Ochaby
Ochaby[1][2][3] (polsky Ochaby, německy Ochab) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Skočov. Leží na území Těšínského Slezska na řece Visle a patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Ke dni 25. 3. 2016 zde žilo 2 128 obyvatel, rozloha obce činí 13,18 km².
Ochaby | |
---|---|
Hřebčín v Ochabech | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°50′43″ s. š., 18°45′49″ v. d. |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Skočov |
Ochaby | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,18 km² |
Počet obyvatel | 2 128 (2016) |
Hustota zalidnění | 161,5 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, ostatní |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Maciej Bienek |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-430 (Skoczów) |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ochaby se dělí na dvě části: severní Velké Ochaby nebo Ochab[4] (Ochaby Wielkie) a jižní Malé Ochaby nebo Ochabec[4] (Ochaby Małe). Navzdory názvu jsou v současnosti větší Malé Ochaby – 1 172 obyvatel v březnu 2016, oproti 956 ve Velkých Ochabech. Také centrum celé obce s kostelem (klasicistní památka z roku 1810), hasičskou zbrojnicí, hřištěm (klub LKS Ochaby) a školou se nachází na území Malých Ochab.
Vesnice je od 70. let 20. století rozdělena čtyřproudovou silnicí č. 81 spojující Katovice se Skočovem a Vislou.
První zmínka o Ochabech pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna sepsané kolem roku 1305. Malé Ochaby neboli Ochabce se poprvé připomínají v roce 1447. Jednalo se o šlechtické obce, které vystřídaly řadu majitelů, než se v roce 1798 dostaly do majetku Těšínské komory. Ta založila na severu Velkých Ochab, u zámečku na tzv. Spálenisku, velkostatek Auer Hof a započala chov koní, jímž je obec proslulá. Po roce 1918 a parcelaci pozemků Komory patřil ochabský hřebčín Polské armádě, která se věnovala reprodukci koní pro potřeby kavalerie. Po druhé světové válce byl spojen s hřebčínem v Pruchné zaměřeným na angloaraby a stal se jedním z největších jezdeckých center v Polsku. V jeho sousedství bylo založeno Středisko koňských sportů (Ośrodek Sportów Konnych). V roce 2012 byl hřebčín prodán soukromým majitelům, bratrům Dzidovým z Goczałkowic. Chov probíhá na základě 24 klisen matek: 12 angloarabských a 12 polských teplokrevníků. Sportovní středisko už neexistuje. Na jeho místě vzniklo v roce 2011 zábavní centrum Dream Park Ochaby s řadou atrakcí jako jsou dinopark, svět miniatur, lanový park, oceanárium, opičí dráha, kino 6D, kukuřičné bludiště nebo dům vzhůru nohama.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 890.
- ↑ slovník naučný, 18. Navary-Oživnutí, s. 675
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ a b DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 40.
Literatura
editovat- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)
Externí odkazy
editovat- Webové stránky obce Archivováno 19. 10. 2016 na Wayback Machine.
- O Ochabech na stránkách gminy Skočov
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ochaby na Wikimedia Commons