Tadaridovití
Tadaridovití (Molossidae) je čeleď netopýrů, která obsahuje kolem 100 druhů v 18 rodech. Žijí ve Starém i Novém světě, především v teplých oblastech.
 Tadaridovití | |
|---|---|
 Tadarida evropská | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Podřád | netopýrotvaří (Yangochiroptera) |
| Čeleď | tadaridovití (Molossidae) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatTadarida evropská (Tadarida teniotis) dosahuje délky těla bez ocasu 8,2 až 8,7 cm a její hmotnost činí 20 až 50 g. Jde o robustní hmyzožravé netopýry, mezi jejichž typické znaky se řadí: široká, jakoby buldočí tlama (široký a příčně rozeklaný čenich, zřasené rty); velké a dopředu směřující ušní boltce s malým tragem; dlouhý ocas, jenž zpola vyčnívá z uropatagiální membrány; krátké, leč mohutné končetiny; a špičatá křídla. Zubní vzorec je v rámci jednotlivých druhů proměnlivý.[1][2]
Tadaridovití patří mezi nejlepší letce mezi netopýry: údajně dosahují maximální rychlosti až 160 km/h, létají vysoko a mají i vynikající manévrovací schopnosti. K tomu jim mj. napomáhají výrazné boltce, jež za letu přebírají funkci výškovky.[1][2]
Evoluce
editovatZ hlediska fylogeneze je čeleď tadaridovitých stará alespoň 50 milionů let (eocén).[3] Moderní systematika letounů je považuje za zástupce podřádu Yangochiroptera a nadčeledi netopýrovci (Vespertilionoidea), která dále zahrnuje čeledi netopýrovití (Vespertilionidae), natalovití (Natalidae), létavcovití (Miniopteridae) a žlázokřídlecovití (Cistugidae). Tadaridovití zřejmě představují sesterský taxon vůči Vespertilionidae + Miniopteridae + Cistugidae, přičemž za bazální tadaridy je pokládán rod Cheiromeles. Vnitřní systematika tadaridovitých nicméně není plně ustálena a některé tradiční rody ani nemusí být monofyletické.[1]
Tadaridovití se v tradičních systémech dělí do dvou podčeledí: Tomopeatinae a Molossinae.
Reference
editovat- ↑ a b c ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. OCLC 1323328248 S. 298–299.
- ↑ a b ANDĚRA, M. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat). S. 92.
- ↑ VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning, 2015. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tadaridovití na Wikimedia Commons
