Robert Broom

skotsko-jihoafrický paleontolog

Robert Broom (30. listopadu 1866 Paisley6. dubna 1951 Pretorie) byl skotsko-jihoafrický paleontolog, který přinesl průlomové objevy vysvětlující evoluci savců, plazů i hominidů.

Robert Broom
Narození30. listopadu 1866
Paisley
Úmrtí6. dubna 1951 (ve věku 84 let)
Pretorie
Alma materGlasgowská univerzita
Povolánípaleontolog, paleoantropolog, vysokoškolský učitel, lékař a spisovatel
ZaměstnavateléStellenbosch University
Iziko South African Museum
Ditsong National Museum of Natural History
OceněníCroonian Medal and Lecture (1913)
Královská medaile (1928)
medaile Daniela Girauda Elliota (1946)
Wollastonova medaile (1949)
člen Královské společnosti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval lékařství na univerzitě v Glasgow a následně lékařskou praxi vykonával po celý život, a to i v době, kdy se zabýval paleontologií. Pro ni se nadchl, jakmile spatřil fosílie dinosaurů, které do Británie přivezl z Jižní Afriky Harry Govier Seeley. Přijal hypotézu, že ještěři jsou klíčem v otázce prapředka savců. Vydal se zkoumat fosílie do Austrálie a později do jižní Afriky, do oblasti Karru, kde se natrvalo usadil. Během několika let způsobil v paleontologii revoluci, když dokázal, že spojovacím článkem mezi ještěry a savci jsou therapsidi, zejména pak pelycosauria.[1] Jeho úspěchy umožnily, že se v roce 1920 mohl stát členem Královské společnosti.

V závěru života ho však stále více přitahoval vývoj člověka. V roce 1936, kdy mu bylo již 70 let, se rozhodl podepřít názory svého kolegy Raymonda Darta, jenž objevil tzv. Taungské dítě, první známou lebku hominidů rodu Australopithecus, a tak se vydal hledat podobné fosílie. Známým se stal zejména jeho objev zvaný často „Paní Plesová”, což je nejkompletnější lebka australopitéka, jaká kdy byla v jižní Africe nalezena; objevil ji v proslulé jeskyni Sterkfontein. Ačkoli sám uvažoval o novém druhu (“plesianthropus”), časem byly tyto lebky přiřazeny k druhu australopithecus africanus a staly se klíčovými při dokazování Dartovy základní teze, že australopitéci byli hominidé (a možná prapředci rodu homo).[2]

Navzdory svým vědeckým úspěchům byl však zároveň silně náboženským člověkem. Ostře kritizoval darwinismus i lamarckismus a ve 30. letech 20. století přišel s vlastní “idiosynkratickou evoluční teorií”, která za hybatele evolučních procesů označovala “duchovní síly”.[3]

Reference

editovat
  1. Dr. Robert Broom, F.R.S. Nature. 1947-05-01, roč. 159, čís. 4044, s. 598. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/159598a0. (anglicky) 
  2. Biographies: Robert Broom. www.talkorigins.org [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  3. RICHMOND, Jesse. Design and dissent: religion, authority, and the scientific spirit of Robert Broom. Isis; an International Review Devoted to the History of Science and Its Cultural Influences. 2009-9, roč. 100, čís. 3, s. 485–504. PMID: 19960839. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. ISSN 0021-1753. PMID 19960839. 

Externí odkazy

editovat