Kostel Orsanmichele

kostel ve Florencii

Kostel Orsanmichele stojí ve Florencii na Via dei Calzaiuoli, pěší zóně, která spojuje Piazza della Signoria s Piazza del Duomo.

Kostel Orsanmichele
Orsanmichele - pohled z Via de Lamberti
Orsanmichele - pohled z Via de Lamberti
Místo
StátItálieItálie Itálie
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníMichael archanděl
Architektonický popis
ArchitektSimone Talenti, Benci di Cione Dami a Neri di Fioravante
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1337
Další informace
AdresaVia Orsanmichele, 50126 Firenze, Florencie, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Původně stával na tomto místě románský kostel sv. Michala v zahradě - S.Michele in Orto. Po jeho zániku zde vystavěl v letech 1284–1291 Arnolfo di Cambio špýchar, který byl již roku 1302 zničen požárem. Roku 1337 přinutila florentská signorie cechy k nové výstavbě. Tak vznikla současná čtvercová gotická budova, opět s dispozicí třípatrové věže, s horními patry pro uskladnění obilí a s podloubím pro trh s obilím. Zázračný obraz Madonna delle Grazie, který pro kostel roku 1347 namaloval Bernardo Daddi, stále přitahoval množství poutníků. Proto byl roku 1361 trh s obilím zrušen a budova postupně adaptována na kostel, který získal zkomolením názvu původního svatostánku pojmenování Orsanmichele. Horní patra dále sloužila jako sýpka, obilí zde bylo ukládáno až do poloviny 16. století, kdy sem Cosimo I. Medicejský přesunul svůj archiv. Kostel byl stále užíván a byl až do 19. století sídlem mariánského arcibratrstva. V letech 1834–1839 došlo k prvnímu restaurování plastik ve výklencích. Zásadní restaurování začalo v roce 1960 a skončilo roku 1984, kdy všechny originály soch byly nahrazeny kopiemi. Dnes kostel slouží jako výstavní prostor.

 
Nani di Banco: Čtyři mučedníci

Sochařská výzdoba fasády

editovat

Do 14 nik ve zdech kostela je umístěno 14 soch patronů florentských cechů umění a řemesel. Od vchodu doprava to jsou:

Kruhové reliéfy (tonda) z glazovaných keramických dlaždic znázorňují znamení cechů a města Florencie, autoři della Robbia

Galerie

editovat

Interiér

editovat

Kostel je dvojlodní hala. Na sloupech a klenbách jsou fresky z počátku 15. století. Vitráže v oknech zobrazují scény ze života Panny Marie. V pravé lodi je umístěn mramorový tabernákl z roku 1359 od Andrey Orcagny, který rámuje obraz Bernarda Daddiho Madonna s dítětem z roku 1347. V levé lodi se nachází oltář Svaté Anny, mramorové sousoší od Francesca da Sangalla z roku 1526.

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Orsanmichele: Documenti 1336-1452, editorka Diane Finiello Zervas. vydal F. C. Panini, Archivio di stato, Firenze 1996, stran 249
  • Catling, Christopher: Florence and Tuscany, (turistický průvodce). 2005