Přeskočit na obsah

Antalya: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
http://en.wikipedia.org/wiki/Antalya
Změna obyvatel
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Antalya
| jméno = Antalya
| originální jméno =
| originální jméno =
| vlajka =
| vlajka =
| znak =
| znak =
| obrázek = Antalya city.jpg
| obrázek = Antalya city.jpg
| popisek = Pohled na Antalyu
| popisek = Pohled na Antalyu
| kontinent = Asie
| kontinent = Asie
| stát = Turecko
| stát = Turecko
| pojem vyššího celku = oblast
| pojem vyššího celku = oblast
| název vyššího celku = [[Středomořský region|Akdeniz Bölgesi]]
| název vyššího celku = [[Středomořský region|Akdeniz Bölgesi]]
| pojem nižšího celku = provincie
| pojem nižšího celku = provincie
| název nižšího celku = [[Antalijská provincie|Antalya]]
| název nižšího celku = [[Antalijská provincie|Antalya]]
| zeměpisná šířka = 36.8844444
| zeměpisná šířka = 36.8844444
| zeměpisná délka = 30.7013889
| zeměpisná délka = 30.7013889
| nadmořská výška = 39
| nadmořská výška = 39
| loc-map = {{LocMap |Turecko|label=Antalya |position=right |width=250 |lat=36.8844444 |long=30.7013889 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Turecko|label=Antalya |position=right |width=250 |lat=36.8844444 |long=30.7013889 |float=center |caption=}}
| rozloha = 20,815
| rozloha = 20,815
| počet obyvatel = 1 001 318
| počet obyvatel = 2.239.000
| obyvatelé aktuální k = 2019
⚫
| rok =
⚫
| starosta = Muhittin Böcek
| hustota zalidnění =
⚫
| web = http://www.antalya.bel.tr/
⚫
| starosta = [[Mustafa Akaydın]]
⚫
| web = http://www.antalya.bel.tr/
}}
}}
'''Antalya'''<ref>{{Citace monografie
⚫
'''Antalya''', dříve známá také jako '''Adalia''', je [[město]] a přístav nacházející se na tureckém pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], na Turecké riviéře s&nbsp;přibližně 1,1 milionem obyvatel. Město je centrem a sídlem [[Antalyjská provincie|stejnojmenné provincie]] a turistickým [[letovisko|letoviskem]]. Je to třetí nejnavštěvovanější město světa podle počtu mezinárodních příletů (k roku 2012).
| příjmení1 = Beránek
| jméno1 = Tomáš
| spoluautoři = et al.
| titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants
| místo = Praha
| počet stran = 133
| strany = 14, 116
| isbn = 978-80-86918-64-8
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální
| vydání = 2., rozš. a aktualiz. vyd.
⚫
| rok = 2011
| edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR
| poznámka = standardizované jméno: Antalie
⚫
}}</ref>, dříve známá také jako '''Adalia''', je [[město]] a přístav nacházející se na tureckém pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], na Turecké riviéře s&nbsp;přibližně 2,3 miliony obyvatel. Město je centrem a sídlem [[Antalyjská provincie|stejnojmenné provincie]] a turistickým [[letovisko|letoviskem]]. Je to třetí nejnavštěvovanější město světa podle počtu mezinárodních příletů (k roku 2012). Je zde [[Letiště Antalya|mezinárodní letiště]].


== Historie ==
== Historie ==
Antalya byla založena jako ''Attaleia'' [[pergamon]]ským králem [[Attalos II.|Attalem II.]] ve [[2. století př. n. l.]]; v&nbsp;celé provincii je také mnoho měst z&nbsp;dob starověké [[Lýkie]], [[Pamfýlie]] a [[Pisídie]].
Antalya byla založena jako ''Attaleia'' [[pergamon]]ským králem [[Attalos II.|Attalem II.]] ve [[2. století př. n. l.]]; v&nbsp;celé provincii je také mnoho měst z&nbsp;dob starověké [[Lýkie]], [[Pamfýlie]] a [[Pisídie]]. Oblast však byla osídlena již v [[Paleolit|paleolitu]] (vykopávky v jeskyni Karain na sever od města)<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Kraslová
| jméno = Radvana
| titul = Antalya
| periodikum = Země světa
| datum vydání = 3.1.2024
| ročník = 23
| číslo = 1
| strany = 36–43
| url = https://zemesveta.cz/antalya/
}}</ref>.

V oblasti postupně vládli Frygové, Lýdové, Peršané a Řekové. Po smrti Alexandra Makedonského tu vládli egyptští Ptolemaiovci, babylonští Seleukovci a pergamští Eumenovci. Od roku 67 př. n. l. Římané, po nich Byzantinci a Seldžukové<ref name=":0" />.

Město se dostalo pod osmanskou nadvládu nejprve na konci [[14. století]] na krátkou dobu a poté nakonec natrvalo v roce [[1426]]. Nicméně až do poloviny [[20. století]] nikdy nedosáhlo nad úroveň malého města. Důvodem byl fakt, že větší obchodní trasy se městu většinou vyhýbaly. Významný byl nicméně obchod s Kyprem, také se zde nacházela loděnice. V [[16. století]] zde vypuklo povstání.

Na konci [[první světová válka|první světové války]] bylo město s jeho okolí přislíbeno [[Itálie|Itálii]], nicméně toto nakonec nebylo uskutečněno a Antalya se stala součástí Turecké republiky. V 80. letech [[20. století]] došlo k prudkému rozvoji turistického ruchu. V roce [[1985]] zde byla otevřena zóna volného obchodu. Má rozlohu 607 130 m<sup>2</sup> a je jednou z dvaceti jedna tohoto typu v Turecku.


== Části města ==
== Části města ==
Díky unikátní kombinaci historických památek a příjemného středomořského pobřeží je Antalya ideálním turistickým letoviskem, často nazývaným jako „centrum tureckého turismu“. Mezi přístavem a žijícím [[centrum|centrem]] města se nachází Kaleici, staré město postavené ještě v&nbsp;dobách [[Řecká kolonizace Středomoří|řeckého]] osídlení Antalyi. Mezi starými domy jsou úzké dlážděné uličky. Přestože jsou ve městě nyní hlavně hotely a obchody pro turisty, stále jsou zde velmi dobře patrné stopy po [[Byzantská říše|Byzantincích]], [[Římané|Římanech]] a [[Seldžukové|Seldžucích]]. Velká část nalezených archeologických vykopávek je umístěna v&nbsp;Archeologickém muzeu.
Díky unikátní kombinaci historických památek a příjemného středomořského pobřeží je Antalya ideálním turistickým letoviskem, často nazývaným jako „centrum tureckého turismu“. Mezi přístavem a žijícím centrem města se nachází Kaleici, staré město postavené ještě v&nbsp;dobách [[Řecká kolonizace Středomoří|řeckého]] osídlení Antalyi. Mezi starými domy jsou úzké dlážděné uličky. Přestože jsou ve městě nyní hlavně hotely a obchody pro turisty, stále jsou zde velmi dobře patrné stopy po [[Byzantská říše|Byzantincích]], [[Římané|Římanech]] a [[Seldžukové|Seldžucích]]. Velká část nalezených archeologických vykopávek je umístěna v&nbsp;Archeologickém muzeu.

== Ekonomika ==

Významný je místní přístav. Okolo dvou třetin obchodu je realizováno se zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]]. V okolní krajině se pěstuje řada zemědělských plodin, včetně subtropických a tropických (např. citrusy, banány).


== Významné stavby ==
== Významné stavby ==
* [[Kaleici]] - Starý přístav.
* [[Kaleici]] – Starý přístav
* [[Park Karaalioglu]]
* [[Park Karaalioglu]]
* [[Yivli Minare]] - Flétnový minaret
* [[Yivli Minare]] – Flétnový minaret
* [[Kesik Minare]] - Useknutý minaret
* [[Kesik Minare]] – Useknutý minaret
* [[Üçkapılar]] - Hadriánova brána (v&nbsp;tureckém překladu „Tři brány“)
* [[Üçkapılar]] – Hadriánova brána (v&nbsp;tureckém překladu „Tři brány“)
* [[Mešita Tekeli Mehmeta Paši|Mešita ''Tekeli Mehmeta Paši'']] – vybudovaná v 18. století v městské části ''Kalekapisi''

== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Austin]], [[Spojené státy americké|USA]]
* {{Flagicon|ISR}} [[Bat Jam]], [[Izrael]]
* {{Flagicon|RUS}} [[Čeboksary]], [[Rusko]]
* {{Flagicon|Severní Kypr}} [[Famagusta]], [[Severní Kypr]]
* {{Flagicon|PRC}} [[Chaj-kchou]], [[Čína]]
* {{Flagicon|KOR}} [[Čondžu]], [[Jižní Korea]]
* {{Flagicon|RUS}} [[Kazaň]], [[Rusko]]
* {{Flagicon|SWE}} [[Malmö]], [[Švédsko]]
* {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]]
* {{Flagicon|GER}} [[Norimberk]], [[Německo]]
* {{Flagicon|RUS}} [[Rostov na Donu]], [[Rusko]]
* {{Flagicon|KAZ}} [[Taldykorgan]], [[Kazachstán]]

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.antalya.com Průvodce] městem (anglicky)
* [http://www.antalya.com Průvodce] městem (anglicky)
* [http://www.antalya.bel.tr/ Oficiální stránky] města
* [http://www.antalya.bel.tr/ Oficiální stránky] města
Řádek 46: Řádek 98:
{{Turecko}}
{{Turecko}}
{{Starověká města Anatolie}}
{{Starověká města Anatolie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Balkán|Geografie}}


[[Kategorie:Města v Turecku]]
[[Kategorie:Antalya| ]]
[[Kategorie:Antalyjská provincie]]
[[Kategorie:Antalya (provincie)]]
[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]
[[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]]
[[Kategorie:Přístavní města v Turecku]]

Aktuální verze z 24. 8. 2024, 09:38

Antalya
Pohled na Antalyu
Pohled na Antalyu
Poloha
Souřadnice36°53′4″ s. š., 30°42′5″ v. d.
Nadmořská výška39 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátTureckoTurecko Turecko
oblastAkdeniz Bölgesi
provincieAntalya
Antalya
Antalya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,815 km²
Počet obyvatel2,239,000 (2019)
Hustota zalidnění0,1 obyv./km²
Správa
StarostaMuhittin Böcek
Oficiální webwww.antalya.bel.tr
Telefonní předvolba0242
PSČ07000–07999
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antalya[1], dříve známá také jako Adalia, je město a přístav nacházející se na tureckém pobřeží Středozemního moře, na Turecké riviéře s přibližně 2,3 miliony obyvatel. Město je centrem a sídlem stejnojmenné provincie a turistickým letoviskem. Je to třetí nejnavštěvovanější město světa podle počtu mezinárodních příletů (k roku 2012). Je zde mezinárodní letiště.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Antalya byla založena jako Attaleia pergamonským králem Attalem II. ve 2. století př. n. l.; v celé provincii je také mnoho měst z dob starověké Lýkie, Pamfýlie a Pisídie. Oblast však byla osídlena již v paleolitu (vykopávky v jeskyni Karain na sever od města)[2].

V oblasti postupně vládli Frygové, Lýdové, Peršané a Řekové. Po smrti Alexandra Makedonského tu vládli egyptští Ptolemaiovci, babylonští Seleukovci a pergamští Eumenovci. Od roku 67 př. n. l. Římané, po nich Byzantinci a Seldžukové[2].

Město se dostalo pod osmanskou nadvládu nejprve na konci 14. století na krátkou dobu a poté nakonec natrvalo v roce 1426. Nicméně až do poloviny 20. století nikdy nedosáhlo nad úroveň malého města. Důvodem byl fakt, že větší obchodní trasy se městu většinou vyhýbaly. Významný byl nicméně obchod s Kyprem, také se zde nacházela loděnice. V 16. století zde vypuklo povstání.

Na konci první světové války bylo město s jeho okolí přislíbeno Itálii, nicméně toto nakonec nebylo uskutečněno a Antalya se stala součástí Turecké republiky. V 80. letech 20. století došlo k prudkému rozvoji turistického ruchu. V roce 1985 zde byla otevřena zóna volného obchodu. Má rozlohu 607 130 m2 a je jednou z dvaceti jedna tohoto typu v Turecku.

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Díky unikátní kombinaci historických památek a příjemného středomořského pobřeží je Antalya ideálním turistickým letoviskem, často nazývaným jako „centrum tureckého turismu“. Mezi přístavem a žijícím centrem města se nachází Kaleici, staré město postavené ještě v dobách řeckého osídlení Antalyi. Mezi starými domy jsou úzké dlážděné uličky. Přestože jsou ve městě nyní hlavně hotely a obchody pro turisty, stále jsou zde velmi dobře patrné stopy po Byzantincích, Římanech a Seldžucích. Velká část nalezených archeologických vykopávek je umístěna v Archeologickém muzeu.

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Významný je místní přístav. Okolo dvou třetin obchodu je realizováno se zeměmi Evropské unie. V okolní krajině se pěstuje řada zemědělských plodin, včetně subtropických a tropických (např. citrusy, banány).

Významné stavby

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 14, 116. Standardizované jméno: Antalie. 
  2. ↑ a b KRASLOVÁ, Radvana. Antalya. Země světa. 3.1.2024, roč. 23, čís. 1, s. 36–43. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turecko – Türkiye – (TR)
Provincie a jejich hlavní města
Adana (Adana) • Adıyaman (Adıyaman) • Afyonkarahisar (Afyonkarahisar) • Ağrı (Ağrı) • Aksaray (Aksaray) • Amasya (Amasya) • Ankara (Hlavní město Ankara) • Antalya (Antalya) • Ardahan (Ardahan) • Artvin (Artvin) • Aydın (Aydın) • Balıkesir (Balıkesir) • Bartın (Bartın) • Batman (Batman) • Bayburt (Bayburt) • Biledžik (Biledžik) • Bingöl (Bingöl) • Bitlis (Bitlis) • Bolu (Bolu) • Burdur (Burdur) • Bursa (Bursa) • Çanakkale (Çanakkale) • Çankırı (Çankırı) • Çorum (Çorum) • Denizli (Denizli) • Diyarbakır (Diyarbakır) • Düzce (Düzce) • Edirne (Edirne) • Elazığ (Elazığ ) • Erzincan (Erzincan) • Erzurum (Erzurum) • Eskišehir (Eskišehir) • Gaziantep (Gaziantep) • Giresun (Giresun) • Gümüşhane (Gümüşhane) • Hakkâri (Hakkâri) • Hatay (Antakya) • Iğdır (Iğdır) • Isparta (Isparta) • Istanbul (Istanbul) • Izmir (Smyrna) • Kahramanmaraş (Kahramanmaraş) • Karabük (Karabük) • Karaman (Karaman) • Kars (Kars) • Kastamonu (Kastamonu) • Kayseri (Kayseri) • Kırıkkale (Kırıkkale) • Kırklareli (Kırklareli) • Kilis (Kilis) • Kırşehir (Kırşehir) • Kocaeli (İzmit) • Konya (Konya) • Kütahya (Kütahya) • Malatya (Malatya) • Manisa (Manisa) • Mardin (Mardin) • Mersin (Mersin) • Muğla (Muğla) • Muş (Muş) • Nevşehir (Nevşehir) • Niğde (Niğde) • Ordu (Ordu) • Osmaniye (Osmaniye) • Rize (Rize) • Sakarya (Sakarya) • Samsun (Samsun) • Siirt (Siirt) • Sinop (Sinop) • Sivas (Sivas) • Şırnak (Şırnak) • Şanlıurfa (Şanlıurfa) • Tekirdağ (Tekirdağ) • Tokat (Tokat) • Trabzon (Trabzon) • Tunceli (Tunceli) • Uşak (Uşak) • Van (Van) • Yalova (Yalova) • Yozgat (Yozgat) • Zonguldak (Zonguldak)
Starověká města Anatolie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antalya&oldid=24186606“