slovní

Czech

Etymology

From slovo +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslovɲiː]

Adjective

slovní

1. (relational) word, verbal (relating to words)

   Synonym: verbální

   Antonyms: mimoslovní, neverbální

   slovní zásoba ― vocabulary

Declension

Declension of slovní (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slovní		slovní	slovní
genitive	slovního		slovní	slovního
dative	slovnímu		slovní	slovnímu
accusative	slovního	slovní	slovní	slovní
locative	slovním		slovní	slovním
instrumental	slovním		slovní	slovním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slovní	slovní		slovní
genitive	slovních
dative	slovním
accusative	slovní			slovní
locative	slovních
instrumental	slovními

Derived terms

• slovní hříčka
• slovní úloha

 

Further reading

• “slovní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “slovní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slovní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)