Adelbert von Chamisso
Louis Charles Adélaïde de Chamissot[1][2] de Boncourt, známý jako Adelbert von Chamisso [šamiso] (30. ledna 1781 Châlons-en-Champagne – 21. srpna 1838 Berlín), byl německý básník a botanik.
| Adelbert von Chamisso | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Louis Charles Adélaïde de Chamissot de Boncourt |
| Narození | 30. ledna 1781 Châlons-en-Champagne |
| Úmrtí | 21. srpna 1838 (ve věku 57 let) Berlín |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Místo pohřbení | Friedhof III der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche |
| Povolání | botanik, básník, pteridolog, bryolog, spisovatel, přírodovědec, zoolog, objevitel, kurátor sbírky a sběratel rostlin |
| Alma mater | Humboldtova univerzita Francouzské gymnázium v Berlíně |
| Témata | botanika a zoologie |
| Významná díla | Podivuhodný příběh Petra Schlemihla |
| Manžel(ka) | Antonie Piaste |
| Děti | Max de Chamisso de Boncourt Ernst Chamisso de Boncourt Hermann Freimund von Chamisso Adolph von Chamisso Louise von Chamisso |
| Rodiče | Louis Marie de Chamisso de Boncourt a Marie Anne Gargam |
| Příbuzní | Hippolyte de Chamisso (sourozenec) Adelaide de Chamisso de Boncourt (vnučka) |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako šesté[3] ze sedmi dětí do šlechtické rodiny hraběte Louise Marie de Chamissot na zámku Boncourt v oblasti Champagne. Jeho rodina v roce 1790 zchudla a v roce 1792 opustila Francii. Na útěku před revolucionáři prošla celá rodina Holandsko a jižní Německo. Jejich novým domovem se v roce 1796 stal Berlín,[4] kde se dva z Adelbertových starších bratrů stali učiteli. Chamisso zde studoval na Francouzském gymnáziu a později se živil jako prodavač a malíř květin. Pak se stal pážetem u princezny Luisy Friederiky Pruské a v roce 1801 důstojníkem pruské armády, v té době si říkal Ludwig von Chamisso. Když však měl bojovat proti své francouzské vlasti, z armády vystoupil a věnoval se studiu přírodních věd a literatuře.
Léta 1815–1818 strávil na cestě kolem světa. Tato expedice ruského kapitána Otto von Kotzebue financovaná hrabětem Nikolajem Rumjancevem prozkoumávala Polynésii a Hawaii. Chamisso kartograficky zdokumentoval velkou část pobřeží Aljašky, byl po něm pojmenován nově objevený ostrov Chamisso. Popsal způsob života Eskymáků a obyvatel Aleut a všechna svá (nejen) přírodovědná pozorování pak vydal knižně v díle Cesta okolo světa[5] (mimochodem slovo parka označující oděvní součást se poprvé objevilo právě v tomto díle).
Nakonec se v roce 1819 stal ředitelem botanické zahrady v Berlíně. Pokračoval však ve své literární práci a spolu s Gustavem Schwabem vydával Německý almanach Múz. Byl členem berlínské lóže Svobodných zednářů.
Dílo
editovatAčkoli byla Chamissovou mateřštinou francouzština, nezapomenutelná díla vytvořil v němčině. Jeho nejznámějším dílem je fantastická povídka Podivuhodný příběh Petra Schlemihla (Peter Schlemihls wundersame Geschichte) s autobiografickými prvky, která vyšla v roce 1814.[6] Toto dílo se nachází někde mezi romantickou pohádkou a realistickou novelou. Vypráví o chudém Petrovi, který prodá ďáblu za bezedný měšec svůj stín. Společnost jím začne pohrdat a Petr se ocitá v osamění. Nakonec nalezne uspokojení v badatelské práci. Příběh ukazuje, jak často lidé pohrdají jakoukoli odlišností a jak nesnadné může být napravit vlastní zdánlivě nevinný omyl.
Povídka byla zpracována v roce 2013 v Českém rozhlasu jako šestidílná četba na pokračování. V překladu Jiřího Konůpka a režii Lídy Engelové četl Miroslav Táborský.[7]
Od roku 1985 nese jeho jméno Cena Adalberta von Chamisso, kterou jsou v Německu vyznamenáváni spisovatelé píšící německy, jejichž mateřským jazykem však není němčina, příp. osoby, které se svým literárním dílem významně zasloužily o mezikulturní dialog.
Fotogalerie
editovat-
Adelbert von Chamisso -
Jeho hrob v Berlíně -
Pamětní deska v Berlíně (Grunewaldstraße 6, Berlin-Schöneberg) -
Pamětní deska v Berlíně (Friedrichstraße 235, Berlin-Kreuzberg) -
Jeho báseň 'Die Löwenbraut (1827)'
_Adelbert_von_Chamisso.JPG)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Adelbert von Chamisso [online]. geni.com [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ PARMENTIER, Sabine. Œuvre et vie d'Adelbert Von Chamisso. Figures de la psychanalyse. 2002-10-01, roč. no7, čís. 2, s. 167–185. ISSN 1623-3883. (francouzsky)
- ↑ Chamisso-Literaturhaus im Kunersdorfer Musenhof [online]. www.kunersdorfer-musenhof.de [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ GESSLER, Philipp. Mit der Zerrissenheit eines Fremden [online]. www.taz.de, 2004-08-28 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Weit gereister Migrant - Lösung [online]. www.wissenschaft.de, 2015-02-11 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ LINDER, Christian. "Ich bin nirgends am Platze, ich bin überall fremd": Vor 175 Jahren starb der Dichter und Naturforscher Adelbert von Chamisso [online]. Deutschlandradio Kultur, 2013-08-21 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Adelbert von Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
- ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adelbert von Chamisso na Wikimedia Commons 
Osoba Adelbert von Chamisso ve Wikicitátech- Galerie Adelbert von Chamisso na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adelbert von Chamisso
- Chamisso-Gesellschaft e.V.
