Rástágááh: Iäruttâs siijđo versioi kooskâst

Rástágááh; Turdidae; (Rafinesque, 1815)
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen	Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde	Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu	Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu	Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka	Lodeh Aves
Lahko	Varbuslodeh Passeriformes

Laađâ historjá interaktiivlávt

← Puárrásub nubástus Uđđâsub nubástus →

Poistettu sisältö Lisätty sisältö

VisuaallâšWikitekstâ

Rivimuotoinen

Versio 13. kuovâmáánu 2023 tme 15.45

Rástágááh (Turdidae) lii loddehiäimu. Suomâst kávnojeh 29 rástágâššlaaijâd, main 13 šlaaaijâd láá tobdoseh Aanaar kuávlust. Toh láá: kuávsuilodde (suomâkielân punarinta), kielâviälgu (suom. sinirinta), čuovjispoođâs (suom. sinipyrstö), leibiloddááš (suom. leppälintu), miestârástágâš (suom. pensastasku), keđgirástágâš (suom. kivitasku), kiärdurástágâš (suom. sepelrastas), čapisrástágâš (suom. mustarastas), ränisrástágâš (suom. räkättirastas), laavlârástágâš (suom. laulurastas), veigilodde (suom. punakylkirastas) já vyevdirástágâš (suom. kulorastas).^[1]

Nomâttâsah

Puáris aalmugkielâst rástágâš lii lamaš vuovâs almosnomâttâs puoh tagarijd luddijd, moh láá lamaš stuárráábeh ko cissááh. Tondiet -rástágâš-nommâ oinuustâl motomijn loddenomâttâsâin talle-uv, veik miinii luudijd ij kuulâgin rástágái suuhân (omt. peljirástágâš).^[1]

Viehâ maaŋgâ rástágâššlaajâst lii lamaš puáris nommâ. Táválumos rástágâš lii lamaš ränisrástágâš, já eidu tondiet tot lii-uv uážžum kyeddiđ suuvâ almosnoomâ. ILWB addel toos paldâlâsnommân pecirástágâš, mii vist motomijn käldein lii merhâšuumees tááhust epičielgâs. Noomâi vuáhádutmist rástágâš lii kuođđum ubâ suuvâ noomân, já ränisrástágâš lii finnim tááláá noomâs orjâlâškielâ myenster mield.^[1]

Kielâviälgust, mii muččâdvuođâs já mučis lávlumis tiet lii ain kiddim huámášume, lii puáris nommâ. ILWB addel kielâviälgun noomâ loddeäđijâš, mii Nordlingist lii lamaš leibiloddáá nommân (eres varianteh loddärrijâš já loddeđjigâš). Puáris noomâs lii siäiluttâm meiddei keđgirástágâš.^[1]

Veigilodde vist lii lamaš taggaar lodde, mast láá kevttum maŋgâ aalmugnoomâ: čurčurrástágâš, rotorástágâš já ijjârástágâš. Veigilodde lii muorâ- já miestâmaddui ässee, já tondiet veigiloodán máhđulávt čujottává meiddei noomah miestârástágâš já maadârástágâš, veik taah noomah láá-uv miäruštâllâm ILWB:st tuše "mottoomlágán lodden". Laavlârástágâžân lii motomijn käldein meiddei nommâ lávloorástágâš.^[1]

Ohtân čuolmân rástágái nommâpargoost lii lamaš čapisrástágâš-nommâ, mii ärbivuáválávt lii kevttum kiärdurástágáást. "Mustarastas" ij lah siämmáá táválâš Aanaar pirrâsijn, já tondiet taat lodde lii pááccám nomâttáá. Kuittâg-uv ludij systemaatlâš noomâtmist oroi luándulâžžân sirdeđ čapisrástágâš-noomâ eidu mustarastas-loodán, já nuuvt kiärdurástágâš uážui uđđâ noomâs lovnân orjâlâškielâ noomâst gierdo-rásttis.^[1]

Puáris kielâst ij lah kavnum nommâ čuávuváid luddijd: kuávsuilodde, čuovjispoođâš, čapisuáivrástágâš já vyevdirástágâš. Taah šlaajah láá Aanaar kuávlust härvinâšah, já tondiet toh láá esken tai ivij uážžum noomâs. Taah noomah láá jurgâlusloovnah suomâ- já orjâlâškielâst.^[1]

Fáádást eres soojijn

Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Rástágááh.

Käldeeh

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 ^1,6 Olthuis, Márja-Liisqi: Rástágááh. Anarâš-kalender 2006, 2006. Anarâškielâ servi ry.

[kalender-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 ^1,6 Olthuis, Márja-Liisqi: Rástágááh. Anarâš-kalender 2006, 2006. Anarâškielâ servi ry.

[1]

@@ Raddalâs 24 / Raddalâs 24 @@
 | vyelišlaajâ =
 }}
-'''Rástágááh''' ''(Turdidae)'' lii loddehiäimu. Suomâst kávnojeh 29 rástágâššlaaijâd, main ''13 šlaaaijâd'' láá tobdoseh Aanaar kuávlust. Toh láá: [[kuávsuilodde]] ({{k-fi|punarinta}}), [[kielâviälgu]] (suom. ''sinirinta''), [[čuovjispoođâs]] (suom. ''sinipyrstö''), [[leibiloddááš]] (suom. ''leppälintu''), [[miestârástágâš]] (suom. ''pensastasku''),  [[keđgirástágâš]] (suom. ''kivitasku''), [[kiärdurástágâš]] (suom. ''sepelrastas''), [[čapisrástágâš]] (suom. ''mustarastas''), [[ränisrástágâš]] (suom. ''räkättirastas''), [[laavlârástágâš]] (suom. ''laulurastas''), [[veigilodde]] (suom. ''punakylkirastas'') já [[vyevdirástágâš]] (suom. ''kulorastas'').
+'''Rástágááh''' ''(Turdidae)'' lii loddehiäimu. Suomâst kávnojeh 29 rástágâššlaaijâd, main ''13 šlaaaijâd'' láá tobdoseh Aanaar kuávlust. Toh láá: [[kuávsuilodde]] ({{k-fi|punarinta}}), [[kielâviälgu]] (suom. ''sinirinta''), [[čuovjispoođâs]] (suom. ''sinipyrstö''), [[leibiloddááš]] (suom. ''leppälintu''), [[miestârástágâš]] (suom. ''pensastasku''),  [[keđgirástágâš]] (suom. ''kivitasku''), [[kiärdurástágâš]] (suom. ''sepelrastas''), [[čapisrástágâš]] (suom. ''mustarastas''), [[ränisrástágâš]] (suom. ''räkättirastas''), [[laavlârástágâš]] (suom. ''laulurastas''), [[veigilodde]] (suom. ''punakylkirastas'') já [[vyevdirástágâš]] (suom. ''kulorastas'').<ref name="kalender">{{Lostâkäldee|Tahhee=[[Márjá-Liisá Olthuis|Olthuis, Márja-Liisq]]i|Paječaalâ=Rástágááh|Almostittem=Anarâš-kalender 2006|Äigimuddo=2006|Almostittee=[[Anarâškielâ servi|Anarâškielâ servi ry]]}}</ref>
 ==Nomâttâsah==
-Puáris aalmugkielâst ''rástágâš'' lii lamaš vuovâs almosnomâttâs puoh tagarijd luddijd, moh láá lamaš stuárráábeh ko [[cissááh]]. Tondiet -''rástágâš''-nommâ oinuustâl motomijn loddenomâttâsâin talle-uv, veik miinii luudijd ij kuulâgin rástágái suuhân (omt. [[peljirástágâš]]).
+Puáris aalmugkielâst ''rástágâš'' lii lamaš vuovâs almosnomâttâs puoh tagarijd luddijd, moh láá lamaš stuárráábeh ko [[cissááh]]. Tondiet -''rástágâš''-nommâ oinuustâl motomijn loddenomâttâsâin talle-uv, veik miinii luudijd ij kuulâgin rástágái suuhân (omt. [[peljirástágâš]]).<ref name="kalender"/>
-Viehâ maaŋgâ rástágâššlaajâst lii lamaš puáris nommâ. Táválumos rástágâš lii lamaš [[ränisrástágâš]], já eidu tondiet tot lii-uv uážžum kyeddiđ suuvâ almosnoomâ. ILWB addel toos paldâlâsnommân pecirástágâš, mii vist motomijn käldein lii merhâšuumees tááhust epičielgâs. Noomâi vuáhádutmist ''rástágâš'' lii kuođđum ubâ suuvâ  noomân, já ränisrástágâš lii finnim tááláá noomâs [[orjâlâškielâ]] myenster mield.
+Viehâ maaŋgâ rástágâššlaajâst lii lamaš puáris nommâ. Táválumos rástágâš lii lamaš [[ränisrástágâš]], já eidu tondiet tot lii-uv uážžum kyeddiđ suuvâ almosnoomâ. ILWB addel toos paldâlâsnommân pecirástágâš, mii vist motomijn käldein lii merhâšuumees tááhust epičielgâs. Noomâi vuáhádutmist ''rástágâš'' lii kuođđum ubâ suuvâ  noomân, já ränisrástágâš lii finnim tááláá noomâs [[orjâlâškielâ]] myenster mield.<ref name="kalender"/>
-[[Kielâviälgu]]st, mii muččâdvuođâs já mučis lávlumis tiet lii ain kiddim huámášume, lii puáris nommâ. ILWB addel kielâviälgun noomâ ''loddeäđijâš'', mii Nordlingist lii lamaš leibiloddáá nommân (eres varianteh ''loddärrijâš'' já ''loddeđjigâš''). Puáris noomâs lii siäiluttâm meiddei [[keđgirástágâš]].
+[[Kielâviälgu]]st, mii muččâdvuođâs já mučis lávlumis tiet lii ain kiddim huámášume, lii puáris nommâ. ILWB addel kielâviälgun noomâ ''loddeäđijâš'', mii Nordlingist lii lamaš leibiloddáá nommân (eres varianteh ''loddärrijâš'' já ''loddeđjigâš''). Puáris noomâs lii siäiluttâm meiddei [[keđgirástágâš]].<ref name="kalender"/>
-[[Veigilodde]] vist lii lamaš taggaar lodde, mast láá kevttum maŋgâ aalmugnoomâ: ''čurčurrástágâš'', ''rotorástágâš'' já ''ijjârástágâš''. Veigilodde lii muorâ- já miestâmaddui ässee, já tondiet veigiloodán máhđulávt čujottává meiddei noomah miestârástágâš já maadârástágâš, veik taah noomah láá-uv miäruštâllâm ILWB:st tuše "mottoomlágán lodden". [[Laavlârástágâš|Laavlârástágâžân]] lii motomijn käldein meiddei nommâ ''lávloorástágâš''.
+[[Veigilodde]] vist lii lamaš taggaar lodde, mast láá kevttum maŋgâ aalmugnoomâ: ''čurčurrástágâš'', ''rotorástágâš'' já ''ijjârástágâš''. Veigilodde lii muorâ- já miestâmaddui ässee, já tondiet veigiloodán máhđulávt čujottává meiddei noomah miestârástágâš já maadârástágâš, veik taah noomah láá-uv miäruštâllâm ILWB:st tuše "mottoomlágán lodden". [[Laavlârástágâš|Laavlârástágâžân]] lii motomijn käldein meiddei nommâ ''lávloorástágâš''.<ref name="kalender"/>
-Ohtân čuolmân rástágái nommâpargoost lii lamaš čapisrástágâš-nommâ, mii ärbivuáválávt lii kevttum [[kiärdurástágâš|kiärdurástágáást]]. "Mustarastas" ij lah siämmáá táválâš [[Aanaar]] pirrâsijn, já tondiet taat lodde lii pááccám nomâttáá. Kuittâg-uv ludij systemaatlâš noomâtmist oroi luándulâžžân sirdeđ čapisrástágâš-noomâ eidu mustarastas-loodán, já nuuvt kiärdurástágâš uážui uđđâ noomâs lovnân orjâlâškielâ noomâst ''gierdo-rásttis''.
+Ohtân čuolmân rástágái nommâpargoost lii lamaš čapisrástágâš-nommâ, mii ärbivuáválávt lii kevttum [[kiärdurástágâš|kiärdurástágáást]]. "Mustarastas" ij lah siämmáá táválâš [[Aanaar]] pirrâsijn, já tondiet taat lodde lii pááccám nomâttáá. Kuittâg-uv ludij systemaatlâš noomâtmist oroi luándulâžžân sirdeđ čapisrástágâš-noomâ eidu mustarastas-loodán, já nuuvt kiärdurástágâš uážui uđđâ noomâs lovnân orjâlâškielâ noomâst ''gierdo-rásttis''.<ref name="kalender"/>
-Puáris kielâst ij lah kavnum nommâ čuávuváid luddijd: [[kuávsuilodde]], [[čuovjispoođâš]], [[čapisuáivrástágâš]] já [[vyevdirástágâš]]. Taah šlaajah láá Aanaar kuávlust härvinâšah, já tondiet toh láá esken tai ivij uážžum noomâs. Taah noomah láá jurgâlusloovnah [[suomâkielâ|suomâ]]- já orjâlâškielâst.
+Puáris kielâst ij lah kavnum nommâ čuávuváid luddijd: [[kuávsuilodde]], [[čuovjispoođâš]], [[čapisuáivrástágâš]] já [[vyevdirástágâš]]. Taah šlaajah láá Aanaar kuávlust härvinâšah, já tondiet toh láá esken tai ivij uážžum noomâs. Taah noomah láá jurgâlusloovnah [[suomâkielâ|suomâ]]- já orjâlâškielâst.<ref name="kalender"/>
 ==Fáádást eres soojijn==