Saprofág (také saprotrof, saprob), je heterotrofní organismus (především živočich či houba, jiné skupiny se označují spíše jako rozkladači), který ale na rozdíl od predátorů získává energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazývá hniložijnost či saprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a za rozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelených producentů s fotosyntetickými barvivy.

Žížala obecná, známý saprofág (konkrétně detritofág)

Saprofyt

Zastaralým termínem saprofyt se dříve označovaly některé nezelené vyšší rostliny (např. hnilák smrkový, hlístník hnízdák, různé orchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (vizte též epifyty). Výraz se používal všeobecně i pro houby a některé bakterie. Dnes se jedná o zastaralý termín [1], protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštní symbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).

Někdy je saprofyt (např. v mykologii, v lichenologii, atp.) tento termín stále používán.

Dělení saprofágů

Saprofágové se dělí na mrchožrouty (mršiny), detritofágy - rozkladače (detrit) a koprofágy (výkaly).

Reference

  1. Hershey, David R. (1999). Myco-heterophytes and parasitic plants in food chains. American Biology Teacher 61, 575-578.

Související články

Šablona:Portál Biologie Šablona:Pahýl - biologie