Wikipedie

Slabce

městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Městys Slabce (německy Slabetz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba dvanáct kilometrů od Rakovníka. Včetně všech částí v něm žije 722[1] obyvatel.

Slabce
Sala terrena u zámeckého parku
Sala terrena u zámeckého parku
Znak městyse SlabceVlajka městyse Slabce
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50° s. š., 13°42′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel722 (2024)[1]
Rozloha27,63 km²[2]
Nadmořská výška419 m n. m.
PSČ270 41
Počet domů364 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseSlabce 28
27041 Slabce
mestysslabce@seznam.cz
StarostaMilan Rohla
Oficiální web: www.slabce.cz
Slabce na mapě
Slabce
Slabce
Další údaje
Kód obce542415
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kde se nazývala Slabecz, jméno bylo etymologicky odvozeno od termínu slabý či slepý. a roku 1364 se připomíná Jan z Chlumku jako voják ze Slabců (Miles de Slabecz). v roce 1405 patřila zdejší farnost do děkanátu rakovnického. V roce 1785 byla emfyteutickým právem na pozemcích Václava Hildprandta vysazena nová osada, podle osídlení německými osadníky nazvaná Německé Slabce – Teutsch-Slabecz.[4]

Od 29. května 2007[5] jsou Slabce městysem.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

editovat

V obci Slabce (přísl. Německá Slabce, 516 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, nákladní autodoprava, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Slabcích, 2 galanterie, holič, 3 hostince, 3 kapelníci, klempíř, 3 koláři, kominík, kovář, 4 krejčí, mlýnské výrobky, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Slabce, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, trafika, truhlář, velkostatek Slabce, zahradnictví, 2 zámečníci.[11]

Části obce

editovat

Městys Slabce se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích:

Doprava

editovat

Městysem vede silnice II/233 Rakovník–Slabce–Radnice–Plzeň a silnice II/201 Kralovice–Slabce–Křivoklát–Zbečno-Unhošť.V roce 2021 z městyse jezdily autobusové linky 572 Rakovník–Krakovec–Slabce, Kostelík–Zvíkovec, pak 575 Rakovník–Pavlíkov–Slabce, Kostelík–Zvíkovec a 576 Rakovník–Slabce–Skryje.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slabcích.
 
Socha svatého Františka z Pauly
  • Zámek Slabce vystavěl na počátku 18. století svobodný pán František Karel Vančura z Řehnic; současně založil při zámku park. Po Vančurově smrti roku 1713 Slabce změnily několikrát majitele, až je v roce 1754 koupili Hildprandtové z Ottenhausenu. Podnikavý rod s kořeny v Tyrolsku povýšil Slabce na centrum svého rostoucího panství ve zdejším kraji, které zahrnovalo i hrad Krakovec a zámek ve Zhoři.[12] Za Hildprandtů došlo snad před rokem 1798 k první úpravě zámeckého parku na anglický, podobně jako v Blatné.[zdroj⁠?!] Empírovou podobu s hranolovou věží zámek získal po roce 1847, kdy jej koupil Hugo Nostic; ten roku 1866 postoupil panství Slabce novému majiteli, kterým se stal Alex Croy Dülmen. Princům de Croy patřil zámek do roku 1945.[12] Navzdory četným protinacistickým aktivitám za druhé světové války byla rodina posledního šlechtice ve Slabcích Alexe prince de Croy donucena v roce 1945 Slabce opustit a její majetek byl zkonfiskován a proměněn na zdravotní středisko a byty, později část budovy obsadily obecní úřad, obecní knihovna a reprezentační prostory slouží k pořádání kulturních a společenských akcí.[13] Součástí parku je volně přístupná barokní oranžérie se sochami světců (svatý Jan Nepomucký, svatý Florián, svatý Petr z Alkantary a svatý Václav). V parku jsou ještě další dvě sochy (svatého Jana Nepomuckého pod sportovním areálem a socha svatého Antonína na samém okraji parku za rybníkem při silnici do Svinařova) a tzv. kamenný stůl při cestě od zámku k sala terreně.
  • Kostel svatého Mikuláše – původně románská stavba (na jižní vnější straně kostela ve zdivu je románský portál, snad z 12. století), barokně upravená v letech 1787-1789 s věž přestavěna počátkem 19. století.[14]
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Františka z Pauly
  • Zemědělský dvůr Sadlno
  • Fara – spjatá s působením několika významných farářů (pozdější probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach (1831–1911) nebo včelařský odborník a autor prvních českých včelařských knih Josef Antonín Janiš (1749–1821), kterého na průčelí fary připomíná pamětní deska).
  • Hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1869
  • Čechův mlýn – první elektrický válcový mlýn v bývalém Československu.

Rodáci

editovat
  • Karel Burian (1870–1924), pěvec (Rousínov čp. 40)
  • Pravoslav Kotík (1889–1970), výtvarník (Slabce čp. 60 u saly terreny v zámeckém parku)
  • Barbora Nerudová (1795–1869), matka básníka, novináře a spisovatele Jana Nerudy a dlouholetá hospodyně francouzského vědce Joachima Barrande, objevitele nalezišť zkamenělých trilobitů v nedalekých Skryjích (její rodný dům se nedochoval, stál na místě nynějšího domu čp. 20). Jan Neruda Slabce v dětství několikrát navštívil.
  • Friedrich Goldscheider (1845–1897), podnikatel, majitel vídeňské továrny na keramiku a porcelán
  • František Zuska (1887–1955), výtvarník (Svinařov čp. 35)

Další fotografie

editovat
  •  
    Kostel sv. Mikuláše
  •  
    Silnice II/233
  •  
    První elektrický válcový mlýn v Československu
  •  
    Zámek
  •  
    Severní část obce

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Slabce, s. 91. 
  5. ↑ Rozhodnutí č. 19 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obcí městysi, Miloslav Vlček, 29. května 2007
  6. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren (německy)
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1552. (česky, německy) 
  12. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Dostupné online. Kapitola Slabce — zámek, s. 421–422. 
  13. ↑ webové stránky městyse. www.slabce.cz [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-08. 
  14. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 334. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slabce&oldid=23337083“