Zobrazení zdroje stránky Hlavní pás

{{Upravit}}
[[Soubor:Asteroid Belt.svg|náhled|Ilustrace ukazuje hlavní výskyt planetek]]
'''Hlavní pás planetek''' je oblast [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], která se nachází v oblasti mezi drahami [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Jupiter (planeta)|Jupitera]]. Nachází se zde značné množství [[planetka|planetek]]. Jejich celková hmotnost se odhaduje na {{val|2.39e21}} kg, přičemž zhruba třetinu tvoří [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]].

Řada planetek však obíhá i na drahách blízko [[Země]] nebo naopak za drahou [[Neptun (planeta)|Neptunu]] (TNO – ''transneptunská tělesa'').

* ''planetky hlavního pásu'' obíhají v prostoru mezi drahami Marsu a [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], zhruba ve vzdálenostech od 2 [[astronomická jednotka|AU]] do 4 AU a z větší části se vytvořily z [[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] v oblasti, kde v důsledku [[gravitace|gravitačního]] vlivu Jupiteru se nemohlo vytvořit jediné velké těleso. Mnohé vznikly dodatečně rozpadem původně vzniklých těles při jejich vzájemných srážkách. [[Rezonance|Rezonanční]] vliv Jupiteru způsobuje, že některé dráhy jsou „zakázané“; to vede ke vzniku mezer v hlavním pásu, nazývaných ''[[Kirkwoodova mezera|Kirkwoodovy mezery]]'' na počest jejich objevitele [[Daniel Kirkwood|Daniela Kirkwooda]], který je popsal v roce [[1874]]. Tyto mezery dělí planetky hlavního pásu do následujících dynamických skupin:
** ''skupina Hungaria'' – planetky obíhajících těsně vně dráhy Marsu na drahách s [[velká poloosa dráhy|velkou poloosou]] mezi 1,78 AU a 2,00 AU, [[excentricita dráhy|excentricitou]] menší než 0,18 a [[sklon dráhy|sklonem dráhy]] mezi 16° a 34°. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 251-500|434]]) [[Hungaria (planetka)|Hungaria]]. Vytvoření této skupiny pravděpodobně souvisí s [[komensurabilita|komensurabilitou]] (souměřitelností) 2:9 s&nbsp;Jupiterem;
** ''skupina Phocaea'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží mezi 2,25 AU a 2,5 AU, excentricita je větší než 0,1 a sklon dráhy se nachází v rozmezí mezi 18° a 32°. Skupina je pojmenována podle planetky ([[Seznam planetek 1-250|25]]) [[Phocaea (planetka)|Phocaea]]. Někteří astronomové však skupiny Hungaria a Phocaea nerozlišují;
** ''planetky hlavního pásu I'' – objekty, pohybující se po drahách s velkými poloosami od 2,3 AU do 2,5 AU a se sklonem menším než 18°;
** '' skupina Alinda'' – hodnoty velké poloosy jejich drah se rovnají přibližně 2,5 AU a mají excenticitu přibližně od 0,4 do 0,65. Tuto skupinu udržuje komensurabilita 1:3 s&nbsp;Jupiterem. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 751-1000|887]]) [[Alinda (planetka)|Alinda]];
** ''skupina Pallas'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 2,5 AU do 2,82 AU a sklony oběžných drah mezi 33° a 38°. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1-250|2]]) [[Pallas (planetka)|Pallas]];
** ''planetky hlavního pásu II'' – tato skupina se obvykle dělí na dvě podskupiny:
*** ''podskupina IIa'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 2,5 AU do 2,706 AU a sklony jejich oběžných drah jsou menší než 33°;
*** ''podskupina IIb'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 2,706 AU do 2.82 AU a sklony jejich oběžných drah jsou menší než 33°;
** ''planetky hlavního pásu III'' – dráhy mají excentricitu menší než 0,35 a sklon menší než 30°; tato skupina se obvykle také dělí na dvě podskupiny:
*** ''podskupina IIIa'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 2,82 AU do 3,03 AU;
*** ''podskupina IIIb'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 3,03 do 3,27 AU; jsou tedy komensurabilní 1:2 s Jupiterem;
** ''skupina Griqua'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 3,1 AU do 3,27 AU; jsou tedy stejně jako předchozí komensurabilní 1:2 s Jupiterem. Excentricita je však větší než 0,35 a sklon k ekliptice je také značně velký. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1251-1500|1362]]) [[Griqua (planetka)|Griqua]];
** ''skupina Cybele'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 3,27 AU do 3,7 AU, excentricita je menší než 0,3 a sklon dráhy je menší než 25°. Předpokládá se, že tato skupina je udržována komensurabilitou 4:7 s Jupiterem. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1-250|65]]) [[Cybele (planetka)|Cybele]];
** ''[[Hildina skupina|skupina Hilda]]'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 3,7 AU do 4,2 AU, excentricitu větší než 0,07 a sklon dráhy menší než 20°. Tyto planetky se pohybuji po komensurabilních drahách 2:3 s&nbsp;Jupiterem. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1-250|153]]) [[Hilda (planetka)|Hilda]];
** '' skupina Thule'' – zatím je znám pouze jediný zástupce této skupiny s komensurabilní drahou 3:4 s Jupiterem a to ([[Seznam planetek 251-500|279]]) [[Thule (planetka)|Thule]];

::Mezi skupinou Hildy a trojány, přibližně v prostoru vymezeném vzdáleností 4,05 AU až 5,0 AU od Slunce, je prázdná „zakázaná zóna“, z níž gravitační síla planety Jupiter vypudila všechna jiná menší tělesa. Výjimkou je již zmíněná planetka (279) Thule a přibližně pět dalších těles zřejmě na nestabilních drahách.

== Teorie zaniklé planety ==
V minulosti se astronomové domnívali, že mezi Marsem a Jupiterem kdysi obíhala další planeta, která se však (vlivem silných geologických aktivit či srážkou s jiným tělesem) rozpadla a zbyl po ní jen pás úlomků a trosek planety. Touto teorií si vysvětlovali velké množství planetek a asteroidů, nacházejících se mezi zmíněnými planetami na velmi podobných drahách. V současnosti je však tato teorie pokládána za překonanou a vznik pásu je vykládán jako důsledek protikladného působení procesů v protoplanetárním disku a velkého gravitačního vlivu vznikajícího Jupiteru, který tak zabránil vzniku většího tělesa. Důsledkem toho je vznik velkého množství menších objektů.

== Průzkum ==
[[Soubor:Dawn Flight Configuration 2.jpg|náhled|vpravo|upright = 1.5|Umělecký koncept sondy [[Dawn (sonda)|Dawn]] s asteroidy [[Vesta (planetka)|4 Vesta]] (vlevo) a [[Ceres (trpasličí planeta)|1 Ceres]] (vpravo).]]
První [[Kosmická sonda|kosmickou sondou]], která křižovala Pásmo planetek, byl [[Pioneer 10]], který do této oblasti vstoupil [[16. červenec|16. července]] [[1972]]. V té době převládala obava, že úlomky v pásmu mohou představovat velké nebezpečí pro sondu, ale od té doby tudy proletělo 9 sond bez nehody. [[Pioneer 11]], [[Voyager 1]], [[Voyager 2]] a [[Ulysses (sonda)|Ulysses]] proletěly přes pásmo bez fotografování asteroidů. [[Sonda Galileo|Galileo]] v roce [[1991]] vyfotografoval asteroid [[951 Gaspra]] a v roce [[1993]] asteroid [[Ida (planetka)|243 Ida]], [[NEAR Shoemaker]] v roce [[1997]] vyfotografoval [[(253) Mathilde|253 Mathilde]], [[Cassini-Huygens]] v roce [[2000]] vyfotografoval [[(2685) Masursky|2685 Masursky]], [[Stardust (sonda)|Stardust]] v roce [[2002]] vyfotografoval [[5535 Annefrank]], [[New Horizons]] v roce [[2006]] vyfotografoval [[APL (planetka)|132524 APL]] a sonda [[Rosetta (sonda)|Rosetta]] v roce [[2008]] vyfotografovala asteroid [[2867 Steins]]. Díky malé hustotě materiálu uvnitř pásma šance, že se sonda s některým asteroidem srazí, je menší než jedna k miliardě.

Všechny fotografie asteroidů pořízené vesmírnými sondami byly učiněné podle letových možností sond a vzdáleností daných asteroidů. Několik sond mělo výzkum planetek při průletu kolem nich jen jako vedlejší cíl mise. Pouze sondy NEAR Shoemaker a [[Hayabusa]] měly průzkum asteoridů jako hlavní cíl. Tyto prozkoumané asteroidy patří mezi objekty, které se v určité fázi oběhu kolem Slunce nacházejí blízko Země. V nejbližší budoucnosti se plánuje průzkum planetek [[Vesta (planetka)|4 Vesta]] a [[Ceres (trpasličí planeta)|1 Ceres]] prostřednictvím sondy [[Dawn (sonda)|Dawn]]. Sonda odstartovala v roce 2007 a její přílet k prvnímu cíli, planetce 4 Vesta, se plánuje na rok 2011. Pokud bude tato sonda stále funkční, tak po prozkoumání těchto dvou velkých těles bude možné rozšířit její misi o dodatečný průzkum.

Některé výzkumy naznačují, že původcem [[Kráter Chicxulub|kráteru Chicxulub]] byl temný, „primitivní“ asteroid, jehož původ bychom mohli dohledat ve střední nebo vnější části hlavního pásu planetek ve vzdálenosti větší než 2,5 [[Astronomická jednotka|astronomické jednotky]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = SOCHA
 | jméno = Vladimír
 | odkaz na autora = Vladimír Socha
 | titul = Chicxulubský asteroid byl temný kosmický tulák
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2021
 | měsíc vydání = července
 | den vydání = 22
 | url = https://www.osel.cz/11850-chicxulubsky-asteroid-byl-temny-kosmicky-tulak.html
}} {{cs}}</ref>

== Pásmo planetek v literatuře ==
* Pásmo planetek se objevuje v [[Arthur Charles Clarke|Clarkeově]] románu [[2001: Vesmírná odysea (kniha)|2001: Vesmírná odysea]]. Vesmírná loď Discovery při svém letu k Saturnu se během přeletu tímto pásmem přiblíží k fiktivnímu asteoridu 7794. Je popisován jako padesátimetrový balvan velmi nepravidelného tvaru, zvolna se otáčející, s různobarevnými světlejšími a tmavšími skvrnami na povrchu. Posádka Discovery na něj vyslala projektil (podobný postup byl použit o 37&nbsp;let později sondou [[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]]) a po nárazu měřila spektrum vyvrženého materiálu. Po tomto románu byl po Arthurovi C. Clarkovi pojmenován asteroid [[4923 Clarke]].
* V postskriptu [[3001: Poslední vesmírná odysea]] Clarke vtipně vyjádřil své zklamání nad tím, že [[2001 Einstein|asteroid 2001]] nedostal název podle něj, ale místo toho byl pojmenován podle [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]]. Asteroid 3001 byl pojmenován [[3001 Michelangelo]].
S teorií zaniklé planety počítá i spisovatel (záhadolog) Zecharia Sitchin. Tvrdí, že pás asteroidů vznikl po srážce jednoho z měsíců hypotetické planety Niburu (obíhající ve Sluneční soustavě s extrémně excentrickou dráhou jednou za 3600 let) s planetou Tiámat, přičemž druhou částí takového tělesa je údajně naše Země. Věda závěry tohoto muže striktně odmítá jak ohledně záležitostí kosmologických tak i úvah o genetických manipulací mimozemšťany a stvoření člověka zásahem ET.
Z teorie zaniklé planety vycházející z poznatků prof. Orlova, který tuto planetu nazval romanticky Phaeton, vychází rovněž Kazancevův román Zánik Faeny.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Sluneční soustava}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Planetární vědy}}

[[Kategorie:Objekty sluneční soustavy]]