Wikipedie

Mahamat Déby

Mahamat Idriss Déby Itno (arabsky محمد إدريس ديبي إتنو‎; * 1. ledna 1984[1][p. 1] N'Djamena), známý také jako Mahamat Kaka,[3] je čadský čtyřhvězdičkový generál,[4] od října 2022 prozatímní prezident Čadu. Moc získal jako předseda Přechodné vojenské rady 20. dubna 2021, když jeho otec, prezident Idriss Déby, zemřel na následky zranění, které utrpěl na frontě.[5]

Mahamat Déby
Prozatímní prezident Čadu
Úřadující
Ve funkci od:
10. října 2022
Předseda vládySaleh Kebzabo
ViceprezidentDjimadoum Tiraina
PředchůdceIdriss Déby
Předseda Přechodné vojenské rady
Ve funkci:
20. dubna 2021 – 10. října 2022
Předseda vládyAlbert Pahimi Padacké
ViceprezidentDjimadoum Tiraina
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý politik
Vojenská služba
SlužbaČad
SložkaČadské pozemní síly
Hodnostgenerál
Narození1. ledna 1984 (40 let)
N'Djamena, Čad
Choťtři manželky
RodičeIdriss Déby (otec)
PříbuzníBrahim Déby (sourozenec)
Profesevoják
CommonsMahamat Déby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a soukromý život

editovat

Déby má tři manželky.[6][7] Předpokládá se, že Déby a jeho druhá žena mají pět dětí.[6] Débyho třetí manželka úzce spolupracovala se svým zesnulým tchánem, prezidentem Idrissem Débym.[6]

Předseda vojenské rady a prezident Čadu

editovat
 
Mahamat Déby s Davidem Gilmourem (2021)

Poté, co 20. dubna 2021 zemřel Mahamatův otec Idriss Déby, armáda oznámila, že zvolená vláda a Národní shromáždění byly rozpuštěny a že národ po dobu 18 měsíců povede Přechodná vojenská rada pod vedením Mahamata.[8] Ústavu nahradila nová listina, na jejímž základě se Mahamat stal prozatímním prezidentem a velitelem ozbrojených sil.[9]

Někteří političtí aktéři v Čadu označili ustavení přechodné vojenské vlády za „převrat“, neboť nebyla dodržena ustanovení týkající se obsazení uvolněného prezidentského úřadu.[10] Podle ústavy měl být po smrti prezidenta Idrisse Débyho jmenován úřadujícím prezidentem předseda Národního shromáždění Haroun Kabadi a měly být vypsány předčasné volby.[11] Jeden z hlavních spojenců Čadu, Francie, však tento vývoj hájí jako nezbytný s odkazem „výjimečné okolnosti“ způsobené povstáním.[12] Débyho podpořilo i širší mezinárodní společenství, které ho popisuje jako „stabilní oporu v Sahelu“.[13] Déby se dokonce zúčastnil summitu afrických lídrů ve Washingtonu, D.C.[14] Navzdory této podpoře povstalci z Fronty pro změnu a shodu v Čadu vyslovili hrozbu nové vládě, když prohlásili, že „Čad není monarchie“, a slíbili, že budou pokračovat v boji, dokud nedosáhnou N'Djameny a nesesadí Mahamata Débyho od moci.[15]

Francouzská podpora

editovat

Déby získal významnou podporu na západě, především od Francie, bývalé koloniální mocnosti Čadu.[16] Emmanuel Macron se zúčastnil pohřbu Idrisse Débyho, kde přislíbil svou podporu vládě Mahamata Débyho.[17] Francie podpořila Čad také vojensky, a to prostřednictvím operace Barkhane, v jejímž rámci bylo v Sahelu rozmístěno více než 5 000 příslušníků francouzské armády.[17] Déby rovněž navštívil Macrona v Elysejském paláci v červnu 2021, kde oba jednali o politické transformaci v Čadu.[18] Navzdory ukončení operace Barkhane v roce 2021 Francie neprojevila žádné váhání ve své podpoře Débyho a pokračuje v umísťování jednotek v regionu.[19][20]

Boko Haram

editovat

Dne 22. listopadu 2022 došlo k útoku ve vesnici Ngouboua, která se nachází v oblasti Čadského jezera. Při útoku bylo zabito nejméně 10 vojáků Čadské národní armády. V reakci na útok Déby vyslal 150 vojáků do vesnice. Déby uvedl: „Potvrzuji, že Boko Haram je stále aktivní v povodí Čadského jezera“.[21]

Povodně v roce 2022

editovat

V polovině srpna 2022 začaly v Čadu povodně, které se vyžádaly celkem 22 obětí.[22] Podle zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí byl povodněmi postižen více než milion lidí.[23] Déby vyhlásil výjimečný stav.[24]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Podle některých zdrojů se narodil 4. dubna 1984[2]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mahamat Déby na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PORTRAIT. Présidence de la République du Tchad [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-15. (francouzsky) 
  2. ↑ President's Biography. Velvyslanectví Čadu v USA [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Idriss Deby's son Kaka named interim head of state, says army spokesman. Reuters [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-12. 
  4. ↑ Langzeitherrscher Idriss Déby Itno ist tot. Die Zeit [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ MUSIL, Adam; her. Čaďané se bouří. Armádu viní z puče a po smrti prezidenta chtějí civilní vládu. Česká televize [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Tchad: voici qui est la nouvelle première dame du pays. CamerounWeb [online]. 2021-04-26 [cit. 2023-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-03. (francouzsky) 
  7. ↑ Tchad: voici Dahabay oumar Souni, la communicante et 3è épouse du président du CMT. CamerounWeb [online]. 2021-05-08 [cit. 2023-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-09. (francouzsky) 
  8. ↑ Chad's President Idriss Déby dies after clashes with rebels. BBC News [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rebels threaten to march on capital as Chad reels from president’s battlefield death. Reuters [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Chad president's death: Rivals condemn 'dynastic coup'. BBC News [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ Chad's Constitution of 2018. www.constituteproject.org [PDF online]. 2022-04-27 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ IRISH, John; SALAÜN, Tangi. With eye on Islamist fight, France backs Chad military takeover. Reuters [online]. 2021-04-22 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ KRIEGER, Gerald. Challenges in Mali, the Importance of Legitimate Governance in Combatting Terrorism and Violent Extremism. S. 22–38. Journal of Strategic Security [online]. [cit. 2023-08-22]. S. 22–38. Dostupné online. DOI 10.5038/1944-0472.15.3.2009. 
  14. ↑ TAHINGAM, Pierre. Sommet USA-Afrique : Mahamat Idriss Deby prend part aux travaux. Journal du Tchad [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Who are Chad’s FACT rebels and what are their goals?. Al-Džazíra [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ MARIELLE, Debos. COLONIAL VIOLENCE AND RESISTANCE IN CHAD (1900-1960). SciencesPo Mass Violence and Resistance- Research Network [online]. Sciences Po, 2020-09-30 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b PELZ, Daniel. Why France is backing Chad's new leader, Mahamat Idriss Deby. Deutsche Welle [online]. 2021-04-23 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Mahamat Déby’s first foreign trip to Paris. Diplomat Magazine [online]. 2021-07-06 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Macron announces the end of France's anti-Islamist Operation Barkhane in the Sahel. France 24 [online]. 2021-06-10 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ SCHOFIELD, Hugh. France calls time on anti-jihadist Operation Barkhane in Sahel. BBC News [online]. 2022-11-09 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ Chadian soldiers killed in attack by ‘shadowy’ Boko Haram. Al-Džazíra [online]. 2022-11-23 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ Unprecedented flooding in Chad hits more than 340,000 people. Radio France Internationale [online]. 2022-08-28 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Čadský prezident vyhlásil nouzový stav. Záplavy v zemi postihly přes milion lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-20 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ Chad declares state of emergency as floods affect one million. Al-Džazíra [online]. 2022-10-20 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mahamat_Déby&oldid=24267634“