie
+| příjmení = Codr
+| jméno = Milan
+| příjmení2 = Hudcová
+| jméno2 = Ivana
+| titul = Přemožitelé času sv. 20
+| vydání =
+| vydavatel = Nezávislé tiskové centrum INTERPRESS MAGAZIN
+| místo = Praha
+| rok vydání = 1990
+| počet stran =
+| kapitola = Anna Pavlovna Pavlovová
+| strany = 145–149
+| isbn =
+}}</ref> Později se vyskytly určité pochybnosti o tom, zda byl jejím skutečným otcem, ale nebyly nikdy potvrzeny.
+V osmi letech ji matka přivedla na představení baletu ''Spící krasavice'' a tento zážitek vzbudil v Anně touhu stát se baletkou.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
+| titul = Bělostný dort Pavlova: Své jméno dostal po slavné ruské baletce
+| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
+| url = https://www.stoplusjednicka.cz/belostny-dort-pavlova-sve-jmeno-dostal-po-slavne-ruske-baletce
+| datum vydání = 2019-06-15
+| jazyk = en
+| datum přístupu = 2020-11-29
+}}</ref> O dva roky později byla přijata do petrohradské Akademie ruského baletu, kde jejími učiteli byli Alexander Oblakov, Jekatěrina Vazemová a ve vyšších ročnících Pavel Gerdt. Právě on poradil Anně, jak skloubit subtilní postavu a určité tělesné nedostatky s náročností fyzického výcviku. Upozornil ji na možnosti romantického pojetí baletu, při němž mohla uplatnit svůj oduševnělý zjev, ladnost pohybu a citový prožitek. Školu absolvovala v roce 1899 a ihned byla přijata do souboru [[Mariinské divadlo|Mariinského divadla]]. <ref name=":0" /> I tam pokračovala ve zdokonalování svého baletního projevu pod vedením Jevgenije Sokolovové a především [[Marius Petipa|Maria Petipy]], který jí pomáhal s interpretací důležitých baletních scén. <ref name=":0" />
+=== Baletní kariéra v Rusku ===
+[[Soubor:Anna Pavlova in costume for the Dying Swan, Buenos Aires, ca 1928, by Frans van Riel.jpg|vlevo|náhled|Anna Pavlovová v kostýmu umírající labutě (cca 1928)]]
+Na scéně Mariinského divadla debutovala Anna Pavlovová v roce 1899 v menší roli v baletní komedii ''Marná opatrnost.'' Mezi ostatními brzy zaujala poetickým výrazem a výraznou technickou kvalitou svých vystoupení. V roce 1902 získala hlavní roli Nikie v baletu ''Bajadéra'' a po velkém úspěchu následovaly titulní role v ''[[Giselle (balet)|Giselle]]'' (1903), ''[[Don Quijote (balet)|Don Quijote]]'' (1905) a další.<ref name=":0" /> Kromě toho vystupovala i v samostatných charakterových tancích. V roce 1906 byla jmenována [[Primabalerína|primabalerínou]] a zařadila se mezi nejlepší umělce petrohradské baletní scény.
+Častým partnerem Pavlové na jevišti byl od roku 1899 [[Michail Michajlovič Fokin|Michail Fokin]], který měl velký vliv na její taneční styl. Vycházel z tradic ruského baletu, ale byl transformován do moderního tance, v němž se vzájemně doplňovaly pohyb, hudba, kostýmy a dekorace tak, aby odpovídaly charakteru postav. V lednu 1907 na charitativním večeru v Mariinském divadle Anna Pavlovová poprvé předvedla choreografickou miniaturu ''Umírající labuť'' na hudbu [[Camille Saint-Saëns|Camilla Saint Säense]], kterou pro ni Fokin vytvořil.<ref name=":1" /> Později se stala jedním ze symbolů ruského baletu 20. století a Pavlovové přinesla slávu po celém světě. Vystupovala i v dalších Fokinových choreografiích, například na motivy [[Fryderyk Chopin|Chopinových]] skladeb.<ref name=":0" />
+V roce 1908 vyjela s partnerem Adolfem Bolmem a malou skupinou umělců na první zahraniční cestu do Skandinávie, navštívili i Berlín a Prahu. <ref name=":0" />
+=== Světová sláva ===
+[[Soubor:The ashes of Anna Pavlova, above those of Victor Dandre, Golders Green Crematorium.jpg|náhled|300x300pixelů|urny Anny Pavlovové a Victora Dandreho]]
+Po založení [[Ruský balet|Ruského baletu]] roku 1909 se stala přední postavou tohoto světoznámého souboru vystupujícího v [[Paříž]]i. V červnu se představila na pařížské premiéře baletu ''La Sylphide'' a ''Kleopatra''. Už v příštím roce Ruský balet opustila a založila si vlastní soubor, s nímž slavila velké úspěchy v Americe a Londýně. Tam v roce 1912 uzavřela sňatek s Victorem Dandrem, který se stal jejím manažerem a [[Producent (umění)|impresáriem]].<ref name=":1" /> Na krátkou dobu se vrátila do Petrohradu, ale po roztržce s vedením Mariinského divadla v roce 1913 se rozhodla pro život v cizině.<ref name=":0" /> V Rusku vystoupila naposledy v létě roku 1914.
+Roku 1913 se trvale usadila v [[Londýn]]ě.<ref name="БРЭ" /> Žila v krásném domě, u kterého si nechala vytvořit umělé jezírko, v němž plavaly její milované labutě. Byla velkou milovnicí zvířat, siamských koček, psů i exotických ptáků a často se s nimi nechávala fotografovat.<ref name=":1" />
+S baletním mistrem Chljustinem založila novou skupinu a po skončení [[První světová válka|první světové války]] začala pořádat turné po celém světě. Stala se legendou, ale umělecky se již příliš nevyvíjela. Program vystoupení byl složen většinou z baletních miniatur, ukázek z repertoáru Mariinského divadla a koncertních čísel. Jako celek byl uveden pouze balet ''Spící krasavice'', který ji tolik zaujal v dětském věku a přivedl ji na baletní dráhu.<ref name=":0" />
+V roce 1926 se v [[Hollywood]]u při natáčení filmu ''Němá z Portici'' spřátelila s [[Charlie Chaplin|Charlesem Chaplinem]], který oceňoval její lyrický taneční projev.<ref name=":0" />
+Do vlasti se už nikdy nevrátila. Během svého turné se nachladila při zkoušce v nevytápěném sále. Zemřela 23. ledna 1931 v hotelu Hôtel des Indes v [[Haag]]u na [[zápal plic]]. Urna s popelem Anny Pavlovové se nachází v uzavřeném [[Kolumbárium|kolumbáriu]] krematoria Golders Green v Londýně. Spolu s ní je tam uložen popel jejího manžela a impresária Victora Dandreho.
+== Zajímavosti ==
+[[Soubor:RR5111-0010R Анна Павлова.png|náhled|Stříbrná pamětní mince z&nbsp;roku 1993|180x180pixelů]]V roce 1983 o ní natočil režisér [[Emil Loteanu]] životopisný film.<ref>{{Citace monografie
 | titul = Anna Pavlovova / Anna Pavlova (1983)
 | url = https://www.csfd.cz/film/47933-anna-pavlovova/prehled/
@@ Řádek 11: / Řádek 73: @@
 Její jméno nese typický [[Nový Zéland|novozélandský]] dort z bílku [[pavlova]].<ref>{{Citace periodika
 | příjmení =
 | jméno =
 | titul = Pavlova není jen zákusek
 | periodikum = ŽENA-IN
 | datum =
 | ročník =
 | číslo =
 | strany =
 | jazyk = cs-CZ
 | url = http://zena-in.cz/clanek/pavlova-neni-jen-zakusek
 | datum přístupu = 2018-05-24
+}} {{Wayback|url=http://zena-in.cz/clanek/pavlova-neni-jen-zakusek |date=20190120144306 }}</ref>
-}}</ref>
-[[Soubor:Pawlowa.jpg|náhled|upright=0.8| Stříbrná pamětní mince z roku 1993]]
 Její portrét je zobrazen na ruské stříbrné [[pamětní mince|pamětní minci]] vydané v roce 1993.
@@ Řádek 29: / Řádek 91: @@
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references />
@@ Řádek 42: / Řádek 105: @@
 [[Kategorie:Ruské tanečnice]]
 [[Kategorie:Primabaleríny]]
-[[Kategorie:Narození v Petrohradě]]
+[[Kategorie:Narození v Petrohradu]]
 [[Kategorie:Ruský balet]]
 [[Kategorie:Úmrtí v Haagu]]
 [[Kategorie:Zemřelí na zápal plic]]
-[[Kategorie:Narození 1881]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1881]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1931]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 1931]]
 [[Kategorie:Narození 12. února]]
 [[Kategorie:Úmrtí 23. ledna]]