Olaf V.
Olaf V. (Alexander Edward Christian Frederik; 2. července 1903 Sandringham, Norfolk – 17. ledna 1991 Oslo) byl norským králem v letech 1957–1991. Po nástupu jeho otce na norský trůn byl přejmenován z Alexandra na Olafa. Byl teprve druhým norským králem od osamostatnění Norska v roce 1905.
| Olaf V. | |
|---|---|
| král norský | |
 Olaf V. Norský | |
| Doba vlády | 21. září 1957 – 17. leden 1991 |
| Úplné jméno | Olaf - Alexander Edward Christian Frederik |
| Narození | 2. července 1903 Appleton House, Sandringham, Norfolk,  Spojené království |
| Úmrtí | 17. ledna 1991 (ve věku 87 let) Oslo,  Norsko |
| Pohřben | Akershus, Norsko |
| Předchůdce | Haakon VII. |
| Nástupce | Harald V. |
| Manželka | Martha Švédská |
| Potomci | Ragnhild Astrid Harald |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Haakon VII. |
| Matka | Maud z Walesu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětství
editovat
Olaf se narodil 2. července 1903 jako Alexander Edward Christian Frederik v Appleton House v Sandringhamu, UK. Jeho matka byla britská princezna Maud z Walesu, dcera britského korunního prince Alberta Eduarda, který nastoupil na britský trůn po smrti své matky královny Viktorie v roce 1901 jako Eduard VII. Olafův otec byl původně dánský princ Carl. V roce 1905 se princ Carl stal norským králem, změnil si jméno na Haakon VII. a z prince Alexandra se stal norský korunní princ Olaf.
Olaf studoval na norské Vojenské akademii a poté na Balliol College v Oxfordu; po jejím skončení se stal důstojníkem norského námořnictva a pomáhal otci ve vládních záležitostech. Ve třiadvaceti letech poprvé zastupoval otce, když král vycestoval do zahraničí.
Princ se zajímal o umění, kulturu a literaturu, byl však i velmi sportovně nadaný, věnoval se plachtění, skokům i běhu na lyžích; největšího úspěchu dosáhl, když s plachetnicí Norna získal zlatou medaili v kategorii šestimetrových plachetnic na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928.
Manželství a děti
editovat
21. března 1929 se Olaf v Oslu oženil se svou sestřenicí, princeznou Marthou Švédskou. Martha se narodila 29. března 1901 jako dcera švédského prince Karla Švédského, vévody z Västergötlandu (1861–1951), a jeho manželky, dánské princezny Ingeborg (1878–1958). Korunní princezna Martha zemřela na rakovinu 5. dubna 1954, tři roky před nastoupením svého manžela na norský trůn.
Z manželství vzešli tři potomci: dvě dcery – Ragnhild (9. června 1930 – 16. září 2012) a Astrid (nar. 12. února 1932) a jeden syn, následník trůnu princ Harald (nar. 21. února 1937). Starší dcera Ragnhild se provdala za průmyslníka Erlinga Lorentzena, s nímž měla tři děti; rodina žila v brazilském Rio de Janeiro. Mladší dcera Astrid si vzala rozvedeného námořníka a olympionika Johana Martina Fernera, s nímž žije v Oslo a mají pět dětí.
Druhá světová válka
editovatZa druhé světové války bylo Norsko napadeno Německem a Olaf společně se svým otcem odplul v červnu 1940 na palubě těžkého křižníku HMS Devonshire z Tromsø do londýnského exilu,[1] kde organizoval „svobodné“ jednotky. Jeho manželka a děti zatím byly ve Švédsku a poté v USA. Celá rodina se vrátila zpět do Norska po skončení války v roce 1945. Olaf připlul do Osla v rámci operace Kingdom 13. května 1945 na palubě rychlé minonosky HMS Apollo.[2]
Vláda
editovatOlaf nastoupil na trůn 21. září 1957 po smrti svého otce Haakona VII. pod jménem Olaf V., ale na rozdíl od svého otce nebyl korunován, pouze požehnán v katedrále v Trondheimu. Nový král byl vdovcem a během prvních let jeho vlády ho při oficiálních příležitostech doprovázela jeho mladší dcera, princezna Astrid.
Král, velmi populární už od svého příjezdu do Norska, byl nazýván králem lidu (Folkekongen); choval se prostě a spíše jako měšťan než jako monarcha, řídil sám své auto, často se procházel po Oslu bez doprovodu ochránců.
V roce 1985 založil Norský řád za zásluhy.
V červenci 1990 byl stižen mozkovou mrtvicí a princ Harald převzal vládu jako regent. Třebaže jeho rekonvalescence zdárně pokračovala, zemřel půl roku nato 17. ledna 1991; příčinou smrti byl srdeční infarkt (podle některých pramenů ji měly uspíšit neblahé zprávy o událostech v Perském zálivu). Byl posledním žijícím vnukem anglického krále Eduarda VII. a královny Alexandry.
Tituly a vyznamenání
editovatZajímavost
editovat- Na jeho počest nazval norský polárník Roald Amundsen při své úspěšné výpravě k jižnímu pólu v roce 1911 pobřeží a hory v Antarktidě - Pobřeží prince Olafa a Hory prince Olafa
- v roce 1961 získal cenu Fridtjofa Nansena za činnost ve prospěch uprchlíků; v roce 1973 byl u příležitosti svých 70. narozenin oceněn nejvyšším státním norským vyznamenáním, Medailí za velké občanské zásluhy
- jeho vášeň a přínos pro lyžování byla v roce 1968 oceněna Medailí Holmenkollen
- 17. prosince 2005 byl v anketě norské televize NRK vyhlášen Norem 20. století
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Olav V of Norway na anglické Wikipedii.
- ↑ MASON, Geoffrey B. SERVICE HISTORIES of ROYAL NAVY WARSHIPS in WORLD WAR 2: HMS DEVONSHIRE - County-type Heavy Cruiser [online]. naval-history.net, rev. 2010-10-08 [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NICHOLSON, Arthur. Very Special Ships: Abdiel Class Fast Minelayers of World War Two. Barnsley: Seaforth Publishing, 2015. ISBN 978-1-84832-235-6. S. 176 a 177. (anglicky)
Literatura
editovat- Isabelle Bricardová - Monarchie moderní Evropy
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olav V na Wikimedia Commons - Oficiální stránka Norské královské rodiny (v norštině a angličtině)
- Olaf V. na stránkách genealogy.euweb Archivováno 14. 4. 2008 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Haakon VII. |
_2.svg){kind=small}
|
Norský král 1957–1991 |
|
Nástupce: Harald V. |
