Hnůj

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hnůj v přirozeném prostředí. Kolorováno, anonymizováno.
Split-arrows.png Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Hnujdaj.

To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Hovno.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Hnůj, anglicky Muck, německy Dung , francouzsky Eau du village, staročesky Kurva, už zase!, je výsledek složitého biologického procesu. O výrobu se zpravidla stará kráva, kůň či prase. Někdy člověk. Někdy všichni dohromady.

„Tadáá!“

- finský filosof Asme Vloi

Hnůj a jeho vznik[editovat | editovat zdroj]

Hnůj typicky tvoří krávy. Ostatní zvířata to dělají podobně, ale my se soustředíme na krávu. Kráva (máme na mysli tu obyčejnou, ta fialová dělá jen čokoládu) se ráno probudí a hnána touhou po gáblíku a něžnými kopanci chovatele maže na pastvinu. Pastvina je plac, na kterém roste tráva. Taková ta zelená věc, co vás šimrá na prdeli a vaše dívka od ní má zelený kolena, když jste spolu ještě krátce.

Do krávy se cpe tráva. Většina krav je vybavena automatickým podavačem, takže se to tam cpe samo. Kráva požírá trávu za účelem eliminace hladu, sekundárně protože se ta tráva blbě seká a benzín je drahý. Kráva požírá trávu, obvykle čelem k severu, aby jí sluníčko nesvítilo do očí. Spásaná tráva, obecnou češtinou řečeno futr, vstupuje do jícnu, kde je mělněna jazykem a posouvána běžícím pásem do útrob. Oproti obecně zažité představě nemá kráva čtyři žaludky, ale tři předžaludky (staročesky Vormagen) a jeden žaludek, čímž se to celé komplikuje, ale je to efektivní a funguje to. Rozmělníkovaný futr vstupuje do bachoru, v bachoru bydlí taková ty úplně prťavoučká zvířátka, co se jim říká mikroorganismy. Ty se na trávu vrhnou a začnou ji rozkládat. Když má kráva bachor patřičně nacpaný, dojde někam do stínu a tam hodí šlofíka. Futr se tímto posune do čepce. V čepci se trávě nelíbí, takže se vrátí krávě do huby a ta ji ještě párkrát žvýkne. A dopravník to ještě víc rozmělníkovaný šoupne do knihy. V knize se tráva zaknihuje, všelijak se tam s tím šoupe, ale pořádek muší bét, takže když je to tam ještě víc uhňácaný a tak, tak se to šoupne do slezu. Ve slezu se k té kaši přidají ještě nějaký ty kyseliny a je hotovo. Stačí chvilku počkat a hnůj je na světě.

Copy start.gif
Zde vystřihněte

Popis vzniku hnoje ve výrobním stroji Kráva MkII

Kráva žere trávu. Tráva uvnitř sestupuje do bachoru. V bachoru bacily. Bacily rozkládají trávu. Když je trošku rozložená, tráva šup do čepce. Z čepce zpátky do tlamy, žvýky žvýky, blátíčko, kekel, humus, šup do knihy. V knize tráva muchly muchly, drti drti a pak šup do slezu. Ve slezu kvašení, fermentace, jeb ho do střev, trávy trávy. Krk. Prd. Žbrluch. Eventuálně Šplích.

Hnůj a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Hnůj se v dřevních dobách, tedy kdysi dávno, když Helenka Vondráčková byla ještě mladá a duha černobílá, používal na poli v období podzimu. Dělný lid nevalné inteligence jej sázel po sklizení ječmene či jiné obilniny, aby ho bylo více. Se střídavými úspěchy, nutno podotknout. Většinou totiž nevyšlo nic. Někdy něco málo. Někdy ale přišla mírná zima, takže pole bylo jako hovno celé a to pak prostý lid jásal, veselil se a samým nadšením obcoval a to někdy i s lidmi. Ale o zakládání obcí tento článek není.

Dnes se hnůj v zemědělství takřka nepoužívá, ale o to větší rozmach zažívá v korporátním prostředí, kde se dá pohnojit lautr kdeco. Toto hnojení je zcela zásadní a klíčové pro další rozvoj společnosti. Dojde-li totiž k pořádnému pohnojení, nejlépe vedoucím pracovníkem, vyvstává akutní potřeba danou věc narychlo opravit. Čímž se dosahuje vyššího stresu a úmrtnosti zaměstnanců např. skokem z okna. Což je dobře, protože se tímto ajťáci konečně dostanou na čerstvé povětří a nalapají do plicních sklepů nějaké ty aerosoly, které pracně vyrábějí chrchelné elektrárny. Tato činnost má tedy ozdravný charakter a je žádoucím katalyzátorem funkce organizace.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo předesláno, dříve se hnůj používal k rituálním účelům (viz Hnůj a zemědělství). Dnes se hnůj, kromě primitivního vpravování do ornice za pomocí těžkých strojů, s úspěchem používá k výrobě energie v Prdních elektrárnách. Nezanedbatelnou roli hraje zejména v rurálních oblastech, kde se podílí na celkové estetice a dodává turistům zážitku z venkova punc autentičnosti.


Hovnocuc.jpg edit Hovnocuc s.r.o.
    Adult BabyBanžo žumpingCařihradDefekační strategie tučňákůDejvický průjem 2015Dobrodružství pana KučeryDoktor HnůjDveře vod hajzluExkrementismusExkrementologieFekalismusEurestFeketevezekényGymnázium Brno-ŘečkoviceHnědá magieHnůjHovnoHovnodaHovno se staloHod hovnemJaderný výprdJak správně srátKadíš jak hrom!KakabusKakofonieKočičí záchodekLejnovoLepíkLepíkismusLord HovenNasranáNávštěvní řád kadibudkyNápisy na WCOHČMPisoárkyPrdelkovicePrdíkPrdíkyProjímadloPrůjemRybenkaŘiťoryjeŘiťoviceSběr psích hoven v Praze 666Skibidi toiletSmrad (veličina)SprcnutíSvatá stoliceTeorie vsání prduToaletova kružniceToaletní papírVelký kulovýVyšná Diera pod SráčomZasranáWC kreativecWC (organizace)ZácpaZáchodZóna placeného sraní   
Kravajazyk.jpg
Kraviny
Červené kravinkyHnůjHovězí líčkaKrávaKráva nebeskáKráva skákaváKrávodlakKrav magaLuŠtěLaMilka sloníPegasPovinné bučeníVálka volůVůl