bouchnutí

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔʊ̯xnʊciː]

dělení

• bou-chnu-tí

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bouchnutí	bouchnutí
genitiv	bouchnutí	bouchnutí
dativ	bouchnutí	bouchnutím
akuzativ	bouchnutí	bouchnutí
vokativ	bouchnutí	bouchnutí
lokál	bouchnutí	bouchnutích
instrumentál	bouchnutím	bouchnutími

význam

1. (v obecném jazyce, expresivně) úder, rána

překlady

1. úder

   • angličtina: blow, hit, (zvuk) thud

synonyma

• úder, rána, plácnutí, flákanec

související

• bouchanec
• bouchat